Blíží se nové arabské jaro obřích rozměrů? Politolog mluví o rostoucí frustraci

Společný faktor

Stávky, demonstrace a nepokoje jsou hlášeny od Chile pro Libanon, Iráku po Indii, poukazuje politolog. Pokládá otázku, zda mají něco společného. "Na první pohled se politika každého z těchto hnutí zdá velmi odlišná," píše Zakaria. Dodává však, že všechny vycházejí ze stejného pozadí, tedy zhroucení ekonomického růstu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v uplynulém roce rázně snížil odhad růstu pro rok 2019 a varoval, že globální ekonomika se nachází v synchronním zpomalení a roste nejméně od světové finanční krize, připomíná komentátor. Podotýká, že při úpadku růstu se šíří strach, především mezi střední třídou, která se cítí pod tlakem, je pobouřena korupcí a nerovnostmi a má schopnost jak projevit svůj hněv.

Jako příklad uvádí politolog Chile, kde zvýšení cen jízdného vedlo k největšímu pouličnímu násilí za dlouhé dekády. "K nepokojům však dochází v atmosféře mizících očekávání," pokračuje Zakaria. Vysvětluje, že ještě nedávno byla země ekonomickou hvězdou latinské Ameriky - v 90. letech vykazovala roční růst okolo 6 % a v prvním desetiletí nového tisíciletí okolo 4 %, zatímco v posledních pěti letech růst poklesl na průměrná 2 %.

MMF navíc snížil odhad růstu jihoamerické ekonomiky v letošním roce z 2 % na pouhá 0,2 %, upozorňuje Zakaria. Zdůrazňuje, že toto zpomalení se však rozhodně netýká pouze latinské Ameriky a v dalším ohnisku protestů, Libanonu, růst klesl na nulu a i postiženy jsou i nejbohatší země světa.

Ekonom Jose Luis Daza upozorňuje, že země G7 rostou za posledních pět let polovičním tempem oproti době před 20 lety, připomíná politolog. Dodává, že se tak děje navzdory skutečnosti, že mnoho centrálních bank drží úrokové sazby na historickém minimu, což nezabránilo tomu, aby Německo, motor evropské ekonomiky, zřejmě vstoupilo do recese.

Populismus, protekcionismus, obavy

"Proč se to děje?" táže se Zakaria. Příčin je podle něj mnoho a okolnosti se liší, ale v posledních letech dochází ve světě k nárůstu populismu a nacionalismu, a to přináší krátkodobá opatření, která oslabují dlouhodobý růst.

Problém nemají pouze demokracie, ale i Čína, druhá největší světová ekonomika po Spojených státech, od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2013 opouští zásadní tržní reformy, upozorňuje komentátor. Zmiňuje zjištění experta na Čínu Nicholase Lardyho, že v posledních letech je Peking štědrý k státem vlastněným firmám a zároveň odpírá zdroje soukromému sektoru, v důsledku čehož růst země silně zpomaluje a trend se zhoršuje.

Čínská ekonomika je dnes tak velká, že efekt jejího zpomalení se projeví za hranicemi - důvod německých problémů ostatně spočívá v poklesu čínské poptávky po německém zboží, vysvětluje politolog.

Za další příklad dává Zakaria Indii, kde protesty vyvolalo zvýšení cen cibule, ale opět jde o špičku problémů ekonomiky, která zaostává za svým potenciálem. Premiér Naréndra Módí sice sliboval tržní reformy, ale vládne staticky, zdvojnásobil dávky zemědělcům a odmítá zásadně reformovat naprosto neefektivní státní finanční sektor, nastiňuje komentátor. Připomíná, že indický růst nyní zpomalil přinejlepším na 6 %, navíc vláda zjevně používá vylepšené statistiky.  

V Mexiku zase levicově populistický prezident Andrés Manuel López Obrador a jeho tažení proti byznysu způsobili nárazové zastavení ekonomiky, konstatuje politolog. Poukazuje, že ratingová agentura Fitch ohodnotila dluhopisy státní ropné společnosti jako bezcenné a růst mexické ekonomiky poklesl na nulu.

"Ačkoliv některé z těchto trendů hromadily páru v uplynulých letech, jedno opatření světového ekonomického lídra vyniká a tlačí věci na hranu," varuje Zakaria. Považuje za něj protekcionalismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, který straší vlády, firmy a investory po celém světě.

MMF vysvětluje, že slabý růst je způsoben prudkým propadem produkce a globálního obchodu, kdy vyšší cla a prodlužovaná nejistota okolo obchodní politiky škodí investicím a poptávce po zboží, upozorňuje komentátor. Přiznává, že USA jsou stále v dobré ekonomické kondici, ale varuje, že lze jen odhadovat, jak dlouho budou pomyslným ostrovem ve světě, kterým zmítá nejistota okolo brexitu, možného Trumpova impeachmentu a pokračujícího americko-čínského napětí.

Pokud se věci dále zhorší, vlády nemají k dispozici příliš prostředků, jelikož jsou silně zadlužené a poskytují velmi nízké úrokové sazby, obává se Zakaria. Vysvětluje, že politické protesty jsou způsobeny kombinací uvedených faktorů - nenaplněných očekávání, rostoucí nerovnosti, přetrvávající korupce a hluboké frustrace -, které se pravděpodobněji projeví v době, kdy se růst zadrhne.