Temná minulost Sovětů? Napadením Polska rozpoutali druhou světovou, národ přestal existovat

Dva paranoidní diktátoři zastávající neslučitelné ideologie se přeci dokázali spojit. Jejich vzájemné porozumění vyvěralo z podobnosti cílů, které sledovali a jimiž bylo vytvořit ze zemí, v jejichž čele stáli, velké říše, a to i za pomocí teritoriálního zisku.

Oba se navíc, alespoň do doby, než k tomu měl dozrát čas, chtěli vyhnout vzájemnému konfliktu. Ani jeden z nich rovněž nedokázal smířit s myšlenkou samostatného Polska. Dohodli se proto na jeho násilném rozdělení, čímž začala druhá světová válka.

Hitler i Stalin viděli své nepřátele na každém kroku, doma, v zahraničí a v neposlední řadě i v sobě navzájem. Zdrojem jejich podezřívavosti však nebyl ideologický rozpor, jako spíše mocenské zájmy, které sledovali. Oba chtěli obnovit zašlou slávu svých zemí a překreslovat mapu Evropy k obrazu svému, přičemž se netajili ani ambicemi svůj vliv dále rozšiřovat.

Než se však jejich úsilí dostalo do konfliktu, nabízela především střední a východní Evropa území, na jejichž rozdělení se dokázali dohodnout. Zatímco Hitler měl koncem třicátých let minulého století nejprve zálusk na Rakousko, Československo a západní část Polska, pro Stalina bylo klíčové získat především Pobaltí a východní Polsko. Právě tyto cíle je vedli k vzájemné spolupráci, a to počínaje rokem 1938.

Myšlence kolektivní bezpečnosti Stalin navzdory svému hlášení se kekomunismus nikdy nevěřil. Své zájmy a cíle prosazoval prostřednictvím metody spočívající ve využívání rozporů mezi západními mocnostmi. To se hodilo i Hitlerovi, který spoléhal na neochotu Británie a Francie vstoupit s ním do války kvůli jeho politice a obsazování zemí na východ od Německa. Jejich vzájemné spolupráci předcházelo několik vstřícných gest, klíčová byla ale až změna na postu komisaře pro zahraniční věci v Sovětském svazu. Maxim Litvinov byl vystřídán Molotovem, u něhož byl zvláště oceněn jeho nežidovský původ.

Na druhé straně zastával tentýž post Joachim von Ribbentrop, který byl na rozdíl od některých jiných vysoce postavených nacistů zastáncem německo-sovětské spolupráce. Ta měla probíhat nejprve především v hospodářské oblasti. Molotov však její začátek podmínil vytvořením politického základu. Tím mělo být právě rozdělení si sfér vlivu.

Po velmi náročných jednáních, která byla komplikována vzájemnou nedůvěrou posilovanou vystupováním Velké Británie, která jednak jednala se Sovětským svazem o navázání vojenské spolupráce, jednak s Německem o garancích sfér vlivu, byla nakonec podepsána dohoda známá jako pakt Molotov-Ribbentrop.

V ní se obě strany domluvili, že na sebe nebudou pod bodu následujících 25 let útočit, uznají své zájmové sféry či na německém zprostředkování sovětsko-japonských vztahů. Tato smlouva však obsahovala i tajný dodatek týkající se rozdělení Polska. Po návratu z Moskvy údajně Ribbentrop sdělil svému vůdci: „Stalin je přesně takový jako vy, mein Führer.“