Komentář - Jedním z nejambicióznějších cílů Evropské unie pro nadcházející volební období je zavedení takových opatření, které napomohou k dosažení cíle, který si představitelé a zástupci nejvyšších unijních institucí vytyčili na konci loňského roku – a to dosažení klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. Je zřejmé, že pro dosažení stanoveného cíle budou zapotřebí dodatečné investice, a to jak z veřejného sektoru na unijní úrovni i úrovni členských států, tak ze sektoru soukromého. Jakým způsobem hodlá před pár dny předložený investiční plán Zelené dohody pro Evropu mobilizovat tyto dodatečné finanční prostředky?
Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že současná EU stojí před jednou ze svých největší výzev v historii. Aby se s touto výzvou vypořádala, bude muset projít hlubokou sociální i hospodářskou transformací. Tato proměna podle ní proběhne na všech úrovních – tedy na úrovni unijní stejně tak jako na úrovni jednotlivých členských států, jejich regionů a odvětví. Některé z evropských regionů však budou potřebovat dodatečnou asistenci a podporu, kterou jim má v budoucnu zajistit tzv. mechanismus pro spravedlivou transformaci. Mechanismus přispěje k vytvoření potřebných investic v daných oblastech poskytnutím cílené praktické i finanční podpory.
Mechanismus pro spravedlivou transformaci bude tvořen třemi zdroji financování – jedná se o Fond pro spravedlivou transformaci, Zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci programu InvestEU a Úvěrový nástroj pro veřejný sektor. Prvně zmíněný Fond pro spravedlivou transformaci bude poskytovat granty především regionům a bude podporovat malé a střední podniky za účelem vytváření nových ekonomických příležitostí v daných regionech. Fond se také zaměří na podporu investic do čisté energie.
Druhý zdroj působící v rámci programu InvestEU bude mít za úkol přilákat soukromé investice ve prospěch daných regionů. Třetí zdroj mechanismu pro spravedlivou transformaci bude zřízen ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a bude zajištěn rozpočtem Evropské unie. Tento úvěrový nástroj se bude využívat především pro poskytování úvěrů veřejnému sektoru.
Mechanismus pro spravedlivou transformaci navíc nejenže zvýší atraktivnost investic, ale především v rámci závazku k větší solidaritě a spravedlnosti nabídne regionům stále závislých na fosilních palivech finanční balíček v hodnotě přibližně sto miliard eur. Tento obnos je stanoven v rámci budoucího víceletého finančního rámce EU pro období 2021-2027. Klíčovým bodem investičního plánu pro Zelenou Evropu je tedy navýšení investic pro boj proti změnám klimatu a zisk prostředků od aktérů soukromé sféry. Smyslem mechanismu však není jen financování, ale i poskytnutí technické podpory ze strany Evropské komise, a to jak členských státům, tak i investorům.
Mechanismus si dále klade za cíl zapojit do vytvoření zelené Evropy komunity i místní orgány členských států, sociální partnery, nebo i nevládní organizace za účelem zmírnění socioekonomických dopadů plánované transformace. Investiční plán pro udržitelnou Evropu tedy zmobilizuje veřejné i soukromé finanční prostředky za využití různých nástrojů Evropské unie a očekává se, že ve finále dosáhne investic ve výši několika bilionů eur.
Související
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
EU (Evropská unie) , Ursula von der Leyenová , klimatická neutralita , evropská komise , životní prostředí , finance , rozpočet , Klimatické změny
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno 29. června 2026 19:15
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.
Zdroj: Libor Novák