Spojenci věděli o holokaustu dva roky před objevením koncentračních táborů. Chystalo se tajné obvinění

Spojenecké síly si byly vědomy rozsahu židovského holocaustu o dva a půl roku dříve, než se obecně předpokládá, a dokonce měly připravené obvinění z válečných zločinů proti Adolfu Hitlerovi a jeho nejvyšším nacistickým velitelům. Vyplývá to z archivních materiálů, na které poukazuje spisovatel věnující se oblasti lidských práv.

Nově přístupný materiál Spojených národů – který se na veřejnost dostal po více než 70 letech - ukazuje, že si již v prosinci 1942 vlády USA, Velké Británie a SSSR byly vědomy toho, že nejméně dva miliony Židů byly zavražděny a dalších pět milionů bylo v bezprostředním ohrožení života, a chystaly odvetu. Navzdory tomu nakonec spojenecké síly udělaly velmi málo, aby se pokusily zachránit nebo poskytnout útočiště těm, kteří byli ve smrtelném nebezpečí, uvádí server The Independent.

V březnu 1943 vikomt Cranborne, ministr ve válečném kabinetu Winstona Churchilla, řekl, že Židé by neměli být považováni za zvláštní případ a že britská říše byla už plná uprchlíků, kterým země kvůli válce nabízela útočiště. „Hlavní mocnosti se vyjadřovaly [o masovém vyvražďování Židů] dva a půl roku před tím, než se obecně předpokládá,“ uvádí Dan Plesch, autor nově publikované knihy Lidská práva po Hitlerovi.

„Předpokládalo se, že se o tom vlády dozvěděly, když objevily koncentrační tábory, ale tento komentář vydaly už v prosinci 1942,“ uvádí Plesch, profesor Centra pro mezinárodní studia a diplomacie na SOA University of London. Hlavní mocnosti podle něj začaly vypracovávat obvinění z válečných zločinů na základě výpovědi svědka, který utekl z tábora, a hnutí odporu v různých zemích obsazených nacisty. Objevil také dokumenty obviňující Hitlera z válečných zločinů z roku 1944. 

Na konci prosince 1942 - poté, co USA, Velká Británie a další vydaly veřejné prohlášení o židovském masakru - britský ministr zahraničí Anthony Eden řekl britskému parlamentu: „Německé orgány se nespokojí s popíráním osob židovského původu na všech územích, nad kterými barbarsky vládnou. Nejzákladnější lidská práva nyní čelí Hitlerově opakovanému úmyslu vyhladit židovský lid.“

Plesch uvedl, že spojenci udělali jen málo, aby se pokusili pomoci lidem v ohrožení. Řekl, že úsilí prezidenta Franklina D. Roosevelta nebo vyslance pro válečné zločiny komise Organizace spojených národů (UNWCC) Herberta Pella bylo odsunuto antisemity na americkém ministerstvu zahraničí. Pell později tvrdil, že jednotlivci v rámci ministerstva zahraničních věcí měli obavy, že hospodářské vztahy USA s Německem by po válce byly poškozeny, pokud by takové stíhání proběhlo.

Plesch také uvedl, že archivní materiály, na kterých založil svůj výzkum, byly uzavřeny pro výzkumné pracovníky po 70 let. Ti, kteří chtějí číst materiály z archivu UNWCC museli mít povolení nejen národní vlády, ale i generálního tajemníka OSN. Až bývalá americká velvyslankyně při OSN Samantha Powersová podnikla kroky, aby archiv zpřístupnila.

Yad Vashem, památník holocaustu v Izraeli, na svých internetových stránkách píše, že „informace o masových vraždách Židů se do svobodného světa dostaly poté, co tyto akce začaly v Sovětském svazu na konci června 1941, a objem těchto zpráv časem stoupl".  Tím se odkazuje na prosinec 1942 a prohlášení odsuzující vyhlazení židovského národa.

„Bez ohledu na to zůstává nejasné, do jaké míry spojenci a neutrální představitelé pochopili plný význam svých informací,“ dodává. „Naprostý šok vyšších spojeneckých velitelů, kteří osvobodili tábory na konci války, může znamenat, že toto chápání nebylo úplné.".

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.
Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Více souvisejících

II. světová válka Adolf Hitler Koncentrační tábory

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy