Poslance čeká v týdnu jednání o úsporném balíčku a důchodových změnách
Poslanci usednou příští týden opět do sněmovních lavic, přičemž na programu budou dvě diskutované reformy Fialovy vlády. Konkrétně jde o vládní konsolidační balíček a změny ohledně penzí, tedy zpomalení valorizace a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody.
Ne úspornému balíčku, ano vyšším mzdám. Odbory chtějí pokračování mejdanu
Už dávno jsme si nejen v Česku zvykli na to, že bossové odborářských svazů rádi a s velkou chutí mluví do všeho a kritizují. Asi je to jejich občanská povinnost. Možná, že i s o to větší vervou nyní cupují a kritizují aktivitu vládních politiků, spojenou s přijetím tzv. úsporného balíčku. Opatření, která obsahuje mají totiž podle vlády sanovat státní kasu tak, aby se nepropadala do stále tíživějších dluhů. Odbory ale říkají, že návrhy jsou špatné. Znamená to tedy, že schodky eráru, tedy život na dluh, které se v české státní kase rok od roku zvyšují a zatím se nezdá, že by tenhle mejdan končil, se nemusí zaplatit? A když ano, kdo to má udělat?
Schodek státního rozpočtu se oproti květnu snížil
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června deficitem ve výši 215,4 miliardy korun. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů byl schodek ještě vyšší, konkrétně činil 251,4 miliardy korun.
Poslance čeká příští týden jednání o úsporném balíčku a důchodech
Poslanci se příští týden vrátí do sněmovních lavic, aby projednali dvě diskutované reformy Fialovy vlády. Místopředsedkyně dolní parlamentní komory Věra Kovářová (STAN) dnes svolala mimořádnou schůzi na úterý 11. července od 10 hodin.
Platy státních zaměstnanců zůstanou stejné, vyplývá z návrhu rozpočtu
Fialova vláda na středečním jednání schválila základní parametry státního rozpočtu pro příští rok. Schodek má činit 235 miliard korun. Na platy státních zaměstnanců se nakonec sahat nemá, vyplývá z vyjádření zodpovědných osob.
Vláda schválila předběžný návrh rozpočtu na příští rok, počítá se schodkem 235 miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes oznámil, že vláda schválila předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2024, který předpokládá schodek ve výši 235 miliard korun. Předpokládané příjmy by měly dosáhnout 1,899 bilionu korun a výdaje by se měly vyšplhat na 2,134 bilionu korun. Tuto informaci zveřejnili na tiskové konferenci po jednání vlády.
Úspory v letošním rozpočtu musí být vyšší než 20 miliard korun, míní Skopeček
Úspory v rozpočtu na letošní rok budou muset být vyšší než 20 miliard korun. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové to řekl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zopakoval, že pokud by žádné úspory nepřišly, činil by deficit na konci roku 400 miliard Kč. Plnění rozpočtu se podle něj ve druhém pololetí bude vyvíjet lépe než v prvním. Schválený rozpočet počítá za celý rok se schodkem 295 miliard korun.
Rozpočet je vyčerpaný, Babiš by stále rozdával. Kdy dojdou státu peníze?
Lídr stále extrémnější populistické politické opozice k současné vládě v českém Parlamentu, na Slovensku soudem uznaný agent komunistické Státní bezpečnosti s krycím jménem Bureš, Andrej Babiš tvrdí, jak jste se mohli i na našich stránkách přesvědčit, že za jeho vlády se snížil dluh na 30 procent a že on předal zemi se šestým nejmenším dluhem (v celé EU). A že prý není pravda, co si vymyslela nynější vláda, že hrozí bankrot. Prý toho Fialovi lidé využili, aby lidem vzali peníze. Tak jo. V online diskusi by přišel jistě i výraz OMG (Pane Bože!).
Schodek rozpočtu klesl na rekordních 271,4 miliardy. Stanjura avizuje další populární kroky
Na konci května byl státní rozpočet ve ztrátě ve výši 271,4 miliard korun. Po odečtení příjmů a výdajů spojených s projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 263,7 miliard korun. Na webu to uvedlo ministerstvo financí.
Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček? Hlavně „obyčejný člověk“
Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody. Komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací
Konsolidační balíček, který dnes představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun, komentuje ekonom Kovanda. Tyto sumy jsou evidentně kompromisní. Část vládní koalice totiž žádala úspory i citelně převyšující hranici 100 miliard korun již v příštím roce.
Schodek rozpočtu je 200 miliard korun, nejvíc od vzniku Česka
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem ve výši 200,0 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 191,4 mld. Kč. V tiskové zpráv to uvedlo ministerstvo financí.
Události Petra Nutila: Noční vlci, výročí Hitlerovy smrti a plundrování lesů
Dámy a pánové, chlapci a děvčata, je tu další neděle a s ní samozřejmě i další nové a báječné vydání souhrnu Událostí Petra Nutila, jediného zpravodajského pořadu, který nejenže sleduje, co se děje, aby vy už jste nemuseli, ale taky vám řekne, co si o tom máte myslet. Vy tak ušetřený čas můžete investovat třeba do prohlížení Instagramu nebo sledování Prostřeno. A to se vyplatí. Tak pojďme na to.
Bude Česko kvůli rozpočtu měnit sazby DPH? Strategie musí být jasná a smysluplná
Česká vláda rozjela naplno snahu o výrazné snížení zadluženosti domácí ekonomiky. Statistická data totiž hovoří jasně – hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března 2023 deficitem ve výši 166,2 miliardy korun. Když se vezme v úvahu očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 156,8 miliard korun. Jenže i tak jde o nejhorší výsledek hospodaření státu za první čtvrtletí od vzniku ČR. Loni byl ve stejném období schodek státního rozpočtu o poznání nižší ‒ 59,1 miliardy korun. Politika ale může vnést do reálného požadavku na snížení dluhu země nechtěné výsledky.
Vláda chce snížit rozpočtový deficit minimálně o 70 miliard korun, řekl Kupka
Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News potvrdil závazek snížit rozpočtový deficit minimálně o 70 miliard korun. Dohoda koalice podle něj musí být na stole v květnu. Návrh musí zahrnovat úspory i daňové změny, uvedl Kupka.
Vejde se vláda do schodku 295 miliard? Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu, informuje ekonom Kovanda. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
Jurečka nepočítá s vládní novelou státního rozpočtu pro letošní rok
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Nevidí problém ani ve snížení odhadu očekávaných výnosů z mimořádných opatření. Vzhledem k vývoji na trhu s energiemi bude nižší i potřeba kompenzací lidem a firmám, řekl dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM).
Vláda bude řešit konsolidaci rozpočtu i během Fialovy nepřítomnosti v Česku
Jednání ve vládní koalici o konsolidačním balíčku budou pokračovat i příští týden, přestože bude premiér Petr Fiala (ODS) na zahraniční cestě v Asii. Šéf kabinetu to řekl novinářům dnes večer před odletem z Prahy. Vláda podle něj bude postupovat tak, aby dodržela plánované termíny.
Ministerstvo prozradilo, kolik přinese do státní kasy mimořádná daň
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun.
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
Česká televize vstupuje do nadcházející podzimní sezóny s pestrou nabídkou, která osloví milovníky kvalitní hrané tvorby, zábavy i vrcholového sportu. Vedení Kavčích hor na tiskové konferenci uvedlo, že staví nadcházející programové schéma na rozmanitosti a prvotřídním zpracování, přičemž cílem je nabídnout divákům nejsilnější výběr původní české produkce za poslední léta napříč všemi kanály.
před 59 minutami
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety dodané ze Severní Koreje. Podle ukrajinských úřadů zasáhly tyto střely v kombinaci s naváděnými bombami a drony jihovýchodní město Záporoží, kde si úder vyžádal nejméně šest lidských životů a devatenáct zraněných. Zároveň obě bojující strany pokračovaly v intenzivním vzájemném ostřelování cílů v zázemí.
před 1 hodinou
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
Kolumbii zasáhlo jedno z nejsilnějších zemětřesení za poslední roky, které si vyžádalo nejméně 132 lidských životů. Vzhledem k tomu, že pod troskami zřícených budov zůstává uvězněno neznámé množství lidí, úřady varují, že bilance obětí bude s vysokou pravděpodobností dále stoupat. Otřesy o síle 7,4 stupně vypukly v ranních hodinách v provincii Chocó v hloubce přes sto kilometrů. Seizmická vlna se následně rozšířila napříč stovkami kilometrů v celé západní části země a zasáhla zásadní městská centra.
před 3 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
Evropští spojenci se intenzivně snaží sehnat další střely do protivzdušných systémů Patriot pro Ukrajinu, která se před nadcházející zimou obává masivních ruských raketových útoků. Kyjev naléhavě požaduje stovky těchto zachytávacích střel, avšak nová výroba trvá příliš dlouho a americké zásoby jsou navíc značně vyčerpány kvůli probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě. Klíčoví evropští dárci přitom podle webu Politico upozorňují, že sami disponují jen minimálními rezervami, které by ještě mohli bezpečně postoupit.
před 3 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.
před 4 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
Společnost Trump Media & Technology Group spustila novou komerční službu nazvanou Truth API, která finančním institucím a obchodníkům na Wall Street nabízí přednostní přístup k příspěvkům zveřejňovaným na sociální síti Truth Social. Službu zaměřenou na nejvlivnější účty platformy využívá už více než desítka klientů, přičemž jde převážně o firmy specializované na vysokofrekvenční obchodování. Za možnost získat zásadní informace s milisekundovým předstihem platí odběratelé měsíční poplatky v rozmezí 60 až 100 tisíc dolarů.
před 5 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, v němž doporučuje výrazné snížení počtu povinných očkování pro děti a současně navrhuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) na tři samostatné dávky. Během vystoupení v Oválné pracovně šéf Bílého domu opětovně naznačoval spojitost mezi narůstajícím výskytem autismu a vysokým počtem podávaných očkování. Argumentoval tím, že před desetiletími dostávaly děti podstatně méně vakcín a populace byla celkově zdravější.
před 5 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
Ukrajinské bezpilotní letouny, které zasáhly město Nižněkamsk v ruské republice Tatarstán, podle místních úřadů způsobily úmrtí nejméně 13 lidí a zranění dalších 75 osob. Podle webu CNN je o nejničivější útok na ruském území za poslední dva roky. Vzhledem k rozsahu následků si vyžádal okamžitou pozornost regionálních i státních orgánů.
před 6 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
před 7 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
Počet mrtvých po zemětřesení, které zasáhlo západní Kolumbii o síle 7,4 stupně podle Richterovy škály, prudce roste. Podle dosavadních zpráv místních úřadů si vyžádalo nejméně osmdesát lidských životů. Jde o nejsilnější otřesy půdy zaevidované v této jihoamerické zemi za poslední dekádu. Katastrofa napáchala rozsáhlé škody v několika regionech a vyvolala okamžitou mobilizaci záchranných složek.
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
Francie se potýká s mimořádně závažnou krizí způsobenou vlnami veder a přetrvávajícím suchem. Podle oficiálních informací ministerstva pro ekologickou tranzici podléhá v současné době omezením spotřeby vody již téměř sedmdesát procent území státu. Nepříznivý vývoj počasí z posledních tří měsíců vytváří nebývalý tlak na veškeré vodní zdroje v zemi.
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
Rusko v nejbližší době neplánuje pozastavit svou masivní raketovou kampaň proti Ukrajině, a to i přes rekordní počty zaznamenaných balistických úderů. Podle zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadyna Skibického moskevský režim neustále zvyšuje zbrojní výrobu a přesouvá své zdroje k nejúčinnějším zbraňovým systémům. Tempo a četnost útoků tak budou záviset především na tom, kolik raket dokážou ruské továrny vychrlit.
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
Západní část Kolumbie zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvacet lidských životů. Katastrofa vyvolala v mnoha oblastech chaos, přičemž záchranné složky neprodleně zahájily rozsáhlé operace na vyproštění lidí uvízlých pod troskami zřícených objektů.
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
V bulharském vojenském závodě nedaleko obce Belica v obštině Trjavna došlo v pondělí k mohutnému výbuchu, který následně způsobil rozsáhlý požár v místním skladu munice. Podle dostupných informací plameny vyšlehly poté, co přímo v areálu vzplanul nákladní automobil. Hořící vozidlo následně zažehlo uložený vojenský materiál, což vedlo k sérii navazujících sekundárních explozí, které se z místa ozývaly i v dalších hodinách.
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg se ocitl pod palbou kritiky kvůli incidentu u břehů aljašského jihovýchodu, kde posádka jeho luxusní jachty údajně odmítla pomoci malé lodi v nouzi. K události došlo v mořské úžině mezi městy Petersburg a Juneau, kde malému člunu došlo palivo a jeho posádka se dostala do nesnází.
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
Když se k původní domorodé komunitě v severním Ontariu přiblížil lesní požár, většina obyvatel uposlechla výzvy k evakuaci. Hubert Wigwas z rezervace Gull Bay se však rozhodl zůstat a bojovat. Osmapadesátiletý radní instaloval na střechu svého domu rozstřikovače vody, připravil člun k případnému úniku po jezeře a začal obcházet seniory, kteří v místě rovněž setrvali. Jeho příběh ilustruje rostoucí trend napříč Kanadou, kde se řada lidí odmítá nečinně přihlížet, jak plameny pohlcují jejich celoživotní majetek.
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
Při masivním ukrajinském bezpilotním útoku na ruskou Republiku Tatarstán zahynulo nejméně 13 lidí včetně jednoho dítěte a dalších více než sedm desítek osob utrpělo zranění. Podle ruských úřadů jde o jeden z nejtragičštějších úderů na území Ruské federace od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. V regionu byl v souvislosti s neštěstím vyhlášen smutek.
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.
Zdroj: Libor Novák