ROZHOVOR | Střet s KLDR? Na jaderné zbraně by patrně došlo, tvrdí profesor vojenské radiobiologie

Prof. MUDr. Jan Österreicher, Ph.D., je garant oboru Bezpečnostní studia na vysoké škole Cevro Institut, profesor vojenské radiobiologie s praxí přesahující 25 let u Armády ČR. Absolvent NATO Defence College. Veterán misí v Iráku, Kosovu a Afgánistánu, nositel všech stupňů Záslužného kříže ministra obrany. V minulosti ředitel specializované vojenské nemocnice v Těchoníně.

Scénář kolem KLDR je hodně podobný. Diktátor Kim odpálí nějakou raketu, okolní země více či méně protestují, USA vyšlou bombardér nebo s Jižní Koreou uspořádají vojenské cvičení. Sejde se RB OSN, uvalí se sankce. A Kim odpálí další raketu... Je KLDR vůbec zastavitelná jinak než vojensky?Pan Kim sice disponuje jadernou zbraní a stal se již před rokem lokální hrozbou. Ano, vyvíjí také rakety s dlouhým doletem, aby mohl ohrozit Japonsko i USA. Ale doposud jadernou zbraň nepoužil. Naopak, pokračuje stále v původní taktice své dynastie, používá hrozbu použití jaderné války jako vydírání. A nutno uznat, že se mu to zatím dařilo. Sám pan Kim ví, že použití této zbraně bude také důvodem války.

Severokorejský režim může být zastaven jinak než vojenským útokem, je to však velmi obtížné. Lidé nemají dostatek informací o životě u svého jižního souseda, aby mohli tlačit na změnu politiky režimu. Každý, kdo projeví jiný názor, než „ten správný“, je okamžitě potrestán. Takže pokud pan Kim udrží současnou intenzitu represí, pak nelze očekávat podobný dějinný obrat, jaký jsme viděli ve střední Evropě v roce 1989. A ano, pak bude vojenské řešení jedinou možností.

Pokud by na Korejském poloostrově opravdu vypukla válka, došlo by na jaderné zbraně?S vysokou pravděpodobností ano. Totalitní režimy se vyznačují upřednostněním ideologických zájmů před blahem svých občanů.

Jak velkou hrozbou by byla další korejská válka pro zbytek světa? Vznikly by nějaké mocenské bloky? Velmoci sice tvrdí, že jsou proti KLDR, ale tak jednoduché to ale patrně nebude...Zde se musíme vrátit do minulosti a osvětlit si, proč vznikla současná patová situace rozděleného korejského poloostrova. Úspěšná ofenziva jednotek OSN pod velením generála McArthura narazila na silný čínský protiútok. Byla to Čína, která zvrátila misky vah do současné podoby. A dosud je to Čína, která hraje roli mocného příznivce severokorejského režimu. A Čína v dohledné době svou politiku nezmění. A protože její ekonomická síla stále roste, pak bude velmi těžké vytvořit jakoukoliv koalici, která bude působit nepřímo proti čínským zájmům.

Dovedete si představit ekonomiku jakéhokoliv státu na světě bez výrobků vyrobených v Číně? Ekonomické embargo uvalené Čínou na jakýkoliv stát na světě by mohlo výrazně poškodit životní úroveň dotčených obyvatel a vedlo by následně k pádu vlády takového státu. Ne nadarmo koluje po české kotlině vtip o tom, že Bůh stvořil Zemi, vody, hory a lidi a vše ostatní je Made in China.

Pokud se kdokoliv rozhodne zaútočit na severokorejský režim, musí předtím učinit dohodu v Pekingu.

Když se přesuneme ke vztahům Ruska s USA, co se to stalo? Donald Trump už není „miláčkem“ Kremlu. Prý je to ještě horší jak za Obamy či dokonce za studené války. Souhlasíte?Nesouhlasím. To lze hodnotit jako mediální divadlo. Mocenské zájmy Ruské Federace a Spojených států vždy byly, jsou a budou odlišné. Všímejte si, kdo a co říká a pak si vyvoďte, proč to tvrdí.

Už v březnu 2018 budou Rusové volit prezidenta. Lze očekávat nějaké zásadnější vojenské akce, aby se Vladimir Putin „ukázal“ před voliči? Například na východě Ukrajiny či v Pobaltí...Březen je příliš časným měsícem na ofenzívu na Ukrajině. Spíš očekávám dokončení syrské kampaně a její medializaci. Rakka stále není dobyta a syrský režim se bez ruské pomoci zatím neobejde. Pan Putin rozhodně nebude štěpit síly na dvě vojenská tažení.

NATO vyjadřuje značné obavy z ruského cvičení Západ 2017. Čím jsou tyto manévry oproti jiným tak výjimečné?Ukazuje akceschopnost armády Ruské Federace. A to v době, kdy se nedaří skokově navýšit obranné kapacity Západu. Zeptejte se sami sebe. Chcete za vlast nasadit život za dvacet tisíc hrubého měsíčně? A ano, ve válce se umírá... Pokud jde o cvičení, bude mne spíš zajímat, zda se po ukončení cvičení jednotky stáhnou do svých domácích základen.

Islámský stát teoreticky padl. To sice zní hezky, ale všichni tak nějak tušíme, že o konci mluvit nelze. Co bude dle Vás následovat? V odborných fórech se tomu říká export terorismu. Pokud máte bojovníky za jakoukoliv ideologii a nedokážete je zničit, pak vám cestou nejmenšího odporu vytvoří enklávu jinde. Je to jen otázka fungování vlád a jejich bezpečnostních složek, kde to bude. Ano, může to být i v západní Evropě, kde jsou milionové populace muslimů. To s čím bojujeme, můžeme nazvat radikalismem. Ne každý muslim se stane radikálem.

V současnosti však nedokážeme zabránit vzniku radikálních myšlenek. A bohužel, jde o populaci přináležející k jiné civilizaci, takže naše běžné hodnotící postupy snadno selžou, jelikož příslušník jedné civilizace málokdy dovede pochopit všechny vzorce chování příslušníků druhé civilizace. Vše záleží na síle, s jakou jsme schopni hájit naše hodnoty. A v tomto bodě se, bohužel, musíme zlepšit.

Uprchlická krize pokračuje, přičemž Itálie poslala armádu k břehům Libye. Tamní generál Haftar už ale vyzval k bombardování italských lodí. Byla to z jeho strany jen silácká slova, nebo zde máme staronové ohnisko konfliktu?Kdepak, máme zde stav padlého státu. Lybie od pádu Kaddáfího není pod kontrolou jedné skupiny. Tedy není možné jí z hlediska chování posuzovat jako jeden stát. Funkční stát poznáte podle toho, že nařízení vlády platí do posledního metru čtverečního území dané státu. Pokud tomu tak není, pak má dotyčná vláda problém, který musí vyřešit její policie a při nejhorším i armáda.

Ano, lze očekávat jakékoliv chování velitelů jednotlivých bojových frakcí. A to do doby, než Lybii neopanuje silný vládce.