II. světová válka

Sovětské nálety zabily první mírový den roku 1945 na 1300 lidí

Veterány mrzí, že si výročí nepřipomínají společně, posteskl si šéf legionářů

Veterány z druhé světové války velmi mrzí, že si dnešní 75. výročí jejího konce letos nemohou připomenout společně jako v jiných letech. Mnoha z nich je přes 90 let, kvůli epidemii nového typu koronaviru tak jako nejohroženější skupina zůstávají většinu času doma, řekl dnes v rozhovoru s ČTK předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský. Zúčastnil se slavnostního odhalení sochy Obětem válek na budově Karolina, kde sídlí rektorát Univerzity Karlovy.

Praha by se bez Američanů a Sovětů neosvobodila, pomohli i Vlasovci, říká historik

Některé historické mýty kolem posledních dnů a týdnů války přetrvávají. Diskuse o "ikonických" událostech mnohdy přebíjí povědomí o řadě dalších důležitých a zajímavých činů. Na povstalecké akce v závěru války, které se udály mimo Prahu, se trochu zapomíná. V rozhovoru k 75. výročí konce druhé světové války to ČTK řekl historik Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea.

Německý historik: V Rusku se prosazuje černobílý pohled na dějiny

Hledat s Ruskem společný pohled na historii je podle ředitele Německo-ruského muzea v Berlíně Jörga Morrého čím dál tím složitější. Moskevští politici totiž v posledních letech stále urputněji prosazují své přesvědčení, že na dějiny druhé světové války existuje jediný správný pohled, a to ten ruský. Černobílé vidění historie za své podle historika přijala i velká část ruské společnosti. Morré to řekl v rozhovoru s ČTK.

Henlein se z bankovního úředníka stal vůdcem sudetských Němců

Někdejší vůdce Sudetoněmecké strany a válečný říšský místodržící sudetské župy Konrad Henlein měl lví podíl na podpisu Mnichovské dohody v září 1938 a následném rozbití Československa. Ze svých válečných zločinů se však před soudem nezodpovídal. Koncem války pochopil, že jeho doba minula. Po marném pokusu vyjednávat s Američany si před 75 lety, 10. května 1945, v americkém zajetí v Plzni podřezal žíly sklem z brýlí.

V Evropě skončila druhá světová válka

Většina Evropy si dnes připomíná 75. výročí konce druhé světové války. Francouzský prezident Emmanuel Macron se dopoledne zúčastní ceremonie u hrobu neznámého vojína pod Vítězným obloukem v Paříži a britská královna Alžběta II. o desáté večer přednese projev. Německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Frank-Walter Steinmeier hodinu před polednem položí věnce k památníku válečným obětem Neue Wache na třídě Unter den Linden a Steinmeier bude mít projev v poledne.

Moskva se připravuje na leteckou přehlídku, v plánu je rozhánění mraků

Nad Moskvou budou speciální letadla 9. května opět rozhánět mraky kvůli letecké přehlídce. Letos však budou oslavy v den 75. výročí vítězného konce druhé světové války kvůli koronaviru ochuzené o tradiční vojenské defilé přímo na Rudém náměstí, které mělo být tentokrát obzvlášť velkolepé.

Oslavy konce války poznamenal tragický omyl, komunisté rozšířili lživou verzi

Tragický omyl poznamenal před 75 lety, 8. května 1945, oslavy konce války v Hrotovicích na Třebíčsku. Tři bomby shozené z ruského letadla na zdejší náměstí usmrtily 114 místních lidí vítajících Rudou armádu a také 36 sovětských vojáků.

K porážce nacismu přispěli i čs. dobrovolníci. Zvláštní úlohu sehrálo takzvané vládní vojsko

Ačkoli bylo Československo před vypuknutím druhé světové války, která v Evropě skončila před 75 lety, 8. května 1945, rozdrobeno a zbytek posléze okupován Němci, konec války slavila obnovená země na straně vítězů. A to nejen zásluhou politiků, kteří prosadili uznání exilové vlády a kontinuitu předválečného Československa, ale především díky desetitisícům dobrovolníků, kteří ze zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice.

Voláme českou policii, střílí se zde! Pražské povstání květen 1945, konec okupace a bitva o rozhlas

Praha si dnes na řadě míst připomene 75 let od Pražského povstání. Tradiční pietní vzpomínka u budovy Českého rozhlasu se dnes kvůli krizovému stavu konat nebude, rozhlas místo toho odvysílá speciální vysílání s projevy politiků. V podvečer se v katedrále sv. Víta na Pražském hradě uskuteční bohoslužba k 75. výročí konce druhé světové války, konat se bude rovněž bez účasti veřejnosti. Mše, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka, se zúčastní prezident Miloš Zeman.

Plzeň osvobodil Patton, komunisté o něm ale po únoru 1948 mlčeli

Jihozápad Československa osvobodila na konci druhé světové války americká armáda, zásluhy vojáků pod velením generála George Pattona se však po únoru 1948 snažili komunisté vymazat z paměti. Platilo to i v případě Plzně, kam příslušníci americké 3. armády dorazili krátce po osmé ráno 6. května 1945. Jako první do ulic skoro svobodného města přijel sherman pojmenovaný po westernové hrdince Calamity Jane, po tankistech následovali i pěšáci v legendárních džípech.

Pražské povstání proti nacistům: Velitele "ocenili" komunisté doživotním vězením

Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády.

Německo si začíná připomínat konec války, letos kvůli koronaviru virtuálně

Velkolepá připomínka 75. výročí konce druhé světové války, kterou letos chystal Berlín, sice musela být kvůli koronaviru zrušena, na zásadní dějinné okamžiky ale německá metropole vzpomene i tak - třebaže především virtuálně. Kupříkladu dnes, tedy přesně v den výročí kapitulace Berlína z 2. května 1945, se otevírá online výstava nazvaná "Do Berlína" (Nach Berlin).

Ambasády přesouvají oslavy konce války na internet, velvyslanec USA poslal Čechům zdravici

Oslavy 75. výročí konce druhé světové války musejí zahraniční ambasády v Praze kvůli epidemii koronaviru uskutečnit v omezeném formátu. Většinu aktivit přesouvají na internet a sociální sítě, slovenský velvyslanec Peter Weiss připravuje také projev v Českém rozhlase. Na dotaz ČTK to uvedli zástupci jednotlivých velvyslanectví.

Před 75 lety se v Terezíně konala poslední hromadná poprava

Poslední hromadná poprava českých odbojářů se před 75 lety, 2. května 1945, odehrála v terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti. O život přišlo 51 vězňů (včetně tří žen), převážně představitelů mládežnické organizace Předvoj. Jejich životy vyhasly v den dobytí Berlína sovětskými vojsky a šest dnů před koncem války.

Poslední americký nálet mířil na německou muničku v Holýšově

Poslední masový nálet amerických letadel během druhé světové války v Evropě směřoval na české území. Cílem se 3. května 1945 stala německá muniční továrna v Holýšově na Domažlicku.

Pamětnice osvobození: Byl strach, šířily se zvěsti o krutosti Rusů

Dnes čtyřiaosmdesátiletá Aloisie Foltýnková jako devítiletá zažila osvobozovací boje v rodných Markvartovicích na Opavsku. Před frontou se i s pěti sourozenci schovala ve sklepě. Když do vesnice přišli sovětští vojáci, raději před nimi nemluvila. Jako obyvatelka Hlučínska, které patřilo k Německu, mluvila jen německy.

Hitler rozpoutal nejkrvavější válku v dějinách, dle historika ale největším masovým vrahem není

Jeho charismatu zdatného řečníka a idejím o budování nového národního společenství propadla i značná část jednoho z nejcivilizovanějších národů. Nacistický vůdce Adolf Hitler, který 30. dubna 1945 spáchal sebevraždu, se stal z nedostudovaného syna státního úředníka obratným manipulátorem davů, jenž rozpoutal světovou válku a způsobil smrt milionů lidí.

Rusko bude jako konec války uznávat datum 3. září

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o přenesení data ukončení druhé světové války z 2. na 3. září. Uvedla to dnes ruská média s odvoláním na úřední věstník Kremlu. Na sociálních sítích i v tisku se dříve objevily úvahy, zda přenesení data nemá zakrýt připomínku masakru v beslanské škole na severním Kavkazu ze 3. září 2004.

Koncentrák v Jasenovaci "snesl srovnání jen s Dantovým peklem"

Chorvatsko se na začátku druhé světové války dočkalo formální nezávislosti, ve skutečnosti se ale jednalo o stát plně závislý na libovůli Němců a Italů, jehož představitelé ve jménu svého národa spáchali řadu zločinů. Největší hrůzy jsou spojeny s koncentračním táborem Jasenovac, kde zemřely desítky tisíc lidí. Posledních pár stovek vězňů se v něm v noci z 21. na 22. dubna 1945 pokusilo probít na svobodu, přežila jen zhruba stovka z nich.