Proč Spojenci hájili Hitlerova nástupce? Dőnitze zachránil americký admirál

Každý, kdo se zajímá o historii druhé světové války, se již setkal se jménem Karla Dőnitze. Legendární ponorkový velitel a výrazný představitel německého válečného loďstva se do historie zapsal hlavně jako nástupce Adolfa Hitlera, jenž stanul v čele Třetí říše po Hitlerově sebevraždě. Dőnitzův životní příběh byl ale plný i dalších zajímavostí a méně známých faktů.

Zajímavé například je, že si Hitler za svého nástupce zvolil člověka, který nebyl členem nacistické strany. Dőnitz byl sice zapřísáhlý antisemita a Hitlerův oddaný stoupenec, do NSDAP ale nikdy nevstoupil. Přesto ale o jeho antisemitském smýšlení nemůže být pochyb. Když například Švédové uzavřeli svoje výsostné vody pro německá plavidla, napadl je Dőnitz s tvrzením že jsou "ovládáni mezinárodním židovským kapitálem". V roce 1944 se zase nechal slyšet, že by "raději jedl bláto, než aby viděl svoje vnoučata vyrůstat ve špinavé a jedovaté atmosféře židovství". 

Ačkoliv je jeho jméno spojováno hlavně s obdobím druhé světové války, prožil zajímavé osudy i během předchozího světového konfliktu. Dőnitz totiž v roce 1916 sloužil na německých křižnících ale nechal se dobrovolně přeřadit na ponorku. S ponorkou UB-68 pak byl na samém sklonku války potopen ve Středozemním moři a vzat do britského zajetí. Z něj se domů vrátil až v roce 1920.

Ponorkový velitel také zásadně odmítal jakýkoliv soucit s nepřítelem nebo jeho civilním obyvatelstvem. Byl rozhodně proti tomu, aby posádky německých lodí zachraňovali trosečníky z cizích potopených plavidel. A to i pokud šlo o plavidla civilní. Takové počínání bylo podle něj proti samotnému základnímu smyslu války. "Buďte tvrdí. Pamatujte, že nepřítel nemá také žádné slitování s německými ženami a dětmi, když bombarduje německá města." říkal Dőnitz.

Velmi nepříjemného překvapení se dočkal po skončení války, když se dozvěděl, že jej spojenci hodlají obvinit z válečných zločinů a postavit před soud. Podle něj to bylo absurdní. Nechápal jak je možné, že vládní představitel suverénní země může být souzen. "Pokud bychom vyhráli válku my, postavili bychom snad před soud Roosevelta nebo Churchilla? Ne, to bychom neudělali a oni by neměli taktéž." zlobil se.

Obžalován byl přímo v rámci Norimberského procesu. Při přípravě obžaloby byl Dőnitz mimo jiné podroben IQ testům a bylo mu naměřeno úctyhodné IQ 138. Prokurátoři jej vinili zejména z toho, že byl autorem bezpodmínečné ponorkové války, při níž byla potopena i řada civilních, nákladních nebo neutrálních lodí. Byl také obžalován z porušování ženevských konvencí.

Záhy se ale ukázalo, že praktikování bezpodmínečné ponorkové války nebylo žádnou německou specialitou. Stejnou strategii uplatňovali například i Britové. Americký admirál Chester Nimitz dokonce uvedl, že Spojené státy vyznávaly taktiku neomezené ponorkové války od prvního dne co vstoupily do války.

Dőnitz nakonec od válečného soudu dostal pouhých deset let, což bylo mnohem méně, než se původně očekávalo, a to navzdory jeho blízkému vztahu s Hitlerem. Někteří historikové spekulují, že to bylo díky intervenci amerického admirála Nimitze, jenž se měl za Dőnitze přimlouvat. Ostatně před soudem se v podobném duchu vyjádřil i sám německý námořník. "Váš admirál mi vzkázal, že ke mě chová velkou úctu a že jsem svoji obhajobu připravil perfektně." nechal se slyšet Dőnitz.

Po jeho propuštění z vězení mu západoněmecká vláda přiznala pouze takovou penzi, jako kdyby v armádě sloužil v hodnosti kapitána. Dőnitz se ale domníval, že si zaslouží admirálský důchod a spor hnal k soudu. Ten mu dal za pravdu a penze mu byla opravdu zvýšena. Vyšší penzi pak pobíral až do své smrti v roce 1980.  

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

nacisté II. světová válka Ponorky historie

Aktuálně se děje

včera

včera

Zuzana Maděrová

Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala

Po senzačním olympijském zlatu byla zaslouženým velkým lákadlem na sobotní podnik Světového poháru v paralelním slalomu, který se premiérově konal ve Špindlerově Mlýně, snowboardistka Zuzana Maděrová. I když nakonec na zlatou medaili tentokrát nedosáhla, jelikož v závodě nestačila jen na Japonku Cubaki Mikiovou Devatenáctiletá reprezentantka i tak potěšila publikum, které tak ve Špindlerově Mlýně připravilo pro závodnice a závodníky parádní atmosféru, navíc podpořenou krásným slunečným téměř jarním počasím.

včera

Robert Fico

Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila. 

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji

Dvojnásobný olympijský medailista z letošních zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo, teprve devatenáctiletý rychlobruslařský talent Metoděj Jílek zakončil svou životní sezónu dalším medailovým úspěchem. Stříbro získal poté, co ovládl desetikilometrový závod na MS ve víceboji, které se o tomto víkendu konalo v nizozemském Heerenveenu. Nestačil pouze na norského reprezentanta Sandera Eitrema.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

včera

včera

včera

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

včera

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

včera

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

včera

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy