II. světová válka

V dubnu 1945 zavraždili Němci na Konopišti osm amerických vojáků

Nacistického kata z valašské Ploštiny léta kryla komunistická StB

Některé pasekářské osady na Valašsku se v posledních letech druhé světové války staly útočištěm partyzánského hnutí. Mezi partyzány u Vizovic se však přidali zrádci a konfidenti gestapa, kteří vše vyzradili. Nacisté se pak osadníkům krutě pomstili, když před 75 lety, 19. dubna 1945, zastřelili či zahnali do plamenů v osadě Ploština 24 lidí. Další tři osoby poté popravili, jeden člověk byl umučen při výslechu. Zapáleno bylo deset z celkem 12 domů osady.

Oslavy výročí konce války se odkládají, rozhodl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes rozhodl o odkladu slavnostní vojenské přehlídky 9. května a zrušil veškeré veřejné oslavy 75. výročí ukončení druhé světové války. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na průběh videokonference ruského prezidenta s klíčovými členy vlády. Na oslavy byla pozvána řada zahraničních státníků včetně českého prezidenta Miloše Zemana.

Před 75 lety britské letouny zaútočily na nádraží v Plzni

Při útoku britských letounů na seřazovací nádraží v Plzni v noci z 16. na 17. dubna 1945 v časných ranních hodinách zahynulo 624 lidí, podle některých odhadů bylo mrtvých až 850.

Katyňský masakr: Sověti přiznali odpovědnost až po 50 letech

V rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop padly do sovětského zajetí tisíce polských důstojníků a dalších lidí. Sovětský diktátor Josif Stalin je posléze označil za "nacionalisty a kontrarevoluční aktivisty" a svým rozkazem je nechal zlikvidovat.

Litva oficiálně odsoudila ruský pohled na válku

Litevský parlament dnes v jednomyslně přijatém prohlášení vyzval Evropu k odporu vůči "historickému revizionismu" a "dezinformacím", jaké uplatňuje a šíří Rusko ohledně historie druhé světové války. O přijaté rezoluci informovala pobaltská a ruská média.

Slunce svítilo, sirény mlčely. Sovětské bombardéry bombardovaly Brno

Před 75 lety, 8. dubna 1945, zahájily sovětské bombardéry letecké útoky na Brno. Do 26. dubna, kdy bylo město osvobozeno, si vyžádaly celkem 274 mrtvých a 333 zraněných. Nálet 8. dubna byl zvláště ničivý, protože lidé nebyli dopředu varováni.

Historik: Sověti v Brně za války bombardovali přesněji než USA

Sovětští vojáci za druhé světové války cíle v Brně bombardovali přesněji než Američané. Armáda Spojených států využívala plošné, kobercové bombardování, řekl ČTK Petr Vachůt z Muzea města Brna. Vachůt je spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb. V tomto týdnu uplyne 75. let od zahájení sovětského bombardování Brna.

Tank T-34: Cesta legendárního obrněnce do výroby nebyla jednoduchá

Sovětský střední tank T-34 se stal jedním ze symbolů druhé světové války, jen málokterý jiný obrněnec se mu vyrovnal. Továrny, po napadení SSSR přesunuté na Ural, navíc během války vychrlily na 35.000 kusů T-34; cesta tohoto typu do výroby ale nebyla jednoduchá. Od začátku 30. let totiž Rudá armáda používala rychlé stroje schopné jezdit také bez pásů a chtěla je i nadále. Nakonec ale 31. března 1940 dostal pásový T-34 od ministra obrany šanci.

Polský ministr Czaputowicz připustil hlavní roli Sovětů v porážce Německa

Šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v ruském listu RBK uvedl, že Sovětský svaz sehrál hlavní roli ve vítězství nad nacistickým Německem, které nese hlavní vinu za rozpoutání druhé světové války. Varšava se ale nadále neshoduje s Moskvou v hodnocení paktu Molotov-Ribbentrop, tedy tajným ujednáním, podle kterého se sovětští vojáci přidali 17. září 1939 k německému útoku na Polsko.

Zimní válka: Sovětský svaz napadl Finsko. Ztratilo část území, suverenitu ale uhájilo

Před 80 lety, 12. března 1940, skončila po třech měsících rusko-finská válka, která byla jedním z důsledků tajného dodatku k paktu Molotov - Ribbentrop, v němž si v srpnu 1939 nacistické Německo a komunistický Sovětský svaz rozdělily východní Evropu a další území. Sovětský svaz požadoval na Finsku bezprecedentní územní ústupky, což vláda prezidenta Kyöstiho Kallia odmítla, a v listopadu 1939 sovětské jednotky vpadly do Finska. Pro Finsko válka znamenal územní ztráty, na rozdíl od Moskvou anektovaných pobaltských republik však zůstalo suverénním státem.

Před 75 lety podnikli Američané devastující nálet na Tokio

V noci z 9. na 10 března 1945 se v Tokiu rozpoutalo peklo. Rozsáhlému leteckému náletu amerických bombardérů padlo za oběť přes sto tisíc lidí. Do dějin se tento nálet zapsal jako nejničivější letecký útok konvenčními prostředky za 2. světové války, byť dnes zůstává poněkud ve stínu svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.

V Argentině objevili seznam 12 tisíc nacistů s účty ve Švýcarsku

Výzkumníci židovského centra Simona Wiesenthala informovali o nálezu seznamu 12.000 nacistů, kteří žili ve 30. letech minulého století v Argentině. Řada z nich přitom disponovala účty ve Švýcarsku, na nichž je podle centra dodnes uloženo jmění, které nacisté ukradli židovskému obyvatelstvu. Výzkumníci nyní požadují vstup do bankovních archivů, aby mohli nález ověřit a ukradený majetek navrátit.

Operace Weserübung: Letos uplyne 80 let od německého útoku na Skandinávii

9. dubna to bude přesně 80 let, kdy nacistické Německo uskutečnilo takzvanou Operaci Weserübung, která znamenala okupaci Dánska a Norska. Historie nám jasně ukazuje, že zlu se nemá ustupovat, a že politika appeasmentu, kterou tehdy vedly západní mocnosti se nejenže neosvědčila, ale nakonec vyústila v druhou světovou válku. O průběhu invaze informoval deník Thelocal.dk.

Pompeo možná přijede do Česka na výročí osvobození Plzně

Na letošní 75. výročí osvobození Plzně americkými vojsky by podle informací ČTK mohl do Česka přijet šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Pozvánku z české strany už dostal, nyní se čeká na její potvrzení.

Spojenci před 75 lety bombardovali Prahu. Spletli si ji s Drážďany?

Se sílícími nálety spojeneckých vojsk na průmyslové srdce Německa na sklonku druhé světové války se i Praha stala legitimním cílem bombardování. Pražané ale podléhali víře, že se hlavní město cílem bombových útoků nestane. O to větším šokem pro ně byl 14. únor 1945, kdy Praha zažila nejhorší nálet nejen v průběhu druhé světové války, ale i v celé své historii.

Koncentrační tábor Osvětim byl osvobozen před 75 lety. Zahynulo v něm 1,1 milionu lidí

Tábor Osvětim (německy Auschwitz) byl na rozkaz druhého muže nacistického Německa, šéfa jednotek SS i gestapa Heinricha Himmlera z 27. dubna 1940 založen v blízkosti stejnojmenného polského městečka. První vězňové - především Poláci věznění z politických důvodů - sem byli zavlečeni v červnu 1940. Tábor byl osvobozen před 75 lety - 27. ledna 1945

Rusko se opět snaží o jednostranný výklad dějin? Čeští historici se zlobí

Rusko se pokouší jednostranně vykládat historii podobně, jako činil v minulosti Sovětský svaz. Vyplývá to z odpovědí českých historiků, které oslovila ČTK v souvislosti s polsko-ruským sporem o výklad některých dějinných epizod spojených s druhou světovou válkou. Tento trend v Rusku odborníci vidí i ve vztahu k České republice.

Rusko viní polské odbojáře ze zabíjení Židů a Ukrajinců

Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo odbojáře z polské Zemské armády, kteří v létě 1944 zorganizovali ve Varšavě povstání proti nacistům, že zabíjeli Židy a Ukrajince. Na dnešek připadá 75. výročí vstupu Rudé armády do polského hlavního města zničeného nacisty. Na internetové stránce warsaw75.mil.ru ruský resort obrany zveřejnil dokumenty týkající se této doby.

Lavrov řeší rozdílný pohled Ruska a Polska na válku. Co se stane v Izraeli?

Polsko se snaží přesvědčit západní představitele, aby příští týden na připomínkových akcích v Izraeli k uctění památky obětí holokaustu ve svých vystoupeních podpořili postoj Polska proti pohledu Ruska na druhou světovou válku. V Moskvě to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.