ROZHOVOR | Pokud dojde k válce s KLDR, způsobí to chyba, tvrdí bezpečnostní expert

ROZHOVOR – Je Severní Korea a její vůdce Kim Čong-un takovou hrozbou pro svět, jak se říká? Co světu od KLDR reálně hrozí? Podle Jiřího Šedivého, odborníka na bezpečnost a bývalého náčelníka Generálního štábu AČR, není možnost válka příliš reálná. Uvedl to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz s tím, že pokud by k ní přece jen došlo, její následky by pocítila zejména Čína a Rusko.

Jiří Šedivý je bývalým náčelníkem Generálního štábu armády České republiky a v současné době působí jako vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole Cevro Institut. Specializuje se především na bezpečnost, krizové řízení či reformu ozbrojených sil České republiky. Je také členem České euroatlantické rady ministerstva vnitra.

Existuje podle vás reálná hrozba korejského útoku?

Úplně si nemyslím, že by se Kim Čong-un pokusil napadnout Spojené státy americké nebo Jižní Koreu. Do určité formy je rozumný. Ale myslím si, že formou provokací, které mají za cíl vydírání a zlepšování pozice Korey, může dojít k technickému nebo lidskému selhání. Možná dojde ke kroku, který bude znamenat následnou odvetu.

A to by znamenalo konflikt, který by byl pro KLDR pravděpodobně zdrcující. Následkem by bylo velké množství nejen vojenských, ale i civilních obětí. Příkladem může být včerejší test, kdy KLDR odpálila raketu přes území Japonska. Pokud by ta raketa nějak během letu selhala a dopadla na Japonsko, dopady by byly zcela fatální.

Jak by podle vypadala odpověď na korejský útok?

Začínala by leteckými útoky, které by měly za cíl eliminovat zařízení, které je schopno odpálit balistické rakety v KLDR. Útoky by byly i na komunikační stanoviště, aby se narušilo vedení vojenských sil KLDR.

Především by bylo důležité, aby se mimo systém velení dostal právě Kim Čong-un. Důvodem je to, že celá armáda a společnost Severní Korey je centralizovaná a záleží na jeho rozhodování. Tudíž on jako osoba by byl z tohoto procesu vyloučen.

Dalším cílem by byly dělostřelecké systémy, které jsou rozmístěné podél hranice s Jižní Koreou. Především ty systémy, které mohou nějakým způsobem střílet na Soul, případně na aglomerace v okolí Soulu, které jsou silně zalidněné. I ty by znamenaly velkou odvetu a velké množství civilních obětí.

Byl by konflikt srovnatelný s předchozími asijskými konflikty, jako byla korejská či vietnamská válka?

Myslím si, že spíše ne. Svět se za několik desetiletí od konce těchto válek silně posunul a technologie jsou zcela jiné. Severokorejská armáda je sice početná, ovšem ne moc dobře připravená a vyzbrojená. Podle mého názoru by byl konflikt intenzivní, ovšem také velmi rychlý.

Záleželo by na tom, jestli by se pouze eliminovala vojenská schopnost Severní Korey, nebo by se někdo rozhodl, že by vojáci vstoupili na území KLDR – o čemž pochybuji. Pak by ten spor byl asi dlouhodobější a znamenal by velké množství obětí. Myslím si, že by to byla rychlá válka dvou systémů jeden proti druhému. Nešlo by o delší válku, jako byla první korejská válka.

Neexistuje možnost, že by spor eskaloval do třetí světové války?

Ne, to určitě ne. Je jen malá pravděpodobnost, že by do konfliktu byly zatažené světové velmoci. Rusko a Čína jsou poměrně rezervované ohledně toho, co se děje v Severní Korey. Je nutné zmínit, že Čína i Rusko používají KLDR jako určitou nárazníkovou zónu a především Čína by neměla moc radost, kdyby se na území Korey objevili vojáci USA, případně Jižní Korey.

Aby to vedlo ke třetí světové válce, obě strany by se musely dopustit nějaké zásadní chyby. Dovolím si ale tvrdit, že budou natolik opatrní, aby k takové chybě nedošlo.

Existuje podle vás možnost nové uprchlické krize, tentokrát z Korey?

Konflikt, který by se odehrával tak, jak jsem popisoval, by vyvolal velkou vlnu uprchlíků. Ta by zasáhla především Čínu. Lze předpokládat, že by Rusko i Čína dělaly, co by mohly, aby byl konflikt co nejrychlejší a neznamenal velký tlak na přesuny obyvatel.

Číně a Rusku by samozřejmě nezbylo nic jiného, musely by se s návalem uprchlíků vyrovnat. Znamenalo by to však uprchlickou krizi v tomto regionu. A to pravděpodobně nikdo nechce.

Jak by na spor reagovala veřejnost a ostatní státy či uskupení?

Obecně je KLDR státem, který je silně diktátorský, narušuje řadu rezolucí OSN a ohrožuje své nejbližší okolí. Nemyslím si, že by Severní Korea měla významné zastánce. Rusko a Čína by usilovaly, aby se konflikt vyřešil co nejrychleji a nejlépe nevojenskou cestou, jak jsem již říkal.

Ve světě však Severní Korea nemá moc zastánců. Poslední dobou se zmiňuje Sýrie, kdysi Lybie, Irák...tyto režimy však nejsou v situaci, kdyby mohli KLDR pomoci jinak, než slovním vyjádřením podpory. Nemají na to ekonomické ani vojenské schopnosti.

Myslíte, že hrozí šance jaderných útoků?

Trend KLDR je jednoznačně nebezpečný a v žádném případě by neměl být podceňován. Severní Korea deklaruje, že má nosiče, které by na nějakou vzdálenost mohly odnést nějakou nálož. Nějakou říkám z důvodu, že prohlášení KLDR, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, neznamená, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, kterou půjde transportovat raketovým nosičem.

Takže i když Severní Korea zvládla technologii jaderného výbuchu, pravděpodobně neovládla miniaturizaci jaderné nálože. Navíc neumí kompenzovat všechny problémy, které spočívají v tom, s jakým prostředím se nálož při letu dostává do styku – rotace, rychlost, změna teplot… Takže si myslím, že to Severokorejci zatím nemají.

Navíc i když tvrdí, že mají schopnost určitého dosahu a přesnosti svých raket, KLDR ještě nepředvedla, že by se dokázala trefit tam, kam se trefit chce. Odchylky, které naznačují, jsou poměrně velké. Naposled KLDR vyhrožovala, že pošle čtyři rakety k ostrovu Guam. Zároveň však doplnila, že dopad bude 30-40 kilometrů od ostrova. Tím vlastně prozradila, že jejich přesnost není zrovna dobrá a i pro jaderný výbuch je tato nepřesnost poměrně velká.

Je tedy mnoho věcí, které by Severní Korea musela ještě vyřešit. Bohužel je ten vývoj natolik nepředvídatelný a zároveň je technologický pokrok velmi znatelný, takže je potřeba této problematice věnovat zvýšenou pozornost.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un zbraně gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

před 6 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř sloučení České televize a Českého rozhlasu nechystá

Budoucnost financování českých veřejnoprávních médií je v těchto dnech hlavním tématem jednání v Nostickém paláci. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v pátek sešel s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a následně i s šéfem Českého rozhlasu Reném Zavoralem. Předmětem diskusí byl vládní záměr zrušit koncesionářské poplatky a převést financování obou institucí přímo pod státní rozpočet.

před 6 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance před zahájením jednání varuje Teherán: Pokud se pokusíte o manipulaci, nebudeme vstřícní

Spojené státy jsou připraveny nabídnout Íránu „otevřenou náruč“, pokud bude při nadcházejících diplomatických jednáních postupovat v dobré víře. Před svým odletem do Pákistánu to prohlásil americký viceprezident JD Vance. Zároveň však Teherán varoval, že pokud se pokusí s Washingtonem manipulovat, Spojené státy na takové jednání nebudou reagovat vstřícně. Vance zdůraznil, že od prezidenta Donalda Trumpa obdržel jasné pokyny pro diskusi, která má za cíl ukončit aktuální konflikt.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Ministerstvo zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na víkend

Ministerstvo financí přistoupilo k další aktualizaci cenových stropů pro pohonné hmoty, které budou platit na celém území České republiky od soboty 11. dubna až do pondělní půlnoci. Toto opatření vychází z vládního rozhodnutí, jehož hlavním cílem je ochránit řidiče před extrémními cenovými výkyvy na trhu. Stát se tímto krokem snaží tlumit dopady celosvětového růstu cen ropy a zajistit stabilitu u tuzemských čerpacích stanic.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč se USA v Íránu nedaří? Bývalý diplomat popsal, kde Trump udělal chybu

Donald Trump nyní sklízí „hořké plody“ svého mylného přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně snadné jako blesková operace ve Venezuele. Podle Johna Feeleyho, uznávaného bývalého diplomata a někdejšího velvyslance v Panamě, se americký prezident nechal ukolébat lednovým úspěchem, kdy speciální jednotky zajaly Nicoláse Madura. Tento triumf ho vedl k osudnému rozhodnutí zaútočit v únoru na Írán, což uvrhlo Blízký východ do chaosu a zasadilo těžkou ránu globální ekonomice.

před 8 hodinami

Péter Magyar

Jako dítě Orbána miloval, teď se ho chystá sesadit. Kdo je Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který v čele své strany Tisza (Respekt a svoboda) aktuálně vede předvolební průzkumy v Maďarsku, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vladimir Putin

Putin a Zelenskyj se dohodli na dočasném příměří v období Velikonoc

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj se dohodli na dočasném klidu zbraní u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Příměří v délce 32 hodin vstoupí v platnost v sobotu 11. dubna v 16:00 a potrvá do půlnoci z neděle na pondělí. Kreml ve svém prohlášení uvedl, že očekává od ukrajinské strany následování tohoto příkladu, zatímco Zelenskyj potvrdil připravenost Kyjeva k recipročním krokům, které sám dříve navrhoval.

před 11 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán zveřejnil seznam požadavků, které jsou pro Trumpa nepřijatelné. USA přišly s vlastním plánem

V pákistánském Islámábádu se tento víkend odehrají klíčová jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mohou rozhodnout o osudu milionů lidí na Blízkém východě i o stabilitě světové ekonomiky. Město se na příjezd delegací připravilo vyhlášením náhlého dvoudenního státního svátku, čímž vyklidilo ulice a umožnilo zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření. Jde o první vzájemné rozhovory obou stran od začátku války.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rezolutně prohlásil, že v Libanonu žádné příměří neplatí. Přestože v úterý večer vstoupil v platnost klid zbraní v širší válce s Íránem, Netanjahu zdůraznil, že izraelská armáda bude pokračovat v útocích na Hizballáh „plnou silou“. Tento postoj potvrdily i čerstvé nálety na cíle, které Izrael označil za odpalovací zařízení hnutí v hustě obydlených oblastech.

před 12 hodinami

Prezident Trump

Politico: Trump se pohádal s Ruttem, pohrozil spojencům odvetnými kroky

Vztahy mezi Spojenými státy a jejich partnery v NATO procházejí těžkou zkouškou. Americký prezident Donald Trump během nedávného setkání s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem neskrýval svou frustraci z nedostatku vojenské podpory v konfliktu s Íránem. Podle diplomatických zdrojů webu Politico se uzavřené jednání v Bílém domě změnilo v ostrou slovní přestřelku, během níž Trump nešetřil urážkami a pohrozil spojencům blíže nespecifikovanými odvetnými kroky.

před 13 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Islámábád se uzavírá, úřady vyhlásily volno. Do Pákistánu míří americká a íránská delegace

Celý svět s napětím sleduje pákistánský Islámábád, kde se tento víkend odehrají zásadní mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Výsledek těchto rozhovorů může ovlivnit životy milionů lidí na celém Blízkém východě a přímo zasáhnout do osudu globální ekonomiky. Pákistánská metropole se na tuto událost připravila vyhlášením mimořádného dvoudenního státního svátku, který vyprázdnil ulice a umožnil zavedení nejpřísnějších bezpečnostních opatření pro obě delegace.

před 14 hodinami

Páteční počasí přinese zajímavou situaci, avizují meteorologové

Česko dnes čeká zajímavá meteorologická situace. O Velikonocích vystoupaly teploty nad 20 stupňů, nyní by se opět i v nížinách mohly objevit sněhové vločky. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy