Armáda Spojených států strávila více než půl století vývojem laserových zbraní na obranu proti dronům, malým vozidlům a raketám. Sovětský svaz na tom samém vývoji strávil dekády a dokázal laserem vybavit pistole, tři laserové tanky a také vesmírnou loď.
Lasery fungují tak, že zaměří světelné částice do jednoho paprsku. Existují lasery na různé účely. Některé pomáhají na míření zbraní a měření vzdálenosti, jiné lasery mohou být destruktivní. Podle druhu mohou být tyto paprsky viditelné nebo neviditelné. Teoreticky by laserové zbraně mohly být velmi užitečné. Přesné, rychlé a finančně nenákladné – na rozdíl od projektilových zbraní.
Sovětský svaz začal s laserovými paprsky experiomentovat mezi 50. a 60. léty, jejich první zbraně pocházely ze 70. let, ale byly napevno ukotvené v zemi. Pojmenovány byly Terra-3 a Omega. Původně vznikly k likvidaci balistických střel, po zákazu těchto střel Terru přenastavili k poškozování satelitů v orbitě, v čemž nebyla dobrá.
Omega fungovala jinak a její účel byl útočit na letadla a střely v atmosféře, ovšem ani Omega-1 a Omega-2 na něco takového nebyly dostatečně silné. I přesto je systém laseru Omega považován za základ nynějšího ruského vývoje laserové obrany.
Protože silný laser s dalekým dostřelem byl náročný, Rusko se pokusilo zmenšit vzdálenost. V roce 1984 tedy vznikla laserová pistole, která připomínala sci-fi. Ta měla sloužit kosmonautům k ničení optiky západních satelitů a oslepování nepřátelských kosmonautů.
Kromě toho ještě Rusové doufali, že laser využijí jako skalpel k operacím. Uvažovali dokonce o laserovém revolveru, na který se nezmohli ani tvůrci sci-fi. Laserové pistole však byly téměř k ničemu, jejich paprsky byly slabé a způsobily podobnou škodu jako vzduchovka.
Z vesmíru na bojiště. Sověti lasery vybavili i tanky, vyrobili dokonce tři modely. První z nich, 1K11 Stilet, měl jeden laserový paprsek s dosahem 5 až 7 kilometrů, ovšem nahradil ho silnější 1K17 Szhatie, který byl vyzbrojen dohromady 12 lasery ve dvou skupinách.
Szhatie měl oslepovat nepřátele poškozením optiky, kamer a mířících systémů tanků NATO. Toto monstrum si však vyžadovalo velkou oběť. Na výrobu každého z laserů bylo potřeba 30 kilogramů syntetických rubínů. Dohromady se tedy jednalo o 360 kilogramů. Každý z laserů byl navíc podporován granátovým laserem.
Výroba se tedy prokázala jako příliš nákladná a ruská vláda neviděla důvod, proč dát takové peníze za tank, který mohl nepřátele jen oslepit. Rozhodli se, že raději tanky využijí ke střelbě protitankové munice.
Třetím z těchto tanků byl Sangvin. Ten místo klasického děla využíval věžičkový laserový projektor. Laser díky otáčení věžičky připomínal maják. Podle zkoušek z roku 1983 Sangvin dokázal zničit optiku na nepřátelských letounech na délku až 10 kilometrů.
Rusko samozřejmě nebylo jediné. Laser chtěli využít i další. Spojené království poslalo oslňující laser k využití ve válce o Falklandy, ačkoliv ho nevyužilo. „Star Wars“ strategie Ronalda Reagana byla postavená na možnosti užití laserových paprsků na tvorbu štítů proti střelám.
Přesně tyto návrhy inspirovaly Sovětský svaz ke stavbě vesmírné stanice vybavené laserem. Polyus, jak ji nazvali, pak měl být schopen sestřelit americké satelity. Ačkoliv ohromný laser stanice by nestačil ke zničení svých cílů, byl by schopný oslepit jejich navigaci. Narychlo sestavený prototyp se však nedostal do oběžné dráhy. Krátce po startu selhal navigační systém a devadesátitunový kolos spadl do jižního Pacifiku.
Krátce po roce 2000 Pentagon investoval 5 milionů dolarů k vývoje YAL-1, letadla s ohromným laserem na přední části. Laser byl schopný trefit balistické střely, ovšem ne na dostatečnou dálku. YAL-1 tedy nelétá. Oproti tomu jeho starší ruský protějšek Beriev a-60 stále létá. S vývojem laserů pro letadla však ještě konec není.
A ačkoliv v nejbližších letech kosmonauti nevytasí laserovou pistoli při potyčce na oběžné stanici, mnoho sovětských prototypů se dále vyvíjí. Jejich vývoj by je měl posunout natolik, aby byly schopné oslepit navigační systémy a optiku dopravních prostředků, dronů a satelitů.
Související

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ
studená válka , Sovětská armáda , Sovětský svaz
Aktuálně se děje
před 31 minutami

Česká radost ve Spa: Roman Staněk slaví další pódium v F2 a píše první zářez v hlavním závodě
před 46 minutami

Střelba vyděsila lidi v Chomutově. Podezřelý měl podomácku vyrobenou zbraň
před 1 hodinou

Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Motoristé zůstávají pod pěti procenty
před 2 hodinami

Nevyzpytatelné počasí: Prší více, než se čekalo. Hladiny řek už stoupají
před 3 hodinami

Staré svatební pověry. Proč měla nevěsta plakat a co přinášel novomanželům déšť?
před 3 hodinami

Řeckem se šíří ničivé požáry. Kouř už se dostal až do Atén
před 4 hodinami

Zemřel legendární herec Jiří Krampol
před 5 hodinami

Izraelci místy pozastaví boje v Gaze. Palestincům slibují další humanitární pomoc
před 5 hodinami

Hasiči zasahovali v hospici v Čerčanech. Došlo i k evakuaci klientů
před 6 hodinami

Deštivé počasí překvapuje svou intenzitou. Meteorologové aktualizovali výstrahu
před 7 hodinami

Česko zasáhne deštivé počasí. Existuje několik scénářů
včera

Je to místo od místa. Meteorologové prozradili, jak rostou houby
včera

Fotbalisty Plzně trápila koncovka. Ženevě stačila k vítězství jedna akce
včera

Udělal to pro děti. Princ Harry se vydal ve stopách princezny Diany
včera

170 let od prvního vydání Babičky Boženy Němcové. Jak v knize popsala léto našich předků?
včera

Za vraždu seniora v pražské Krči hrozí výjimečný trest. Pachatel se přiznal
včera

Počasí v Česku se zásadně nezmění, naznačuje výhled na první srpnové dny
včera

Potrefená husa se ozvala. Lipavský ostře reagoval na další ruský výpad
včera

Nový model iPhone provázejí spekulace. Očekává se, že nebude tak tenký
včera
Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit
Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.
Zdroj: Jakub Jurek