Blíží se nové arabské jaro obřích rozměrů? Politolog mluví o rostoucí frustraci

NÁZOR - Série pouličních protestů na Blízkém východě, která před devíti lety začala v Tunisku, převrátila region vzhůru nohama a vešla ve známost jako arabské jaro, připomíná Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý politolog a komentátor upozorňuje, že poslední týdny naznačují, jakoby se něco podobného rozvíjelo v celosvětovém měřítku.

Společný faktor

Stávky, demonstrace a nepokoje jsou hlášeny od Chile pro Libanon, Iráku po Indii, poukazuje politolog. Pokládá otázku, zda mají něco společného. "Na první pohled se politika každého z těchto hnutí zdá velmi odlišná," píše Zakaria. Dodává však, že všechny vycházejí ze stejného pozadí, tedy zhroucení ekonomického růstu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v uplynulém roce rázně snížil odhad růstu pro rok 2019 a varoval, že globální ekonomika se nachází v synchronním zpomalení a roste nejméně od světové finanční krize, připomíná komentátor. Podotýká, že při úpadku růstu se šíří strach, především mezi střední třídou, která se cítí pod tlakem, je pobouřena korupcí a nerovnostmi a má schopnost jak projevit svůj hněv.

Jako příklad uvádí politolog Chile, kde zvýšení cen jízdného vedlo k největšímu pouličnímu násilí za dlouhé dekády. "K nepokojům však dochází v atmosféře mizících očekávání," pokračuje Zakaria. Vysvětluje, že ještě nedávno byla země ekonomickou hvězdou latinské Ameriky - v 90. letech vykazovala roční růst okolo 6 % a v prvním desetiletí nového tisíciletí okolo 4 %, zatímco v posledních pěti letech růst poklesl na průměrná 2 %.

MMF navíc snížil odhad růstu jihoamerické ekonomiky v letošním roce z 2 % na pouhá 0,2 %, upozorňuje Zakaria. Zdůrazňuje, že toto zpomalení se však rozhodně netýká pouze latinské Ameriky a v dalším ohnisku protestů, Libanonu, růst klesl na nulu a i postiženy jsou i nejbohatší země světa.

Ekonom Jose Luis Daza upozorňuje, že země G7 rostou za posledních pět let polovičním tempem oproti době před 20 lety, připomíná politolog. Dodává, že se tak děje navzdory skutečnosti, že mnoho centrálních bank drží úrokové sazby na historickém minimu, což nezabránilo tomu, aby Německo, motor evropské ekonomiky, zřejmě vstoupilo do recese.

Populismus, protekcionismus, obavy

"Proč se to děje?" táže se Zakaria. Příčin je podle něj mnoho a okolnosti se liší, ale v posledních letech dochází ve světě k nárůstu populismu a nacionalismu, a to přináší krátkodobá opatření, která oslabují dlouhodobý růst.

Problém nemají pouze demokracie, ale i Čína, druhá největší světová ekonomika po Spojených státech, od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2013 opouští zásadní tržní reformy, upozorňuje komentátor. Zmiňuje zjištění experta na Čínu Nicholase Lardyho, že v posledních letech je Peking štědrý k státem vlastněným firmám a zároveň odpírá zdroje soukromému sektoru, v důsledku čehož růst země silně zpomaluje a trend se zhoršuje.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Čínská ekonomika je dnes tak velká, že efekt jejího zpomalení se projeví za hranicemi - důvod německých problémů ostatně spočívá v poklesu čínské poptávky po německém zboží, vysvětluje politolog.

Za další příklad dává Zakaria Indii, kde protesty vyvolalo zvýšení cen cibule, ale opět jde o špičku problémů ekonomiky, která zaostává za svým potenciálem. Premiér Naréndra Módí sice sliboval tržní reformy, ale vládne staticky, zdvojnásobil dávky zemědělcům a odmítá zásadně reformovat naprosto neefektivní státní finanční sektor, nastiňuje komentátor. Připomíná, že indický růst nyní zpomalil přinejlepším na 6 %, navíc vláda zjevně používá vylepšené statistiky.  

V Mexiku zase levicově populistický prezident Andrés Manuel López Obrador a jeho tažení proti byznysu způsobili nárazové zastavení ekonomiky, konstatuje politolog. Poukazuje, že ratingová agentura Fitch ohodnotila dluhopisy státní ropné společnosti jako bezcenné a růst mexické ekonomiky poklesl na nulu.

"Ačkoliv některé z těchto trendů hromadily páru v uplynulých letech, jedno opatření světového ekonomického lídra vyniká a tlačí věci na hranu," varuje Zakaria. Považuje za něj protekcionalismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, který straší vlády, firmy a investory po celém světě.

MMF vysvětluje, že slabý růst je způsoben prudkým propadem produkce a globálního obchodu, kdy vyšší cla a prodlužovaná nejistota okolo obchodní politiky škodí investicím a poptávce po zboží, upozorňuje komentátor. Přiznává, že USA jsou stále v dobré ekonomické kondici, ale varuje, že lze jen odhadovat, jak dlouho budou pomyslným ostrovem ve světě, kterým zmítá nejistota okolo brexitu, možného Trumpova impeachmentu a pokračujícího americko-čínského napětí.

Pokud se věci dále zhorší, vlády nemají k dispozici příliš prostředků, jelikož jsou silně zadlužené a poskytují velmi nízké úrokové sazby, obává se Zakaria. Vysvětluje, že politické protesty jsou způsobeny kombinací uvedených faktorů - nenaplněných očekávání, rostoucí nerovnosti, přetrvávající korupce a hluboké frustrace -, které se pravděpodobněji projeví v době, kdy se růst zadrhne.     

Související

Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika populismus Chile Čína Indie arabské jaro Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 

včera

včera

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

včera

včera

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci

Arménie pozastavila své členství ve vojenské alianci Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OZKB), kterou vede Rusko. Premiér Nikol Pašinjan to v rozhovoru odvysílaném ve čtvrtek odůvodnil tím, že aliance Arménii zklamala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy