Skutečně lidstvo dobývá vesmír? Kosmické mise jsou stále na začátku, jejich neúspěšnost je vysoká

Indie minulý týden slavila úspěch svého kosmického programu, když přistávací modul Vikrám sondy Čandrájan-3 dosedl na povrch Měsíce. Po Spojených státech, Rusku (či SSSR) a Číně se stala teprve čtvrtou zemí, která úspěšně dopravila své zařízení na jediného kamenného souputníka planety Země. A jako vůbec první se jí podařilo přistát v blízkosti jižního pólu vesmírného tělesa.

Vedle nich při manévrech v okolí Měsíce uspěly země jako Japonsko, Spojené arabské emiráty, Lucembursko, Jižní Korea a Itálie. Buď uskutečnily průlety, oběhy či dopady – ať už záměrné nebo ne, jak píše server The Conversation.

Šéf Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO) Šrídhar Panikkar Sómnáth komentoval dosednutí stroze, ale slavnostně: „Indie je na Měsíci.“ Stejný pocit neměli jen o několik dní dříve Rusové. Minulou neděli se totiž jejich modul Luna-25 vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu, což agentura Roskosmos okomentovala tak, že sonda „zanikla v důsledku srážky s měsíčním povrchem“.

Byli to ale Indové, kdo měl v roce 2019 stejnou smůlu jako ruský vesmírný program. Jejich stroj se pokusil o přistání, načež vytvořil kilometr dlouhý pás trosek. Přitom před více než padesáti lety se lidé ještě po zemském souputníkovi procházeli. Ještě týž rok se nezadařilo izraelskému modulu Beresheet ve chvíli, kdy mu selhal gyroskop a brzdění tak nebylo možné.

Obrovské tempo technologického pokroku nejen vesmírného výzkumu nezměnilo nic na faktu, že přistání na Měsíci je riskantní a nebezpečný manévr. Jen něco málo přes polovinu lunárních misí je úspěšných, přiblížil server Conversation. „Dokonce ani mise malých družic na oběžnou dráhu nemají dokonalé výsledky, úspěšnost se pohybuje mezi 40 a 70 %,“ dodává.

Lidstvo ještě k tomu pomýšlí na návštěvu planety Mars. Například společnost multimiliardáře Elona Muska Space X spustila svůj vlastní program, který má lidstvo dostat na Mars i zpět. Na svém webu dokonce přibližuje průběh přistání.

Server The Conversation přinesl zajímavé srovnání: Na světě jezdí přes 1,5 miliardy automobilů a létá více než 40 tisíc letadel. Kosmické mise jsou tak na úplném začátku, protože jich prozatím odstartovalo „pouze“ asi 20 tisíc. Vesmírné výzkumy – ať ruské, americké nebo indické – musí překonat ještě mnoho výzev, aby lidstvo dostalo možnost vybudovat „meziplanetární civilizaci“.