Jak by dopadla tanková bitva nacistů s Američany?

Washington, D. C. - Jistě se mnozí z vás ptají, jak by vypadal svět, kdyby se Adolfu Hitlerovi podařilo porazit Sovětský svaz. Spokojil by se z ovládnutím celé Evropy, anebo by obrátil svou pozornost k USA? A jakou by mělo Nacistické Německo šanci oproti Spojeným státům? O šancích obou stran na vítězství informoval server Nationalinterest.org.

V případě, že by se Adolf Hitler rozhodl napadnout USA, určitě by neváhal nasadit německý tank Panzerkampfwagen, kterému jeho americký protivník M4 Sherman nemohl v téměř žádných ohledech konkurovat. Vítězství by však jisté neměl. Němci si dobře uvědomovali, že je Panzerkampfwagen výrazně zvýhodňuje nejen díky svému designu, ale i palebné síle a schopnosti rychlého pohybu.

Těmito vlastnostmi si také vysloužil postavení nejlepšího obrněného vozidla. Jak je možné, že by německé tanky dokázaly tak dobře odolávat těm americkým? Když se zaměříme na technické detaily, tak Panzerkampfwagen s kanónem ráže 75 mm by dokázal velmi snadno proniknout do trupu M4 Shermana.

Panzerkampfwagen byl totiž původně zhotoven za účelem boje na východní frontě, kdy nahradil tank Mark IV, který nebyl konkurenceschopný ve srovnání s ruskými tanky T-34 a KV-1. Ty se mu staly také inspirací, neboť svým vzhledem byly německé tanky téměř snadno zaměnitelné s ruskými T-34. Výrobci Panzerkampfwagenu se však ještě rozhodli pro další úpravy, což mu dodalo téměř unikátní vybavení, schopné čelit i té největšímu a nejnebezpečnějšímu nepříteli.

Shermann by v případě válečného konfliktu byl ve značné nevýhodě. Ačkoliv měl také kanón ráži 75 mm, tak se neuměl tak rychle pohybovat. Jeho návrhářům totiž nedošlo, že není důležitá pouze síla střely, ale i rychlost pohybu. Když dva tanky střílejí stejně, ale pohybují se jinak, tak ten rychlejší bude mít vždy návrh. To, když si Američané uvědomili, tak okamžitě začali Shermanny předělávat na vyšší stupeň rychlosti, ale ani pět měsíců po vylodění v Normandii se jim nepodařilo je učinit schopnými obstát v boji s nepřítelem. Bylo potřeba doladit ještě další technické detabily Na západní frontu se rychlejší Shermanny nedostaly, neboť se objevila jejich další nevýhoda - slabší obrnění.

Nicméně slabší obrnění nemusí být vždy naškodu. Při přímém střetu se sice tank může snáze zničit, ale zároveň nižší hmotnost mu výrazně zjednodušuje manévry na pevnině, zejména v chladném a hornatém terénu a na západoevropském venkově. Panzerkampfwagen neměl navíc tak rychle se otáčející věž, což by vojenské posádce Shermanna umožnilo rychleji vysílat střely.

Další výhodou Shermanna byla také větší kapacita a výkonnost ve srovnání se svým německým protějškem, který měl přeci jenom častější poruchy a mechanické potíže. Tanky však nebyly jediným, čímž Spojené státy disponovaly. Při vojenském střetu s nacisty by se mohly spoléhat na dobře organizovanou logistiku, letecké vybavení a další, které by zhoršení postavení amerických tanků vyrovnaly.

Americké tanky nebyly tak silné, jako německé, ale zároveň se jich podařilo postavit víc a mnohem kvalitněji. Spojené státy byly také zvýhodněny tím, že kromě války v Tichomoří nečelily bombardováním, a tím pádem měl jejich válečný průmysl daleko lepší podmínky. V továrnách navíc pracovali motivovaní a placení dělníci, zatímco Němci využívali sice neplacené, ale otrocké pracovní síly. Díky tomuto bylo zhotoveno celkem 50 000 Shermannů, tedy víc tanků, než se podařilo vyrobit Britům a Němcům za celou válku. Nacistické Německo vybudovalo 6000 Panzerkampfwagenů.

Související

Vladimir Putin promlouvá na oslavách u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. (9.5.2025) Prohlédněte si galerii

Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě

Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině. 
Politici a další si na Vítkově připomněli výročí konce války Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Více souvisejících

II. světová válka nacisté USA (Spojené státy americké) Adolf Hitler Tanky

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Donald Trump

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA

Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nový prezidentský výnos, kterým s okamžitou platností zakazuje vstup do země občanům 12 států a částečně omezuje cestování ze sedmi dalších. Tento krok je návratem k přísné imigrační politice, kterou Trump prosazoval již během svého prvního volebního období, a nyní ji dále rozšiřuje.

před 1 hodinou

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

včera

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

včera

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

včera

I Če-mjong

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

včera

včera

Elon Musk

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem

Americký miliardář a technologický magnát Elon Musk otevřeně zaútočil na nový legislativní balík prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje mezi republikánskými senátory. Ve výbušné sérii příspěvků na sociální síti X označil návrh zákona za „odpornou ohavnost“ a ostře odsoudil nejen jeho obsah, ale i politiky, kteří jej podporují. Jeho prohlášení zaskočila i vysoké úředníky Bílého domu, kteří nečekali tak silnou a veřejnou kritiku.

včera

včera

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal říjnovou cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensko, kterou vedl. Uvedl, že se zaměřili na podezření z rozsáhlého rozkrádání evropských dotací, přičemž narazili na případy předražených zakázek, neexistujících projektů a účelově rozdělovaných podpor. Promluvil také o zastrašovacích praktikách bezpečnostních složek. „Budeme pokračovat v práci tak, aby v případě, že by se mi cokoliv stalo, ta práce nepřišla vniveč a měl ji kdokoliv možnost převzít a zkontrolovat,“ řekl.

včera

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe

Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že ji prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Mirjana Spoljaricová označila za horší než peklo na zemi. V rozhovoru pro BBC z ženevského sídla ICRC uvedla, že svět selhává – státy dělají příliš málo pro zastavení války, ukončení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmí. Zároveň apelovala, že mezinárodní humanitární právo se stává prázdnou frází.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy