Bitvy ve vesmíru? Rusko a Čína vyvíjejí zbraně jak z Hvězdných válek

USA dominují vesmírnému prostoru a díky tomu jsou doposud nejmocnější zemí světa. Rusko a Čína si to uvědomují a snaží se najít způsob, jak Spojené státy o toto postavení připravit. Podle americké zpravodajské služby oba národy vyvíjí zbraně, které by byly schopné útoku na družicové systémy USA, píše magazín The National Interest.

„Soudíme, že Rusko a Čína vnímají potřebu vyrovnat jakoukoli americkou vojenskou výhodu získanou z vojenských, civilních nebo komerčních vesmírných systémů a stále častěji zvažují útoky proti satelitním systémům jako součást své budoucí válečné doktríny", sdělil 11.5. Kongresu ředitel National Inteligence Daniel Coats. Obě země prohlašují, že nemají žádný zájem na „hvězdných válkách“ a zbrojení ve vesmíru.

Podle Coatse to jsou ale jen diplomatické zástěrky  a „Rusko a Čína jsou i nadále odhodlány rozvíjet schopnosti, aby mohli čelit (jimi) vnímaným protivníkům ve vesmíru, zejména Spojeným státům, zatímco veřejně a diplomaticky propagují neozbrojení vesmíru a „ ne první umístění "zbraní ve vesmíru.“

Většina útoků proti americkým vesmírným zdrojům bude s největší pravděpodobností nekinetická, zaměřená na elektronické útoky a kybernetickou válku. Vývoj se pravděpodobně bude zaměřovat na schopnosti blokace vojenských družicových komunikací (SATCOM), satelitních zobrazovacích satelitů (SAR) a globálních navigačních družicových systémů (GNSS), jako je například systém GPS Global Positioning System (GPS) . „Splývání  EW (electronic warfare – elektronické války) a schopností kybernetického útoku se pravděpodobně rozšíří o snahu složitými prostředky zavrhnout a zhoršit informační sítě. Čínští vědci diskutovali o metodách vylepšení odolných rušivých schopností s novými systémy pro zablokování běžně používaných kmitočtů. Rusko zamýšlí modernizovat své jednotky EW a do roku 2020 postavit do pole novou generaci zbraní EW," píše ve své zprávě Coats.

Kdyby elektronická válka a kybernetické zbraně nedosáhly svých požadovaných cílů, ruští a čínští experti jsou připraveni použít konvenční kinetickou sílu spočívající ve fyzickém zničení amerického vesmírného majetku. „Některé nové ruské a čínské zbraně ASAT, včetně destruktivních systémů, pravděpodobně dokončí vývoj v příštích několika letech," uvedl Coats.

Podle jeho informací ruští vojenští stratégové pokládají tyto vesmírné zbraně za součást širšího přezbrojení v oblasti vzdušného prostoru. Podpora vojenských raket ASAT vychází taktéž od ruských zákonodárců, kteří považují za nutné vyvinout rakety „schopné zničit satelity na nízké oběžné dráze Země."

Na druhé straně, Čína je na pokraji vytvoření operační  protisatelitní zbraně a pracuje na vývoji zaměřujících se energetických zbraní působících proti americkým družicím. Tyto zbraně by měly být schopné oslepit a poškodit citlivé prostorové optické senzory. Oba národy vyvíjejí satelity, které mohou manipulovat s dalšími vesmírnými aktivy nebo dokonce zničit orbitální nástroje.

„Výzkum prostorových robotických technologií pro satelitní servis a odstraňování nečistot může být použit k poškození družic. Takové mise budou v budoucnu představovat zvláštní výzvu, komplikovat schopnost USA charakterizovat vesmírné prostředí, dešifrovat záměr vesmírné aktivity a poskytnout předběžné varování před hrozbami, " uvádí Coats.

Související

Hořící satelit při průchodu atmosférou

Sovětská sonda Kosmos-482 dopadla na Zem. Evropu minula

Dnes dopoledne došlo k nekontrolovanému návratu sestupného satelitu Kosmos-482 do zemské atmosféry. Tento historický okamžik se vztahuje k sovětské přistávací kapsli Venera, která byla vypuštěna před 53 lety. Cílem této mise bylo přistát na Venuši, avšak její nosná raketa nikdy neunikla z dosahu zemské gravitace, a tak plavidlo zůstalo v orbitě Země.

Více souvisejících

Satelity válka Rusko Čína

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 2 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 3 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 5 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 11 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy