Globální oteplování představuje jednu z nejnaléhavějších výzev současného světa. Je to dlouhodobé zvyšování průměrných teplot na Zemi, což má rozsáhlé a komplexní dopady na životní prostředí, společnost a ekonomiku. Tato změna klimatu vyžaduje globální spolupráci a účinná opatření, abychom omezili její negativní dopady a chránili budoucnost naší planety.
Hlavní příčinou globálního oteplování je lidská činnost, zejména emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý (CO2) a metan (CH4). Těmito emisemi dochází k zesilování skleníkového efektu, což způsobuje zadržování tepla v atmosféře a zvyšuje teploty na povrchu Země.
Globální oteplování má rozsáhlé a mnohostranné dopady. Ledovce a sněhové pokrývky se zmenšují, což vede ke zvýšené hladině moří a extrémnějším povodním. Nárůst teplot způsobuje také intenzivnější bouře, sucho a vlny veder. Oteplování ovlivňuje biodiverzitu, migrační vzory zvířat a rostlin, což v konečném důsledku ohrožuje celé ekosystémy.
Globální oteplování ovlivňuje i společnost a ekonomiku. Zemědělství je postiženo změnami v podnebí, což má důsledky pro potravinovou bezpečnost. Přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami vedou k obrovským ekonomickým ztrátám. Vysoké teploty a extrémní povětrnostní podmínky ohrožují lidské zdraví a zvyšují riziko šíření nemocí.
Boj proti globálnímu oteplování vyžaduje kolektivní úsilí a konkrétní opatření. Snížení emisí skleníkových plynů, podpora obnovitelných zdrojů energie, zvýšená energetická efektivnost a udržitelnější způsoby výroby a spotřeby jsou klíčovými kroky směrem k udržitelné budoucnosti.
Mezinárodní spolupráce, politická dohoda a vzdělávání veřejnosti jsou rovněž nezbytné pro úspěch těchto opatření. Závazek celého světa je klíčový pro ochranu klimatu a udržení životní prostředí pro budoucí generace.
Související články:
Lidstvu hrozí katastrofa? Astronaut NASA prozradil, co viděl ve vesmíru
NÁZOR – Mark Kelly poprvé letěl do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour v roce 2001, o deset let později velel stejnému stroji na jeho závěrečné misi, přičemž šlo o jeho čtvrtý a prozatím poslední let do kosmu. Americký astronaut v komentáři pro server CNN konstatuje, že pozorovat naši planetu, majestátnou modrou kouli v temnotě vesmíru, je dechberoucí a zdůrazňuje, že alespoň zatím nemá lidstvo kam jinam jít.
Migrační krize končí? V žádném případě: Počet uprchlíků trojnásobně vzroste, tvrdí studie. Jaká je příčina?
Londýn - Na první pohled to vypadá, že vrchol uprchlické krize už je za námi a situace se teď bude už jen zlepšovat. Nemusí tomu však být tak. Počet žadatelů o azyl v Evropě by mohl podle nových výzkumů dramaticky vzrůst kvůli změně klimatu, a to i za předpokladu optimistického vývoje globálního oteplování. Informaci o studii přinesl britský deník The Independent.
Konejte teď, než bude pozdě! Před katastrofou se neschováme, varuje odborník
Arktida - Před severským ledem se nedá schovat. Jak jednou roztaje, navždy to změní planetu, domnívá se Lewis Pugh, ekolog a dobrodruh, který ze všeho nejraději má mrazivé vody kolem Arktidy.
Konec Ameriky v roce 2037? Spisovatel popsal, jak bude země zdevastovaná
Miami - Klima je stále teplejší a hladina oceánů vyšší. Spisovatel Jeff Goodell ve své nové knize varuje hlavně před vodou, která by mohla změnit svět tak, jak jej dnes známe. A nestane se tak za sto let, osudný den může přijít už za dvacet let.
Konec fosilních paliv? Klimatická konference představila nové projekty
Paříž - Na dnešní mezinárodní klimatické konferenci v Paříži byly představeny nové závazky, které mají podpořit boj proti globálnímu oteplování. Účastníci schůzky ale připomněli i projekty, na kterých už se pracuje.
Na zastavení uprchlíků je pozdě. Připravte se na jejich příchod, varuje vědec
Brusel - Je načase, aby si Evropa uvědomila, že se z uprchlické krize nemůže vykoupit. Veškeré vynaložené peníze slouží jenom k tomu, aby se příchod uprchlíků oddálil, udržet je mimo Evropu je však nemožné, tvrdí profesor Alim Baluch. Jeho slova potvrzuje i šéfka evropské diplomacie Federica Mogherini. Na zastavení uprchlíků je už pozdě.
Málo rasistů nebo více intelektuálu? Vědci zjistili, co má zásadní vliv na naše chování
Vnímání charakterů je odlišné po celém světě. Francouzi jsou smyslní, Italové zase temperamentní. Jmenujte jakoukoliv zemi a lidi vám vyjmenuji alespoň jednou typickou vlastnost, která se k tomu národu pojí. Podle vědců se tyto typické vlastnosti nevyvinuly náhodou. Zásadní vliv na nás může mít podnebí, ve kterém žijeme.
USA už nedokážou ochránit planetu? Obama zpucoval Trumpa
Dillí - Americký exprezident Barack Obama se od lednového ukončení svého působení v Bílém domě ke svému nástupci moc nevyjadřuje, ale dnes v Dillí učinil výjimku. Lituje, že USA v současnosti opustily vedoucí pozici v celosvětovém boji proti oteplování.
Moře pohltí tisíce památek? Dopad klimatických změn děsí archeology
New York - Klimatické změny ohrožují 14 tisíc archeologických nalezišť a národních památníků ve Spojených státech. Kvůli zvyšující se hladině oceánů mohou do roku 2100 zmizet.
Jak zruinovat planetu? Vědci zjistili, co by se stalo, kdyby lidé přestali jíst maso
Američané jsou národem, který miluje maso. Přesto i tady se najdou ti největší ochránci zvířat, kteří by nejradši všem zakázali jakéhokoliv tvora zabít. Průměrný všežravý Američan totiž ročně spotřebuje až 97 kilogramů masa - statistika zahrnuje hlavně vepřové, hovězí, kuřecí i jehněčí. Průměrná světová spotřeba je přitom jen 34 kilogramů na osobu. Chov dobytka a dalších zvířat samozřejmě hodně zatěžuje životní prostředí.
Nejohroženější oblasti světa: V kterých regionech se bude v budoucnu bojovat?
Sýrie - Měnící se počasí nevyvolává války. Klimatické změny však mohou být rozhodujícím faktorem, které ke konfliktu přispějí. Vzpomeňte si na Sýrii. Zde klimatické změny nejsou původcem konfliktu, ale stačilo mít jeden rok sucho, špatnou úrodu a povstání vedoucí k občanské válce bylo na světě. Na světě však existuje spoustu míst, kde se může scénář ze Sýrie opakovat.
Evropa staví zeď. Chce uprchlíky udržet v Africe
Koyli Alfa (Senegal, Afrika) - Do roku 2020 bude 60 milionů lidí ze subsaharské Afriky utíkat před klimatickými změnami. Kolik lidí dorazí do Evropy, se zatím neví, ale číslo bude astronomické. Evropská unie se musí připravit a v Bruselu vznikl záchranný plán. Postaví zeď, projekt vyjde daňové poplatníky asi na 8 miliard eur.
Katastrofální hrozba pro planetu? Vědec bije na poplach
NÁZOR – Sýrie se v úterý oficiálně připojila k pařížské klimatické dohodě a USA pod prezidentem Trumpem zůstanou jedinou revoltující zemí, až se tento týden v Německu sejdou diplomaté, aby dojednali detaily naplňování této dohody, konstatuje Michael Mann v komentáři pro server CNN. Profesor atmosférických věd z Pensylvánské státní univerzity podotýká, že Trumpova administrativa byla zároveň konfrontována s obsáhlou zprávou o změnách klimatu, kterou sestavily stovky nejlepších amerických vědců.
Vízum pro uprchlíky před klimatickými změnami? Státy se připravují na exodus
Wellington - Tisíce lidí musí každoročně utéct před přírodními katastrofami vyvolané klimatickými změnami. A do budoucna bude mnohem hůř. Nedávná studie varovala, že uprchlická krize teprve začne, z Afriky bude proudit do Evropy deset až dvacet milionů uprchlíků, kteří se budou chtít schovat před globálním oteplováním.
Rok 2017? Zapíše se do historie. Vědci varují před tím příštím
Letošní rok bude podle amerických vědců a klimatologů jedním z nejteplejších v historii. Nepřekoná sice ten loňský, i přesto se ale zapíše do historie jako jeden ze tří nejteplejších let od počátku měření.
Za globální oteplování mohou lidé, popřela vláda tvrzení Trumpa
Washington - Globální oteplování je s největší pravděpodobností důsledkem lidské činnosti, zejména emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva amerických vládních agentur a vědeckých institucí, která byla dnes zveřejněna ve Washingtonu.
Uprchlická krize ještě nezačala. Do Evropy přijdou desítky milionů migrantů, ukazuje předpověď
Londýn - Britský deník the Guardian přišel s hrozivou předpovědí. Uprchlická krize ještě není za námi, to nejhorší teprve přichází. V následujících deseti letech by do Evropy mohlo dorazit desítky milionů Afričanů. Důvodem tentokrát nebude válka, nýbrž klimatické změny, které činí Afriku neobyvatelnou.
Tání švýcarských ledovců je extrémní, zároveň odhaluje tajemství minulosti
Bern - Úbytek ledovců ve Švýcarsku v době od začátku loňského října do konce letošního září patří k nejvyšším za posledních sto let měření. Informoval o tom list Neue Zürcher Zeitung s odvoláním na Švýcarskou akademii přírodních věd.
Hurikán versus sopečná erupce. Kdo by vyšel vítězně?
Je vlastně s podivem, že k tomu ještě nedošlo. Nebo o tom alespoň nevíme. Na světě jsou stovky aktivní sopek a dvacet z nich se nachází přímo v Karibiku, tedy oblasti, která je každoročně zasažená hurikánovou sezónou. Vědce tak zajímá, co by se stalo, kdyby se tyhle dva fenomény potkaly? Stane se ještě větší katastrofa? Nebo by se vzájemně nulovaly?
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
před 1 hodinou
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
před 2 hodinami
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi.
před 3 hodinami
Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech
Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.
před 3 hodinami
Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
před 4 hodinami
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.
před 5 hodinami
Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO
Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.
před 6 hodinami
Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie
Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.
před 6 hodinami
Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem
Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.
před 7 hodinami
Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.
před 8 hodinami
USA varují Ukrajinu: Pokud nezastavíte útoky na ruské rafinerie, přestaneme sdílet zpravodajské informace
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa důrazně varovala Ukrajinu a její evropské spojence, že Spojené státy mohou zcela pozastavit sdílení zpravodajských informací a evropské nákupy amerických zbraní pro Kyjev. Důvodem je požadavek, aby Ukrajina okamžitě zastavila své hloubkové útoky na ruská energetická zařízení a rafinérie.
před 9 hodinami
Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
před 10 hodinami
Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.
včera
Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko
Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
včera
Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
včera
Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.
včera
Rusko a Ukrajina uzavřely energetické příměří, oznámil Trump. Je to pro mě novinka, reagoval Zelenskyj
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky, které má vstoupit v platnost bezodkladně. Své tvrzení zveřejnil na sociálních sítích s tím, že obě válčící strany s dohodou souhlasily a nesmějí ji porušit.
včera
Pražané si sáhnou do peněženek. Kandidát na primátora Hlaváček oznámil nepopulární kroky
Lídr vítězného hnutí STAN Petr Hlaváček vystoupil v nedělní debatě České televize, kde zhodnotil výsledky komunálních voleb v hlavním městě. Uvedl, že voliči svým hlasováním podpořili jednoznačné směřování k dobudování Prahy jako moderní metropole. To s sebou podle něj obnáší i některé nepopulární kroky, za které si obyvatelé metropole připlatí.
včera
Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka
Výsledky nedávných komunálních voleb přinesly vládnímu hnutí ANO výrazný neúspěch v hlavním městě, který představitelé strany označili za totální propadák. Zatímco na celostátní úrovni hnutí zaznamenalo vítězství v počtu hlasů a uspělo v řadě regionálních center, situace v Praze ukázala na hluboké neshody a ztrátu voličské podpory v metropoli.
včera
Pikeová byla po neúspěšné popravě propuštěna z nemocnice. Její osud zůstává neznámý
Americká vězeňkyně Christa Pikeová odsouzená k trestu smrti byla propuštěna z nemocnice a vrácena do věznice poté, co přežila nezdařený pokus o popravu letální injekcí. Její právní zástupci pro BBC potvrdili, že po komplikacích spojených s výkonem trestu pokračuje v nezbytné lékařské péči za mřížemi.
Zdroj: Libor Novák