Jihozápad Československa osvobodila na konci druhé světové války americká armáda, zásluhy vojáků pod velením generála George Pattona se však po únoru 1948 snažili komunisté vymazat z paměti. Platilo to i v případě Plzně, kam příslušníci americké 3. armády dorazili krátce po osmé ráno 6. května 1945. Jako první do ulic skoro svobodného města přijel sherman pojmenovaný po westernové hrdince Calamity Jane, po tankistech následovali i pěšáci v legendárních džípech.
Osvobozování - v případě měst v Sudetech obývaných téměř výhradně Němci ale někdy i dobývání - jihozápadního koutu dnešní ČR začalo už o tři týdny dříve. Prvními Američany na čs. území se stali průzkumníci 1. armády, kteří 18. dubna pronikli do Ašského výběžku. O tři dny později americké vojsko obsadilo Aš, 25, dubna následoval Cheb. Rozhodující operace ale začaly až 4. května, kdy vrchní velitel západních spojenců Dwight Eisenhower vydal rozkaz k postupu do nitra Československa.
Budoucí 34. prezident USA přitom již na konci dubna rozhodl, že se jednotky pod jeho velením mají zastavit na linii Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - Linec, na které se dohodli politici. Jejich hlavním úkolem totiž nebylo osvobození Čech, ale ochrana levého boku amerických vojáků postupujících do Rakouska. Nic na tom nezměnilo ani pozdější vypuknutí povstání v Praze i na dalších místech protektorátu, rozkaz respektoval i jindy trochu svéhlavý Patton.
Američané 4. května obsadili Poběžovice, Hostouň a Horušany, den poté se objevili v Domažlicích, Horažďovicích, Stříbře, Klatovech a Tachově. V průběhu 6. května obsadili i Mariánské Lázně a území od Klatov až k Písku. Téhož dne dorazili Američané také do nadšené Plzně, kde přitom stále ale nebylo dobojováno. Vojáci v parkách a typických přilbách museli likvidovat třeba odstřelovače, kteří pálili do slavícího davu z věže kostela svatého Bartoloměje na náměstí Republiky.
Příjezdu amerických a vzápětí i belgických vojáků předcházela spontánní revoluce Plzeňanů 5. května. Jednotky odbojářů a české policie toho dne ráno obsadily všechny důležité objekty ve městě, ačkoli v něm bylo posádkou 7500 mužů wehrmachtu. Jejich velitel, generál Georg von Majewski, se přitom odmítal vzdát Čechům a kapitulaci podepsal teprve během odpoledne do rukou amerického podplukovníka Percyho Perkinse. Po podpisu vytáhl von Majewski ukrytou zbraň a zastřelil se.
Hlavní americké síly se sice po osvobození Plzně opravdu zastavily na dohodnuté linii a Američané tak nevyjeli na pomoc Praze, některé jednotky ale demarkační čáru překročily. Kromě oddílu, který vyjednával v Praze, byla vyslána i zvláštní mise k jednání s velitelem skupiny německých armád Střed Schörnerem, který sídlil v lázních Velichovky u Jaroměře. Další z amerických oddílů se dostal 6. května do Berouna, Američané byli spatřeni i v Žatci, Novém Strašecí či Brandýse nad Labem.
Americká a sovětská armáda se na území čerstvě osvobozeného Československa oficiálně setkaly 10. května v Borku u Rokycan. V na čas znovu svobodné zemi Američané zůstali ještě zhruba půl roku po konci války, podobně jako Rudá armáda. Obě armády odešly koncem listopadu. Američané přitom měli během bojových operací na čs. území poměrně malé ztráty. Přesný počet padlých se sice nedá přesně určit, odhaduje se nicméně, že v jihozápadním koutě Čech položilo život 110 až 290 vojáků US Army.
Jejich památku se přitom po únoru 1948 snažila komunistická moc potlačit, propaganda hovořila téměř výhradně o "Osvobození Československa Rudou armádou". Situace se změnila teprve po listopadu 1989. "Já trvám na tom/že Plzeň osvobodil Patton/s tanky a děly, na džípech bílý hvězdy měli," mohl tak třeba zpívat Jan Vyčítal v květnu 1990 na prvních svobodných oslavách osvobození po mnoha dekádách. Slavnosti svobody se od té doby v Plzni konají pravidelně, letos ale do organizace oslav zasáhla pandemie koronaviru.
Související
Japonsko si před 79 lety zvolilo novou cestu. Předcházela tomu zkáza Hirošimy a Nagasaki
Před 85 lety začala druhá světová válka. Začali ji Němci vyhlazovací válkou proti Polsku
II. světová válka , osvobození čr , George Patton Waters (generál) , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
včera
Mar-a-Lago na nohou: Trump s pomocí Muska vybírá budoucí vládu USA
včera
Lékařka v Rusku označila Rusko za strůjce války. Soud ji poslal na pět let do vězení
včera
Biden na poslední chvíli zavařil Trumpovi. Zákon o ochraně klimatu schoval
včera
Otevírací doba obchodů na výročí sametu. Víte, zda se dá 17. listopadu nakoupit?
včera
Zelenskyj uzpůsobuje mírový plán Trumpovi. Dva body jsou zcela klíčové
včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Několik lidí utrpělo zranění
včera
Británií otřásá skandál. Král přijal rezignaci arcibiskupa z Canterbury
včera
Mladík dostal v případu požáru Penny v Chodově podmínku. Má ale zaplatit škodu
včera
Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii
včera
Orbán vystoupil na COP29. Klimatická politika nemůže být vedena ideologií, ale zdravým rozumem, prohlásil
včera
Trump si vybírá zkušený a loajální tým. Nová administrativa bude rázná a nekompromisní
včera
Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize
včera
Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor
včera
Stát, který změny počasí zničí jako první. Pro svět představují změny klimatu problém, pro tisíce lidí otázku přežití
včera
COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví
včera
Virtuální sídlo firmy: Efektivní řešení pro moderní podnikatele
včera
Nad centrální bankou USA se stahují mračna. Ekonomové se třesou, Musk našeptává Trumpovi
včera
EU se střílí do nohy. Vyzývá k boji se změnami počasí, sama jej ale nedodržuje
včera
Rubio, Waltz. Trump se v nové vládě obklopí politickými dravci
včera
Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti
Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.
Zdroj: Libor Novák