ROZHOVOR | Pokud dojde k válce s KLDR, způsobí to chyba, tvrdí bezpečnostní expert

ROZHOVOR – Je Severní Korea a její vůdce Kim Čong-un takovou hrozbou pro svět, jak se říká? Co světu od KLDR reálně hrozí? Podle Jiřího Šedivého, odborníka na bezpečnost a bývalého náčelníka Generálního štábu AČR, není možnost válka příliš reálná. Uvedl to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz s tím, že pokud by k ní přece jen došlo, její následky by pocítila zejména Čína a Rusko.

Jiří Šedivý je bývalým náčelníkem Generálního štábu armády České republiky a v současné době působí jako vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole Cevro Institut. Specializuje se především na bezpečnost, krizové řízení či reformu ozbrojených sil České republiky. Je také členem České euroatlantické rady ministerstva vnitra.

Existuje podle vás reálná hrozba korejského útoku?

Úplně si nemyslím, že by se Kim Čong-un pokusil napadnout Spojené státy americké nebo Jižní Koreu. Do určité formy je rozumný. Ale myslím si, že formou provokací, které mají za cíl vydírání a zlepšování pozice Korey, může dojít k technickému nebo lidskému selhání. Možná dojde ke kroku, který bude znamenat následnou odvetu.

A to by znamenalo konflikt, který by byl pro KLDR pravděpodobně zdrcující. Následkem by bylo velké množství nejen vojenských, ale i civilních obětí. Příkladem může být včerejší test, kdy KLDR odpálila raketu přes území Japonska. Pokud by ta raketa nějak během letu selhala a dopadla na Japonsko, dopady by byly zcela fatální.

Jak by podle vypadala odpověď na korejský útok?

Začínala by leteckými útoky, které by měly za cíl eliminovat zařízení, které je schopno odpálit balistické rakety v KLDR. Útoky by byly i na komunikační stanoviště, aby se narušilo vedení vojenských sil KLDR.

Především by bylo důležité, aby se mimo systém velení dostal právě Kim Čong-un. Důvodem je to, že celá armáda a společnost Severní Korey je centralizovaná a záleží na jeho rozhodování. Tudíž on jako osoba by byl z tohoto procesu vyloučen.

Dalším cílem by byly dělostřelecké systémy, které jsou rozmístěné podél hranice s Jižní Koreou. Především ty systémy, které mohou nějakým způsobem střílet na Soul, případně na aglomerace v okolí Soulu, které jsou silně zalidněné. I ty by znamenaly velkou odvetu a velké množství civilních obětí.

Byl by konflikt srovnatelný s předchozími asijskými konflikty, jako byla korejská či vietnamská válka?

Myslím si, že spíše ne. Svět se za několik desetiletí od konce těchto válek silně posunul a technologie jsou zcela jiné. Severokorejská armáda je sice početná, ovšem ne moc dobře připravená a vyzbrojená. Podle mého názoru by byl konflikt intenzivní, ovšem také velmi rychlý.

Záleželo by na tom, jestli by se pouze eliminovala vojenská schopnost Severní Korey, nebo by se někdo rozhodl, že by vojáci vstoupili na území KLDR – o čemž pochybuji. Pak by ten spor byl asi dlouhodobější a znamenal by velké množství obětí. Myslím si, že by to byla rychlá válka dvou systémů jeden proti druhému. Nešlo by o delší válku, jako byla první korejská válka.

Neexistuje možnost, že by spor eskaloval do třetí světové války?

Ne, to určitě ne. Je jen malá pravděpodobnost, že by do konfliktu byly zatažené světové velmoci. Rusko a Čína jsou poměrně rezervované ohledně toho, co se děje v Severní Korey. Je nutné zmínit, že Čína i Rusko používají KLDR jako určitou nárazníkovou zónu a především Čína by neměla moc radost, kdyby se na území Korey objevili vojáci USA, případně Jižní Korey.

Aby to vedlo ke třetí světové válce, obě strany by se musely dopustit nějaké zásadní chyby. Dovolím si ale tvrdit, že budou natolik opatrní, aby k takové chybě nedošlo.

Existuje podle vás možnost nové uprchlické krize, tentokrát z Korey?

Konflikt, který by se odehrával tak, jak jsem popisoval, by vyvolal velkou vlnu uprchlíků. Ta by zasáhla především Čínu. Lze předpokládat, že by Rusko i Čína dělaly, co by mohly, aby byl konflikt co nejrychlejší a neznamenal velký tlak na přesuny obyvatel.

Číně a Rusku by samozřejmě nezbylo nic jiného, musely by se s návalem uprchlíků vyrovnat. Znamenalo by to však uprchlickou krizi v tomto regionu. A to pravděpodobně nikdo nechce.

Jak by na spor reagovala veřejnost a ostatní státy či uskupení?

Obecně je KLDR státem, který je silně diktátorský, narušuje řadu rezolucí OSN a ohrožuje své nejbližší okolí. Nemyslím si, že by Severní Korea měla významné zastánce. Rusko a Čína by usilovaly, aby se konflikt vyřešil co nejrychleji a nejlépe nevojenskou cestou, jak jsem již říkal.

Ve světě však Severní Korea nemá moc zastánců. Poslední dobou se zmiňuje Sýrie, kdysi Lybie, Irák...tyto režimy však nejsou v situaci, kdyby mohli KLDR pomoci jinak, než slovním vyjádřením podpory. Nemají na to ekonomické ani vojenské schopnosti.

Myslíte, že hrozí šance jaderných útoků?

Trend KLDR je jednoznačně nebezpečný a v žádném případě by neměl být podceňován. Severní Korea deklaruje, že má nosiče, které by na nějakou vzdálenost mohly odnést nějakou nálož. Nějakou říkám z důvodu, že prohlášení KLDR, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, neznamená, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, kterou půjde transportovat raketovým nosičem.

Takže i když Severní Korea zvládla technologii jaderného výbuchu, pravděpodobně neovládla miniaturizaci jaderné nálože. Navíc neumí kompenzovat všechny problémy, které spočívají v tom, s jakým prostředím se nálož při letu dostává do styku – rotace, rychlost, změna teplot… Takže si myslím, že to Severokorejci zatím nemají.

Navíc i když tvrdí, že mají schopnost určitého dosahu a přesnosti svých raket, KLDR ještě nepředvedla, že by se dokázala trefit tam, kam se trefit chce. Odchylky, které naznačují, jsou poměrně velké. Naposled KLDR vyhrožovala, že pošle čtyři rakety k ostrovu Guam. Zároveň však doplnila, že dopad bude 30-40 kilometrů od ostrova. Tím vlastně prozradila, že jejich přesnost není zrovna dobrá a i pro jaderný výbuch je tato nepřesnost poměrně velká.

Je tedy mnoho věcí, které by Severní Korea musela ještě vyřešit. Bohužel je ten vývoj natolik nepředvídatelný a zároveň je technologický pokrok velmi znatelný, takže je potřeba této problematice věnovat zvýšenou pozornost.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un zbraně gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

včera

Hormuzský průliv

TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.

Aktualizováno včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí je po smrti, tvrdí izraelské úřady

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu večer vystoupil s prohlášením, v němž uvedl, že existuje stále více indicií naznačujících, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, již není naživu. Netanjahu během svého projevu hovořil o úspěšném útoku na Chameneího sídlo v Teheránu a otevřeně označil íránského duchovního vůdce za diktátora, který je pravděpodobně „pryč“. Izraelský vládní činitel následně potvrdil pro média, že nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl skutečně zabit při dnešním ranním náletu v Íránu. Podle vyjádření vysoce postaveného izraelského představitele pro deník The Times of Israel tento krok konečně umožní nastolení skutečného míru a přinese prosperitu celému Blízkému východu i okolnímu světu.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Útok na Írán byl největší leteckou operací v historii Izraele. Mrtvých jsou stovky

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že v rámci masivní vlny současně vedených úderů na Írán shodila stovky kusů munice na přibližně 500 strategických cílů. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky soustředily především na systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket ve středním a západním Íránu. Tato operace měla za cíl výrazně oslabit útočný potenciál teheránského režimu a jeho schopnost ohrožovat izraelské území.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny

Západním Teheránem otřásly v sobotu večer další silné exploze. Agentura AFP s odvoláním na své zpravodajce v místě informovala o „sérii nových výbuchů“ v íránské metropoli. Podle íránské státní tiskové agentury IRNA jsou hlášeny útoky také z jihu země, konkrétně ze dvou čtvrtí v přístavním městě Búšehr, v jehož blízkosti se nachází íránská jaderná elektrárna.

Aktualizováno včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN

Americký prezident Donald Trump ve svém prvním vyjádření k sobotním vojenským úderům proti Íránu prohlásil, že Teherán vyvíjí rakety, které by „brzy mohly zasáhnout americkou vlast“. Toto tvrzení, které zaznělo ve videu na sociálních sítích i během úterního projevu o stavu Unie, však podle zdrojů stanice CNN není podloženo aktuálními poznatky amerických zpravodajských služeb.

včera

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá

Osud íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího zůstává po sobotních úderech nejasný a stává se ústředním bodem informační války. Izraelská televizní stanice Channel 12 s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Izrael aktuálně „vyhodnocuje“ možnost, že Chameneí byl při ranním útoku zabit. Podle stanice existuje pro tuto teorii stále více indicií.

včera

včera

Saúdská Arábie

Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje

Ománský ministr zahraničí Bádr Albusajdí vyjádřil hluboké znepokojení nad násilím, které zachvátilo Blízký východ. Albusajdí, který v uplynulém měsíci působil jako zprostředkovatel nepřímých jaderných rozhovorů mezi USA a Íránem, uvedl, že je zděšen tím, jak byla vážná diplomatická jednání opět podkopána. Ve svém prohlášení na sociálních sítích zdůraznil, že tato situace neslouží zájmům Spojených států ani světovému míru, a vyzval Washington, aby se nenechal vtáhnout hlouběji do konfliktu se slovy: „Toto není vaše válka.“

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác

V Teheránu a řadě dalších íránských měst byly zaznamenány četné exploze, které otřásly celou zemí. Podle dostupných informací se terčem úderů stala i kancelář nejvyššího íránského duchovního vůdce a prezidentský palác v hlavním městě. Svědci z Teheránu hlásí stoupající dým právě z oblasti, kde se nachází sídlo hlavy státu.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět

Světoví lídři a mezinárodní organizace začínají reagovat na zprávy o úderech Spojených států a Izraele proti Íránu i na následnou odvetu Teheránu na Blízkém východě. Záběry ověřené stanicí CNN zachycují útok na komplex íránského ministerstva rozvědky v severní části Teheránu. Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallas označila současný vývoj za nebezpečný.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety

Íránské revoluční gardy (IRGC) podnikly v odvetě za útoky na íránská města údery proti čtyřem americkým základnám na Blízkém východě. Podle informací íránské státní tiskové agentury Fars byly terčem raketových útoků základny Al-Udeid v Kataru, Al-Salem v Kuvajtu a Al-Dhafra ve Spojených arabských emirátech. Zasažena byla také základna páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu.

včera

Pákistánská armáda

Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv

Mezi Afghánistánem a Pákistánem propukl otevřený ozbrojený konflikt, který doprovází dělostřelecká palba a raketové útoky napříč jejich hornatou hranicí. Pákistánský ministr obrany Khawaja Asif prohlásil, že trpělivost jeho země „přetekla“, a vyhlásil svému sousedovi ovládanému Tálibánem „otevřenou válku“. Jde o vyvrcholení dlouhodobého napětí mezi jadernou mocností a zkušenými bojovníky Tálibánu.

včera

Izraelská armáda

Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump

Izraelské vojenské síly se připravují na rozsáhlou operaci, která by mohla trvat několik dní. Podle informací z izraelských zdrojů jsou údery naplánovány tak, aby v případě potřeby pokračovaly i v delším časovém horizontu. Podobnou připravenost potvrzuje i americká armáda, přičemž prezident Donald Trump označil probíhající útoky za masivní.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Izrael a Spojené státy zahájily v sobotu ráno údery proti Íránu. Tuto informaci potvrdil izraelský ministr obrany Israel Katz a dva američtí představitelé. Nad íránským hlavním městem Teheránem byl po explozích spatřen stoupající sloup kouře.

včera

Jaro, ilustrační fotografie

Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní

Začíná víkend, kdy skončí meteorologická zima a zároveň únor a odstartuje meteorologické jaro a březen. Počasí má být podobné jako v posledních dnech, denní maxima budou stoupat nad 10 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

27. února 2026 21:56

Petr Nečas

Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou

Definitivní tečku za vztahem, jenž sehrál důležitou roli i ve vrcholné české politice, napsali bývalý premiér Petr Nečas a jeho druhá manželka Jana Nagyová. Někdejší životní partneři se rozvedli. Již loni se Česko dozvědělo, že už netvoří pár. 

27. února 2026 21:08

Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira

Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s kritikou političek, které si dovolily mu oponovat během úterního projevu, pustil do slavného herce Roberta De Nira. Filmovou hvězdu označil za člověka s nízkým IQ. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy