Sovětské nálety zabily první mírový den roku 1945 na 1300 lidí

Dlouhá desetiletí se o nich psalo jako o náletech německých letadel. Ve skutečnosti útočily první mírový den po konci druhé světové války, 9. května 1945, v řadě českých a moravských měst sovětská letadla.

Letci Rudé armády útočili na německé vojáky a jejich spojence, kteří nedodržovali kapitulační protokoly. Sovětské bomby tehdy údajně zabily na 1300 lidí, například jen v Mladé Boleslavi zahynulo 148 lidí, podle některých odborníků bylo až 500 mrtvých.

Hlavním motivem náletů letectva Rudé armády devátý květnový den byla snaha zastavit ustupující německé jednotky. Podle kapitulačních protokolů se totiž útvary wehrmachtu nesměly od 00:01 hodin 9. května přesunovat z místa, kde se právě nacházely. Němečtí vojáci i jejich spojenci to ale nedodržovali, protože se nechtěli stát zajatci Rudé armády, nýbrž cílili do vytouženého zajetí americkou armádou.

V květnu 1945 operovali nad Čechami letci 2. letecké armády, nad střední Moravou a Českomoravskou vysočinou piloti 5. letecké armády a nad severovýchodní Moravou a Slezskem letci 8. letecké armády. Z hlediska počtů vzletů letadel Rudé armády dominovala ten den s 1320 vzlety a 697 nasazenými letadly 2. armáda, 5. armáda měla 540 vzletů a 344 letadel a 8. armáda 91 vzletů a 82 nasazených letadel.

Sovětské letouny útočily v Mladé Boleslavi, Mělníku, Liběchově, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Byšicích, Úštěku či v prostoru Liberec - Jablonec nad Nisou, ale i ve Ždírci nad Doubravou a Krucemburku na Vysočině. Všechny útoky nejsou podle historika Michala Plavce zdaleka zdokumentovány. Tragickým symbolem se stala Mladá Boleslav s nejméně 148 mrtvými, přičemž se neví, kolik zde zahynulo vojáků poraženeckých armád. Městem totiž tehdy procházely německé, estonské a litevské jednotky.

Související

Přerov si připomene 265 obětí poválečného masakru z roku 1945 (Švédské šance).

Masakr na Švédských šancích. Před 80 lety bylo zavražděno přes 250 nevinných Němců

Po skončení druhé světové války se Češi mstili Němcům. Za válečné zločiny ovšem bohužel mnohdy trpěli ti občané německé národnosti, kteří se ničeho špatného nedopustili. V noci z 18. na 19. června 1945 došlo k největšímu z poválečných masakrů spáchaných na nevinných osobách. Na Švédských šancích nedaleko Přerova českoslovenští vojáci povraždili skupinu více než 250 Němců, Maďarů a Slováků. Z naprosté většiny byly mezi oběťmi ženy a děti. O tragické události se dlouho veřejně nesmělo mluvit, teprve po pádu komunistického režimu se jí začali zabývat historikové.
Bismarck (Foto: Bundesarchiv) Komentář

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

Více souvisejících

II. světová válka 8. květen 1945 Sovětská armáda Mladá Boleslav

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 1 hodinou

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 1 hodinou

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 6 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik

Ukrajina, která se od roku 2022 statečně brání ruské agresi, čelí podle redakčního komentáře deníku The Kyiv Independent jiné, méně viditelné hrozbě: nebezpečí, že se začne přibližovat systému svého nepřítele – autoritářskému režimu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy