Tech+

Související články:

Praha jako terč číslo 61? Americký plán počítal s vyhlazením Česka

Tajemství legendární "brány smrti" odhaleno: Proč zemřeli všichni tvorové, kteří se k ní přiblížili?

Vědci konečně objevili důvod, proč starověké řecké místo zabilo všechny ty, kteří se k němu přiblížili příliš blízko. Nic nadpřirozeného ale znovuobjevili – na vině je totiž příroda.

Uklízení ničí zdraví jako 20 cigaret denně, tvrdí vědci. Proč se problém týká jen žen?

Studie vědců z Univerzity v Bergenu zjistila, že uklízení ničí zdraví stejně, jako 20 cigaret denně. Podle nich se ale problém se týká pouze žen. Proč na muže neúčinkuje?

Musí se přepsat dějiny koně: Studie vyvrátila teorii o původu Koně Převalského

Washington/Praha - Koně Převalského, kteří se i díky programu ZOO Praha opět prohání po mongolských stepích, byli až dosud považováni za poslední divoké koně na světě. Nová studie tuto hypotézu vyvrací.

Exodus 1947? Loď, za kterou Británii odsoudil celý svět

Exodus 1947 byla loď, která měla po válce jediný cíl. Přepravit ilegální židovské emigranty z Francie do části Palestiny. Britové ale byli o akci velmi dobře informováni a rozhodli se ji překazit. Loď zastavili a uprchlíky deportovali zpět do Francie. Velkou Británii ale za tento krok odsoudil celý svět.

Auta v roce 2030? Řidičáky nebudou zapotřebí. Expert nastínil budoucnost automobilového průmyslu

Praha - Jaká bude budoucnost automobilového průmyslu? Současný trend napovídá, že nás čeká plně automatizovaný vůz, který nás sveze kamkoli budeme chtít, aniž bychom se dotkli volantu. Nahradí tedy čistě automatizované automobily klasické taxikáře?

Kontroverzní transplantace: Proč nedokážeme pěstovat orgány ve zvířatech?

Nedostatek dárců pro lidi, kteří nutně potřebují transplantaci některého orgánu, patří k hlavním problémům současné lékařské vědy. Vědci z Kalifornské univerzity v Davidu se proto snaží za použití kmenových buněk vypěstovat lidské orgány v prasatech. Informoval o tom deník The Guardian.

Jurský park v Austrálii? Vědci chtějí oživit vyhynulého tvora

Melbourne - Australští vědci se pokoušejí zrekonstruovat již vyhynulého vakovlka tasmánského neboli tasmánského tygra. Díky studii maximálně 12 týdnů starých zachovalých mláďat se snaží přijít na to, proč se tolik podobá dnešním psům.

Válka, která neměla vítěze? Ve střetu z roku 1956 dodnes není jasno

O to, kdo vlastně vyhrál ve válce o Suezský průplav v roce 1956, se vedou spory. Vítězem se cítí být jak Egypt, tak Izrael, pozici na Blízkém východě si posílila i Moskva. Poraženým se stala Británie s Francií a značně byl též oslaben vztah mezi Washingtonem na jedné straně a Londýnem a Paříží na straně druhé.

Země s terčem na těle? Na naši planetu se řítí stovky nebezpečných těles

K naší planetě pomalu cestují stovky nebezpečných těles. Existuje okolo dvou tuctů hvězd, které proletí okolo 3,26 světelných let od sluneční soustavy. A okolo 600 hvězd by podle odhadů mělo proletět přibližně 16,3 světelných let od soustavy. Všechno je to dostatečně blízko, aby hvězdy narušily dráhu komet, které by pak zamířily k planetám – včetně Země.

Rozpoutá umělá inteligence peklo? Teroristou může být i úklidový robot

Londýn - V příštích deseti letech by mohla zvyšující se efektivnost umělé inteligence posílit počítačovou kriminalitu a teroristé by mohli více využívat drony či roboty. Odborníci také zmiňují možnost snadnější manipulace voleb na sociálních sítích prostřednictvím takzvaných internetových botů, což jsou počítačové programy, které pro svého majitele opakovaně vykonávají nějaké rutinní činnosti.

Twitter zablokoval tisíce podezřelých účtů. Horlivý zastánce Trumpa už láteří

New York - Twitter kvůli porušování pravidel zablokoval několik tisíc účtů na sociální síti. Přesný počet není znám, provozovatel sítě jen sdělil, že odpojil ty profily, jejichž aktivita je podezřelá. Opatření se týká i takzvaných robotických účtů, o jejichž chod se starají automatické programy.

Opravdu antidepresiva fungují? Vědci našli odpověď

Oxford - Podle vědců je prý vyřešena jedna z důležitých otázek medicíny. Po dlouhém výzkumu mohou s přesvědčením říct, že antidepresiva u lidí s depresemi opravdu zabírají. Některé léky, mají sice nižší účinnost, ale celkově pomáhají a nejedná se o placebo.

Monumentální stavby fascinují svět. Co vše ještě dokážeme postavit?

Jestli je lidstvo v něčem nepřekonatelné, tak je to právě stavitelský um. Egyptské pyramidy, Eiffelova věž a teď Burdž Chalífa. První dvě jmenované stavby dlouho držely primát, ta poslední je nejvyšší budovou současnosti. Lidé vždy mířili co nejvýše a dodnes mají chuť překonávat rekordy. Jak dlouho, nebo spíše, jak vysoko to ještě půjde?

Na světě je 206 států a 7000 jazyků. Proč jich máme tolik?

Na světě existuje na 206 zemí asi 7000 různých jazyků, kterými hovoří větší či menší množství lidí. Jak je možné, že je číslo tak vysoké? Podle vědců mohlo hrát roli prostředí, ekosystém a klima, ve kterém se řeč rozvíjela.

Proč mají psi rádi lidi? Podle vědců nejsou úplně normální

Psi jsou milujícím společníkem lidí už od nepaměti. Skáčou, mazlí se a jejich nadšení nebere konce. Do dneška nebylo jasné, co je na těchto zvířatech tolik odlišné od jiných, že jsou k člověku tak přátelská. Vše odhalila až nejnovější studie

Války postavené na hlavu? Generálové si spletli země, domů se vracel nesmyslný počet vojáků

Válka je většinou tragickou událostí, do které odchází muži od rodin a mnozí se nevrátí. Ne však v případě Lichtenštejnska. To do svého posledního vojenského konfliktu poslalo hrozivou jednotku čítající 80 vojáků. Domů jich přišlo 81.

Už žádné pivo a víno? Evoluce by mohla zničit naši schopnost tolerovat alkohol

Nedávné vědecké studie ukázaly, že se stále vyvíjíme. Například nový výzkum publikovaný v magazínu Nature Ecology a Evolution naznačuje, že by se u nás mohl vyvinout gen, který by zničil naši toleranci k alkoholu. Uvádí to server IFL Science.

Google pozná, jestli máte nemocné srdce. Co k tomu potřebuje?

Washington - Google přišel se zajímavou novinkou, která by mohla zachránit milióny lidí po celém světě. Algoritmus, který vědci vyvinuli, totiž dokáže předpovědět, jestli člověk bude trpět kardiovaskulární poruchou nebo jestli má zvýšené riziko výskytu mrtvice. Jak se to pozná?

Lidé mohou žít i bez žaludku? Radikální zákrok může zachránit před rakovinou, člověka ale trvale poznamená

Američan David Fogel sledoval, jak jeho teta umírá v neuvěřitelných bolestech. Ve věku 56 let jí byla diagnostikována pokročilá rakovina žaludku, tedy nemoc úporná a velmi bolestivá. Její život trval dalších 24 vyčerpávajících měsíců. O patnáct let později popisuje Fogel obrovské utrpení své tetky jako jednu z nejhorších zážitků svého života. A rozhodl se, že takovou zkušenost už nikdy nechce prožít.