Petr Pavel

Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.

Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.

Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.

Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. 

Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.

V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.

Související články:

Pavel dostal rekordní pokutu od úřadu za netransparentní údaje o dárcích

Pavel se v Polsku setkal s Dudou, přijal ho s vojenskými poctami

S tradičními vojenskými poctami přijal dnes českého prezidenta Petra Pavla ve Varšavě jeho polský protějšek Andrzej Duda. K Prezidentskému paláci přijel Pavel s manželkou Evou v 11:00 a po společném jednání položil věnec u hrobu Neznámého vojína z polsko-sovětské války. Setkal se také s předsedkyní Sejmu Elžbietou Witekovou a s předsedou polského Senátu Tomaszem Grodzkým.

Dokument: Prezident Petr Pavel zveřejnil plán pro prvních 100 dní ve funkci

"Když politici nastupují do funkce, často mluví o 100 dnech hájení. Předcházejí tím případné kritice za vlažný start. To by mně nebylo vlastní. Raději budu kritizován za příliš aktivní start, tvrdí prezident Petr Pavel, který připravil plán konkrétních cílů na prvních 100 dní ve funkci.

Prezident Petr Pavel dnes odletí na svou druhou zahraniční cestu

Český prezident Petr Pavel dnes odletí na svou druhou zahraniční cestu, po Slovensku navštíví Polsko. Na programu má dnes kromě setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou schůzky i s dalšími polskými představiteli nebo setkání s krajany. Pavla opět doprovodí manželka Eva.

Důchodci přijdou o tisíc korun. Pavel podepsal omezení červnové valorizace penzí

Mimořádný červnový růst důchodů bude o víc než polovinu nižší než podle běžných zákonných pravidel. Spornou vládní novelu o omezení valorizace dnes podepsal prezident Petr Pavel. ČTK to řekla prezidentova mluvčí Markéta Řeháková. Průměrná měsíční penze tak vzroste o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun.

ANO podá ústavní stížnost kvůli valorizaci. Vláda je připravena si ji obhájit

Poslanci opozičního hnutí ANO podají ústavní stížnost na snížení valorizace penzí, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání. Podnět už připravují. Novinářům to dnes řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) věří tomu, že vláda dokáže u Ústavního soudu uspět. Rozhodnutí nechtěl předjímat. 

Pavel volá po zmrazení platu politiků. Chce, aby vláda jednala s opozicí

Prezident Petr Pavel dnes vyzval vládu, aby s opozicí nalezla řešení v otázce zmrazení platů ústavních činitelů. Není podle něj možné snížit růst důchodů a na druhé straně ponechat platy ústavních činitelů na současné výši. Vládu na tiskové konferenci zkritizoval za to, že minulý týden zamítla koaliční většinou zařazení návrhu opozice na projednání platů ústavních činitelů na jednání Sněmovny. 

Pavel se v Polsku setká s Dudou a dalšími vrcholnými ústavními činiteli

Prezident Petr Pavel se setká ve čtvrtek a v pátek v Polsku kromě prezidenta Andrzeje Dudy i s dalšími vrcholnými ústavními činiteli. Navštíví také polské a americké logistické centrum (hub) na letišti Rzeszów, odkud se dostává západní vojenská pomoc na Ruskem napadenou Ukrajinu. Program dnes ČTK poskytla mluvčí prezidenta Markéta Řeháková.

ANO i SPD kritizují Pavla kvůli valorizaci. Hodil seniory přes palubu, řekl Okamura

Prezident Petr Pavel mohl ukázat, že se dokáže povznést nad politický spor v ekonomicko-sociální rovině a upřednostnit ústavně-právní pohled. Zároveň mohl přispět ke sjednocení společnosti, čehož nevyužil, napsal ČTK první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček k prezidentově rozhodnutí podepsat spornou vládní novelu o snížení valorizace penzí. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řekl České televizi, že prezident hodil přes palubu přes tři miliony příjemců důchodů.

Pavel podepíše nižší valorizaci důchodů, je ale připraven se obrátit na ÚS

Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS), řekl na dnešní tiskové konferenci v Hrzánském paláci. Pokud by se opozice nakonec neobrátila v souvislosti s novelou na ÚS, učiní tak Pavel.

Pavel potvrdil, že po schůzce s ANO ještě nebyl rozhodnut o podpisu nižší valorizace

Prezident Petr Pavel ještě nebyl po dnešní schůzce se zástupci hnutí ANO rozhodnut, zda podepíše spornou vládní novelu o snížení valorizace důchodů. Řekl to dnes dopoledne serveru Deník.cz. Vláda i opozice podle něj mají dost relevantních argumentů. Své konečné stanovisko chce oznámit na odpolední tiskové konferenci v Hrzánském paláci, kde dočasně sídlí.

Ministři věří, že Pavel o valorizaci rozhodne podle faktů předložených koalicí

Ministři pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a dopravy Martin Kupka (ODS) věří, že se prezident Petr Pavel ohledně novely o snížené červnové valorizaci důchodů rozhodne po zralé úvaze na základě faktů, které koalice předložila. Řekli to dnes novinářům při příchodu na jednání vlády. 

Pavel se k nižší valorizaci důchodů vyjádří dnes odpoledne

Prezident Petr Pavel se ke sporné vládní novele o snížení červnové valorizace důchodů vyjádří dnes odpoledne. Řekl to novinářům při příchodu na jednání se zástupci opozičního hnutí ANO. Na návrh má svůj názor, ale uzavře jej až po schůzce. ANO chce s Pavlem mluvit o ekonomických, právních, ale i sociálních a politických aspektech, uvedla šéfka poslaneckého klubu Alena Schillerová. Předlohu už schválily Sněmovna i Senát.

Pavel na Slovensku jednal o Ukrajině či o boji s dezinformacemi

Prezident Petr Pavel během dvoudenní cesty na Slovensku jednal o řešení krize na Ukrajině, o způsobech jak čelit dezinformacím nebo o hlubší spolupráci v obranném průmyslu. Ocenil přitom mimořádně vstřícnou atmosféru, která jeho první zahraniční cestu provázela. Pavel to dnes řekl novinářům před Českým domem v Bratislavě na závěr své návštěvy.

Pavel se sešel s Kollárem, mluvili o pomoci Ukrajině i o volbách v na Slovensku

Česká republika i Slovensko by měly mít možnost zapojit se do poválečné obnovy Ukrajiny, které obě země nyní pomáhají. Šéf slovenské sněmovny Boris Kollár to řekl novinářům po dnešní schůzce s českým prezidentem Petrem Pavlem. Oba politici podle Kollára hovořili nejen o pomoci Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do této země, ale i o předčasných volbách na Slovensku.

Pavel se na Slovensku setkal s Čaputovou. Vyměnili si dárky a zvažují společné cesty, mimo jiné i na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel a jeho slovenská kolegyně Zuzana Čaputová zvažují společné zahraniční cesty, mezi prvními na válkou zasaženou Ukrajinu. Uvedli to po setkání v Bratislavě, kterou si Pavel vybral jako cíl své první zahraniční cesty ve funkci hlavy státu. Česko a Slovensko by podle obou politiků také mohly více spolupracovat například v boji proti dezinformacím.

Pavel považuje V4 především za konzultační fórum

Prezident Petr Pavel v současné době vnímá visegrádskou čtyřku (V4) spíše jako konzultační fórum, které nemá ambice detailně koordinovat zahraniční nebo bezpečnostní politiku. Prostor vidí v rozšíření spolupráce i na baltské země. Pavel to řekl na tiskové konferenci po dnešním setkání se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou v Bratislavě. Oba počítají se společnou cestou v dubnu na Ukrajinu. 

Pavel považuje vstup Ukrajiny do EU za pravděpodobnější než do NATO

Případné přijetí Ukrajiny do Evropské unie nebude budit tolik kontroverzí, jako úvahy o jejím přijetí do Severoatlantické aliance. Členství v EU lze lépe vysvětlit i těm, kteří vstupu nepřejí, jako krok ekonomický, sociální, kulturní, a nikoli vojenský. V rozhovoru při návštěvě Bratislavy to dnes ČTK řekl prezident Petr Pavel. 

Pavel promluvil o plánu na 100 dní. Přes týden bude zřejmě bydlet v Lumbeho vile

Svůj plán pro prvních 100 dní ve funkci zveřejní prezident Petr Pavel v nadcházejících dnech. Zahrnovat bude i pravidla pro výběr ústavních soudců nebo snahu moderovat vnitropolitickou debatu mezi vládou a opozicí, řekl dnes Pavel v rozhovoru s ČTK při své první zahraniční návštěvě v Bratislavě. V dokumentu bude i plán prvních zahraničních cest.

Rozhovor

V Praze pozvali Rumunsko do NATO. Je to naše největší bezpečnostní záruka, říká velvyslankyně Barta pro EZ

Velvyslankyně Rumunska v Praze Antoaneta Barta v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala bezpečnostní situaci na hranicích s Ruskem v regionu, vzájemné vztahy České republiky a Rumunska a spolupráci na nejvyšších diplomatických úrovních. Právě na summitu v Praze roku 2002 Rumunsko obdrželo pozvánku do řad NATO a ministři zahraničních věcí se při příležitosti dvacátého výročí sešli loni v srpnu. Barta také zdůraznila, že Rumunsko pevně stojí za svými moldavskými sousedy, kteří čelí ruské hrozbě.