Libor Svoboda (historik ÚSTR)

Pozorovatelna. Rozhovor

Pohraniční stráž začala před 70 lety hlídat zadrátovanou zemi. Někteří využili služby k útěku na Západ, říká historik

Definitivně uzamkli občany v jejich zemi, kterou podle sovětského vzoru zadrátovali. Přesně před sedmdesáti lety 11. července 1951 komunistické Národní shromáždění schválilo vznik represivní Pohraniční stráže (PS), jež střežila neprodyšnou železnou oponu. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů tvrdí, že čelní představitele vládnoucí KSČ zneklidňoval exodus lidí, kteří po Únoru 1948 prchali přes zelenou hranici. „Pohraniční stráž byla vybudována podle sovětského vzoru, což se týkalo celého systému ostrahy státních hranic, jako byly ploty či zakázaná pásma. Někteří její vojáci ale služby u ní využili ke zběhnutí na Západ. Celkem dezertovalo 384 mužů v uniformách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Demonstrace studentů na Národní třídě. (17.11.1989) Rozhovor

Chartisty změna režimu zaskočila, revoluce byla v bezpečí až zvolením Havla, říká historik Svoboda

ROZHOVOR – Byli zaskočeni, jak rychle se dostali k moci. Historik Libor Svoboda tvrdí, že někteří chartisté byli překvapeni rychlými změnami, které odstartovala Sametová revoluce 17. listopadu 1989, od níž dnes uplynulo 31 let. „Následující události i vývoj byl tak rychlý, že opozice byla ze všeho překvapena. Najednou byli potřeba odborníci na řadu oblastí, jako je ekonomika či právo a podobně. Proto museli být povoláni i lidé z takzvané šedé zóny. Typický je příklad Václava Klause,“ říká v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
Václavské náměstí v den vzniku samostatného československého státu. Rozhovor

Hlad a bída odstartovaly vznik státu. Němci i komunisté nenáviděli 28. říjen, říká pro EZ historik Svoboda

ROZHOVOR – Nechtěli dál už žít v bídě, o hladu i zimě. Všeho měli dost. Historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů se domnívá, že nuzné sociální podmínky, ke kterým se přidala epidemie španělské chřipky, nemalou měrou přispěly k rozpadu Rakouska-Uherska i následnému vzniku Československa, od jehož založení právě dnes uplynulo 102 let. „Čtyři roky válčení a hospodářský propad byl naprosto zásadní. Jsem přesvědčený, že i kdyby nedošlo k 28. říjnu, Československo by stejně vzniklo. Lidé chtěli změnu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Libor Svoboda.
K pádu Berlínské zdi došlo v noci z 9. na 10. listopadu 1989. Rozhovor

Berlínskou zeď mám za komunistickou zvůli. Umíraly na ní i děti, rozdělila rodiny. Zbořil ji až omyl, říká pro EZ historik

ROZHOVOR – Zanechala po sobě nelidskost a utrpení. Vyhasínaly na ní lidské životy, včetně těch dětských, rozeštvala rodiny i partnerské vztahy a mnohým ukradla sny i plány na svobodnou budoucnost. Berlínská zeď, od jejíž výstavby uplynulo 13. srpna 59 let, představovala jednu z nějvětších bolševických zvráceností východního socialistického bloku. „Její postavení považuji za komunistickou zvůli, dodnes zůstává mementem. Při pokusu o její překonání bylo zastřeleno 140 občanů. Rozdělení města na Východní a Západní Berlín zasáhlo do lidských životů i osudů. Většina z minuty na minuty ztratila kontakt s rodinou, přišla o své lásky i svá zázemí. A přitom ti lidé se třeba vůbec o politiku nezajímali,“ říká v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Demonstrace studentů na Národní 17. listopadu 1989 Rozhovor

Opravdu bylo za komunismu tak špatně? Řada věcí fungovala dobře, a po roce 1989 se naprosto zlikvidovaly, přiznává odborník

ROZHOVOR - Česká i Slovenská republika si dnes připomínají Den boje za svobodu a demokracii. V pátek 17. listopadu 1989 se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol, následné dění vedlo až k pádu komunismu u nás. S historikem Mgr. Liborem Svobodou, PhD. z Ústavu pro studium totalitních režimů jsme si povídali o tom, jak se v éře komunismu žilo, jaké problémy občané měli a z čeho bychom se naopak mohli dnes poučit.

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 47 minutami

před 48 minutami

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin: Orbán navrhnul vánoční příměří, Kyjev ho zamítnul

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil ve čtvrtek ochotu jednat s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnosti ukončení války na Ukrajině. Tato vyjádření zazněla během jeho tradičního čtyřhodinového rozhovoru s novináři v Moskvě. Putin uvedl, že se s Trumpem osobně nesetkal více než čtyři roky, ale je připraven "kdykoli" zahájit diskuze na toto téma.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Vláda v USA kolabuje. Sněmovna zablokovala zákon o financování

Nad Spojenými státy se opět vznáší hrozba uzavření federální vlády, když návrh zákona o financování vlády podpořený Donaldem Trumpem ve Sněmovně reprezentantů neprošel. Ve čtvrtek večer se 38 republikánských zákonodárců vzepřelo svému budoucímu prezidentovi a hlasovalo proti návrhu. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Další důchodová změna. Od Nového roku se dotkne vybrané skupiny lidí

Důchody budou mít od ledna na základě pravidelné valorizace novou výši a některým lidem zároveň začnou chodit jinak, než byli zvyklí. Novela zákona o důchodovém pojištění totiž upravuje i způsob výplaty penzí lidem ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin miluje zabíjení, prohlásil Zelenskyj. Pak zkritizoval Slovensko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve čtvrtek v Bruselu setkal s lídry Evropské unie, aby projednal strategické otázky spojené s postavením Ukrajiny a role EU ve světě. Jednání probíhá jen měsíc před tím, než se Donald Trump znovu ujme úřadu prezidenta Spojených států.

včera

Kamov Ka-52 Alligator (v kódu NATO:

Rusové si sestřelili svůj vlastní vrtulník

Ruské ozbrojené síly zaznamenaly další ztrátu jednoho ze svých nejmodernějších bitevních vrtulníků Kamov Ka-52 „Aligátor“ v incidentu, který je pravděpodobně výsledkem přátelské palby. Uvedl to server Kyiv Independent.

včera

Izraelské letectvo provedlo rozsáhlé útoky na cíle ovládané Húsíji

Izraelské letectvo provedlo rozsáhlé nálety na cíle ovládané povstalci Húsíji v Jemenu, při nichž zahynulo nejméně devět lidí ve městě Hudajda. Podle izraelských médií se do útoku zapojily desítky bojových letounů spolu s tankovacími a zpravodajskými letadly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy