Nobelovu cenu za fyziku mají Brit, Němec a Američanka. Přispěli k pochopení černých děr

Roger Penrose podle akademie dokázal, že existence černých děr vyplývá z Einsteinovy obecné teorie relativity. Reinhard Genzel a Andrea Ghezová pak poskytli dosud nejpřesvědčivější důkazy o supermasivním objektu v centru naší galaxie. Polovina ceny připadne Penroseovi, druhou polovinu si rozdělí Genzel a Ghezová.

Černá díra je neviditelný vesmírný objekt, jehož gravitační působení je v určité oblasti časoprostoru tak silné, že z něj nemůže podle většiny vědců uniknout žádná hmota a dokonce ani světlo - přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír.

The stars’ orbits are the most convincing evidence yet that a supermassive black hole is hiding in Sagittarius A*. This black hole is estimated to weigh about 4 million solar masses, squeezed into a region no bigger than our solar system.#NobelPrize pic.twitter.com/fbhwQicaVR

"Roger Penrose pomocí důmyslných matematických metod dokázal, že černé díry jsou přímým důsledkem obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Einstein sám nevěřil, že černé díry, tato vše pohlcující supermonstra, existují," uvedla na svých stránkách Královská švédská akademie věd.

"V roce 1965, deset let po Einsteinově smrti, Roger Penrose dokázal, že se černé díry skutečně mohou utvářet, a detailně je popsal. Jeho průlomový článek je stále považován za nejvýznamnější příspěvek k obecné teorii relativity od Einsteinových dob," dodala akademie.

Reinhard Genzel a Andrea Ghezová vedli každý svůj tým astronomů, kteří se od počátku 90. let minulého století soustřeďovali na oblast zvanou Sagittarius A* v centru naší galaxie. Čím dál přesněji přitom mapovali oběžné dráhy nejjasnějších hvězd nejblíže středu Mléčné dráhy. Zjistili přitom, že jakýsi extrémně těžký, neviditelný objekt hvězdy přitahuje a ty v důsledku toho krouží dokola závratnou rychlostí, napsala švédská akademie věd.

Za použití největších světových teleskopů Genzel a Ghezová vyvinuli metody, kterým dokázali nahlédnout skrz mezihvězdná mračna do centra Mléčné dráhy. Jejich průkopnická práce nám poskytla zatím nejpřesvědčivější důkazy o existenci supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy, dodala akademie.

Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie ve výši deseti milionů švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než loni. Slavnostní předávání ocenění plánované na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, letos kvůli globální koronavirové krizi změní podobu a bude vysíláno v televizi ze stockholmské radnice. Také laureáti by se měli připojit virtuálně.