II. světová válka

Plzeň osvobodil Patton, komunisté o něm ale po únoru 1948 mlčeli

Pražské povstání proti nacistům: Velitele "ocenili" komunisté doživotním vězením

Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády.

Německo si začíná připomínat konec války, letos kvůli koronaviru virtuálně

Velkolepá připomínka 75. výročí konce druhé světové války, kterou letos chystal Berlín, sice musela být kvůli koronaviru zrušena, na zásadní dějinné okamžiky ale německá metropole vzpomene i tak - třebaže především virtuálně. Kupříkladu dnes, tedy přesně v den výročí kapitulace Berlína z 2. května 1945, se otevírá online výstava nazvaná "Do Berlína" (Nach Berlin).

Ambasády přesouvají oslavy konce války na internet, velvyslanec USA poslal Čechům zdravici

Oslavy 75. výročí konce druhé světové války musejí zahraniční ambasády v Praze kvůli epidemii koronaviru uskutečnit v omezeném formátu. Většinu aktivit přesouvají na internet a sociální sítě, slovenský velvyslanec Peter Weiss připravuje také projev v Českém rozhlase. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci jednotlivých velvyslanectví.

Před 75 lety se v Terezíně konala poslední hromadná poprava

Poslední hromadná poprava českých odbojářů se před 75 lety, 2. května 1945, odehrála v terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti. O život přišlo 51 vězňů (včetně tří žen), převážně představitelů mládežnické organizace Předvoj. Jejich životy vyhasly v den dobytí Berlína sovětskými vojsky a šest dnů před koncem války.

Poslední americký nálet mířil na německou muničku v Holýšově

Poslední masový nálet amerických letadel během druhé světové války v Evropě směřoval na české území. Cílem se 3. května 1945 stala německá muniční továrna v Holýšově na Domažlicku.

Pamětnice osvobození: Byl strach, šířily se zvěsti o krutosti Rusů

Dnes čtyřiaosmdesátiletá Aloisie Foltýnková jako devítiletá zažila osvobozovací boje v rodných Markvartovicích na Opavsku. Před frontou se i s pěti sourozenci schovala ve sklepě. Když do vesnice přišli sovětští vojáci, raději před nimi nemluvila. Jako obyvatelka Hlučínska, které patřilo k Německu, mluvila jen německy.

Hitler rozpoutal nejkrvavější válku v dějinách, dle historika ale největším masovým vrahem není

Jeho charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. Nacistický vůdce Adolf Hitler, který 30. dubna 1945 spáchal sebevraždu, se stal z nedostudovaného syna státního úředníka obratným manipulátorem davů, jenž rozpoutal světovou válku a způsobil smrt milionů lidí.

Rusko bude jako konec války uznávat datum 3. září

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o přenesení data ukončení druhé světové války z 2. na 3. září. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na úřední věstník Kremlu. Na sociálních sítích i v tisku se dříve objevily úvahy, zda přenesení data nemá zakrýt připomínku masakru v beslanské škole na severním Kavkazu ze 3. září 2004.

Koncentrák v Jasenovaci "snesl srovnání jen s Dantovým peklem"

Chorvatsko se na začátku druhé světové války dočkalo formální nezávislosti, ve skutečnosti se ale jednalo o stát plně závislý na libovůli Němců a Italů, jehož představitelé ve jménu svého národa spáchali řadu zločinů. Největší hrůzy jsou spojeny s koncentračním táborem Jasenovac, kde zemřely desítky tisíc lidí. Posledních pár stovek vězňů se v něm v noci z 21. na 22. dubna 1945 pokusilo probít na svobodu, přežila jen zhruba stovka z nich.

Zemřel Richard Wadani, bojovník za rehabilitaci dezertérů z wehrmachtu. Pocházel z Čech

V noci na dnešek zemřel přední rakouský bojovník za ospravedlnění dezertérů z nacistické armády Richard Wadani. Podle agentury APA to oznámil Thomas Geldmacher z výboru Spravedlnost pro oběti nacistické vojenské justice, jehož byl zemřelý čestným předsedou. Wadanimu bylo 97 let a pocházel z Čech.

Na vraždění v Zákřově si v dubnu 1945 gestapo přizvalo kozáky

Jedním ze symbolů německých zvěrstev páchaných za druhé světové války jsou hromadné vraždy civilistů. Tyto barbarské činy páchaly německé síly i jim sloužící jednotky jiných národností ve všech okupovaných zemích. V Česku je nejhrůznějším příkladem těchto činů vyvraždění a vypálení středočeských Lidic, byly však desítky dalších případů. Jedním z nich je brutální vražda 19 mužů z osady Zákřov u Tršic na Olomoucku německými okupanty a rusky mluvícími kozáky v německých službách 20. dubna 1945.

V dubnu 1945 zavraždili Němci na Konopišti osm amerických vojáků

Němečtí okupanti spáchali během druhé světové války na území Česka tisíce barbarských zločinů, mimo jiné i vraždy válečných zajatců. Jedním z takových případů bylo i mučení a zastřelení osmi sestřelených amerických letců poblíž velitelství cvičiště SS na konopišťském zámku 19. dubna 1945.

Nacistického kata z valašské Ploštiny léta kryla komunistická StB

Některé pasekářské osady na Valašsku se v posledních letech druhé světové války staly útočištěm partyzánského hnutí. Mezi partyzány u Vizovic se však přidali zrádci a konfidenti gestapa, kteří vše vyzradili. Nacisté se pak osadníkům krutě pomstili, když před 75 lety, 19. dubna 1945, zastřelili či zahnali do plamenů v osadě Ploština 24 lidí. Další tři osoby poté popravili, jeden člověk byl umučen při výslechu. Zapáleno bylo deset z celkem 12 domů osady.

Oslavy výročí konce války se odkládají, rozhodl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes rozhodl o odkladu slavnostní vojenské přehlídky 9. května a zrušil veškeré veřejné oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na průběh videokonference ruského prezidenta s klíčovými členy vlády. Na oslavy byla pozvána řada zahraničních státníků včetně českého prezidenta Miloše Zemana.

Před 75 lety britské letouny zaútočily na nádraží v Plzni

Při útoku britských letounů na seřazovací nádraží v Plzni v noci z 16. na 17. dubna 1945 v časných ranních hodinách zahynulo 624 lidí, podle některých odhadů bylo mrtvých až 850.

Katyňský masakr: Sověti přiznali odpovědnost až po 50 letech

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za "nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" a svým rozkazem je nechal zlikvidovat.

Litva oficiálně odsoudila ruský pohled na válku

Litevský parlament dnes v jednomyslně přijatém prohlášení vyzval Evropu k odporu vůči "historickému revizionismu" a "dezinformacím", jaké uplatňuje a šíří Rusko ohledně historie druhé světové války. O přijaté rezoluci informovala pobaltská a ruská média.

Slunce svítilo, sirény mlčely. Sovětské bombardéry bombardovaly Brno

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy bylo město osvobozeno, si vyžádaly celkem 274 mrtvých a 333 zraněných. Nálet 8. dubna byl zvláště ničivý, protože lidé nebyli dopředu varováni.

Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.