Historie je plná válek, konfliktů a střetů. Stejně tak je ale bohatá na překvapivá vítězství, a jedno takové za sebou mají českoslovenští letci, kteří se utkali v bitvě se Spojenými státy. První konflikt s našimi západními spojenci za dob studené války vyhráli a ukázali tím, že se nebojí chránit hranice před jakýmkoliv nepřítelem.
Historie střetu se začala psát v roce 1948, kdy se dostali v Československu k moci komunisté. Studená válka mezi SSSR a USA byla sice ještě v počátcích, už tehdy ale bylo jasné, a kterou stranu se bude muset Československo postavit.
Stali jsme se součástí východního bloku a naše role v rámci konfliktu byla jasná. Chtě nechtě se Spojené státy stali našimi nepříteli a ačkoliv během studené války nedošlo k žádnému významnějšímu ozbrojenému konfliktu, situace byla nesmírně napjatá.
Mezi USA a Sovětský svazem panovala nevraživost a celý svět se obával, co přijde. Šlo naštěstí pouze o ekonomické soupeření, s tímto tvrzením by ale nesouhlasili piloti obou zainteresovaných stran. Ve vzduchu totiž docházelo ke střetům mezi letouny, ačkoliv válka oficiálně vyhlášena nebyla.
Spojené státy si během studené války vytvořily předsunuté vojenské základny v Německu. Jejich letouny v průběhu let často přelétaly nad území Československa, nejbližšího státu, který patřil pod křídla nepřítele. Většina přeletů byla, nutno dodat, neúmyslná, přesto narušovaly suverenitu státu.
Našly by se ale i takové přelety, které měly jasně daný cíl - špionáž. Té se ale nemělo Československo jak bránit. Technika z dob druhé světové války byla zastaralá, radary byly proti americkým stíhačkám takřka k ničemu, a Avia S-199, nejlepší letoun, jaký měla naše armáda k dispozici, neměl proti americkým strojům šanci.
V roce 1950 proto Československo koupilo do své výzbroje proudové letouny MiG-15, které se americkým Thunderjetům dokázaly plně vyrovnat. Pro české piloty ale šlo o naprostou novinku, na kterou si museli dlouho zvykat. První nasazení k obraně našich hranic tedy proběhlo až v roce 1952.
O rok později, 10. března 1953, nacvičovat piloti Jaroslav Šrámek a Milan Forst letecký útok. V 10:45 vzlétli do vzduchu, a sami ještě netušili, že se z rutinního nácviku za pár minut stane souboj o život. Piloti totiž narazili na dva americké letouny typu F-84E Thunderjet, které se pohybovaly v československém vzdušném prostoru v oblasti Českého lesa, ve vnitrozemí, 35 kilometrů od státní hranice s Německem.
Šrámek dostal od velení jasný úkol. Měl vypálit výstražnou dávku, kterou měl Američany přimět přistát. Letouny Spojených států se ale rozdělily a rozhodně se nechystaly vzdát. Šrámek se tedy vydal za vedoucím strojem, který se snažil uniknout do Německa.
Následně mu přišel do vysílačky pokyn letoun sestřelit. Šrámek zasáhl stroj ze vzdálenosti 300 metrů a pilot amerického letadla G. A. Brown se musel 58 kilometrů nad německým územím katapultovat. Letecká bitva nad Merklínem skončila a Československo se stalo vítězem nad Spojenými státy.
Američané ze střetu nadšení nebyli. Počet přeletů nad naším územím se od té doby sice rapidně zmenšil, zároveň ale Spojené státy obvinily Československo z napadení nad německým územím. Až o více než 25 let později ukázaly tajné americké materiály, že ke střetu došlo nad územím tehdejšího Československa a naši piloti tedy byli v právu.
Související
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák