ROZHOVOR | Pokud dojde k válce s KLDR, způsobí to chyba, tvrdí bezpečnostní expert

ROZHOVOR – Je Severní Korea a její vůdce Kim Čong-un takovou hrozbou pro svět, jak se říká? Co světu od KLDR reálně hrozí? Podle Jiřího Šedivého, odborníka na bezpečnost a bývalého náčelníka Generálního štábu AČR, není možnost válka příliš reálná. Uvedl to v rozhovoru pro EuroZprávy.cz s tím, že pokud by k ní přece jen došlo, její následky by pocítila zejména Čína a Rusko.

Jiří Šedivý je bývalým náčelníkem Generálního štábu armády České republiky a v současné době působí jako vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole Cevro Institut. Specializuje se především na bezpečnost, krizové řízení či reformu ozbrojených sil České republiky. Je také členem České euroatlantické rady ministerstva vnitra.

Existuje podle vás reálná hrozba korejského útoku?

Úplně si nemyslím, že by se Kim Čong-un pokusil napadnout Spojené státy americké nebo Jižní Koreu. Do určité formy je rozumný. Ale myslím si, že formou provokací, které mají za cíl vydírání a zlepšování pozice Korey, může dojít k technickému nebo lidskému selhání. Možná dojde ke kroku, který bude znamenat následnou odvetu.

A to by znamenalo konflikt, který by byl pro KLDR pravděpodobně zdrcující. Následkem by bylo velké množství nejen vojenských, ale i civilních obětí. Příkladem může být včerejší test, kdy KLDR odpálila raketu přes území Japonska. Pokud by ta raketa nějak během letu selhala a dopadla na Japonsko, dopady by byly zcela fatální.

Jak by podle vypadala odpověď na korejský útok?

Začínala by leteckými útoky, které by měly za cíl eliminovat zařízení, které je schopno odpálit balistické rakety v KLDR. Útoky by byly i na komunikační stanoviště, aby se narušilo vedení vojenských sil KLDR.

Především by bylo důležité, aby se mimo systém velení dostal právě Kim Čong-un. Důvodem je to, že celá armáda a společnost Severní Korey je centralizovaná a záleží na jeho rozhodování. Tudíž on jako osoba by byl z tohoto procesu vyloučen.

Dalším cílem by byly dělostřelecké systémy, které jsou rozmístěné podél hranice s Jižní Koreou. Především ty systémy, které mohou nějakým způsobem střílet na Soul, případně na aglomerace v okolí Soulu, které jsou silně zalidněné. I ty by znamenaly velkou odvetu a velké množství civilních obětí.

Byl by konflikt srovnatelný s předchozími asijskými konflikty, jako byla korejská či vietnamská válka?

Myslím si, že spíše ne. Svět se za několik desetiletí od konce těchto válek silně posunul a technologie jsou zcela jiné. Severokorejská armáda je sice početná, ovšem ne moc dobře připravená a vyzbrojená. Podle mého názoru by byl konflikt intenzivní, ovšem také velmi rychlý.

Záleželo by na tom, jestli by se pouze eliminovala vojenská schopnost Severní Korey, nebo by se někdo rozhodl, že by vojáci vstoupili na území KLDR – o čemž pochybuji. Pak by ten spor byl asi dlouhodobější a znamenal by velké množství obětí. Myslím si, že by to byla rychlá válka dvou systémů jeden proti druhému. Nešlo by o delší válku, jako byla první korejská válka.

Neexistuje možnost, že by spor eskaloval do třetí světové války?

Ne, to určitě ne. Je jen malá pravděpodobnost, že by do konfliktu byly zatažené světové velmoci. Rusko a Čína jsou poměrně rezervované ohledně toho, co se děje v Severní Korey. Je nutné zmínit, že Čína i Rusko používají KLDR jako určitou nárazníkovou zónu a především Čína by neměla moc radost, kdyby se na území Korey objevili vojáci USA, případně Jižní Korey.

Aby to vedlo ke třetí světové válce, obě strany by se musely dopustit nějaké zásadní chyby. Dovolím si ale tvrdit, že budou natolik opatrní, aby k takové chybě nedošlo.

Existuje podle vás možnost nové uprchlické krize, tentokrát z Korey?

Konflikt, který by se odehrával tak, jak jsem popisoval, by vyvolal velkou vlnu uprchlíků. Ta by zasáhla především Čínu. Lze předpokládat, že by Rusko i Čína dělaly, co by mohly, aby byl konflikt co nejrychlejší a neznamenal velký tlak na přesuny obyvatel.

Číně a Rusku by samozřejmě nezbylo nic jiného, musely by se s návalem uprchlíků vyrovnat. Znamenalo by to však uprchlickou krizi v tomto regionu. A to pravděpodobně nikdo nechce.

Jak by na spor reagovala veřejnost a ostatní státy či uskupení?

Obecně je KLDR státem, který je silně diktátorský, narušuje řadu rezolucí OSN a ohrožuje své nejbližší okolí. Nemyslím si, že by Severní Korea měla významné zastánce. Rusko a Čína by usilovaly, aby se konflikt vyřešil co nejrychleji a nejlépe nevojenskou cestou, jak jsem již říkal.

Ve světě však Severní Korea nemá moc zastánců. Poslední dobou se zmiňuje Sýrie, kdysi Lybie, Irák...tyto režimy však nejsou v situaci, kdyby mohli KLDR pomoci jinak, než slovním vyjádřením podpory. Nemají na to ekonomické ani vojenské schopnosti.

Myslíte, že hrozí šance jaderných útoků?

Trend KLDR je jednoznačně nebezpečný a v žádném případě by neměl být podceňován. Severní Korea deklaruje, že má nosiče, které by na nějakou vzdálenost mohly odnést nějakou nálož. Nějakou říkám z důvodu, že prohlášení KLDR, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, neznamená, že jsou schopni vyrobit jadernou bombu, kterou půjde transportovat raketovým nosičem.

Takže i když Severní Korea zvládla technologii jaderného výbuchu, pravděpodobně neovládla miniaturizaci jaderné nálože. Navíc neumí kompenzovat všechny problémy, které spočívají v tom, s jakým prostředím se nálož při letu dostává do styku – rotace, rychlost, změna teplot… Takže si myslím, že to Severokorejci zatím nemají.

Navíc i když tvrdí, že mají schopnost určitého dosahu a přesnosti svých raket, KLDR ještě nepředvedla, že by se dokázala trefit tam, kam se trefit chce. Odchylky, které naznačují, jsou poměrně velké. Naposled KLDR vyhrožovala, že pošle čtyři rakety k ostrovu Guam. Zároveň však doplnila, že dopad bude 30-40 kilometrů od ostrova. Tím vlastně prozradila, že jejich přesnost není zrovna dobrá a i pro jaderný výbuch je tato nepřesnost poměrně velká.

Je tedy mnoho věcí, které by Severní Korea musela ještě vyřešit. Bohužel je ten vývoj natolik nepředvídatelný a zároveň je technologický pokrok velmi znatelný, takže je potřeba této problematice věnovat zvýšenou pozornost.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un zbraně gen. Jiří Šedivý

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa

Rusko pod vedením Vladimira Putina sice ekonomicky i technicky oproti NATO ztrácí, přesto válku na Ukrajině vyhraje, domnívá se německý novinář Christoph von Marschall. Napsal to v analýze pro týdeník Focus a deník Tagesspiegel. Podle jeho názoru se může opakovat scénář z Afghánistánu, který západní spojenci v roce 2021 opustili a ponechali napospas Tálibánu. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku.

Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Londýnský starosta Sadiq Khan

Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan

V čele Londýna bude nadále labourista Sadiq Khan, který byl v sobotu zvolen na rekordní třetí po sobě jdoucí funkční období. Podle agentur je jeho aktuální vítězství nad konzervativci o to důležitější, že Velkou Británii čekají za několik měsíců všeobecné volby. Labouristé v nich budou favority. 

Aktualizováno včera

včera

včera

VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“

Severokorejská propagandistická píseň "Friendly Father" (Přátelský otec) oslavující Kim Čong-una zaznamenala obrovský úspěch na sociální platformě TikTok, kde získala miliony zhlédnutí. Tato píseň, která chválí komunistického diktátora Severní Koreje, si získala oblibu zejména mezi mladou generací Z, která ji sdílela a komentovala s obrovským nadšením. Jeden uživatel ji označil jako "to, co jsem potřeboval dneska slyšet", zatímco další se dokonce zeptal, zda je k dispozici na hudební platformě Spotify.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy