Poslanci opět řeší státní rozpočet. Navrhují přesuny za 119 miliard korun
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že stát vybere do rozpočtu v příštím roce na dani z neočekávaných zisků i na odvodech z prodeje elektřiny dohromady předpokládaných 100 miliard korun. S touto částkou počítá návrh státního rozpočtu na příští rok.
Sněmovna přehlasovala Zemanovo veto. Schválila navýšení schodku rozpočtu na 375 miliard
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu, která zvyšuje schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun.
SPD nepodpoří novelu rozpočtu, koalice přesto veto přehlasuje
Opoziční hnutí SPD nebude dnes ve Sněmovně hlasovat proti vetu prezidenta Miloše Zemana ke změně rozpočtu na letošní rok. Vláda podle hnutí nedostatečně podporuje občany a nešetří. Předseda hnutí Tomio Okamura před zasedáním poslanců také novinářům řekl, že SPD nepodpoří ani rozpočet na příští rok, pokud nebudou schváleny jeho pozměňovací návrhy, například přesměrování podpory Ukrajiny do Česka či jiné využití peněz určených na inkluzi ve školství nebo mezinárodním a neziskovým organizacím.
Zkrácením či snížením rodičovské se zabývají i ministři. Bartoš navrhuje valorizaci
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v loňské předvolební kampani slibovala zastavení zadlužování. Uplynulé měsíce však ukázaly, že hledání úspor je složité. V posledních dnech se rozvířila debata i o úpravě státní podpory rodin s malými dětmi. Někteří ministři by ale rodičům na peníze nesahali.
Schodek státního rozpočtu bude podle ekonomů příští rok výrazně vyšší, než odhaduje vláda
Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom dnes ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.
Rozpočet na příští rok je podle Kalouska strašný. TOP 09 ho přesto má podpořit
TOP 09 jako koaliční straně nezbývá než podpořit návrh státního rozpočtu na příští rok, byť je strašný, řekl ČTK a Hospodářským novinám na dnešní stranické programové konferenci v Praze bývalý ministr financí a spoluzakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek. Strana by ale podle něho měla žádat úpravy rozpočtového výhledu na léta 2024 a 2025 a scénář konsolidace veřejných financí.
Zeman vetoval novelu státního rozpočtu pro letošní rok
Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu to dnes uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Rozpočet Hradu by měl vzrůst oproti letošnímu původnímu rozpočtu
Kancelář prezidenta republiky by mohla mít v příštím roce v rozpočtu o 33 milionů korun víc, než jí přidělil letošní původně schválený státní rozpočet. Pro příští rok by měly její výdaje vzrůst na 431,5 milionu korun. Počítá s tím návrh rozpočtu prezidentské kanceláře, který má ve středu projednávat rozpočtový výbor. Materiál má ČTK k dispozici.
NERV předloží vládě seznam opatření ke snížení schodku, navrhuje i zvýšení daní
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předloží ve středu večer kabinetu k diskusi seznam opatření, která by přispěla ke snížení deficitu státního rozpočtu. ČTK to sdělili zástupci NERV. Podle dřívějších informací médií návrh obsahuje více než dvě desítky opatření, která by v úhrnu mohla vést k úsporám až 200 miliard korun.
Schillerová: Skutečný schodek Stanjurova rozpočtu je 470 miliard
Kdyby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odvedl při přípravě rozpočtu na rok 2023 poctivou práci, schodek by činil 470 miliard korun, řekla po dnešním jednání stínové vlády hnutí ANO místopředsedkyně opozičního hnutí Alena Schillerová. Sněmovnou schválený schodek 295 miliard korun podle Schillerové neodpovídá realitě, rozpočet je tak hazardem s budoucností Česka, občanů i firem.
Sněmovna schválila schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard na příští rok
Sněmovna dnes v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodem 375 miliard korun.
Rozpočet na příští rok je krizový a válečný, prioritou je obrana, řekl Fiala
Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem "doslova krizového managementu". Před poslanci to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok.
Rozpočet je podle Schillerové plný kontroverzí, schodek neodpovídá realitě
Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok je podle předsedkyně poslanců opozičního ANO Aleny Schillerové plný kontroverzí a navrhovaný schodek 295 miliard korun neodpovídá realitě.Bývalá ministryně financí Schillerová v dnešním úvodním kole sněmovního projednávání návrhu také řekla, že koaliční kabinet Petra Fialy (ODS) nepřichází s žádným řešením snižování strukturálního schodku, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Na platy státních zaměstnanců má jít o téměř 18 miliard korun více
Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42.932 Kč hrubého.
Vláda podle analytiků rezignovala na rozpočtovou umírněnost
Vláda rezignovala na rozpočtovou umírněnost a nesnaží se dosáhnout ozdravení veřejných financí. V reakci na úterní novelizaci letošního státního rozpočtu, která znamenala zvýšení deficitu na 375 miliard korun z původně plánovaných 280 miliard, se na tom shodli analytici, které ČTK oslovila. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůvodnil zvýšení schodku následky válečného konfliktu na Ukrajině.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu až na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard na celkových 375 miliard korun.
Okamura tvrdí, že vláda lživě občanům slibovala rozpočtovou odpovědnost
Vláda podle předsedy SPD Tomia Okamury před volbami lživě občanům slibovala rozpočtovou odpovědnost. Opoziční hnutí ve Sněmovně novelu letošního rozpočtu nepodpoří, řekl na dnešní tiskové konferenci. Vláda navrhla zvýšit letošní státní rozpočet včetně jeho schváleného schodku až na 375 miliard korun. Důvodem jsou hlavně dopady války na Ukrajině a výdaje na řešení vysokého růstu cen zejména u energií.
Zvýšení letošního schodku státního rozpočtu je podle Fialy opodstatněné
Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za opodstatněné zvýšení schodku letošního státního rozpočtu. Novinářům to řekl při dnešní návštěvě ministerstva vnitra. O rozpočtu bude odpoledne jednat Sněmovna. Schválený schodek by se mohl proti původnímu návrhu vlády zvýšit o dalších 45 miliard korun na celkových 375 miliard korun. Podle Fialy jsou důvodem schodku důsledky války na Ukrajině, kabinet zároveň nechce vydat ani korunu zbytečně.
Schillerová se opřela do Stanjury. Vadí ji příjmy z daně, která není schválená
Je naprosto nepřijatelné, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s výnosem asi 100 miliard korun z daně z mimořádných zisků, když návrh této daně zatím neprojednala ani vláda, natož aby ho schválila Sněmovna. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády hnutí ANO to řekla stínová ministryně financí Alena Schillerová.
Aktuálně se děje
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná.
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Řím umožnil pěti stům amerických vojenských letadel vzlétnout z hlídaných základen v Itálii během úderů Spojených států a Izraele na Írán.
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje.
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
Ústavní soud ve středu na svém plenárním zasedání přednostně rozhodl o vydání předběžného opatření, kterým uložil vládnímu kabinetu povinnost zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku.
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
Podle odhadů tiskové agentury AFP zažívá velká část evropského kontinentu mimořádně horké dny. Přesně devadesát čtyři milionů obyvatel Evropy musí čelit teplotám, které přesahují hranici 35 stupňů Celsia. Největší vlna veder přitom zasáhla Francii a Španělsko.
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
včera
Evropská spolupráce se rozpadla. Německo odstoupilo z vývoje bojového letounu šesté generace, státy řeší, co dál
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
včera
Babiš otočil. Rozhodnutí Pavla respektuji, tvrdil včera, dnes se do něj navezl
Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve středu ostře vyjádřil na adresu prezidenta Petra Pavla v souvislosti s jeho kompetenční žalobou a žádostí o předběžné opatření u Ústavního soudu. Hlava státu tímto krokem reagovala na záměr vládního kabinetu neumožnit jí účast na nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Babiš v rozhovoru pro server Blesk označil prezidentovo chování za směšné. Podle premiéra tímto způsobem Pavel pouze dělá kampaň za své znovuzvolení.
včera
Francie ohlásila první případ eboly na svém území
Francouzské ministerstvo zdravotnictví ve středu potvrdilo první případ nákazy virem ebola na svém území. Infikovaným je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo. Podle oficiálního prohlášení úřadů byl nakažený zdravotník okamžitě převezen a hospitalizován ve specializovaném zdravotnickém zařízení, přičemž jeho zdravotní stav je v současné době stabilizovaný.
včera
Počasí: V zahraničí už padl. Současná vlna veder může za pár dní překonat absolutní rekord i v Česku
Český hydrometeorologický ústav upozornil na možnost, že by nadcházející neděle mohla přinést překonání absolutního českého teplotního rekordu 40,4 °C. Výrazné oteplování začíná již během dnešního dne a vyvrcholí extrémně teplým víkendem.
včera
Střelba v Ostravě. Muž zranil ženu, policisté ho našli mrtvého
Policie ve středu dopoledne zasahovala kvůli ozbrojenému muži v Ostravě. Na místě došlo k postřelení ženy, která skončila v péči zdravotníků. Střelec byl následně nalezen bez známek života.
včera
Pavel požádal ÚS o předběžné opatření, které mu umožní jet na summit NATO
Prezident Petr Pavel se obrátil na Ústavní soud s žádostí o předběžné opatření, které by mu umožnilo účast na červencovém summitu NATO v Ankaře ještě předtím, než soud definitivně rozhodne o kompetenční žalobě. Tento krok vyplývá z návrhu zveřejněného v přehledu plenárních věcí na webových stránkách soudu. Případ dostal jako soudce zpravodaj na starosti Pavel Šámal, nicméně verdikt bude vydávat plénum, které tvoří všichni soudci a soudkyně.
včera
OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy
Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.
včera
Extrémní počasí peče Evropu. Francie zaznamenala absolutní rekord, Británie uzavřela školy
Francie zaznamenala nejteplejší den v celé své historii měření, která se datují od roku 1947. Extrémní vlna veder s sebou navíc přinesla tragickou bilanci v podobě utonutí čtyřiceti lidí, kteří se během několika posledních dnů koupali na nehlídaných místech.
včera
Bílý dům pod palbou kritiky: Mírové memorandum působí proíránsky, Teherán navíc řadu věcí popírá
Bílý dům po zveřejnění memoranda o porozumění s Íránem čelí vlně pochybností, protože text dohody působí velmi jednostranně ve prospěch Teheránu. Americká administrativa sice opakovaně prohlašuje, že se jí podařilo vyjednat zásadní ústupky, jenže žádný z těchto bodů se v oficiálním dokumentu neobjevuje. Íránská strana navíc jakákoli dodatečná ujednání rezolutně popírá a tvrdí, že k ničemu takovému nedošlo. Kvůli dřívějším rozporuplným prohlášením Washingtonu je tak v tuto chvíli velmi obtížné určit, která strana říká pravdu.
včera
Počasí: Do Česka míří extrémní tropy, naměřit můžeme až 39 stupňů
Českou republiku čeká v nejbližších dnech slunečné počasí doprovázené vlnou tropických veder.
23. června 2026 21:19
Rubio: USA nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Perského zálivu prohlásil, že Spojené státy nedovolí žádné zemi, včetně Íránu, vybírat poplatky za plavbu v Hormuzském průlivu. Podle šéfa americké diplomacie se jedná o mezinárodní vodní cestu, kde stávající mezinárodní právo jakékoli zpoplatnění zakazuje. Rubio přicestoval do Abú Zabí s cílem ujistit regionální spojence, že Washington zaujme v mírových rozhovorech s Teheránem pevný postoj a že nedávno uzavřené šedesátidenní příměří bezpečnost partnerů v zálivu neohrozí.
23. června 2026 20:08
Extrémní počasí si už v Evropě vyžádalo desítky lidských životů
Extrémní vlna veder, která v těchto dnech sužuje Evropu, přinesla tragickou bilanci ve Francii, kde od minulého čtvrtka utonulo v souvislosti s horky již 40 lidí. Ministryně pro sport a mládež Marina Ferrariová v této souvislosti varovala před riziky spojenými s koupáním na nehlídaných místech, kam lidé v touze po ochlazení často míří, aniž by domysleli nebezpečí. Francie v úterý zažila vůbec nejteplejší červnový den v historii měření s celostátním teplotním průměrem 29.8 stupně Celsia a více než polovina země se ocitla v nejvyšším stupni pohotovosti. Kritická situace panuje také v Německu, kde záchranáři hlásí několik utonulých poté, co zejména muži přecenili své síly ve vodě, přičemž tři těla byla vyplavena z řeky Rýn.
Zdroj: Libor Novák