Jak by dopadla tanková bitva nacistů s Američany?

V případě, že by se Adolf Hitler rozhodl napadnout USA, určitě by neváhal nasadit německý tank Panzerkampfwagen, kterému jeho americký protivník M4 Sherman nemohl v téměř žádných ohledech konkurovat. Vítězství by však jisté neměl. Němci si dobře uvědomovali, že je Panzerkampfwagen výrazně zvýhodňuje nejen díky svému designu, ale i palebné síle a schopnosti rychlého pohybu.

Těmito vlastnostmi si také vysloužil postavení nejlepšího obrněného vozidla. Jak je možné, že by německé tanky dokázaly tak dobře odolávat těm americkým? Když se zaměříme na technické detaily, tak Panzerkampfwagen s kanónem ráže 75 mm by dokázal velmi snadno proniknout do trupu M4 Shermana.

Panzerkampfwagen byl totiž původně zhotoven za účelem boje na východní frontě, kdy nahradil tank Mark IV, který nebyl konkurenceschopný ve srovnání s ruskými tanky T-34 a KV-1. Ty se mu staly také inspirací, neboť svým vzhledem byly německé tanky téměř snadno zaměnitelné s ruskými T-34. Výrobci Panzerkampfwagenu se však ještě rozhodli pro další úpravy, což mu dodalo téměř unikátní vybavení, schopné čelit i té největšímu a nejnebezpečnějšímu nepříteli.

Shermann by v případě válečného konfliktu byl ve značné nevýhodě. Ačkoliv měl také kanón ráži 75 mm, tak se neuměl tak rychle pohybovat. Jeho návrhářům totiž nedošlo, že není důležitá pouze síla střely, ale i rychlost pohybu. Když dva tanky střílejí stejně, ale pohybují se jinak, tak ten rychlejší bude mít vždy návrh. To, když si Američané uvědomili, tak okamžitě začali Shermanny předělávat na vyšší stupeň rychlosti, ale ani pět měsíců po vylodění v Normandii se jim nepodařilo je učinit schopnými obstát v boji s nepřítelem. Bylo potřeba doladit ještě další technické detabily Na západní frontu se rychlejší Shermanny nedostaly, neboť se objevila jejich další nevýhoda - slabší obrnění.

Nicméně slabší obrnění nemusí být vždy naškodu. Při přímém střetu se sice tank může snáze zničit, ale zároveň nižší hmotnost mu výrazně zjednodušuje manévry na pevnině, zejména v chladném a hornatém terénu a na západoevropském venkově. Panzerkampfwagen neměl navíc tak rychle se otáčející věž, což by vojenské posádce Shermanna umožnilo rychleji vysílat střely.

Další výhodou Shermanna byla také větší kapacita a výkonnost ve srovnání se svým německým protějškem, který měl přeci jenom častější poruchy a mechanické potíže. Tanky však nebyly jediným, čímž Spojené státy disponovaly. Při vojenském střetu s nacisty by se mohly spoléhat na dobře organizovanou logistiku, letecké vybavení a další, které by zhoršení postavení amerických tanků vyrovnaly.

Americké tanky nebyly tak silné, jako německé, ale zároveň se jich podařilo postavit víc a mnohem kvalitněji. Spojené státy byly také zvýhodněny tím, že kromě války v Tichomoří nečelily bombardováním, a tím pádem měl jejich válečný průmysl daleko lepší podmínky. V továrnách navíc pracovali motivovaní a placení dělníci, zatímco Němci využívali sice neplacené, ale otrocké pracovní síly. Díky tomuto bylo zhotoveno celkem 50 000 Shermannů, tedy víc tanků, než se podařilo vyrobit Britům a Němcům za celou válku. Nacistické Německo vybudovalo 6000 Panzerkampfwagenů.