ROZHOVOR | Hrozí v Česku krveprolití? Musíme se připravit, jedna poučka vám může zachránit krk, vysvětluje pro EZ Šándor

ROZHOVOR - Podle bezpečnostního experta Andora Šándora by se měla ve školách opět zavést branná výchova, která by děti připravila na případný útok šílence se zbraní v ruce, který by řádil ve škole. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz případným napadeným také poradil nejjednodušší poučku, kterou lze v případě útoku použít.

V souvislosti s útokem v USA, kde útočník zastřelil na floridské škole 17 studentů, jsme se zeptali bezpečnostního experta a brigádního generála v záloze Andora Šándora na to, jak se v podobných případech mají napadení chovat a jestli je potřeba, aby byla v českých školách opět zavedena branná výchova. 

Nejedná se o první střelbu ve škole na americkém území. Jak moc je těžké si pro studenty opatřit zbraň?

Ještě nevíme, jakým způsobem si útočník zbraň opatřil. Jestli to bylo od někoho z rodiny, jestli byla legálně držená, nebo nelegálně, to nevíme. V americké ústavě je právo držení zbraně, byť se FBI a podobně musí k nákupu vyjadřovat, ale obecně získat zbraň v USA je snadnější než v České republice.

Jaké jsou bezpečnostní opatření ve školách? Neměla by být přísnější?

Jsem přesvědčený, že bezpečnostní opatření ve většině amerických škol, i v těch, ve kterých někdy proběhly nějaké útoky, jsou daleko větší než u nás. Mají kampusy obehnané ploty a přísnější podmínky pro vstup, ale jak je vidět, tak se to dá překonat. Několikrát se útočníkům podařilo dostat se dovnitř a zabít ve většině případů dost lidí.

Jak myslíte, že zareaguje česká policie?

Pokud vím, tak česká policie dělala předtím nějaké karty měkkých cílů, tzn., že se snažila dopředu vědět, jak ten objekt vypadá i uvnitř, pokud by došlo k nějakému útoku a měla jednodušší zásah, do toho zahrnula školy. Lze kvitovat, že se probudili poslanci jako paní ministryně Karla Šlechtová, která prohlásila, že je potřeba učit děti brannou výchovu a také způsob, jak by se děti měly při teroristickém útoku šíleného střelce chovat. Je evidentní, že u nás je tato situace méně problematická, ale ve Žďáru nad Sázavou jsme měli dívku, co ubodala mladíka.

Problém je, že české školy jsou různě zajištěny technickými zařízeními. Nejhorší je, že nikdo z ředitelů škol ani pedagogů neřekne jak se chovat. Oni sami na to nepřijdou, protože nejsou bezpečnostní odborníci. Zkrátka to neví. Od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy toho také nelze čekat, protože to také není orgán, který se věnuje bezpečnosti. Stát zaspal, o tom není vůbec pochyb. Byť se dá říct, že obdobné případy jako v USA nemůžeme očekávat, ale ty jednotlivé případy tady prostě jsou a budou. Je potřeba se na to připravit. Je to dluh, který však není u policie, protože ta figuruje až při zásahu. To je státu, který by měl jasně říct a připravit lidi, kteří tuto krizovou situaci budou řešit, jak se mají zachovat.

Jak by se měli studenti v případě obdobného útoku zachovat?

Na to platí jedna základní poučka: Uteč, schovej se, braň se. To je jediné, co oni mohou udělat. Takto končí 13 % případů v USA, kdy napadení sami přemůžou útočníka. Jinými slovy, je-li vás ve třídě pětadvacet a je před vámi chlap se dvěma pistolemi, v každé může mít osmnáct nábojů, tak máte jistotu, že vás dostane všechny. Pak to záleží na třech čtyřech odvážlivcích, nejspíše klucích, kteří se na něj vrhnou. Pravdou je, že to pro ně znamená možnou smrt, ale přežijí to ti ostatní. V případě, že se nic neudělá, tak to nemusí přežít nikdo. Toto ale nikdo nikomu nemůže nařídit. Třídní nemůže říct žákům, že vypadají silně, tak ať zkusí útočníka přemoci. To je spontánní otázka.

Pak je důležité, aby žáci ve třídě zabarikádovali. Bohužel z požárnického hlediska, které nezpochybňuji, je nutné, aby se dveře otevíraly ven. To samozřejmě ve školách i v úřadech ztěžuje možnost se zabarikádovat. Když se ale dveře zamknou a zabarikádují se například lavicemi, což lze udělat velmi rychle, tak ti napadení mají velkou šanci to přežít, protože útočník jde a zkouší, kde je otevřeno. Kde je zavřeno, tak to obejde. Většina takových útoků končí do pěti minut od začátku, protože útočník nemívá příliš mnoho nábojů. Často to končí sebevraždou útočníka. Pokud dochází k zásahu speciální jednotky, tak si musí napadení uvědomit, že policie si bude myslet, že mezi nimi může být někdo z pachatelů. Musí se připravit na to, že se policie nemusí k nim chovat mile. Měli by mít ruce nahoře, poslouchat.

Důležitá věc, kterou školy vůbec nevědí, je kdy evakuovat a kdy neevakuovat. Může se stát, že útočník způsobí nějakou akci jenom proto, aby studenty nebo napadené dostal z relativně bezpečného objektu ven, protože tam jsou pro něj snadnější terče.

Jste tedy pro to, aby se v českých školách zavedla branná výchova, kde by s studenti učili, jak se v takového situaci chovat?

Jsem si tím jistý. Je však potřeba, aby to bylo vyučováno příjemným způsobem a aby to neotravovalo. Studenti musí pochopit, že je to pro jejich dobro. Učitelé to musí umět učit. Je také důležité učit je poskytnutí první pomoci. Vždycky to bylo důležité. Za druhé světové války 40 % raněných ruských vojáků přežilo jen díky tomu, že si uměli poskytnout první pomoc jeden druhému. To je obrovské číslo. Toto není žádná buzerace ani pitomosti. Je třeba říkat dětem a studentům praktické věci tak, aby věděli a chápali, že je to opravdu k jejich prospěchu.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Policie ČR USA (Spojené státy americké) zbraně Andor Šándor (bezpečnostní specialista) Střelba v USA Školství

Aktuálně se děje

před 29 minutami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

včera

včera

Útočník z Berlína nebyl neznámou. Kontaktoval teroristy, měl jít za mříže

Mladík podezřelý ze sobotního teroristického útoku v Berlíně, jehož policisté v neděli zastřelili, nebyl pro německé bezpečnostní složky neznámou osobou. V Německu se již dříve dopustil zločinů, loni vycestoval ze země a kontaktoval teroristy z Islámského státu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy