Dušičky - svátek zesnulých

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.
Tradiční dušičkové sladkosti? Pečivo ve tvaru kostí, rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky

Tradiční dušičkové sladkosti? Pečivo ve tvaru kostí, rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky

Ke slavnostem spojeným s uctíváním zemřelých předků vždy patřilo nějaké specifické občerstvení, zejména to sladké. Již staří Keltové si dávali sladká jablka. V anglosaských zemích se o Halloweenu obdarovávají koledníci bonbony, čokoládou a jinými cukrovinkami, které znázorňují kostlivce, lebky nebo třeba duchy. Také u nás bývalo dříve zvykem na Dušičky péct speciální sladké pečivo ve tvaru kostí, později se typickým dušičkovým pohoštěním staly rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky.
Dušičky jsou starobylý svátek. Lidé ho slaví už více než tisíc let

Dušičky jsou starobylý svátek. Lidé ho slaví už více než tisíc let

Dušičky, tedy památka na zesnulé, je svátek s velmi dlouhou tradicí. Svůj původ má již v pohanských časech v nejrůznějších projevech a rituálech spojených s uctíváním zemřelých předků. V křesťanském světě se druhého listopadového dne začalo vzpomínat na zesnulé přesně před 1025 lety, v roce 998.
Ilustrační fotografie.

Dušičky ve vzpomínkách Boženy Němcové

První listopadové dny jsou svátky zesnulých. Dnes o Dušičkách zapalujeme na hrobech svíčky a pokládáme na ně věnce, jedná se však spíše jen o formální záležitosti. V minulosti se s těmito svátky pojily lidové zvyky a pověry související s úctou k zemřelým předkům. Některé z nich zaznamenala Božena Němcová, od jejíhož úmrtí letos uplynulo 160 let.
Hřbitov

Proč dáváme na hroby květiny a věnce?

O Dušičkách, tedy svátku zesnulých, se tradičně zapalují na hrobech svíčky a pokládají se na ně květiny a věnce. Zatímco dnes tvoří spíše výzdobu, dříve měly svůj symbolický význam.
Smrtka

Kmotřička Smrt. Jak se zrodila víra v bytost, která bere lidem život?

Svátky zemřelých se v minulosti pojily nejenom s úctou k předkům, ale také s připomínkou nevyhnutelnosti smrti. Ta měla v představách lidí personifikovanou podobu kostlivce s kosou nebo vyhublé ženské postavy, které se říká kmotřička Smrt. Víra v bytost beroucí život je velmi stará, v lidové tradici se objevovala ještě v moderní době a dodnes přežila například v pohádkách nebo v příslovích a rčeních.
Hřbitov, ilustrační foto

Dušičky: Na hřbitovy v Brně vyrazily davy návštěvníků, všichni měli roušku

Zaplněná parkoviště jsou před brněnskými hřbitovy, kam dnes v hojném počtu zavítali návštěvníci kvůli blížícím se Dušičkám. Přestože by se lidé neměli příliš shlukovat kvůli šíření koronaviru, u jednotlivých hrobů na Ústředním hřbitově v Brně postávaly hloučky rodinných příslušníků. Většinou přicházeli položit kytici a zapálit svíčku senioři, našli se mezi nimi ale i lidé v produktivním věku a také děti. Všichni bez výjimky měli na ústech roušku.
Ilustrační foto

Poslední vůle: Češi sepisují závěť u notáře stále častěji, zájem roste v období Dušiček

Na konci třetího čtvrtletí notáři v ČR sepsali 17.835 závětí, o 314 více než ve stejném období loni. Letošní pandemie covid-19 tak příliš neovlivnila zájem české veřejnosti o sepsání závětí od notáře. Největší zájem zaznamenávají notáři v čase Památky zesnulých, nejmenší v létě. ČTK o tom informovala Notářská komora ČR. Očekává, že celkový počet závětí sepsaných notářem v tomto roce dosáhne 24.000.
Ilustrační foto

Tajemné období mezi úmrtím a pohřbem: Lidé věřili, že zemřelí se mohou vracet mezi živé

Naši předci věřili v posmrtný život. Také se obávali, že se zemřelí mohou vracet mezi živé, pokud jejich duše nenajde po smrti pokoje. Správný odchod duše na onen svět měly zajistit některé rituály. Pozůstalí třeba otevírali v místnosti okna, aby mohla duše v klidu odejít. Aby se duše nevracela, bylo také nutné zakrýt v domácnosti všechna zrcadla. V některých oblastech lidé ze stejného důvodu zastavovali hodiny.
Dušičky, ilustrační foto

Lidé dnes zavzpomínají na zemřelé, začínají Dušičky

Lidé si dnes připomenou Památku zesnulých, lidově Dušičky. Věřící se v tento den scházejí na bohoslužbách za zemřelé, hroby se plní svíčkami, věnci a květinami. Zvýšenému zájmu lidí o návštěvu hrobů svých blízkých tradičně vycházejí vstříc správci hřbitovů, jejichž otvírací doba bývá na počátku listopadu delší než obvykle.
Dušičky, ilustrační foto

Památku zesnulých uctívá až 80 procent Čechů

Tradici svátku zemřelých každoročně nějakým způsobem udržují čtyři pětiny Čechů. Památku zesnulých většina uctí při návštěvě hřbitova, ale jen zhruba pětina lidí se na něj vydá přesně na Dušičky, tedy 2. listopadu.

Dušičky se blíží. Jak vyzdobit hrob? Mezi Čechy roste obliba LED svíček

Češi o Dušičkách neexperimentují, pokud koupí dekorace na hrob, potrpí si na klasiku. Vyplývá to z ankety ČTK mezi majiteli zahradnictví a zástupci obchodů. Roste však obliba LED svíček. Zákazníci preferují živé květiny před umělými, na špičce popularity se drží chryzantémy a vřes. Výraznější nárůst prodeje dušičkového zboží proti loňsku zatím zaznamenal pouze Kaufland.
Ilustrační foto

Děsiví revenanti: Vrací se na Dušičky mrtví mezi živé

Již odpradávna lidé věří v přízraky mrtvých, kteří vstávají z hrobů, děsí živé a škodí jim. Tito nemrtví, kteří opouštějí své hroby, se označují jako revenanti. Protože se jich lidé pochopitelně báli, snažili se všemožně zabránit jejich návratu. Tyto představy se v lidové kultuře udržely až do 20. století.

Dušičky versus Halloween. Jak to vidí Češi? Průzkum hovoří jasně

Téměř čtyři pětiny Čechů se chystají o nadcházejícím dušičkovém víkendu navštívit hroby svých blízkých, dvě třetiny pojedou na dva nebo více hřbitovů. Dalších 13 procent pak na Dušičky zůstává doma, kde si ovšem 2. listopadu večer zapálí svíčku a zavzpomíná na své zemřelé. Pouze devět procent Dušičky nijak neslaví, ani si je nepřipomíná. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro operátora T-Mobile.
Hřbitov

Hřbitovy v Brně jsou opět přístupné, před Dušičkami se prodlužuje otvírací doba

Hřbitovy v Brně jsou dnes znovu otevřené, v úterý byly nepřístupné kvůli počasí. Správa hřbitovů města Brna odvolala bezpečnostní opatření kvůli silnému větru a hrozícímu nebezpečí padajících větví. Uvedla to Radka Loukotová z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Podle ní se navíc před Dušičkami prodlužuje otvírací doba do 21:00 s výjimkou Ústředního hřbitova a Židenic.

Aktuálně se děje

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

včera

včera

včera

17. prosince 2025 21:28

Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro BBC označil slib členských zemí vynakládat 5 % HDP na obranu za největší zahraničněpolitický úspěch Donalda Trumpa. Podle šéfa Aliance je právě díky tlaku amerického prezidenta společenství silnější než kdykoliv předtím. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy