Útěk bolševiků z Petrohradu? Takhle se Moskva stala hlavním městem Sovětského svazu

Největší město Evropy je dnes symbolem Ruska a taky sovětské éry této země. Moskva však nebyla hlavním městem vždy. Do Moskvy totiž utekli bolševici z Petěrsburgu, kde i přes dosažený úspěch Velké říjnové revoluce neměli čelní představitele komunistické vlády na růžích ustláno.

Historie stoletého výročí se začala psát mnohem dříve. Přestože byla Moskva tradičním centrem ruské státnosti a carství, na začátku 18. století car Petr Veliký přesunul své sídlo do nově založeného města Sankt Petersburgu, tudíž od roku 1712 ruská carská vláda nesídlila v Moskvě, ale v Petěrburgu, který je však pojmenován podle apoštola svatého Petra nikoli podle zakladatele. I když podobnost jmen však opravdu není zcela náhodná.

Zatímco se v Petěrsburgu rozběhla obrovská výstavba nejslavnějších architektonických památek Ruska, původní centrum v Moskvě začalo upadat a chátrat. Dokonce poprvé v historii Moskvy začala klesat populace tohoto města. Pravděpodobně zde začala tradiční řevnivost mezi dvěma největšími ruskými městy, která je dnes patrná po krátkém rozhovoru z jakýmkoli obyvatelem jednoho ze dvou měst.

Dva důvody úprku bolševiků

Historici dnes soudí, že kvapný přesun bolševické vlády z Petěrburgu do Moskvy v roce 1918 měl dvě zásadní příčiny. První byla hrozba německé armády. Přestože těsně před nechtěným stěhováním bolševiků byl podepsán mír v Brestu litevském mezi Ruskem a ústředními mocnostmi. O konec vojenského angažmá Ruska v první světové válce usilovali bolševici již před uchopením moci po říjnové revoluci. Německo a Rakousko-Uhersko využilo politickému chaosu, který v Rusku panoval, k masivní ofenzivě a přiblížili se nebezpečně blízko k Pěterburgu.

Podmínky míru byly pro Rusko extrémně nevýhodné, ztratili přibližně milion kilometrů čtverečních území, kde žila čtvrtina obyvatelstva a průmyslu a většina tehdy klíčových uhelných dolů. Ovšem úplatek několika miliónů marek za nevýhodný mír umožnil udržet pozice získané během revoluce. Bolševici totiž ještě dlouho neměli vyhráno, jak by si někdo mohl myslet v návaznosti na marxisticko-leninistický výklad historie. Dokladem je i následný útěk do Moskvy, protože podepsaná hranice byla od Pětěrburgu nebezpečně blízko.

Zcela jisté pozice neměli ani uvnitř opouštěného hlavního města. Ruskou metropoli obývala také celá řada skupin, které nebyly bolševikům zcela nakloněny. Nejednalo se jen o zbytky demokratické tzv. Prozatimní vlády, kterou bolševici svrhli, ale i o skupiny, které původně revoluci podporovaly. Příkladem může být Kronštatská flotila, která revoluci nejdříve podporovala. Ekonomická katastrofa, která bolševickou vládu provázela, vedla roku 1921 k povstání této flotily sídlící v Kronštadtu nedaleko Petěrburgu. Ovšem bolševická vláda se již v bývalém hlavním městě nenacházela, a tak mohla po shromáždění elitních jednotek rudé armády povstání potlačit.

Moskva před vládou bolševika

Ale vraťme se zpět do Moskvy, která byla po ztrátě pozice hlavního města takřka jen větší dřevěnou vesnicí oproti nádherným stavbách carského Petěrburgu. Ovšem „moskevské dřevěnice“ shořely v průběhu války s Napoleonem a tak se rozběhla nová výstavba Moskvy. Na přelomu 19. a 20. století se díky rozvoji města jako železničního uzlu Moskva stala druhým nejvíce rozvíjejícím městem po New Yorku, což vtipným způsobem předznamenalo soupeření mezi USA a SSSR během studené války.

Paradoxem dějin je, že přestože komunisté učinili z Moskvy centrum své rudé diktatury, nepřerušovaně byla Moskva centrem jiného pohledu na svět oproti komunistickému ateismu. Po dobytí Konstantinopole Turky se stala Moskva třetím Římem a sídlem hlavy pravoslavné církve, která se dodnes hlásí ke starověkým kořenům východního křesťanství.

Související

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?
Josef Toufar před „svým“ kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.

Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili

Byla třetí adventní neděle, 11. prosince roku 1949. V malé obci Číhošť na Vysočině tehdy sloužil mši svatou farář Josef Toufar a při té došlo ke zvláštní události, pro kterou se ujalo označení číhošťský zázrak. Ten odstartoval zatýkání zcela nevinných lidí Státní bezpečností a vykonstruovaný proces, který Toufara připravil o život.

Více souvisejících

historie Komunismus Rusko Petrohrad Moskva

Aktuálně se děje

včera

včera

Tři princezny byly letošní premiérovou štědrovečerní pohádkou. Prohlédněte si galerii

RECENZE: Tři princezny jsou dalším nekonzistentním a paradoxně zpátečnickým pokusem o inovaci

Nové štědrovečerní pohádky České televize jsou každoročně pod ostrým drobnohledem a nejsledovanějším programem dne. Po několikaleté nadvládě režiséra Karla Janáka, i když s občasnými pauzami, se režie ujal svěží tvůrce stylizovaně autentických tragikomedií Tomáš Pavlíček. Jakkoli je jeho snaha dělat pohádku odlišně znatelná a sympatická, postupně se drolí do stereotypních cestiček.

včera

Vánoce, ilustrační fotografie.

Vánoce za dob protektorátu. Jak Češi trávili svátky za nelehkých časů

Přesně před 85 lety, v roce 1939, zažívali Češi první nesvobodné Vánoce za nacistické okupace. Tyto svátky si lidé v našich zemích ještě užívali bez výraznějších omezení, v letech následujících už byly Vánoce poznamenány nacistickou propagandou i řadou omezení. Jak Češi trávili Vánoce za nelehkých dob protektorátu a druhé světové války?

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

23. prosince 2024 21:33

23. prosince 2024 21:15

23. prosince 2024 19:54

23. prosince 2024 18:20

23. prosince 2024 17:15

Podezření se obrací směrem k Číně. Odmítla žádost Švédska o vyšetřování lodi podezřelé z poškození kabelů

Švédské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Čína zamítla žádost švédských vyšetřovatelů o přístup na palubu čínské lodi Yi Peng 3, která je spojována s incidentem poškození podmořských kabelů. Tyto kabely byly přerušeny v Baltském moři, což vyvolalo mezinárodní napětí a spekulace o možném sabotážním útoku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy