ROZHOVOR – Je Severní Korea a její vůdce Kim Čong-un takovou hrozbou pro svět, jak se říká? Co světu od KLDR reálně hrozí? Podle Jiřího Šedivého, odborníka na bezpečnost a bývalého náčelníka Generálního štábu AČR, není možnost válka příliš reálná. Uvedl to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz s tím, že pokud by k ní přece jen došlo, její následky by pocítila zejména Čína a Rusko.
Jiří Šedivý je bývalým náčelníkem Generálního štábu armády České republiky a v současné době působí jako vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole Cevro Institut. Specializuje se především na bezpečnost, krizové řízení či reformu ozbrojených sil České republiky. Je také členem České euroatlantické rady ministerstva vnitra.
Existuje podle vás reálná hrozba korejského útoku?
Úplně si nemyslím, že by se Kim Čong-un pokusil napadnout Spojené státy americké nebo Jižní Koreu. Do určité formy je rozumný. Ale myslím si, že formou provokací, které mají za cíl vydírání a zlepšování pozice Korey, může dojít k technickému nebo lidskému selhání. Možná dojde ke kroku, který bude znamenat následnou odvetu.
A to by znamenalo konflikt, který by byl pro KLDR pravděpodobně zdrcující. Následkem by bylo velké množství nejen vojenských, ale i civilních obětí. Příkladem může být včerejší test, kdy KLDR odpálila raketu přes území Japonska. Pokud by ta raketa nějak během letu selhala a dopadla na Japonsko, dopady by byly zcela fatální.
Jak by podle vypadala odpověď na korejský útok?
Začínala by leteckými útoky, které by měly za cíl eliminovat zařízení, které je schopno odpálit balistické rakety v KLDR. Útoky by byly i na komunikační stanoviště, aby se narušilo vedení vojenských sil KLDR.
Především by bylo důležité, aby se mimo systém velení dostal právě Kim Čong-un. Důvodem je to, že celá armáda a společnost Severní Korey je centralizovaná a záleží na jeho rozhodování. Tudíž on jako osoba by byl z tohoto procesu vyloučen.
Dalším cílem by byly dělostřelecké systémy, které jsou rozmístěné podél hranice s Jižní Koreou. Především ty systémy, které mohou nějakým způsobem střílet na Soul, případně na aglomerace v okolí Soulu, které jsou silně zalidněné. I ty by znamenaly velkou odvetu a velké množství civilních obětí.
Byl by konflikt srovnatelný s předchozími asijskými konflikty, jako byla korejská či vietnamská válka?
Myslím si, že spíše ne. Svět se za několik desetiletí od konce těchto válek silně posunul a technologie jsou zcela jiné. Severokorejská armáda je sice početná, ovšem ne moc dobře připravená a vyzbrojená. Podle mého názoru by byl konflikt intenzivní, ovšem také velmi rychlý.
Záleželo by na tom, jestli by se pouze eliminovala vojenská schopnost Severní Korey, nebo by se někdo rozhodl, že by vojáci vstoupili na území KLDR – o čemž pochybuji. Pak by ten spor byl asi dlouhodobější a znamenal by velké množství obětí. Myslím si, že by to byla rychlá válka dvou systémů jeden proti druhému. Nešlo by o delší válku, jako byla první korejská válka.
Neexistuje možnost, že by spor eskaloval do třetí světové války?
Ne, to určitě ne. Je jen malá pravděpodobnost, že by do konfliktu byly zatažené světové velmoci. Rusko a Čína jsou poměrně rezervované ohledně toho, co se děje v Severní Korey. Je nutné zmínit, že Čína i Rusko používají KLDR jako určitou nárazníkovou zónu a především Čína by neměla moc radost, kdyby se na území Korey objevili vojáci USA, případně Jižní Korey.
Aby to vedlo ke třetí světové válce, obě strany by se musely dopustit nějaké zásadní chyby. Dovolím si ale tvrdit, že budou natolik opatrní, aby k takové chybě nedošlo.
Existuje podle vás možnost nové uprchlické krize, tentokrát z Korey?
Konflikt, který by se odehrával tak, jak jsem popisoval, by vyvolal velkou vlnu uprchlíků. Ta by zasáhla především Čínu. Lze předpokládat, že by Rusko i Čína dělaly, co by mohly, aby byl konflikt co nejrychlejší a neznamenal velký tlak na přesuny obyvatel.
Číně a Rusku by samozřejmě nezbylo nic jiného, musely by se s návalem uprchlíků vyrovnat. Znamenalo by to však uprchlickou krizi v tomto regionu. A to pravděpodobně nikdo nechce.
Jak by na spor reagovala veřejnost a ostatní státy či uskupení?
Obecně je KLDR státem, který je silně diktátorský, narušuje řadu rezolucí OSN a ohrožuje své nejbližší okolí. Nemyslím si, že by Severní Korea měla významné zastánce. Rusko a Čína by usilovaly, aby se konflikt vyřešil co nejrychleji a nejlépe nevojenskou cestou, jak jsem již říkal.
Ve světě však Severní Korea nemá moc zastánců. Poslední dobou se zmiňuje Sýrie, kdysi Lybie, Irák...tyto režimy však nejsou v situaci, kdyby mohli KLDR pomoci jinak, než slovním vyjádřením podpory. Nemají na to ekonomické ani vojenské schopnosti.
Myslíte, že hrozí šance jaderných útoků?
Trend KLDR je jednoznačně nebezpečný a v žádném případě by neměl být podceňován. Severní Korea deklaruje, že má nosiče, které by na nějakou vzdálenost mohly odnést nějakou nálož. Nějakou říkám z důvodu, že prohlášení KLDR, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, neznamená, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, kterou půjde transportovat raketovým nosičem.
Takže i když Severní Korea zvládla technologii jaderného výbuchu, pravděpodobně neovládla miniaturizaci jaderné nálože. Navíc neumí kompenzovat všechny problémy, které spočívají v tom, s jakým prostředím se nálož při letu dostává do styku – rotace, rychlost, změna teplot… Takže si myslím, že to Severokorejci zatím nemají.
Navíc i když tvrdí, že mají schopnost určitého dosahu a přesnosti svých raket, KLDR ještě nepředvedla, že by se dokázala trefit tam, kam se trefit chce. Odchylky, které naznačují, jsou poměrně velké. Naposled KLDR vyhrožovala, že pošle čtyři rakety k ostrovu Guam. Zároveň však doplnila, že dopad bude 30-40 kilometrů od ostrova. Tím vlastně prozradila, že jejich přesnost není zrovna dobrá a i pro jaderný výbuch je tato nepřesnost poměrně velká.
Je tedy mnoho věcí, které by Severní Korea musela ještě vyřešit. Bohužel je ten vývoj natolik nepředvídatelný a zároveň je technologický pokrok velmi znatelný, takže je potřeba této problematice věnovat zvýšenou pozornost.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Severní Korea (KLDR) , Kim Čong-un , zbraně , gen. Jiří Šedivý
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 4 minutami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 44 minutami
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
před 2 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 3 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 5 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
Americký ministr energetiky Chris Wright na konzervativní konferenci Aliance pro odpovědné občanství zlehčoval dopady současné vlny veder v Evropě a vyzval evropské státy, aby raději nakupovaly více amerického zemního plynu. Wright prohlásil, že v zimě umírá vždy více lidí než v létě, protože chlad je podle něj mnohem větším zabijákem než teplo.
Zdroj: Libor Novák