Plzeň osvobodil Patton, komunisté o něm ale po únoru 1948 mlčeli

Jihozápad Československa osvobodila na konci druhé světové války americká armáda, zásluhy vojáků pod velením generála George Pattona se však po únoru 1948 snažili komunisté vymazat z paměti. Platilo to i v případě Plzně, kam příslušníci americké 3. armády dorazili krátce po osmé ráno 6. května 1945. Jako první do ulic skoro svobodného města přijel sherman pojmenovaný po westernové hrdince Calamity Jane, po tankistech následovali i pěšáci v legendárních džípech.

Osvobozování - v případě měst v Sudetech obývaných téměř výhradně Němci ale někdy i dobývání - jihozápadního koutu dnešní ČR začalo už o tři týdny dříve. Prvními Američany na čs. území se stali průzkumníci 1. armády, kteří 18. dubna pronikli do Ašského výběžku. O tři dny později americké vojsko obsadilo Aš, 25, dubna následoval Cheb. Rozhodující operace ale začaly až 4. května, kdy vrchní velitel západních spojenců Dwight Eisenhower vydal rozkaz k postupu do nitra Československa.

Budoucí 34. prezident USA přitom již na konci dubna rozhodl, že se jednotky pod jeho velením mají zastavit na linii Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - Linec, na které se dohodli politici. Jejich hlavním úkolem totiž nebylo osvobození Čech, ale ochrana levého boku amerických vojáků postupujících do Rakouska. Nic na tom nezměnilo ani pozdější vypuknutí povstání v Praze i na dalších místech protektorátu, rozkaz respektoval i jindy trochu svéhlavý Patton.

Američané 4. května obsadili Poběžovice, Hostouň a Horušany, den poté se objevili v Domažlicích, Horažďovicích, Stříbře, Klatovech a Tachově. V průběhu 6. května obsadili i Mariánské Lázně a území od Klatov až k Písku. Téhož dne dorazili Američané také do nadšené Plzně, kde přitom stále ale nebylo dobojováno. Vojáci v parkách a typických přilbách museli likvidovat třeba odstřelovače, kteří pálili do slavícího davu z věže kostela svatého Bartoloměje na náměstí Republiky.

Příjezdu amerických a vzápětí i belgických vojáků předcházela spontánní revoluce Plzeňanů 5. května. Jednotky odbojářů a české policie toho dne ráno obsadily všechny důležité objekty ve městě, ačkoli v něm bylo posádkou 7500 mužů wehrmachtu. Jejich velitel, generál Georg von Majewski, se přitom odmítal vzdát Čechům a kapitulaci podepsal teprve během odpoledne do rukou amerického podplukovníka Percyho Perkinse. Po podpisu vytáhl von Majewski ukrytou zbraň a zastřelil se.

Hlavní americké síly se sice po osvobození Plzně opravdu zastavily na dohodnuté linii a Američané tak nevyjeli na pomoc Praze, některé jednotky ale demarkační čáru překročily. Kromě oddílu, který vyjednával v Praze, byla vyslána i zvláštní mise k jednání s velitelem skupiny německých armád Střed Schörnerem, který sídlil v lázních Velichovky u Jaroměře. Další z amerických oddílů se dostal 6. května do Berouna, Američané byli spatřeni i v Žatci, Novém Strašecí či Brandýse nad Labem.

Americká a sovětská armáda se na území čerstvě osvobozeného Československa oficiálně setkaly 10. května v Borku u Rokycan. V na čas znovu svobodné zemi Američané zůstali ještě zhruba půl roku po konci války, podobně jako Rudá armáda. Obě armády odešly koncem listopadu. Američané přitom měli během bojových operací na čs. území poměrně malé ztráty. Přesný počet padlých se sice nedá přesně určit, odhaduje se nicméně, že v jihozápadním koutě Čech položilo život 110 až 290 vojáků US Army.

Jejich památku se přitom po únoru 1948 snažila komunistická moc potlačit, propaganda hovořila téměř výhradně o "Osvobození Československa Rudou armádou". Situace se změnila teprve po listopadu 1989. "Já trvám na tom/že Plzeň osvobodil Patton/s tanky a děly, na džípech bílý hvězdy měli," mohl tak třeba zpívat Jan Vyčítal v květnu 1990 na prvních svobodných oslavách osvobození po mnoha dekádách. Slavnosti svobody se od té doby v Plzni konají pravidelně, letos ale do organizace oslav zasáhla pandemie koronaviru.

Související

Více souvisejících

II. světová válka osvobození čr George Patton Waters (generál) Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy