Den D? Největší výsadek v historii byl horší než peklo. Dodnes pláže budí respekt a úctu

Vylodění spojeneckých vojsk v Normandii bylo jednou z nejdůležitějších událostí druhé světové války. Před 74 lety, 6. června 1944, došlo k otevření hlavní část západní fronty a na pláži Omaha a dalších přidružených místech se vylodilo přes 150 tisíc spojeneckých vojáků. Tento den vstoupil do historie jako Den D, den, při kterém zemřelo na 20 tisíc vojáků na obou stranách konfliktu.

Plánování operace Overlord, vpádu do severní Francie, probíhalo velmi zdlouhavě. Spojené státy koneckonců zahájily přípravy potenciální invaze do západní Evropy v lednu 1942. O tři měsíce později Washington vyslal do Velké Británie generála George Marshalla a zmocněnce prezidenta Franklina Roosevelta Harryho Hopkinse. Cílem mise bylo koordinovat úsilí s Londýnem, který touto dobou myšlenku invaze přes Lamanšský kanál nepovažoval za aktuální.

Britský premiér Winston Churchill v prvních měsících roku 1942 poměrně realisticky konstatoval, že pro náročnou vyloďovací operaci nemají Spojenci dostatek sil. Britové tak po dlouhou dobu tlačili na to, aby se místem spojeneckého vylodění stala namísto Francie na jihu ležící Itálie. Následující operace by byla vedena ve dvou strategických směrech, na Varšavu a na Bělehrad.

Americký prezident Roosevelt dlouhou dobu důvěřoval úsudku své generality a na britské plány se díval skepticky. Pro případ výrazných neúspěchů Rudé armády na východní frontě Spojené státy připravily plán vylodění v severní Francii, tzv. operaci Sledgehammer. Pokud by se situace Sovětského svazu prudce zhoršila, mělo k ní dojít ještě v roce 1942.

Němci v průběhu léta 1942 rozpoutali na východní frontě silnou ofenzivu a postupovali ke Stalingradu. Otevření druhé fronty v Evropě, která na sebe měla navázat alespoň část nacistických vojsk a ulevit tlaku, jemuž jednotky Rudé armády čelily, však bylo Brity a Američany odloženo až na rok 1943.

Rudá armáda zaznamenala historické vítězství u Stalingradu. Americká a britská vojska přes značné těžkosti postoupila v severní Africe. Roosevelt 24. ledna veřejně vyhlásil, že Spojenci nepřistoupí na jakoukoliv formu kompromisního či separátního míru s nacistickým Německem. V úvahu připadala pouze bezpodmínečná kapitulace. Tento krok alespoň částečně uklidnit Stalina, kterého rozzuřilo zjištění, že USA a Velká Británie namísto otevření druhé fronty ve Francii nakonec v roce 1943 upřednostní vylodění na Sicílii.

Otázka druhé fronty následně dominovala konferenci v Teheránu, kde se na přelomu listopadu a prosince 1943 poprvé setkali Stalin, Roosevelt a Churchill dohromady. Bylo dohodnuto, že spojenecká vojska překročí kanál La Manche v květnu 1944. Operaci Overlord měla podořit rozsáhlá ofenziva Rudé armády na východní frontě, s cílem znemožnit přesunu nacistických jednotek do Francie. A 6. června roku 1944, po letech plánování a příprav, invaze skutečně vypukla.

Den D odstartoval!

Spojenci tehdy rozpoutali největší pozemní, vodní a vzdušnou vojenskou invazi v celých dějinách s cílem osvobodit Evropu od nacistické tyranie. Operace Overlord sestávala z pěti divizí, více než 7 tisíc lodí a plavidel a 195 tisíc členů námořního personálu a vojáků z osmi zemí. Nejvíce jich pocházelo ze Spojených států, Velké Británie a Kanady.

Samotná invaze v Normandii začala krátce po půlnoci, když seskočili výsadkáři s úkolem zabezpečit mosty a východy z pláží. V půl sedmé se pak začaly vyloďovat americké jednotky na plážích Utah a Omaha, které o hodinu později následovali Britové a Kanaďané na úsecích Gold, Juno a Sword. Nejtěžší boje se odehrály na Omaze, kde Američané útočili proti nejsilnější německé obraně. Celkem ten den přistálo v Normandii přes 150.000 spojeneckých vojáků.

Vylodění na pláži Utah bylo nejsnadnější z celého dne D. Navigační chyba zavedla útočící vojáky do méně chráněného sektoru a do konce dne přistálo na pláži 23.250 vojáků se 1700 vozidly. Dopoledne zabezpečili Američané tři ze čtyř východů z pláže (i díky tomu, že Němci nemohli kvůli předchozímu výsadku parašutistů nasadit posily). Celkové ztráty na Utahu činily necelých 300 mužů.

Opační situace byla na Omaze. Šlo o velmi dobře bráněný úsek, kde vyloďující se vojáci utrpěli nejtěžší ztráty celého dne D. Zde umístěným zkušeným německým vojákům poskytovaly výhodu až 30 metrů vysoké útesy, na kterých byly vybudovány silné obranné pozice. Podobně jako na Utahu i zde komplikovalo vylodění vojáků americké 1. pěchotní divize počasí. Invazní síly se promíchaly, navíc přišly o většinu obrněné techniky a v 08:30, dvě hodiny po začátku operace, se vyloďování zadrhlo.

Německou obranu se podařilo prolomit až kolem poledne, když se k pěšákům bojujícím na pláži přidala lodní děla a obranné pozice začali dobývat i vojáci, kterým se podařilo dostat se nahoru na útesy. Odhaduje se, že na obou stranách padlo v ten den až 20 000 lidí.

Během léta postupovali spojenci stále hlouběji do Francie, 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž a čtyři dny poté skončila bitva o Normandii, když ji opustily poslední německé jednotky. Do konce války se Němci na západní frontě zmohli už jen na jednu nebezpečnou protiofenzívu, když v prosinci 1944 zaútočili v Ardenách. Ani tato překvapivá operace, která způsobila spojencům značné ztráty, však nepomohla zvrátit výsledek války.

Chronologie dne D:

00:15 - V Normandii seskakují letečtí návodčí, kteří instalují signální světla a označují jednotlivé prostory pro vysazení. První akcí je dobytí mostu Pegasus Bridge ve městě Bénouville, kam přistáli v kluzácích typu Horsa britští výsadkáři pod velením majora Johna Howarda.

00:50 - 02:30 - Na pobřeží Normandie bylo vysazeno tisíce britských a amerických výsadkářů.

01:30 - Po vysazení 101. vzdušné výsadkové divize zahájena operace Albany. Měla za úkol obsadit prostor za pláží Utah a tím usnadnit invazi vojáků americké 4. pěší divize.

02:30 - Začala operace Boston, při které výsadkáři 82. divize osvobodili městečko Sainte-Mere-Eglise.

04:00 - Zahájena operace Chicago, která posílila 101. výsadkovou divizi, jen o pár minut později přistálo 46 kluzáků Waco podporujících 82. divizi v rámci operace Detroit.

05:05 - Německé pobřežní dělostřelectvo spustilo palbu na spojenecké válečné lodě.

06:00 - Spojenecké lodní dělostřelectvo a letectvo zahájilo bombardování německých jednotek na pláži Utah.

06:30 - Zahájena operace na pláži Omaha, kde spojenci zaznamenali velké ztráty a přišli o velkou část své obrněné techniky.

06:45 - Vylodění amerických pěchot na pláži Utah.

07:25 - Britská 3. divize se vylodila na pláži Sword za obojživelnými tanky a zahájila rychlý postup vpřed. Na dalších částech pláže probíhaly tuhé boje.

07:30 - Britská 50. pěchotní divize se vylodila na pláži Gold.

07:55 - Kanadská 3. pěchotní divize a 3. tanková brigáda se vylodily na pláži Juno a začaly postupovat směrem na město Caen, které se však obsadit nepodařilo.

09:30 - Americký generál Dwight Eisenhower oznámil vylodění spojeneckých vojsk na severu Francie.

12:00 - Britský premiér Winston Churchill informoval o spojenecké invazi v Dolní sněmovně.

14:00 - Německý vůdce Adolf Hitler svolal poradu se svými veliteli.

16:30 - Německá 21. tanková divize odrazila spojenecký útok na pláží Sword.

19:00 - Pláž Omaha pod kontrolou amerických vojsk. Francouzský generál Charles de Gaulle ve svém projevu pro rozhlasovou stanici BBC v Londýně prohlásil, že "největší bitva války začala".

00:00 - Přestože se spojencům nepodařilo dobýt všechny cíle podle plánu, úspěchem bylo vybudování pěti předmostí, které byly následující dny rozšiřovány.

Související

Vladimir Putin promlouvá na oslavách u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. (9.5.2025) Prohlédněte si galerii

Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě

Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině. 
Politici a další si na Vítkově připomněli výročí konce války Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Více souvisejících

II. světová válka Den D (oslavy vylodění spojeneckých vojsk) Normandie (D-Day 1944)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

včera

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

včera

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

včera

Salman Rushdie

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Americký soud v pátek poslal na 25 let do vězení Hadiho Matara, sedmadvacetiletého muže z New Jersey, který v srpnu 2022 na veřejném pódiu v New Yorku brutálně zaútočil na britského spisovatele s indickými kořeny, Sira Salmana Rushdieho. Útok, který šokoval světovou veřejnost, zanechal slavného autora trvale postiženého – přišel o zrak na jedno oko, má ochrnutou ruku a utrpěl vážné poranění jater, píše BBC.

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.

včera

včera

včera

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří

V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel podepsal superdávku

Prezident Petr Pavel v pátek 16. května stvrdil podpisem dva klíčové zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému sociální pomoci v České republice. Nově zavedená tzv. „superdávka“ má nahradit několik dosavadních sociálních příspěvků a sjednotit je do jedné dávky. Cílem změn je zvýšit přehlednost systému, zacílit pomoc efektivněji a omezit administrativní zátěž.

včera

Vladimir Putin

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti

Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.

včera

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy