Nejhorší zbraň studené války? Sovětská vesmírná loď Polyus měla bombardovat Zemi laserem

Armáda Spojených států strávila více než půl století vývojem laserových zbraní na obranu proti dronům, malým vozidlům a raketám. Sovětský svaz na tom samém vývoji strávil dekády a dokázal laserem vybavit pistole, tři laserové tanky a také vesmírnou loď.

Lasery fungují tak, že zaměří světelné částice do jednoho paprsku. Existují lasery na různé účely. Některé pomáhají na míření zbraní a měření vzdálenosti, jiné lasery mohou být destruktivní. Podle druhu mohou být tyto paprsky viditelné nebo neviditelné. Teoreticky by laserové zbraně mohly být velmi užitečné. Přesné, rychlé a finančně nenákladné – na rozdíl od projektilových zbraní.

Sovětský svaz začal s laserovými paprsky experiomentovat mezi 50. a 60. léty, jejich první zbraně pocházely ze 70. let, ale byly napevno ukotvené v zemi. Pojmenovány byly Terra-3 a Omega. Původně vznikly k likvidaci balistických střel, po zákazu těchto střel Terru přenastavili k poškozování satelitů v orbitě, v čemž nebyla dobrá.

Omega fungovala jinak a její účel byl útočit na letadla a střely v atmosféře, ovšem ani Omega-1 a Omega-2 na něco takového nebyly dostatečně silné. I přesto je systém laseru Omega považován za základ nynějšího ruského vývoje laserové obrany.

Protože silný laser s dalekým dostřelem byl náročný, Rusko se pokusilo zmenšit vzdálenost. V roce 1984 tedy vznikla laserová pistole, která připomínala sci-fi. Ta měla sloužit kosmonautům k ničení optiky západních satelitů a oslepování nepřátelských kosmonautů.

Kromě toho ještě Rusové doufali, že laser využijí jako skalpel k operacím. Uvažovali dokonce o laserovém revolveru, na který se nezmohli ani tvůrci sci-fi. Laserové pistole však byly téměř k ničemu, jejich paprsky byly slabé a způsobily podobnou škodu jako vzduchovka.

Z vesmíru na bojiště. Sověti lasery vybavili i tanky, vyrobili dokonce tři modely. První z nich, 1K11 Stilet, měl jeden laserový paprsek s dosahem 5 až 7 kilometrů, ovšem nahradil ho silnější 1K17 Szhatie, který byl vyzbrojen dohromady 12 lasery ve dvou skupinách.

Szhatie měl oslepovat nepřátele poškozením optiky, kamer a mířících systémů tanků NATO. Toto monstrum si však vyžadovalo velkou oběť. Na výrobu každého z laserů bylo potřeba 30 kilogramů syntetických rubínů. Dohromady se tedy jednalo o 360 kilogramů. Každý z laserů byl navíc podporován granátovým laserem.

Výroba se tedy prokázala jako příliš nákladná a ruská vláda neviděla důvod, proč dát takové peníze za tank, který mohl nepřátele jen oslepit. Rozhodli se, že raději tanky využijí ke střelbě protitankové munice.

Třetím z těchto tanků byl Sangvin. Ten místo klasického děla využíval věžičkový laserový projektor. Laser díky otáčení věžičky připomínal maják. Podle zkoušek z roku 1983 Sangvin dokázal zničit optiku na nepřátelských letounech na délku až 10 kilometrů.

Rusko samozřejmě nebylo jediné. Laser chtěli využít i další. Spojené království poslalo oslňující laser k využití ve válce o Falklandy, ačkoliv ho nevyužilo. „Star Wars“ strategie Ronalda Reagana byla postavená na možnosti užití laserových paprsků na tvorbu štítů proti střelám.

Přesně tyto návrhy inspirovaly Sovětský svaz ke stavbě vesmírné stanice vybavené laserem. Polyus, jak ji nazvali, pak měl být schopen sestřelit americké satelity. Ačkoliv ohromný laser stanice by nestačil ke zničení svých cílů, byl by schopný oslepit jejich navigaci. Narychlo sestavený prototyp se však nedostal do oběžné dráhy. Krátce po startu selhal navigační systém a devadesátitunový kolos spadl do jižního Pacifiku.

Krátce po roce 2000 Pentagon investoval 5 milionů dolarů k vývoje YAL-1, letadla s ohromným laserem na přední části. Laser byl schopný trefit balistické střely, ovšem ne na dostatečnou dálku. YAL-1 tedy nelétá. Oproti tomu jeho starší ruský protějšek Beriev a-60 stále létá. S vývojem laserů pro letadla však ještě konec není.

