ROZHOVOR | Pokud dojde k válce s KLDR, způsobí to chyba, tvrdí bezpečnostní expert

ROZHOVOR – Je Severní Korea a její vůdce Kim Čong-un takovou hrozbou pro svět, jak se říká? Co světu od KLDR reálně hrozí? Podle Jiřího Šedivého, odborníka na bezpečnost a bývalého náčelníka Generálního štábu AČR, není možnost válka příliš reálná. Uvedl to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz s tím, že pokud by k ní přece jen došlo, její následky by pocítila zejména Čína a Rusko.

Jiří Šedivý je bývalým náčelníkem Generálního štábu armády České republiky a v současné době působí jako vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole Cevro Institut. Specializuje se především na bezpečnost, krizové řízení či reformu ozbrojených sil České republiky. Je také členem České euroatlantické rady ministerstva vnitra.

Existuje podle vás reálná hrozba korejského útoku?

Úplně si nemyslím, že by se Kim Čong-un pokusil napadnout Spojené státy americké nebo Jižní Koreu. Do určité formy je rozumný. Ale myslím si, že formou provokací, které mají za cíl vydírání a zlepšování pozice Korey, může dojít k technickému nebo lidskému selhání. Možná dojde ke kroku, který bude znamenat následnou odvetu.

A to by znamenalo konflikt, který by byl pro KLDR pravděpodobně zdrcující. Následkem by bylo velké množství nejen vojenských, ale i civilních obětí. Příkladem může být včerejší test, kdy KLDR odpálila raketu přes území Japonska. Pokud by ta raketa nějak během letu selhala a dopadla na Japonsko, dopady by byly zcela fatální.

Jak by podle vypadala odpověď na korejský útok?

Začínala by leteckými útoky, které by měly za cíl eliminovat zařízení, které je schopno odpálit balistické rakety v KLDR. Útoky by byly i na komunikační stanoviště, aby se narušilo vedení vojenských sil KLDR.

Především by bylo důležité, aby se mimo systém velení dostal právě Kim Čong-un. Důvodem je to, že celá armáda a společnost Severní Korey je centralizovaná a záleží na jeho rozhodování. Tudíž on jako osoba by byl z tohoto procesu vyloučen.

Dalším cílem by byly dělostřelecké systémy, které jsou rozmístěné podél hranice s Jižní Koreou. Především ty systémy, které mohou nějakým způsobem střílet na Soul, případně na aglomerace v okolí Soulu, které jsou silně zalidněné. I ty by znamenaly velkou odvetu a velké množství civilních obětí.

Byl by konflikt srovnatelný s předchozími asijskými konflikty, jako byla korejská či vietnamská válka?

Myslím si, že spíše ne. Svět se za několik desetiletí od konce těchto válek silně posunul a technologie jsou zcela jiné. Severokorejská armáda je sice početná, ovšem ne moc dobře připravená a vyzbrojená. Podle mého názoru by byl konflikt intenzivní, ovšem také velmi rychlý.

Záleželo by na tom, jestli by se pouze eliminovala vojenská schopnost Severní Korey, nebo by se někdo rozhodl, že by vojáci vstoupili na území KLDR – o čemž pochybuji. Pak by ten spor byl asi dlouhodobější a znamenal by velké množství obětí. Myslím si, že by to byla rychlá válka dvou systémů jeden proti druhému. Nešlo by o delší válku, jako byla první korejská válka.

Neexistuje možnost, že by spor eskaloval do třetí světové války?

Ne, to určitě ne. Je jen malá pravděpodobnost, že by do konfliktu byly zatažené světové velmoci. Rusko a Čína jsou poměrně rezervované ohledně toho, co se děje v Severní Korey. Je nutné zmínit, že Čína i Rusko používají KLDR jako určitou nárazníkovou zónu a především Čína by neměla moc radost, kdyby se na území Korey objevili vojáci USA, případně Jižní Korey.

Aby to vedlo ke třetí světové válce, obě strany by se musely dopustit nějaké zásadní chyby. Dovolím si ale tvrdit, že budou natolik opatrní, aby k takové chybě nedošlo.

Existuje podle vás možnost nové uprchlické krize, tentokrát z Korey?

Konflikt, který by se odehrával tak, jak jsem popisoval, by vyvolal velkou vlnu uprchlíků. Ta by zasáhla především Čínu. Lze předpokládat, že by Rusko i Čína dělaly, co by mohly, aby byl konflikt co nejrychlejší a neznamenal velký tlak na přesuny obyvatel.

Číně a Rusku by samozřejmě nezbylo nic jiného, musely by se s návalem uprchlíků vyrovnat. Znamenalo by to však uprchlickou krizi v tomto regionu. A to pravděpodobně nikdo nechce.

Jak by na spor reagovala veřejnost a ostatní státy či uskupení?

Obecně je KLDR státem, který je silně diktátorský, narušuje řadu rezolucí OSN a ohrožuje své nejbližší okolí. Nemyslím si, že by Severní Korea měla významné zastánce. Rusko a Čína by usilovaly, aby se konflikt vyřešil co nejrychleji a nejlépe nevojenskou cestou, jak jsem již říkal.

Ve světě však Severní Korea nemá moc zastánců. Poslední dobou se zmiňuje Sýrie, kdysi Lybie, Irák...tyto režimy však nejsou v situaci, kdyby mohli KLDR pomoci jinak, než slovním vyjádřením podpory. Nemají na to ekonomické ani vojenské schopnosti.

Myslíte, že hrozí šance jaderných útoků?

Trend KLDR je jednoznačně nebezpečný a v žádném případě by neměl být podceňován. Severní Korea deklaruje, že má nosiče, které by na nějakou vzdálenost mohly odnést nějakou nálož. Nějakou říkám z důvodu, že prohlášení KLDR, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, neznamená, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, kterou půjde transportovat raketovým nosičem.

Takže i když Severní Korea zvládla technologii jaderného výbuchu, pravděpodobně neovládla miniaturizaci jaderné nálože. Navíc neumí kompenzovat všechny problémy, které spočívají v tom, s jakým prostředím se nálož při letu dostává do styku – rotace, rychlost, změna teplot… Takže si myslím, že to Severokorejci zatím nemají.

Navíc i když tvrdí, že mají schopnost určitého dosahu a přesnosti svých raket, KLDR ještě nepředvedla, že by se dokázala trefit tam, kam se trefit chce. Odchylky, které naznačují, jsou poměrně velké. Naposled KLDR vyhrožovala, že pošle čtyři rakety k ostrovu Guam. Zároveň však doplnila, že dopad bude 30-40 kilometrů od ostrova. Tím vlastně prozradila, že jejich přesnost není zrovna dobrá a i pro jaderný výbuch je tato nepřesnost poměrně velká.

Je tedy mnoho věcí, které by Severní Korea musela ještě vyřešit. Bohužel je ten vývoj natolik nepředvídatelný a zároveň je technologický pokrok velmi znatelný, takže je potřeba této problematice věnovat zvýšenou pozornost.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un zbraně gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

včera

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

včera

včera

včera

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

včera

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

včera

Jeroným Tejc, Martin Šebestyán, Ivan Bednárik

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

včera

Prezident Trump

Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní

Americký prezident Donald Trump vyvolal rozruch svými neotřelými návrhy ohledně pořádání dalších ročníků fotbalového mistrovství světa. Před nedělním finálovým utkáním mezi Španělskem a Argentinou na stadionu MetLife v New Jersey poskytl rozhovor televizi Fox, v němž otevřeně vyzval šéfa mezinárodní federace FIFA Gianniho Infantina, aby Spojeným státům co nejdříve opět přidělil pořadatelství tohoto šampionátu.

včera

Andrej Babiš

Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat

České zastoupení na summitu NATO doprovázela výrazná vnitropolitická tenze mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Českou delegaci tvořili vedle předsedy vlády a hlavy státu také ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Vláda přitom s účastí prezidenta na vrcholné schůzce původně nepočítala, Ústavní soud však kabinetu předběžným opatřením nařídil, aby Pavlovi odjezd umožnil. Premiér Babiš následně prezidentovo působení na akci veřejně označil za ostudné a trapné.

včera

včera

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán

Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán utrpěl velmi těžké zásahy poté, co Spojené státy dokončily devátou noc leteckých úderů. Napříč íránským územím byly hlášeny četné výbuchy. Narůstající počty vojenských obětí a šířící se útoky v posledním období výrazně zvýšily obavy z propuknutí rozsáhlejšího válečného konfliktu.

včera

Déšť

Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil seznam stěžejních informací týkajících se počasí, které nás tento týden čeká. Podle meteorologů nabídne následující období proměnlivé podmínky s nižším podílem slunečního svitu, mírnějšími teplotami a proměnlivými srážkami.

Aktualizováno včera

MS ve fotbale

Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0

Fotbaloví fanoušci se dočkali. V neděli večer se odehrál dlouho očekávaný finálový zápas historicky největšího fotbalového světového šampionátu v dějinách, do kterého se nakonec dostali fotbalisté Španělska a Argentiny. Zatímco Španělé se snažili navázat na svůj dosud jediný titul z roku 2010, kdy poprvé a naposledy hráli finále MS, Argentina se pokusila obhájit titulu z roku 2022. To se jí ale nepovedlo a titul mistrů světa si podruhé v historii odneslo Španělsko.

19. července 2026 22:02

oděvy

Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat

V Evropské unii vstoupil v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení, obuvi a oděvních doplňků, což představuje nejnovější krok bloku ke snížení množství odpadu. Nové nařízení v rámci unijní směrnice o ekodesignu udržetelných výrobků se vztahuje na velké společnosti s více než 250 zaměstnanci a ročním čistým obratem přesahujícím 50 milionů eur. 

19. července 2026 20:50

19. července 2026 19:38

Ilustrační foto

Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou

Ministerstvo financí v pátek zveřejnilo poslední cenové stropy na pohonné hmoty, které určují nejvyšší povolené prodejní ceny pro nadcházející víkend. U obou hlavních druhů paliv došlo k jejich navýšení. Tyto hodnoty, které úřad zveřejňuje v cenovém věstníku, jsou zároveň úplně posledními stropy, jež stát určil. Od pondělí cenový strop na pohonné hmoty končí.

19. července 2026 18:24

19. července 2026 17:05

19. července 2026 15:50

Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět

Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy