Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Uprchlíci, ilustrační foto

Někteří politici SPD chtějí přerozdělení uprchlíků z řeckých hranic

V německé koalici konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) kancléřky Angely Merkelové panují odlišné názory na to, jak se postavit ke krizi na turecko-řecké hranici, kde se shromáždily tisíce uprchlíků, kteří chtějí do zemí Evropské unie. Zatímco někteří politici SPD jsou pro jejich přerozdělení v rámci EU, zástupci Merkelové CDU to odmítají.
Angela Merkelová, německá kancléřka

Německo chce, aby nadále platila dohoda EU s Tureckem o uprchlících

Je zcela nepřijatelné, aby Turecko činilo kroky, které běžence vedou do slepé uličky, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. Vyjádřila se tak dnes na tiskové konferenci v Berlíně k situaci na hranicích Turecka a Řecka, kam od pátku proudí tisíce uprchlíků po oznámení Ankary, že hranice jsou otevřené. Dohoda o migraci mezi Evropskou unií a Tureckem má být podle Merkelové nadále dodržována.
Uprchlíci, ilustrační foto

Otevření hranic do Evropy pro migranty není řešení. Von der Leyenová chce jednat s Tureckem

Otevření tureckých hranic do Evropy pro uprchlíky ze Sýrie nemůže být řešením současné složité situace v oblasti, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní chce zajistit dodržování migrační dohody s Tureckem, a proto posílí dialog s Ankarou. Von der Leyenová spolu s šéfy dalších dvou hlavních unijních institucí vyrazí v úterý kvůli eskalaci napětí do Řecka, kam se od pátečního oznámení Ankary chtějí dostat tisíce běženců. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes varoval, že do Evropy zamíří miliony migrantů.
Uprchlíci, ilustrační foto

Řecká armáda dnes plánuje vojenské cvičení u turecké hranice

Řecká armáda na dnešek vyhlásila vojenské cvičení u hranic s Tureckem, kde se od pátku na tureckém území shromáždily tisíce migrantů ve snaze dostat se do EU. Informoval o tom dnes deník Kathimerini. Armáda proto zakázala na 24 hodin pohyb osob v místě cvičení, chystá se totiž při něm používat i ostrou munici, uvedl deník. Ankara ve čtvrtek oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu ze svého území, jako to dosud činila na základě dohody s EU z roku 2016, v níž slíbila pomoci zastavit migrační vlnu do unie výměnou za finanční pomoc z Bruselu.
Uprchlíci, ilustrační foto

Stovky uprchlíků jsou na hranici s Řeckem. Turecko už je zastavovat nebude

Po zveřejnění zpráv o tom, že Turecko otevírá pro migranty hranice s Evropskou unií, se u řeky Evros na turecko-řecké hranici shromáždily stovky lidí. Řecká televize informovala, že na tureckém hraničním přechodu Pazarkule čekají na příležitost, jak se dostat do Řecka. Ankara ve čtvrtek rozhodla, že už nebude zastavovat syrské uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Evropy. Řecko a Bulharsko kvůli tomu posílily hlídky na hranicích s Tureckem.
Syrské nálety v Idlibu usmrtily (27. 2. 2020).

Syrská armáda zabila 33 tureckých vojáků. Moskva a Ankara jednají

Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než 30 vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Oznámil to Rahmi Dogan, guvernér sousední turecké provincie Hatay. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell upozornil, že boje v Idlibu mohou přerůst v mezinárodní konflikt. Prezidenti Turecka a Ruska se v telefonátu dohodli, že je třeba zavést nová opatření, aby se situace normalizovala.
Turecká armáda (Turkish Army)

Povstalci dobyli na syrské armádě zpět klíčové město, mají podporu Turecka

Syrští povstalci, které podporuje Turecko, dobyli zpět severosyrské město Sarákib. O bojích dnes informovala agentura Reuters. Syrská armáda podporovaná Ruskem strategické město, které leží na křižovatce klíčových dálnic, při své ofenzívě v provincii Idlib obsadila před třemi týdny. Turecko, které má v Idlibu také své vojáky, ohlásilo, že dva z nich zemřeli při náletu. Moskva mezitím Turecko obvinila, že na pomoc rebelům v Idlibu vysílá útočné drony.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan pohrozil bojem v syrském Idlibu, ultimátum dle jeho slov vypršelo

Turecká armáda hodlá do konce měsíce vytlačit syrské vojáky z blízkosti tureckých pozorovacích stanovišť v syrském Idlibu. Řekl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Boje v Idlibu se stupňují od prosince a na straně syrské armády se jich účastní také Rusové. U turecké hranice se v důsledku bojů hromadí tisíce uprchlíků. Podle agentury AP dosud v bojích zemřelo od prosince asi 300 civilistů a zhruba 900.000 lidí bylo vysídleno.
Recep Tayyip Erdoğan

Krutost a paranoia. Na turecký režim se valí tvrdá kritika z USA

NÁZOR - Minulé úterý se na několik hodin zdálo, že došlo k průlomu v zoufalém stavu lidských práv v Turecku, konstatuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník připomíná, že soud neočekávaně osvobodil devět osob neoprávněně obviněných z pokusu o násilné svržení autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.
Recep Tayyip Erdoğan

Průlom v syrské krizi? Erdogan, Putin, Merkelová, Macron budou jednat o Idlibu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že 5. března bude o situaci v severosyrské provincii Idlib hovořit na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V Idlibu syrská armáda pokračuje v postupu proti rebelům, které podporuje Ankara, a dnes při její palbě zahynul další turecký voják, uvedly tiskové agentury.
Emmanuel Macron, prezident Francie

Řešení syrské krize? Rusko zvažuje jednání s Erdoganem, Merkelovou a Macronem

Rusko zvažuje uspořádání summitu o Sýrii, kterého by se zúčastnili lídři Turecka, Francie a Německa. Podle agentury Reuters to dnes oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Agentura AFP mezitím napsala, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v tomto směru požaduje po Berlínu a Paříži konkrétní kroky, které pomohou humanitární krizi v Idlibu ukončit.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecký zásah v Idlibu je podle Erdogana otázkou času

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že je pouze otázkou času, kdy Turecko zahájí operaci s cílem zastavit syrskou armádu v rebely ovládané severozápadní syrské provincii Idlib. Informoval o tom zpravodajský web BBC.
Donald Trump, 45. prezident USA

Trump telefonoval Erdoganovi. Vyzval Rusko, aby přestalo podporovat zvěrstva syrského režimu

Americký prezident Donald Trump vyzval Rusko, aby přestalo podporovat zvěrstva syrského režimu prezidenta Bašára Asada. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na prohlášení Bílého domu. Během telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vyjádřil Trump obavy ohledně násilností v syrské provincii Idlib a rovněž poděkoval Ankaře za snahu zabránit humanitární katastrofě v oblasti.
Recep Tayyip Erdoğan

Nevraživost narůstá. Erdogan obvinil Rusko z masakrů v Sýrii

Turecko neplní dohodu, kterou uzavřelo předloni s Ruskem a podle níž má přimět povstalce v Sýrii, jež podporuje, ukončit boje. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jehož země bojuje v Sýrii na straně tamní vlády a v posledních dnech se dostala do sporu s Tureckem. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan dnes znovu pohrozil, že turecká armáda zaútočí na syrskou, pokud budou v Sýrii dále umírat turečtí vojáci. Rusko Erdogan obvinil z masakrů.
Turecká armáda (Turkish Army)

Asadova armáda dobyla strategické město Sarákib, Turecko hrozí protiútokem

Syrská armáda dnes po týdnech bojů získala kontrolu nad klíčovým městem Sarákib v provincii Idlib. Informovala o tom agentura AFP. Vládní jednotky do města vstoupily ve středu a podle syrské agentury SANA ho nyní pročesávají, ze čtvrtí odklidily miny a další výbušniny. Odvetou v případě dalších útoků na severozápadě Sýrie dnes pohrozilo Turecko, které podporuje některé ze skupin bojujících proti syrskému režimu. Ankara v reakci na dění posledních dní poslala do Idlibu stovky vojenských vozidel, uvedla Reuters s odvoláním na svědky.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 1 hodinou

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 2 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

včera

Bojový letoun Rafale F2

Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

včera

Andrej Babiš

Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Francie ohlásila první případ eboly na svém území

Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO

Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.

včera

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

včera

včera

Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá

Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy