Připravuje se Čína na válku? Těmito zbraněmi si chce zajistit vítězství nad USA

Čína i USA se sice na sebe usmívají a soustředí se na obchodní vztahy, tedy to, co mají společné. Záměrně se však vyhýbají konfliktním otázkám, jako je Žluté moře nebo Jihočínské moře. Jsou to otázky, které USA radši řešit nechce, protože si dobře uvědomuje, že by pak dobré vztahy už neudrželo. To ovšem neznamená, že je na konflikt zapomínán.

Dobře to ví i Čína, která je dobře vědoma toho, že v budoucnu by taková válka propuknout mohla. Jak si ovšem mohou zajistit vítězství oproti zdatnějšímu nepříteli? Odpovědí je podle čínských vojenských velitelů takzvaná asymetrická válka, teda boj, kde se maximálně využijí silné stránky Číny, aby mohli zaútočit na nepřítelovy slabiny.

Asymetrická válka není pro Číňany neznámý pojem, již několikrát v historii se museli bránit proti nájezdům silnějších protivníků. Pro Američany je to ovšem relativní novinka, se kterou nemají žádné praktické zkušenosti. Pro Peking takové válečné pole znamená, že využije ke svému prospěchu terén, taktiku, ale zavede i novou technologii a způsob válčení.

Peking má hned několik scénářů na to, jak by taková válka mohla vypadat. Momentálně sice ozbrojený konflikt nehrozí, lepší je však být připravený na nejhorší, myslí si v Číně. Nejvíce se obávají takzvaného "Taiwanského scénáře". To je případ, kdy Čína bude aplikovat svůj vliv na nejbližší slabší sousedy, kde snadno dominuje válečným polím, ovšem Spojené státy by se mohly vměšovat do "vnitřních záležitostí" Číny.

V takovém případě připravuje Peking takzvané "zbraně pro narušení ekonomiky a komunikace", což jinými slovy znamená způsob, jak zaměstnat USA vlastními problémy, aby nemělo pomyšlení na zahraniční tažení. Jedním z takových zbraní by mohl být třeba kybernetický útok. Čína věří, že internetová síť je v dnešní době základním kamenem společnosti, jakékoliv ohrožení na ní může mít vážné společenské i ekonomické a finanční důsledky.

Další zprávy mluví o tom, že Čína vážně experimentuje na poli zbraní s elektromagnetickým pulzem. V souvislosti s tím se psalo hlavně o Severní Koreji, která by tímhle způsobem mohla vyhrát válku nad USA, jenže zaostalý stát v čele s Kim Čong-Unem nemá na vývoj takovéhle zbraně technologii ani finance. Čína však veškeré potřebné znalosti i peníze má a nic jí tak nebrání k tomu, aby vyrobila zbraň, která vyřadí celou americkou infrastrukturu z provozu.

Číně však záleží také na tom, jak se na ně budou ve světě dívat. Snaží se proto aplikovat teorií tří válek - tedy psychologická, propagandistická a "zákonodárnou", tedy legitimní. Všechny tyto tři války mají zajistit státu taktickou výhodu na poli politickém i informačním.

Kromě toho se Peking také snaží o to být o krok rychlejší a plně se soustředí také na zbraně "zítřka". To znamená užití nových technologií jako bezpilotní letouny, které sice nenapáchají velké škody, ale mohou zmást a na chvíli vyřadit z provozu protiraketovou obranu. Mimo to Čína investuje taky do nových superrychlých dopravních prostředních supersonických zbraní.

A v neposlední řadě si chce vybojovat Čína i své místo ve vesmírném závodě, které podle Pekingu bude hrát klíčovou roli v budoucích válkách. Podle stratégu Čínské lidové armády se USA silně spoléhají na své satelity, přes které řídí většinu zahraničních operací. Co je momentálně americkou výhodou bude však v budoucnu slabinou, satelity by se daly snadno napadnout.

Podle odborníků se Čína soustřeďuje na nové oblasti a způsoby válek, kterým není svět ještě zdaleka tak dobře přizpůsoben. Svým způsobem je to útok na trvající americkou doktrínu, která čerpá ještě ze zkušeností z dob studené války. Technologie jde však rychle dopředu a pokud i Američané chtějí držet krok s dobou, budou muset zcela změnit svůj dosavadní způsob uvažování.