Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum, který přispěl k pochopení černých děr. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.
Roger Penrose podle akademie dokázal, že existence černých děr vyplývá z Einsteinovy obecné teorie relativity. Reinhard Genzel a Andrea Ghezová pak poskytli dosud nejpřesvědčivější důkazy o supermasivním objektu v centru naší galaxie. Polovina ceny připadne Penroseovi, druhou polovinu si rozdělí Genzel a Ghezová.
Černá díra je neviditelný vesmírný objekt, jehož gravitační působení je v určité oblasti časoprostoru tak silné, že z něj nemůže podle většiny vědců uniknout žádná hmota a dokonce ani světlo - přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír.
The stars’ orbits are the most convincing evidence yet that a supermassive black hole is hiding in Sagittarius A*. This black hole is estimated to weigh about 4 million solar masses, squeezed into a region no bigger than our solar system.#NobelPrize pic.twitter.com/fbhwQicaVR
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 6, 2020
"Roger Penrose pomocí důmyslných matematických metod dokázal, že černé díry jsou přímým důsledkem obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Einstein sám nevěřil, že černé díry, tato vše pohlcující supermonstra, existují," uvedla na svých stránkách Královská švédská akademie věd.
"V roce 1965, deset let po Einsteinově smrti, Roger Penrose dokázal, že se černé díry skutečně mohou utvářet, a detailně je popsal. Jeho průlomový článek je stále považován za nejvýznamnější příspěvek k obecné teorii relativity od Einsteinových dob," dodala akademie.
Reinhard Genzel a Andrea Ghezová vedli každý svůj tým astronomů, kteří se od počátku 90. let minulého století soustřeďovali na oblast zvanou Sagittarius A* v centru naší galaxie. Čím dál přesněji přitom mapovali oběžné dráhy nejjasnějších hvězd nejblíže středu Mléčné dráhy. Zjistili přitom, že jakýsi extrémně těžký, neviditelný objekt hvězdy přitahuje a ty v důsledku toho krouží dokola závratnou rychlostí, napsala švédská akademie věd.
Za použití největších světových teleskopů Genzel a Ghezová vyvinuli metody, kterým dokázali nahlédnout skrz mezihvězdná mračna do centra Mléčné dráhy. Jejich průkopnická práce nám poskytla zatím nejpřesvědčivější důkazy o existenci supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy, dodala akademie.
Vedle medaile a diplomu čeká na laureáty i finanční prémie ve výši deseti milionů švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než loni. Slavnostní předávání ocenění plánované na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, letos kvůli globální koronavirové krizi změní podobu a bude vysíláno v televizi ze stockholmské radnice. Také laureáti by se měli připojit virtuálně.
21. března 2024 21:49
Klesající porodnost dělá vědcům starosti. Zjistili, co se do konce století stane
Související
Nový rozměr světového skandálu. Norsko nominovalo na Nobelovu cenu za mír UNRWA, jejíž zaměstnanci měli pomáhat Hamásu
Donald Trump byl nominován na Nobelovu cenu za mír
nobelova cena , vesmir , Černé díry , Vědci , Švédsko
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 49 minutami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 57 minutami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 2 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
včera
Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně
včera
Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále
včera
Tragická nehoda FlixBusu v Německu. Autobus skončil na boku, pět mrtvých
včera
Změna času nastane posledního březnového dne. Ručičky se posouvaly už před více než sto lety
včera
BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla
včera
"Přátelé, kteří přežili stejné ukřižování." Papež dál chodí po tenkém ledě, hovořil o míru na Ukrajině a v Pásmu Gazy
včera
Válka vyhnala z domov miliony Ukrajinců. Jen v Kyjevě jich žijí stovky tisíc
včera
Ukrajinské tajné služby přiznaly atentáty na spolupracovníky Kremlu zodpovědné za válečné zločiny
včera
Trump jde ve stopách Horsta Fuchse. Pod tíhou finančních problémů prodává bible
včera
Pomoc Západu při vyšetřování útoku nechceme, podporoval by svou teorii, tvrdí Lavrov
včera
Ve světě bují nový fenomén. WHO varuje před nárůstem nové formy šikany
Ve středu zveřejněná zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) uvádí, že přibližně 16 procent dětí ve věku 11 až 15 let se v roce 2022 stalo obětí kybernetické šikany. Tento nárůst fenoménu je zčásti způsobený pandemií covidu.
Zdroj: Libor Novák