A ačkoliv v nejbližších letech kosmonauti nevytasí laserovou pistoli při potyčce na oběžné stanici, mnoho sovětských prototypů se dále vyvíjí. Jejich vývoj by je měl posunout natolik, aby byly schopné oslepit navigační systémy a optiku dopravních prostředků, dronů a satelitů.

Související

Michail Gorbačov Komentář

Projev, který ukončil studenou válku? Od vystoupení Gorbačova v OSN uplynulo 35 let

Historické události a procesy s oblibou rámujeme jasnými začátky a konci, přestože je to z odborného pohledu mnohdy nešťastné. Nejinak tomu je se studenou válkou. Přestože se historici dodnes neshodnou, jak přesně vymezit období, kdy lze tímto termínem soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci a satelity nazývat, můžeme se setkat s názorem, že na jejím začátku stál známý projev Winstona Churchilla přednesený v březnu 1946 ve Fultonu. Přistoupíme-li na tuto zjednodušující symboliku, na konec studené války můžeme dosadit jiný projev, konkrétně ten, který 7. prosince 1988 na zasedání Valného shromáždění OSN přednesl sovětský vůdce Michail Gorbačov. 
Tomáš Řepa Rozhovor

Nový světový řád je nevyhnutelný. Je to historicky přirozený proces, plyne z rozhovoru s Tomášem Řepou pro EZ

Vojenský expert z brněnské Univerzity obrany Tomáš Řepa poskytl serveru EuroZprávy.cz rozsáhlý rozhovor o proměně světového řádu, rostoucí síle Čínské lidové republiky, a ochabující moci Ruské federace. Poskytl i několik myšlenek o tom, jak se má Západ k rozdělujícímu se světu postavit. „Životní úroveň například v západní Evropě je stále i ve světovém srovnání bezprecedentně vysoko a pokud se povede strukturu ekonomiky změnit a zavádět nové technologie, nemusíme nutně čelit nějakým katastrofickým scénářům, občanským válkám a podobně,“ popisuje. 

Více souvisejících

studená válka Sovětská armáda Sovětský svaz

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Povodně, ilustrační fotografie.

Nevyzpytatelné počasí: Prší více, než se čekalo. Hladiny řek už stoupají

Až třetího stupně povodňové aktivity mohou dosáhnout některé vodní toky v Jeseníkách a Beskydech kvůli vydatným dešťům. Vyplývá to z nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který upřesnil územní i časovou platnost varování před vydatnými srážkami a v některých oblastech zvýšil stupeň nebezpečí či upřesnil varování před povodňovými jevy.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hasiči v Řecku, ilustrační fotografie.

Řeckem se šíří ničivé požáry. Kouř už se dostal až do Atén

Letní počasí v Česku je pro mnoho lidí zklamáním, ale v některých částech Evropy se potýkají s vlnami veder a zuřícími lesními požáry. Hned s pěti požáry bojují hasiči v Řecku, kde již bylo nutné přistoupit k evakuaci lidí z oblasti, která je vzdálená jen 30 kilometrů od Atén. Uvedla to BBC.  

před 4 hodinami

Jiří Krampol, herec a moderátor

Zemřel legendární herec Jiří Krampol

Českou hereckou obec zasáhla o víkendu nesmírně smutná zpráva. Zemřel herec a bavič Jiří Krampol, který v červenci oslavil 87. narozeniny. Krampol se v posledních měsících potýkal se zdravotními potížemi. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Deštivé počasí

Česko zasáhne deštivé počasí. Existuje několik scénářů

Meteorologové již dnes očekávají na východě Česka trvalé a vydatné srážky, které zapříčiní tlaková níže postupují přes Maďarsko a Slovensko do Polska. Platí i příslušná výstraha. Podle expertů ale není zcela jasné, kolik srážek a kam přesně přinese. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalisty Plzně trápila koncovka. Ženevě stačila k vítězství jedna akce

Jako první z českých klubů do nové sezóny evropských pohárů vstoupila v úterý na svém hřišti Viktoria Plzeň, jejímž prvním soupeřem v bojích o účast v Lize mistrů byla Servette Ženeva, která ji byla vylosována pro 2. předkolo této nejprestižnější evropské soutěže. Úvodní domácí zápas s tímto soupeřem však svěřencům kouče Miroslava Koubka nevyšel, neboť vyhořeli na špatné koncovce. Šancí ke skórování měli mnoho, ale jediný gól vsítil nakonec hostující Samuel Mráz z jediné akce švýcarského klubu ze 13. minuty.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy