Co kdyby bylo o svátek méně, řekli si v Dánsku. Česko také hledá peníze do rozpočtu
Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.
Důchodcům nezávidím. Změny penzijního systému jsou však nutné, platí to i pro valorizaci
Má, nebo nemá být schválená důchodová reforma, má, nebo nemá nově zvolený prezident, jak to po něm chce nejen opozice, ale i někteří mediální komentátoři, vetovat či potvrdit, prý v rozporu se zákony této země, navrhované snížení valorizačního mechanismu, který sníží částku v létě mimořádně vyplácených penzí? Celé nechutné opoziční divadlo, ukazuje na to, proč zásadní věci v Česku nefungují a země je pak musí často až hystericky řešit už ne na poslední chvíli, ale jak se říká s křížkem po funuse. A že důchody jsou toho nejviditelnějším příkladem, je jen smutná douška.
Státní rozpočet v únoru skončil v nejhlubším deficitu od vzniku Česka
Státní rozpočet v únoru skončil ve schodku 119,7 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhlubší únorový deficit od vzniku České republiky. Ke konci ledna bylo hospodaření státu ve schodku 6,8 miliardy korun, na celý rok vláda plánuje deficit 295 miliard korun. Loni byl únorový schodek 45,3 miliardy korun, výsledek ale tehdy ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo měsíční výdaje státu na jednu dvanáctinu rozpočtu roku 2021.
Stanjura nepředpokládá navýšení letošního rozpočtu. Chce uspořit 70 miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepředpokládá, že by žádal o zvýšení letošního rozpočtu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že je rozpočet natolik robustní, že se do něj vejde i případná valorizace důchodů, pokud koalice neuspěje s návrhem na její snížení. O sporném návrhu bude Sněmovna jednat v nadcházejícím týdnu.
Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun
Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.
Třetí nejvyšší v historii: Státní rozpočet skončil se schodkem 360,4 miliardy
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 367,4 miliardy korun.
Daňové úlevy připravily jen předloni státní rozpočet o stovky miliard
Daňové úlevy připravily v roce 2020 státní rozpočet řádově o stovky miliard korun. Uvedlo to ministerstvo financí (MF) v důvodové zprávě ke státnímu rozpočtu na příští rok. Současně ale upozornilo, že celkovou výši jejich dopadu je obtížné vyčíslit, protože jednotlivé úlevy se vzájemně ovlivňují a metodicky není správné je prostě sečíst.
Zadlužené Česko se řítí do zdi. Řešíme průšvih z doby covidu, současná vláda má poslední šanci, říká člen NRR Musil
Český stát a jeho instituce si v rozpočtové odpovědnosti nevedou příliš dobře. Zásadní ranou byla koronavirová pandemie, od níž se schodek státního rozpočtu prohlubuje. Kam nyní české veřejné finance kráčí, jak se krotí inflace, či jaké důsledky může mít prohlubování státního dluhu? Nejen na tyto otázky se server EuroZprávy.cz zeptal ekonoma, pedagoga a člena Národní rozpočtové rady (NRR) Petra Musila.
Prezident Zeman podepsal státní rozpočet na příští rok
Prezident Miloš Zeman dnes podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Oznámil to dnes u příležitosti jmenování nových členů bankovní rady České národní banky. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Zeman při oznámení svého podpisu uvítal meziroční snížení schodku o 80 miliard korun, stále je to ale podle něj málo.
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337 miliard
Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.
Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.
Fiala připustil, že rozpočet není ideální. Pomůže ale překonat krizi, zdůraznil
Návrh státního rozpočtu podle premiéra Petra Fialy (ODS) sice není ideální, ale je přijatelný a realistický. Vláda se snaží využít všechny dostupné možnosti pomoci českým občanům a firmám v mimořádné situaci, uvedl Fiala při dnešním sněmovním schvalování rozpočtu. Řekl také, že kabinet nepodporuje žádné významné přesuny peněz. Poslanci, převážně opoziční, podali šest desítek návrhu úprav rozpočtu celkem skoro za 119 miliard korun.
Sněmovna jedná o rozpočtu na příští rok. Vláda počítá se schodkem 295 miliard
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu. Řekla to v úvodu dnešního třetího čtení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci budou muset před schvalováním rozpočtu rozhodnout o 62 pozměňovacích návrzích na přesuny peněz. Vládní návrh počítá se schodkem 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun.
Fiala promluvil o rozpočtových záležitostech. Celková daňová zátěž dle něj nesmí vzrůst
Premiér Petr Fiala (ODS) nemá signál, že by prezident Miloš Zeman chtěl vetovat návrh státního rozpočtu na příští rok, ani slíbeno, že návrh vetovat nebude. Rozpočtovému provizoriu se ale podle něj Česká republika vyhne, protože případné prezidentské veto vládní koalice přehlasuje ve Sněmovně. Fiala to dnes řekl v České televizi (ČT) v pořadu Otázky Václava Moravce. Premiér věří, že stát nepřesáhne schodek ve státním rozpočtu na letošní rok, jehož novelu Zeman vetoval.
Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na příští rok
Sněmovna bude schvalovat příští týden návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Poslanci se také vypořádají se spornou koaliční novelou služebního zákona, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Zrychleně ve stavu legislativní nouze by měli projednat vládní návrh na růst přídavků na děti.
Sněmovna má schvalovat cenové stropy u elektřiny a odvody z jejího prodeje
Vládním návrhem, který zavádí strop pro výrobní ceny elektřiny a odvod z nadměrného příjmu z prodeje elektřiny, se bude v pátek zabývat Sněmovna. Vláda navrhla, aby ho Sněmovna schvalovala zrychleně ve stavu legislativní nouze. To má umožnit jeho schválení během jednoho dne včetně případných úprav. Z odvodů z nadměrného příjmu chce vláda financovat kompenzace za vysoké ceny energií.
Poslanci opět řeší státní rozpočet. Navrhují přesuny za 119 miliard korun
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že stát vybere do rozpočtu v příštím roce na dani z neočekávaných zisků i na odvodech z prodeje elektřiny dohromady předpokládaných 100 miliard korun. S touto částkou počítá návrh státního rozpočtu na příští rok.
Sněmovna přehlasovala Zemanovo veto. Schválila navýšení schodku rozpočtu na 375 miliard
Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana a stvrdila novelu letošního státního rozpočtu, která zvyšuje schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun.
SPD nepodpoří novelu rozpočtu, koalice přesto veto přehlasuje
Opoziční hnutí SPD nebude dnes ve Sněmovně hlasovat proti vetu prezidenta Miloše Zemana ke změně rozpočtu na letošní rok. Vláda podle hnutí nedostatečně podporuje občany a nešetří. Předseda hnutí Tomio Okamura před zasedáním poslanců také novinářům řekl, že SPD nepodpoří ani rozpočet na příští rok, pokud nebudou schváleny jeho pozměňovací návrhy, například přesměrování podpory Ukrajiny do Česka či jiné využití peněz určených na inkluzi ve školství nebo mezinárodním a neziskovým organizacím.
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.
před 1 hodinou
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
před 3 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.
před 4 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.
před 6 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.
před 7 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák