EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Výsledek chorvatského předsednictví: Bude se EU rozšiřovat?

Chorvatsko, nejmladší člen Evropské unie, se na počátku nového roku ujalo rotujícího předsednictví Rady Evropské unie. Země v pomyslném čele unie stanula od svého vstupu do EU v roce 2013 poprvé. Chorvatský premiér při úvodním projevu zdůraznil důležitost vztahu EU se státy Balkánu. A předsedkyně Evropské komise s ním souhlasila. Von der Leyenová tak znovuotevřela téma přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií – podle ní dodrží Evropská unie svůj slib.
Sídlo ministerského předsedy Downing Street 10

Ministerstvo pro imigraci dostalo stopku? Po brexitu by mohlo narušit systém

Vzhledem k plánovanému odchodu Velké Británie z Evropské unie k 31. lednu tohoto roku kolovaly úvahy o tom, zda by po brexitu nemělo dojít k vytvoření nového ministerstva. Nový resort by se potýkal s problematikou imigrace na britské ostrovy a ochranou hranic. Z Downing Street se však ozývají spíše projevy nesouhlasu.
OSN

Francie, Británie a Německo podaly stížnost na Írán kvůli jaderné dohodě, ve hře je i obnovení sankcí

Francie, Británie a Německo dnes využily možnosti, kterou nabízí mezinárodní jaderná dohoda s Íránem, a podali na Teherán stížnost kvůli porušování jeho závazků vyplývajících z tohoto dokumentu. Uvedli to ve společném prohlášení ministři zahraničí západoevropské trojice. Cílem je podle nich záchrana dohody a obnovení diskuze s Íránci, která by Teheránu umožnila přehodnotit některá jeho minulá rozhodnutí.
Josep Borrell

Brusel zajímá Blízký východ. Jak chce snížit napětí?

Ve snaze snížit napětí na Blízkém východě po americké likvidaci velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního hodlá Evropská unie mluvit se všemi stranami. Poslancům Evropského parlamentu to dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku řekl šéf unijní diplomacie Joseph Borrell. Varoval také, že by růst napětí v oblasti mohl vést k posílení teroristické organizace Islámský stát (IS) a také zvýšit počty uprchlíků.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Dodržování práv občanů EU? Británie bude pod dozorem Bruselu

Evropská komise (EK) bude pozorně sledovat, zda po brexitu Británie dodržuje všechny závazky v oblasti práv unijních občanů. Poslance Evropského parlamentu o tom dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku ujistila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Ochranu práv občanů ze sedmadvaceti unijních zemí označila šéfka komise za nejvyšší prioritu. Británie s největší pravděpodobností EU opustí na konci ledna, tedy za 17 dní.
Chorvatská vlajka

Chorvatsko poprvé šéfuje EU. Premiér Plenković představil čtyři priority

Chorvatsko bude za svého půlročního předsednictví usilovat o udržitelný rozvoj Evropské unie, silnější propojení jednotlivých států, větší bezpečnost unijních občanů a výraznější roli EU na mezinárodním poli. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku to dnes řekl chorvatský premiér Andrej Plenković. Za největší úkoly, které Záhřeb za předsednictví v Radě EU čekají, označil jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021 až 2027 či plánovaný brexit, do kterého zbývá 17 dní.
Jaroslaw Kaczyński

Polsko na cestě z EU? Prestižní deník naznačil možný scénář

NÁZOR - Od chvíle, kdy v roce 2015 zformovala vládu, polská pravicově populistická strana Právo a spravedlnost systematicky usiluje o eliminaci brzd, které omezují její moc, varuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník konstatuje, že to se týká především justice.
USB nabíječka

EU chce nařídit všem výrobcům jednotnou nabíječku

Evropská komise (EK) by měla co nejrychleji zajistit, aby elektronické přístroje prodávané v Evropské unii měly jednotné nabíječky. Vyzvali ji k tomu dnes poslanci Evropského parlamentu, kteří se sešli na plenárním zasedání ve Štrasburku. EK už v roce 2009 podepsala s výrobci elektroniky dobrovolné memorandum o univerzální nabíječce, tehdejší očekávání, že krok povede ke sjednocení výrobků, se ale nenaplnila.
Írán, ilustrační foto

Hrozí 3. světová válka? Evropští diplomaté jí chtějí zažehnat

Na Blízkém východě se opět schyluje k nové válce, která by se mohla stát roznětkou ještě většího konfliktu. Evropská diplomacie proto nic nenechává náhodě a jedná s íránským ministrem zahraničí Mohammedem Džavádem Zarífem. Pozvánku na osobní setkání obdržel Zaríf v den, kdy americký prezident Donald Trump hrozil bombardováním Íránu. Informoval o tom server Politico.eu.
Brexit, ilustrační foto

Složité vyjednávání o budoucích vztazích Británie a EU. Bude stačit jedna dohoda?

Komentář – Jelikož ve čtvrtek 9. ledna 2020 došlo ke schválení tzv. prováděcího zákona k brexitu v dolní komoře britského parlamentu a očekává se, že legislativu podpoří i členové Sněmovny lordů, brexit k poslednímu lednu vypadá reálně. Po odchodu Spojeného království z EU 31. ledna však bude do konce roku trvat tzv. přechodné období, během kterého budou probíhat intenzivní jednání o podobě budoucích vztahů mezi dvěma entitami. Podaří se vyjednat jednotný komplexní dokument, nebo se strany uchýlí k vytvoření několika sektorových dohod?
Evropská unie, ilustrační foto

EU: Protiteroristická koalice v Iráku musí navzdory konfliktu pokračovat

Činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí pokračovat přes napjatou situaci v oblasti. Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se měl vrátit k jejímu dodržování. Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella se na tom shodli unijní ministři zahraničí na dnešním mimořádném jednání k situaci na Blízkém východě.
Josep Borrell

EU v koncích? Při řešení libyjské a íránské krize selhává, soudí analytici

Lídři Evropské unie tento týden zareagovali na vyhrocenou situaci okolo Íránu a Libye nebývalým diplomatickým nasazením. Mimořádné ministerské schůzky, jednání s politiky třetích zemí či desítky telefonátů jsou reakcí na první vážnou zkoušku nové unijní exekutivy, která hodlá EU zajistit významnější místo ve světovém dění. Experti se však shodují, že praktický dopad aktivity omezující se na výzvy k ukončení násilností bude mizivý.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Johnson jednal s von der Leyenovou. Znovu odmítl prodloužení přechodného období

Britský premiér Boris Johnson chce za 11 měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií "dohodu o volném obchodu v kanadském stylu". Šéfce Evropské komise Ursule von den Leyenové dnes na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.
Ursula von der Leyenová

Íránskou krizi vyřeší dialog, EU k němu přispěje, říká Ursula von der Leyenová

Současné násilnosti na Blízkém východě ohrožují úspěšný boj proti teroristickým skupinám, který v Iráku vede mezinárodní koalice. Prohlásil to dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell po mimořádném jednání Evropské komise (EK) k íránské krizi. Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové by měl používání zbraní nahradit dialog, v němž by EU mohla nabídnout své dobré vztahy se státy v regionu.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Pokračující jednání o brexitu - Von der Leyenová míří za Johnsonem do Británie

Dnes se poprvé od počátku nového roku sejdou zástupci Spojeného království a Evropské unie za účelem dalšího vyjednávání o vystoupení země z evropského bloku. Do Westminsteru za Borisem Johnsonem směřuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s unijním vyjednavačem pro brexit Michelem Barnierem. Rozhovory se budou mimo jiné týkat i budoucí obchodní dohody. Unijní představitelé jsou k jejímu rychlému dojednání spíše skeptičtí.
Německá kancléřka Angela Merkelová

Spirála násilí musí skončit. Merkelová, Macron a Johnson chtějí zmírnit napětí v Iráku

Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson vyzvali ve společném prohlášení ke zmírnění napjaté situace v Iráku. Spirála násilí a útoky na koaliční síly podle nich musí skončit. Zvláště Írán musí upustit od dalších násilných akcí, uvedli. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell vyjádřil politování nad nedělními výroky íránských představitelů, kteří avizovali, že Teherán bude dál vypovídat jadernou dohodu z roku 2015.
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Konec jaderné dohody? Von der Leyenová hodlá působit na Írán

Evropská unie se bude snažit Írán přesvědčit, že dodržování jaderné dohody z roku 2015 je i v jeho vlastním zájmu. Uvedla to dnes v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na středeční ráno svolala mimořádné jednání svého týmu, kde by měl šéf unijní diplomacie Josep Borrell a další komisaři své kolegy informovat o nejrůznějších dopadech stávajícího dění na Blízkém východě.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Nacházejících 12 hodin bude pro Španělsko klíčových

Španělsko svádí neúprosný boj s rozsáhlými lesními požáry, přičemž nadcházející hodiny budou podle úřadů zcela zásadní pro další vývoj situace. Premiér Pedro Sánchez při návštěvě předsunutého velitelského stanoviště v Navalcarneru prohlásil, že i když je dosavadní stav relativně příznivý, následujících dvanáct hodin rozhodne o tom, zda se hasičům podaří udržená území definitivně zabezpečit. Situaci totiž výrazně komplikuje nastupující vlna veder, která do regionu přináší nové bezpečnostní hrozby.

před 8 hodinami

Saúdská Arábie

Válka, kterou nikdo nechtěl. Saúdská Arábie se půl roku snažila vyhnout konfliktu s Íránem, nepovedlo se

Saúdská Arábie se v posledních pěti měsících intenzivně snažila vyhnout zatažení do širšího regionálního konfliktu a přes opakované dronové útoky na svůj ropný průmysl udržovala otevřené komunikační kanály s Teheránem. Nyní se však království ocitá v sevření nepřátelských sil hned ze tří stran, kdy čelí tlaku ze strany Íránu i jím podporovaných milicí v Iráku a Jemenu. Situace vyvrcholila v posledních dnech, kdy země musela čelit raketovým ostřelováním od jemenských Hútiů, náletům iráckých ozbrojených skupin i obnoveným výhrůžkám z Teheránu. Vedení v Rijádu tak dospělo k závěru, že dosavadní politika zdrženlivosti již není udržitelná, a saúdské stíhačky ve spolupráci s americkým letectvem podnikly odvetné údery na cíle ve východním Iráku.

před 9 hodinami

Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

před 9 hodinami

Glen Hansard

Zemřel oscarový písničkář Glen Hansard, autor hitu Falling Slowly

Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce. 

před 10 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo se řítí do politického chaosu. Klíčový Merzův člověk obešel zákony, pořídil si dítě z USA

Německá Křesťanskodemokratická unie čelí vážné vnitřní krizi, která výrazně oslabuje pozici spolkového kancléře Friedricha Merze. Tradiční letní politické příměří v Berlíně narušil skandál kolem klíčového představitele strany Jense Spahna, jenž se společně se svým partnerem stal otcem díky náhradní matce ve Spojených státech. Náhradní mateřství je přitom v Německu zakázané a samotná CDU vůči němu dlouhodobě zaujímá odmítavý postoj, což vyvolalo značný rozruch mezi konzervativními voliči i spolkovými zákonodárci.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Sloni, ilustrační fotografie

V Keni začali hromadně umírat sloni. Důvod je pro vědce záhadou

Strážci přírody v Keni i tamní odborníci vyšetřují záhadná úmrtí patnácti slonů, k nimž došlo během uplynulého měsíce v národním parku Amboseli a jeho bezprostředním okolí. Státní organizace Kenya Wildlife Service potvrdila, že u deseti zvířat byly před jejich skonem zaznamenány příznaky částečného ochrnutí, přičemž úhyn nastal velmi rychle, zpravidla do dvou dnů od prvních projevů.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Čínské roboty nechceme. USA zakázaly dovoz humanoidů i robotických psů

Americká Spolková komise pro komunikace (FCC) v úterý oznámila zákaz dovozu a prodeje čínských humanoidních robotů, přičemž jako hlavní důvod uvedla neakceptovatelná rizika pro národní bezpečnost Spojených států. Tento krok představuje další z řady opatření, jimiž se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží systematicky vytlačovat čínské technologie z amerického trhu.

před 12 hodinami

Indie, ilustrační foto

Nepeče se jen Evropa. V Indii se nedá dýchat už po ránu, teploty běžně přesahují 44 stupňů

Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.

před 13 hodinami

Donald Trump

Zeptám se Putina na podporu Íránu, prohlásil Trump. Podle médií ho to ve skutečnosti nezajímá

Při zahájení vojenského konfliktu s Íránem označil americký prezident Donald Trump za jeden z hlavních cílů zamezení teheránské podpoře ozbrojených skupin na Blízkém východě, které stály za zraněními a úmrtími amerických vojáků. Postoj šéfa Bílého domu k podezření, že s lokalizací cílů a útoky na americké síly pomáhá Íránu Rusko, však podle CNN vykazuje značnou netečnost. Tento nezájem zapadá do dlouhodobějšího vzorce, v jehož rámci americká administrativa zlehčuje možnou roli Moskvy při ohrožení životů amerického armádního personálu.

před 14 hodinami

Proč Ukrajina cílí na "ruský Amazon"? Pádem největšího dlužníka v zemi chce rozpoutat dominový efekt

Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy