Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Uprchlíci, ilustrační foto

Někteří politici SPD chtějí přerozdělení uprchlíků z řeckých hranic

V německé koalici konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) kancléřky Angely Merkelové panují odlišné názory na to, jak se postavit ke krizi na turecko-řecké hranici, kde se shromáždily tisíce uprchlíků, kteří chtějí do zemí Evropské unie. Zatímco někteří politici SPD jsou pro jejich přerozdělení v rámci EU, zástupci Merkelové CDU to odmítají.
Angela Merkelová, německá kancléřka

Německo chce, aby nadále platila dohoda EU s Tureckem o uprchlících

Je zcela nepřijatelné, aby Turecko činilo kroky, které běžence vedou do slepé uličky, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. Vyjádřila se tak dnes na tiskové konferenci v Berlíně k situaci na hranicích Turecka a Řecka, kam od pátku proudí tisíce uprchlíků po oznámení Ankary, že hranice jsou otevřené. Dohoda o migraci mezi Evropskou unií a Tureckem má být podle Merkelové nadále dodržována.
Uprchlíci, ilustrační foto

Otevření hranic do Evropy pro migranty není řešení. Von der Leyenová chce jednat s Tureckem

Otevření tureckých hranic do Evropy pro uprchlíky ze Sýrie nemůže být řešením současné složité situace v oblasti, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní chce zajistit dodržování migrační dohody s Tureckem, a proto posílí dialog s Ankarou. Von der Leyenová spolu s šéfy dalších dvou hlavních unijních institucí vyrazí v úterý kvůli eskalaci napětí do Řecka, kam se od pátečního oznámení Ankary chtějí dostat tisíce běženců. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes varoval, že do Evropy zamíří miliony migrantů.
Uprchlíci, ilustrační foto

Řecká armáda dnes plánuje vojenské cvičení u turecké hranice

Řecká armáda na dnešek vyhlásila vojenské cvičení u hranic s Tureckem, kde se od pátku na tureckém území shromáždily tisíce migrantů ve snaze dostat se do EU. Informoval o tom dnes deník Kathimerini. Armáda proto zakázala na 24 hodin pohyb osob v místě cvičení, chystá se totiž při něm používat i ostrou munici, uvedl deník. Ankara ve čtvrtek oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu ze svého území, jako to dosud činila na základě dohody s EU z roku 2016, v níž slíbila pomoci zastavit migrační vlnu do unie výměnou za finanční pomoc z Bruselu.
Uprchlíci, ilustrační foto

Stovky uprchlíků jsou na hranici s Řeckem. Turecko už je zastavovat nebude

Po zveřejnění zpráv o tom, že Turecko otevírá pro migranty hranice s Evropskou unií, se u řeky Evros na turecko-řecké hranici shromáždily stovky lidí. Řecká televize informovala, že na tureckém hraničním přechodu Pazarkule čekají na příležitost, jak se dostat do Řecka. Ankara ve čtvrtek rozhodla, že už nebude zastavovat syrské uprchlíky, kteří se chtějí dostat do Evropy. Řecko a Bulharsko kvůli tomu posílily hlídky na hranicích s Tureckem.
Syrské nálety v Idlibu usmrtily (27. 2. 2020).

Syrská armáda zabila 33 tureckých vojáků. Moskva a Ankara jednají

Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než 30 vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Oznámil to Rahmi Dogan, guvernér sousední turecké provincie Hatay. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Turci byli mezi útočícími povstalci, což ale turecký ministr obrany popřel. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell upozornil, že boje v Idlibu mohou přerůst v mezinárodní konflikt. Prezidenti Turecka a Ruska se v telefonátu dohodli, že je třeba zavést nová opatření, aby se situace normalizovala.
Turecká armáda (Turkish Army)

Povstalci dobyli na syrské armádě zpět klíčové město, mají podporu Turecka

Syrští povstalci, které podporuje Turecko, dobyli zpět severosyrské město Sarákib. O bojích dnes informovala agentura Reuters. Syrská armáda podporovaná Ruskem strategické město, které leží na křižovatce klíčových dálnic, při své ofenzívě v provincii Idlib obsadila před třemi týdny. Turecko, které má v Idlibu také své vojáky, ohlásilo, že dva z nich zemřeli při náletu. Moskva mezitím Turecko obvinila, že na pomoc rebelům v Idlibu vysílá útočné drony.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan pohrozil bojem v syrském Idlibu, ultimátum dle jeho slov vypršelo

Turecká armáda hodlá do konce měsíce vytlačit syrské vojáky z blízkosti tureckých pozorovacích stanovišť v syrském Idlibu. Řekl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Boje v Idlibu se stupňují od prosince a na straně syrské armády se jich účastní také Rusové. U turecké hranice se v důsledku bojů hromadí tisíce uprchlíků. Podle agentury AP dosud v bojích zemřelo od prosince asi 300 civilistů a zhruba 900.000 lidí bylo vysídleno.
Recep Tayyip Erdoğan

Krutost a paranoia. Na turecký režim se valí tvrdá kritika z USA

NÁZOR - Minulé úterý se na několik hodin zdálo, že došlo k průlomu v zoufalém stavu lidských práv v Turecku, konstatuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník připomíná, že soud neočekávaně osvobodil devět osob neoprávněně obviněných z pokusu o násilné svržení autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.
Recep Tayyip Erdoğan

Průlom v syrské krizi? Erdogan, Putin, Merkelová, Macron budou jednat o Idlibu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že 5. března bude o situaci v severosyrské provincii Idlib hovořit na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V Idlibu syrská armáda pokračuje v postupu proti rebelům, které podporuje Ankara, a dnes při její palbě zahynul další turecký voják, uvedly tiskové agentury.
Emmanuel Macron, prezident Francie

Řešení syrské krize? Rusko zvažuje jednání s Erdoganem, Merkelovou a Macronem

Rusko zvažuje uspořádání summitu o Sýrii, kterého by se zúčastnili lídři Turecka, Francie a Německa. Podle agentury Reuters to dnes oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Agentura AFP mezitím napsala, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v tomto směru požaduje po Berlínu a Paříži konkrétní kroky, které pomohou humanitární krizi v Idlibu ukončit.
Recep Tayyip Erdoğan

Turecký zásah v Idlibu je podle Erdogana otázkou času

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že je pouze otázkou času, kdy Turecko zahájí operaci s cílem zastavit syrskou armádu v rebely ovládané severozápadní syrské provincii Idlib. Informoval o tom zpravodajský web BBC.
Donald Trump, 45. prezident USA

Trump telefonoval Erdoganovi. Vyzval Rusko, aby přestalo podporovat zvěrstva syrského režimu

Americký prezident Donald Trump vyzval Rusko, aby přestalo podporovat zvěrstva syrského režimu prezidenta Bašára Asada. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na prohlášení Bílého domu. Během telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vyjádřil Trump obavy ohledně násilností v syrské provincii Idlib a rovněž poděkoval Ankaře za snahu zabránit humanitární katastrofě v oblasti.
Recep Tayyip Erdoğan

Nevraživost narůstá. Erdogan obvinil Rusko z masakrů v Sýrii

Turecko neplní dohodu, kterou uzavřelo předloni s Ruskem a podle níž má přimět povstalce v Sýrii, jež podporuje, ukončit boje. Řekl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jehož země bojuje v Sýrii na straně tamní vlády a v posledních dnech se dostala do sporu s Tureckem. Jeho prezident Recep Tayyip Erdogan dnes znovu pohrozil, že turecká armáda zaútočí na syrskou, pokud budou v Sýrii dále umírat turečtí vojáci. Rusko Erdogan obvinil z masakrů.
Turecká armáda (Turkish Army)

Asadova armáda dobyla strategické město Sarákib, Turecko hrozí protiútokem

Syrská armáda dnes po týdnech bojů získala kontrolu nad klíčovým městem Sarákib v provincii Idlib. Informovala o tom agentura AFP. Vládní jednotky do města vstoupily ve středu a podle syrské agentury SANA ho nyní pročesávají, ze čtvrtí odklidily miny a další výbušniny. Odvetou v případě dalších útoků na severozápadě Sýrie dnes pohrozilo Turecko, které podporuje některé ze skupin bojujících proti syrskému režimu. Ankara v reakci na dění posledních dní poslala do Idlibu stovky vojenských vozidel, uvedla Reuters s odvoláním na svědky.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 7 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 8 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 8 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 9 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 9 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 12 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 13 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 15 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy