Svět se zmítá v dětské krizi. Chybí jídlo i vzdělání

Podle globálních statistik shromážděných UNICEF méně než polovina dětí ve věku středního školského vzdělávání je přihlášena ve střední škole nebo dokončuje středoškolské vzdělání. Jedná se 43,3% dospívajících chlapců a a 45,1% dospívajících dívek v horní části středního věku. Mnoho mladých v tomto věku navíc stále ještě navštěvuje nižší školní stupně. 1 z 5 žáků je stále zapsán v nižší střední škole a 1 z 20 stále dochází do základní školy.

Pouze 26,6% dospívajících v zemích postižených přírodními katastrofami či válečnými konflikty dosáhne vyšší střední školy. V zemích, které nejsou zatíženy nouzovými situacemi, 54,8% dospívajících absolvuje nižší střední školy, v zemích postižených mimořádnými událostmi je podíl pouze 28,9%. 18, 4% nikdy ani nechodí na základní školu.

Významnou roli v tom, zda-li dítě chodí do školy, hraje chudoba. Podle statistik se v globálu nachází mimo základní školu 11,9% dětí, mimo nižší střední školu 15,1% a mimo vyšší střední 32,3% dětí. U dětí z nejchudších vrstev je v případě základního vzdělávání mimo 23,4% dětí, v případě nižšího středního a vyššího středního je to 28,2% a 50, 4%. Děti z nejbohatších socioekonomických skupin mají až čtyřnásobnou pravděpodobnost, že budou ve škole – 5,2% dětí z této vrstvy je mimo základní školu, 6,7% mimo nižší střední vzdělávání a 16,2% mimo vyšší střední vzdělávání.

Rozdíly jsou též mezi dětmi z měst a vesnic a mezi chlapci a dívkami. 6,6% dětí z měst nenavštěvuje základní školu, v případě vesnic je to o 11% více (17,6%). Dívky v zemích postižených nouzovou situací mají až více než dvojnásobnou pravděpodobnost, že budou mimo školu.

I chlapci mají problém nastoupit do školy, pokud žijí v oblastech zasažených nouzovou situací. Pro srovnání, v globálu je 8,9% dětí mimo základní vzdělávání, v případě zemí stižených nouzovými situacemi je to 20%. V případě nižšího středního vzdělávání jsou rozdíly 15,9% a 29,3%, v případě vyššího středního vzdělávání je to 36,3% a 43,8%.

Celkově se odhaduje, že globálně je 63 miliónů dětí je mimo základní školu, z toho skoro 33 miliónů těchto dětí je ze zemí stižených nouzovými situacemi (52% podíl). V případě nižšího středního vzdělávání se jedná v globálu o 61 miliónů dětí, z toho skoro 28 miliónů dětí je ze zemí stižených nouzovými situacemi ( 39% podíl). Nejvíce je dětí mimo vyšší střední vzdělávání, 138 miliónů, z toho 32 miliónů dětí je ze zemí stižených nouzovými situacemi (23% podíl). Celkově je mimo školu 303 miliónů dětí, 104 miliónů dětí je ze zemí stižených nouzovými situacemi (34%). Jedno dítě ze tří ze zemí stižených nouzovými situacemi ve věku 5 až 17 let je tedy mimo školu.

Podle dostupných údajů má Niger nejvyšší míru dospívajících nacházejících se mimo střední školu (76%). Následuje jej Středoafrická republika (67%) a Jižní Súdán (67%). Ve všech případech se jedná o země stižené nouzovými situacemi. Ze zemí nepostižených nouzovými situacemi má nejvyšší míru Guinea (57%), následována Pobřežím Slonoviny (65%) a Pákistánem (65%)

UNICEF varuje, že chybějící vzdělání mladých lidí představuje pro dotyčné země velkou zátěž a snižuje možnost, že se dostanou ze svých ekonomických problémů. Podle současných trendů by měl počet lidí ve věku 10 až 19 let zvýšit na více než 1,3 miliardy do roku 2030, což představuje nárůst o 8 procent.

„Toto je kritický moment v historii. Pokud budeme jednat moudře a urgentně, můžeme mladé lidi posílit a naučit, aby byli připraveni vytvářet mírumilovné a prosperující společnosti,“ tvrdí Henrietta Foreová, výkonná ředitelka UNICEF. „ Nemůžeme si dovolit selhat.“