Zeman jmenoval nové generály. Ředitele BIS Koudelku opět vynechal
Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě u příležitosti Dne vítězství jmenoval 19 generálů z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb. Do hodnosti generálporučíka povýšil ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna a šéfa hasičů Vladimíra Vlčka. Generálmajory se stali první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch, ředitel Vězeňské služby Simon Michalidis a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Radek Horáček. Další muži získali hodnost brigádního generála. Návrhu vlády jmenovat generálem ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku hlava státu opět nevyhověla.
Zeman nejmenuje Koudelku generálem, premiéru Fialovi rozhodnutí vysvětlil
Prezident Miloš Zeman sdělil premiérovi Petru Fialovi (ODS) za přítomnosti několika osobností z bezpečnostních složek, proč opět nejmenuje ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. Řekl to v dnešním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.
Zeman znovu nejmenuje ředitele BIS Koudelku generálem
Prezident Miloš Zeman znovu nejmenuje ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku generálem. Hospodářským novinám to řekl mluvčí vlády Václav Smolka. Kabinet navrhoval Koudelku na povýšení už posedmé. Zeman ale má proti kontrarozvědce a Koudelkovi dlouhodobě výhrady. Zdroj HN uvedl, že prezident se na návrh tentokrát "ani nepodíval a roztrhal ho".
Vláda opět navrhuje jmenování ředitele BIS Koudelky generálem
Vláda opět navrhuje jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky generálem. Po dnešním zasedání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Prezident Miloš Zeman nevyhověl předchozím šesti vládním návrhům, proti kontrarozvědce a Koudelkovi má dlouhodobě výhrady.
Vláda jmenovala Koudelku ředitelem BIS s účinností od 15. února
Vláda dnes podle informací ČTK jmenovala jednomyslně s účinností od 15. února Michala Koudelku ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Koudelka vedl kontrarozvědku od poloviny loňského srpna v roli pověřeného ředitele poté, co mu vypršel pětiletý mandát v čele tajné služby.
Zeman podepíše pandemickou novelu. Vyjádřil se ke skartaci zprávy o Vrběticích
Prezident Miloš Zeman uvedl, že podepíše vládní pandemickou novelu. V dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Zeman poukázal na sněmovní úpravy předlohy, které se týkaly omezení platnosti zákona do konce listopadu, snížení horní hranice pokut a nařizování karantény nebo izolace.
Vláda může jmenovat Koudelku šéfem BIS, rozhodl bezpečnostní výbor
Sněmovní bezpečnostní výbor dnes projednal návrh jmenovat Michala Koudelku opětovně ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Po necelé čtvrthodině schválil 11 hlasy ze 12 přítomných poslanců usnesení, které vládě umožňuje Koudelku do čela kontrarozvědky jmenovat. Premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že vláda Koudelku jmenuje na svém nejbližším zasedání.
Bezpečnostní výbor doporučil vládě jmenovat Koudelku ředitelem BIS
Sněmovní bezpečnostní výbor doporučil vládě jmenovat Michala Koudelku ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Vyplývá to z usnesení, které přijal ve čtvrtek po návštěvě kontrarozvědky. Premiér Petr Fiala (ODS) ČTK sdělil, že ho doporučení nepřekvapilo. V brzké době se jednání výboru v souladu se zákonem zúčastní, následně celou věc projedná vláda, dodal.
Zeman má po volbách chystat čistky, míří i na Koudelku. Za spojenectví si měl Okamura říci o funkci. Nesmysl, tvrdí šéf SPD
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura popírá, že by při nedávné návštěvě u prezidenta Miloše Zemana avizoval podporu nové vlády Andreje Babiše, když na oplátku získá post šéfa Poslanecké sněmovny. Podle informací zpravodajského serveru EuroZprávy.cz se v Lánech ale také hovořilo o chystaném odvolání pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky, a to krátce po volbách. „Absolutně popírám, že bych u pana prezidenta vyjednával o nějakých funkcích a v žádném případě jsem si neřekl o post předsedy Poslanecké sněmovny. Jedná se o nesmysl. Nám jde o naplnění našeho program, nikoli o koryta,“ tvrdí pro EuroZprávy.cz Tomio Okamura, jehož redakce kontaktovala.
Senátoři ocenili medailemi šéfa BIS Koudelku nebo architektku Jiřičnou
Poveřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, architektka Eva Jiřičná a dramatik, skladatel, textař a režisér Jiří Suchý patří mezi 15 osobností, které dnes v Senátu získaly stříbrnou medaili. Ocenění, které bylo udělováno už podesáté, jim předal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).
Koudelka odmítl Zemanovo obvinění z nezákonné činnosti BIS
Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka dnes před sněmovní komisí kategoricky odmítl obvinění, která zazněla z úst prezidenta Miloše Zemana na adresu kontrarozvědky. Po zhruba hodinovém jednání sněmovní komise pro kontrolu BIS to novinářům řekl její předseda Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Sněmovní komise projedná Zemanovy výroky o odposleších BIS v jeho okolí
Tvrzení prezidenta Miloše Zemana o tom, že Bezpečnostní informační služba (BIS) odposlouchávala osoby v jeho nejbližším okolí, projedná ve čtvrtek sněmovní komise pro kontrolu BIS. Jednání se zúčastní i pověřený ředitel kontrarozvědky Michal Koudelka, který podle Zemanova víkendového vyjádření pro Blesk odposlechy nařídil.
BIS údajně sledovala Nejedlého. Odposlouchávali moje okolí, naznačil Zeman
Šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka podle prezidenta Miloše Zemana nařídil před několika lety odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí. Protože prezident nemá svůj vlastní telefon, týkají se odposlechy i jeho, řekl Zeman v dnešním rozhovoru Blesku. BIS uvedla, že postupuje vždy podle zákona, konkrétní Zemanovy výroky komentovat nebude.
KOMENTÁŘ: Babiš i po dočasném jmenování Koudelky hazarduje s bezpečností země. Jeho strach z prezidenta je už trapný
Opět potvrdil, že neumí udělat rázné a jasné rozhodnutí. Premiér Andrej Babiš sice i po vypršení mandátu 15. srpna ponechá na postu ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku a dočasně jej pověří řízením civilní kontrarozvědky do doby než po volbách vláda jmenuje nového šéfa, přesto je z verdiktu znát rozpačitost. Ministerský předseda taktizuje. Bojí se střetu s prezidentem Milošem Zemanem, který je na plukovníka alergický a odmítá ztrácet voliče, u nichž je Koudelka oblíbený. Navíc jeho odstraněním by opozice získala další munici. Předseda kabinetu problém zase nevyřešil a opět jej oddálil. Lavírování tedy pokračuje, jak typické pro Andreje Babiše.
Ústupek Zemanovi i tlak opozice. Politici vnímají verdikt o Koudelkovi rozdílně
Pověření nynějšího ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky dalším řízením civilní kontrarozvědky dává místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru za ODS Pavel Žáček do souvislosti s tlakem části opozice. Podle předsedy STAN a člena výboru Víta Rakušana (STAN) však stále platí, že premiér Andrej Babiš (ANO) ustupuje prezidentu Miloši Zemanovi, jenž je ke Koudelkovi dlouhodobě kritický.
Babiš: Vláda pověří Koudelku vedením BIS do jmenování nového šéfa po volbách
Vláda dnes pověřila nynějšího šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku zastupováním na pozici ředitele civilní kontrarozvědky od 16. srpna do doby jmenování nového šéfa. Novinářům to po krátkém mimořádném zasedání kabinetu řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Výběr nového ředitele BIS bude podle něj náležet vládě, který vzejde z říjnových sněmovních voleb. Koudelkovi končí funkční období v polovině srpna.
Babiš si myslí, že o šéfovi BIS by měla rozhodnout až vláda po volbách
Premiér Andrej Babiš (ANO) si myslí, že o šéfovi Bezpečnostní informační služby (BIS) by měla rozhodnout nová vláda vzešlá z říjnových voleb. Řekl to České televizi. Současnému řediteli BIS Michalu Koudelkovi končí pětileté funkční období v půli srpna.
S premiérem jsem se sešel podle zákona. Kompromitující materiály na ředitele Koudelku jsem nesháněl, říká Koten
Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) nesouhlasí s tvrzením poslance ODS Pavla Žáčka, podle něhož nemá žádnou pravomoc scházet se bez vědomí členů orgánů s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a jednat s ním o postupu výběru ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). „S panem premiérem jsem na základě jeho žádosti řešil doplnění žádosti podle zákona o tajných službách a projednání návrhu na ředitele vládou tak, abychom se pohybovali v zákonném rámci pro svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost,“ říká Radek Koten, který tak reaguje na kritiku místopředsedy orgánu Pavla Žáčka, jenž své vyjádření poskytl včera webu EuroZprávy.cz.
Starostové vyzvali vládu, aby rozhodla o vedení BIS, kolem Koudelky nelavírovala
Opoziční hnutí STAN vyzvalo vládu, aby postupovala podle zákona a rozhodla, kdo povede Bezpečnostní informační službu (BIS) po 14. srpnu, kdy skončí mandát nynějšímu šéfovi Michalu Koudelkovi. Lavírování je nedůstojné pro BIS, urážející pro Koudelku a ostudné pro ČR, řekl novinářům předseda hnutí a člen bezpečnostního výboru Sněmovny Vít Rakušan. STAN podle něj jednoznačně podporuje setrvání Koudelky, zároveň žádá, aby vláda rozhodla "alespoň nějak", když ne pro něj.
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace
Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.
před 1 hodinou
Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků
Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.
před 1 hodinou
Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?
Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.
před 2 hodinami
Čínský převrat: Pokuty za příliš mnoho dětí jsou minulostí. Dnes za ně úřady naopak platí
Zane Li měl devět let, když se mu narodila sestra. Její příchod ponořil rodinu ve východní Číně do obrovských dluhů. V rámci přísné politiky jednoho dítěte tehdy rodiče Liho pokutovali částkou 100 000 jüanů (přibližně 13 900 dolarů) za to, že měli druhé dítě – což bylo téměř třikrát více než jejich roční příjem z prodeje ryb na místním trhu.
před 2 hodinami
Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín
Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.
před 3 hodinami
Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?
Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.
před 4 hodinami
Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila
David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe.
před 4 hodinami
ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou
Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.
před 5 hodinami
Počasí: Tropy se vrátí ještě tento týden. Každý den teploty porostou
Do konce týdne se podle ČHMÚ.cz bude citelně oteplovat. Už v pátek nás čekají tropické teploty, o víkendu pak denní maxima dosáhnou až 33 stupňů.
včera
Čína hlásí tisíce případů nákazy virem chikungunya. Může způsobovat bolesti trvající roky
Ve východní provincii Guangdong v Číně bylo od července zaznamenáno více než 7 000 případů viru chikungunya. Vláda proto přijala opatření, která podle BBC připomínají ta z období pandemie Covid-19.
včera
Evropské bezpečí není samozřejmostí. Putin se nezastaví v Kyjevě, varují experti
Válka na Ukrajině zůstává podle bývalých a současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. Autoři komentáře na serveru European Pravda Carl Bildt, Aleksander Kwasniewski, Sanna Marinová a Kajsa Ollongrenová, varují, že pokud Evropa nezareaguje rozhodně a okamžitě, může za to v budoucnosti tvrdě zaplatit.
včera
EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová
Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.
včera
Netanjahu se chystá navrhnout plnou okupaci Pásma Gazy
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se chystá navrhnout plnou okupaci Pásma Gazy. Návrh podle serveru BBC přednese na schůzce s bezpečnostní kabinetní komisí, jak uvádí izraelská média.
včera
Lídr, na kterého Trump zapomněl? Kim Čong-una považoval za přítele, teď spolu prakticky nemluví
Od nástupu Donalda Trumpa do úřadu v lednu 2025 se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí, od války Ruska na Ukrajině až po eskalující konflikty v Gaze a Íránu. Překvapivě však pozornost americké administrativy věnovaná Severní Koreji zůstává minimální, přestože režim Kim Čong-una v posledních letech významně posílil.
včera
Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít
Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.
včera
Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl
Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.
včera
Jak zastavit Trumpa? Není čas na sebelítost, začněte jednat, vyzval Obama
Bývalý prezident USA Barack Obama vyzval Demokratickou stranu, aby opustila svou pasivitu a začala znovu aktivně bojovat za své hodnoty. V projevu na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory, které podle něj brání straně v dosažení úspěchů.
včera
Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí
Evropa se nachází v těsném sevření klimatické krize, která má hluboké dopady na zdraví obyvatel, infrastrukturu a stabilitu celé společnosti. Nová zpráva o klimatu, nazvaná State of the UK Climate 2024, upozorňuje na dramatické změny, které za poslední desetiletí postihly Británii zemi, a varuje před důsledky pro každodenní život. Vědecká analýza, založená na datech z meteorologických stanic, ukazuje, že klimatické podmínky jsou dnes radikálně odlišné od těch, které panovaly před několika desítkami let.
včera
Čtyři roky po odchod Američanů si Afghánci procházejí tristním obdobím. Reputaci zemi může zachránit důležitá surovina
Čtyři roky po stažení amerických a západních vojsk je Afghánistán pod tvrdou kontrolou Tálibánu. Režim omezuje práva žen, dusí svobodu slova a čelí hluboké humanitární krizi. Zemi ale zůstává jeden zásadní trumf, kterým jsou obrovské zásoby lithia. Právě tato strategická surovina by mohla Afghánistánu otevřít cestu k ekonomické obnově, pokud ji dokáže využít bez dalšího prohlubování závislosti na autoritářských velmocích.
včera
Světový mírový řád je vážně ohrožen. Japonsko označilo tři viníky, kteří destabilizují pořádek
Japonsko se podle své poslední zprávy ministerstva obrany nachází v nejkomplexnějším a nejvážnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Hlavní hrozby pro mír a stabilitu v regionu, ale i na globální úrovni, podle Tokia přicházejí ze tří klíčových aktérů: Číny, Ruska a Severní Koreje, jejichž vojenské aktivity v Asii se stále více zintenzivňují.
Zdroj: Libor Novák