Historie je plná válek, konfliktů a střetů. Stejně tak je ale bohatá na překvapivá vítězství, a jedno takové za sebou mají českoslovenští letci, kteří se utkali v bitvě se Spojenými státy. První konflikt s našimi západními spojenci za dob studené války vyhráli a ukázali tím, že se nebojí chránit hranice před jakýmkoliv nepřítelem.
Historie střetu se začala psát v roce 1948, kdy se dostali v Československu k moci komunisté. Studená válka mezi SSSR a USA byla sice ještě v počátcích, už tehdy ale bylo jasné, a kterou stranu se bude muset Československo postavit.
Stali jsme se součástí východního bloku a naše role v rámci konfliktu byla jasná. Chtě nechtě se Spojené státy stali našimi nepříteli a ačkoliv během studené války nedošlo k žádnému významnějšímu ozbrojenému konfliktu, situace byla nesmírně napjatá.
Mezi USA a Sovětský svazem panovala nevraživost a celý svět se obával, co přijde. Šlo naštěstí pouze o ekonomické soupeření, s tímto tvrzením by ale nesouhlasili piloti obou zainteresovaných stran. Ve vzduchu totiž docházelo ke střetům mezi letouny, ačkoliv válka oficiálně vyhlášena nebyla.
Spojené státy si během studené války vytvořily předsunuté vojenské základny v Německu. Jejich letouny v průběhu let často přelétaly nad území Československa, nejbližšího státu, který patřil pod křídla nepřítele. Většina přeletů byla, nutno dodat, neúmyslná, přesto narušovaly suverenitu státu.
Našly by se ale i takové přelety, které měly jasně daný cíl - špionáž. Té se ale nemělo Československo jak bránit. Technika z dob druhé světové války byla zastaralá, radary byly proti americkým stíhačkám takřka k ničemu, a Avia S-199, nejlepší letoun, jaký měla naše armáda k dispozici, neměl proti americkým strojům šanci.
V roce 1950 proto Československo koupilo do své výzbroje proudové letouny MiG-15, které se americkým Thunderjetům dokázaly plně vyrovnat. Pro české piloty ale šlo o naprostou novinku, na kterou si museli dlouho zvykat. První nasazení k obraně našich hranic tedy proběhlo až v roce 1952.
O rok později, 10. března 1953, nacvičovat piloti Jaroslav Šrámek a Milan Forst letecký útok. V 10:45 vzlétli do vzduchu, a sami ještě netušili, že se z rutinního nácviku za pár minut stane souboj o život. Piloti totiž narazili na dva americké letouny typu F-84E Thunderjet, které se pohybovaly v československém vzdušném prostoru v oblasti Českého lesa, ve vnitrozemí, 35 kilometrů od státní hranice s Německem.
Šrámek dostal od velení jasný úkol. Měl vypálit výstražnou dávku, kterou měl Američany přimět přistát. Letouny Spojených států se ale rozdělily a rozhodně se nechystaly vzdát. Šrámek se tedy vydal za vedoucím strojem, který se snažil uniknout do Německa.
Následně mu přišel do vysílačky pokyn letoun sestřelit. Šrámek zasáhl stroj ze vzdálenosti 300 metrů a pilot amerického letadla G. A. Brown se musel 58 kilometrů nad německým územím katapultovat. Letecká bitva nad Merklínem skončila a Československo se stalo vítězem nad Spojenými státy.
Američané ze střetu nadšení nebyli. Počet přeletů nad naším územím se od té doby sice rapidně zmenšil, zároveň ale Spojené státy obvinily Československo z napadení nad německým územím. Až o více než 25 let později ukázaly tajné americké materiály, že ke střetu došlo nad územím tehdejšího Československa a naši piloti tedy byli v právu.
Související
Další akt agrese proti nám, reaguje Venezuela na Trumpovo oznámení
USA Venezuelu vojensky porazí jednoduše. I tak ale může operace skončit katastrofou jako v Afghánistánu
Americká armáda (U.S. ARMY) , nacisté , II. světová válka
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák