státní rozpočet

Úřad vlády

Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček? Hlavně „obyčejný člověk“

Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody. Komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Vláda ČR

Vládní konsolidační balíček zdraží léky, vodu či bydlení. Vyšší daň čeká firmy a majitele nemovitostí, dlouhodobě příznivé je výrazné seškrtání dotací

Konsolidační balíček, který dnes představila vláda, by měl v příštím roce zajistit státnímu rozpočtu úsporu zhruba 94 miliard korun, v letech 2024 a 2025 dohromady přibližně 148 miliard korun, komentuje ekonom Kovanda. Tyto sumy jsou evidentně kompromisní. Část vládní koalice totiž žádala úspory i citelně převyšující hranici 100 miliard korun již v příštím roce. 
Ministerstvo financí

Schodek rozpočtu je 200 miliard korun, nejvíc od vzniku Česka

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem ve výši 200,0 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 191,4 mld. Kč. V tiskové zpráv to uvedlo ministerstvo financí.
Noční vlci Glosa

Události Petra Nutila: Noční vlci, výročí Hitlerovy smrti a plundrování lesů

Dámy a pánové, chlapci a děvčata, je tu další neděle a s ní samozřejmě i další nové a báječné vydání souhrnu Událostí Petra Nutila, jediného zpravodajského pořadu, který nejenže sleduje, co se děje, aby vy už jste nemuseli, ale taky vám řekne, co si o tom máte myslet. Vy tak ušetřený čas můžete investovat třeba do prohlížení Instagramu nebo sledování Prostřeno. A to se vyplatí. Tak pojďme na to. 
Daně, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Bude Česko kvůli rozpočtu měnit sazby DPH? Strategie musí být jasná a smysluplná

Česká vláda rozjela naplno snahu o výrazné snížení zadluženosti domácí ekonomiky. Statistická data totiž hovoří jasně – hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března 2023 deficitem ve výši 166,2 miliardy korun. Když se vezme v úvahu očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 156,8 miliard korun. Jenže i tak jde o nejhorší výsledek hospodaření státu za první čtvrtletí od vzniku ČR. Loni byl ve stejném období schodek státního rozpočtu o poznání nižší ‒ 59,1 miliardy korun. Politika ale může vnést do reálného požadavku na snížení dluhu země nechtěné výsledky.
Vláda nakonec bude rozpočet muset novelizovat, do schodku 295 miliard korun se podle všeho nevejde, ukazuje historie. Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard.

Vejde se vláda do schodku 295 miliard? Nelze vyloučit, že deficit bude nakonec až v pásmu od 350 do 400 miliard

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes uvedl, že neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu, informuje ekonom Kovanda. Důvodem je podle něj to, že se sice vládě nepodaří zajistit příjmy z mimořádných daní a odvodů v plné plánované výši 100 miliard, zároveň však díky dramatickému poklesu cen energií a burzách EU budou významně nižší kompenzace související se zastropováním cen energií domácnostem i firmám.
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka nepočítá s vládní novelou státního rozpočtu pro letošní rok

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) neočekává, že by vláda předkládala Sněmovně novelu letošního státního rozpočtu. Nevidí problém ani ve snížení odhadu očekávaných výnosů z mimořádných opatření. Vzhledem k vývoji na trhu s energiemi bude nižší i potřeba kompenzací lidem a firmám, řekl dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce (OVM).
Ministerstvo financí

Ministerstvo prozradilo, kolik přinese do státní kasy mimořádná daň

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků a odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny 40,3 miliardy korun. Vyplývá to z materiálů pro úterní jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí. Zákon o státním rozpočtu přitom očekával výnos těchto mimořádných opatření 100 miliard korun. 
Petr Pavel a Petr Fiala

Pavla zajímá, kde chce vláda hledat úspory. Chce se sejít s Fialou

Prezident Petr Pavel se chce v příštích dnech sejít s premiérem Petrem Fialou (ODS) kvůli chystaným daňovým změnám a úsporným opatřením. Návrhy chtějí probrat a konzultovat. Pavel to dnes řekl novinářům po jednání Bezpečnostní rady státu. Podle něj by se schůzka měla konat asi příští týden. 
Zbyněk Stanjura (ODS)

Budou se snižovat dotace, řekl Stanjura k chystané konsolidaci rozpočtu

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce v rámci rozpočtové konsolidace snížit objem vyplácených dotací o desítky miliard korun. Celkově se chce při konsolidaci soustředit zejména na omezení státních výdajů, přestože nevyloučil úpravu daní v rozsahu, o který vláda dosud daňové zatížení snížila. Ministr to dnes řekl novinářům.
Ilustrační fotografie. Komentář

Pohádka o českých důchodech? Šťastný konec je stále v nedohlednu

Česká ekonomika se prý může dostat rychle na zdravé nohy bez toho, aniž by jí skutečně hrozil reálný krach. Stačit k tomu mají jen tři kroky, lze se dočíst v mediálním prostoru. Sami ale uznáte, že třeba jen otázka dlouhodobé stability českého penzijního systému je úkol, který těch kroků bude vyžadovat mnohem víc. Nebo myslíte, že ne? 
Peníze, ilustrační foto

Státní rozpočet skončil v březnu v rekordním schodku 166,2 miliardy

Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.
Ministerstvo financí

Co kdyby bylo o svátek méně, řekli si v Dánsku. Česko také hledá peníze do rozpočtu

Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.
Ilustrační fotografie. Komentář

Důchodcům nezávidím. Změny penzijního systému jsou však nutné, platí to i pro valorizaci

Má, nebo nemá být schválená důchodová reforma, má, nebo nemá nově zvolený prezident, jak to po něm chce nejen opozice, ale i někteří mediální komentátoři, vetovat či potvrdit, prý v rozporu se zákony této země, navrhované snížení valorizačního mechanismu, který sníží částku v létě mimořádně vyplácených penzí? Celé nechutné opoziční divadlo, ukazuje na to, proč zásadní věci v Česku nefungují a země je pak musí často až hystericky řešit už ne na poslední chvíli, ale jak se říká s křížkem po funuse. A že důchody jsou toho nejviditelnějším příkladem, je jen smutná douška.

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy