Dušičky - svátek zesnulých

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Tradiční dušičkové sladkosti? Pečivo ve tvaru kostí, rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky

Ke slavnostem spojeným s uctíváním zemřelých předků vždy patřilo nějaké specifické občerstvení, zejména to sladké. Již staří Keltové si dávali sladká jablka. V anglosaských zemích se o Halloweenu obdarovávají koledníci bonbony, čokoládou a jinými cukrovinkami, které znázorňují kostlivce, lebky nebo třeba duchy. Také u nás bývalo dříve zvykem na Dušičky péct speciální sladké pečivo ve tvaru kostí, později se typickým dušičkovým pohoštěním staly rakvičky se šlehačkou nebo žloutkové věnečky.

Dušičky jsou starobylý svátek. Lidé ho slaví už více než tisíc let

Dušičky, tedy památka na zesnulé, je svátek s velmi dlouhou tradicí. Svůj původ má již v pohanských časech v nejrůznějších projevech a rituálech spojených s uctíváním zemřelých předků. V křesťanském světě se druhého listopadového dne začalo vzpomínat na zesnulé přesně před 1025 lety, v roce 998.

Předpověď počasí na Dušičky slibuje přes den až 16 stupňů

Na druhý listopadový den připadají Dušičky, které bude doprovázet poměrně slušné podzimní počasí. Nejvyšší denní teploty dosáhnou podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) šestnácti stupňů.

Dušičky ve vzpomínkách Boženy Němcové

První listopadové dny jsou svátky zesnulých. Dnes o Dušičkách zapalujeme na hrobech svíčky a pokládáme na ně věnce, jedná se však spíše jen o formální záležitosti. V minulosti se s těmito svátky pojily lidové zvyky a pověry související s úctou k zemřelým předkům. Některé z nich zaznamenala Božena Němcová, od jejíhož úmrtí letos uplynulo 160 let.

Proč dáváme na hroby květiny a věnce?

O Dušičkách, tedy svátku zesnulých, se tradičně zapalují na hrobech svíčky a pokládají se na ně květiny a věnce. Zatímco dnes tvoří spíše výzdobu, dříve měly svůj symbolický význam.

Kmotřička Smrt. Jak se zrodila víra v bytost, která bere lidem život?

Svátky zemřelých se v minulosti pojily nejenom s úctou k předkům, ale také s připomínkou nevyhnutelnosti smrti. Ta měla v představách lidí personifikovanou podobu kostlivce s kosou nebo vyhublé ženské postavy, které se říká kmotřička Smrt. Víra v bytost beroucí život je velmi stará, v lidové tradici se objevovala ještě v moderní době a dodnes přežila například v pohádkách nebo v příslovích a rčeních.

Dušičky: Na hřbitovy v Brně vyrazily davy návštěvníků, všichni měli roušku

Zaplněná parkoviště jsou před brněnskými hřbitovy, kam dnes v hojném počtu zavítali návštěvníci kvůli blížícím se Dušičkám. Přestože by se lidé neměli příliš shlukovat kvůli šíření koronaviru, u jednotlivých hrobů na Ústředním hřbitově v Brně postávaly hloučky rodinných příslušníků. Většinou přicházeli položit kytici a zapálit svíčku senioři, našli se mezi nimi ale i lidé v produktivním věku a také děti. Všichni bez výjimky měli na ústech roušku.

Poslední vůle: Češi sepisují závěť u notáře stále častěji, zájem roste v období Dušiček

Na konci třetího čtvrtletí notáři v ČR sepsali 17.835 závětí, o 314 více než ve stejném období loni. Letošní pandemie covid-19 tak příliš neovlivnila zájem české veřejnosti o sepsání závětí od notáře. Největší zájem zaznamenávají notáři v čase Památky zesnulých, nejmenší v létě. ČTK o tom informovala Notářská komora ČR. Očekává, že celkový počet závětí sepsaných notářem v tomto roce dosáhne 24.000.

Co je po smrti? Představy o nesmrtelné duši jsou staré jako samo lidstvo

Jak pohlíželi naši předci na smrt? Jaké měli představy o posmrtném životě? Od pradávna lidé věřili v hmotné tělo, které se po smrti rozpadne v prach, a nehmotnou nesmrtelnou duši. S touto vírou souvisela celá řada pověr a rituálů.

Tajemné období mezi úmrtím a pohřbem: Lidé věřili, že zemřelí se mohou vracet mezi živé

Naši předci věřili v posmrtný život. Také se obávali, že se zemřelí mohou vracet mezi živé, pokud jejich duše nenajde po smrti pokoje. Správný odchod duše na onen svět měly zajistit některé rituály. Pozůstalí třeba otevírali v místnosti okna, aby mohla duše v klidu odejít. Aby se duše nevracela, bylo také nutné zakrýt v domácnosti všechna zrcadla. V některých oblastech lidé ze stejného důvodu zastavovali hodiny.

Lidé dnes zavzpomínají na zemřelé, začínají Dušičky

Lidé si dnes připomenou Památku zesnulých, lidově Dušičky. Věřící se v tento den scházejí na bohoslužbách za zemřelé, hroby se plní svíčkami, věnci a květinami. Zvýšenému zájmu lidí o návštěvu hrobů svých blízkých tradičně vycházejí vstříc správci hřbitovů, jejichž otvírací doba bývá na počátku listopadu delší než obvykle.

Památku zesnulých uctívá až 80 procent Čechů

Tradici svátku zemřelých každoročně nějakým způsobem udržují čtyři pětiny Čechů. Památku zesnulých většina uctí při návštěvě hřbitova, ale jen zhruba pětina lidí se na něj vydá přesně na Dušičky, tedy 2. listopadu.

Dušičky se blíží. Jak vyzdobit hrob? Mezi Čechy roste obliba LED svíček

Češi o Dušičkách neexperimentují, pokud koupí dekorace na hrob, potrpí si na klasiku. Vyplývá to z ankety ČTK mezi majiteli zahradnictví a zástupci obchodů. Roste však obliba LED svíček. Zákazníci preferují živé květiny před umělými, na špičce popularity se drží chryzantémy a vřes. Výraznější nárůst prodeje dušičkového zboží proti loňsku zatím zaznamenal pouze Kaufland.

Svátek zesnulých: Dušičky lidí v minulosti slavili úplně jinak, než dnes

Odpradávna lidé věří v posmrtný život. Z této víry se zrodil kult zemřelých předků a svátky zesnulých. Úcta k mrtvým předkům přetrvala dodnes.

Děsiví revenanti: Vrací se na Dušičky mrtví mezi živé

Již odpradávna lidé věří v přízraky mrtvých, kteří vstávají z hrobů, děsí živé a škodí jim. Tito nemrtví, kteří opouštějí své hroby, se označují jako revenanti. Protože se jich lidé pochopitelně báli, snažili se všemožně zabránit jejich návratu. Tyto představy se v lidové kultuře udržely až do 20. století.

Dušičky versus Halloween. Jak to vidí Češi? Průzkum hovoří jasně

Téměř čtyři pětiny Čechů se chystají o nadcházejícím dušičkovém víkendu navštívit hroby svých blízkých, dvě třetiny pojedou na dva nebo více hřbitovů. Dalších 13 procent pak na Dušičky zůstává doma, kde si ovšem 2. listopadu večer zapálí svíčku a zavzpomíná na své zemřelé. Pouze devět procent Dušičky nijak neslaví, ani si je nepřipomíná. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS pro operátora T-Mobile.

Magie a tajemné rituály? Hřbitovy nejsou jen místa posledního odpočinku

Hřbitovy jsou dodnes tak trochu tajemnými místy. Lidé je navštěvují s úctou a někdy možná i se strachem. V minulosti byly hřbitovy místem posledního odpočinku, respektu, ale také lidové magie.

Hřbitovy v Brně jsou opět přístupné, před Dušičkami se prodlužuje otvírací doba

Hřbitovy v Brně jsou dnes znovu otevřené, v úterý byly nepřístupné kvůli počasí. Správa hřbitovů města Brna odvolala bezpečnostní opatření kvůli silnému větru a hrozícímu nebezpečí padajících větví. Uvedla to Radka Loukotová z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Podle ní se navíc před Dušičkami prodlužuje otvírací doba do 21:00 s výjimkou Ústředního hřbitova a Židenic.