Indie uštědřila nákupem ruských zbraní USA políček. A ne jen jeden!

Komentář Petra Šulky – Při nedávné návštěvě Indii podepsal prezident Putin obří zbrojní zakázku v hodnotě 5,5 miliardy dolarů na systém protiletadlové obrany S-400. ten je doslova korunním klenotem ruského zbrojního průmyslu. A to i přes hrozby USA, že pokud se tak stane, Washington uvalí na Indii sankce.

Výměna vojenských technologií mezi Moskvou a Dillí není žádnou novinkou. První smlouvu podepsaly obě mocnosti již v roce 1984. Rusko dokonce nejdříve pronajalo a poté i prodalo Indii atomovou ponorku, což je dosud jediný podobný obchod na světě. Indům se sice podařilo obě lodi poškodit (u INS Arihant vloni námořníci zapomněli při ponoření zavřít jeden z poklopů) a jednu s k nelibosti Rusů mohli prohlédnout i Američané, ovšem nic to nemění na skutečnosti, že mezi oběma státy jsou skutečně mimořádné vztahy.  

Po podepsání smlouvy se okamžitě z Washingtonu ozval prezident Donald Trump s výhrůžkou, že pokud Indie celý kontrakt nezruší „brzy pozná následky“. Jaké? Budou na ní uvaleny sankce, které podle USA a EU, mají dopadnout na každého, kdo po anexi Krymu nakupuje ruské zbraně. Teoreticky by tedy na Indii měly dopadnout omezení v obchodu se strategickými a vojenskými technologiemi. To se však nestane.

Indický premiér Naréndra Módí vzkázal Washingtonu, že Indie je hrdý a nezávislý stát, a i přes hrozbu sankcí bude dělat to co, pro svoji bezpečnost bude považovat za nutné a prospěšné. Situaci musel uklidnit sám šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Ten prohlásil, že Indie je „velký americký partner a přítel“ a rozhodně proti ní žádné sankce nebudou mířit. Proč jsou Spojené státy vůči Indii najednou tak smířlivé?

Odpověď je jednoduchá. USA Indii potřebují v oblasti čím dál tím více. Indie má kratičkou hranici s Afghánistánem, která by v případě nouze mohla být využita k zásobování amerických jednotek v této neklidné zemi. Sousední Pákistán, který byl dlouhá léta nejbližším spojencem se ukazuje jako naprosto nespolehlivý a nepřijatelný stát, který má navíc čím dál tím blíže k Pekingu. S oběma zeměmi má naopak Dillí spory o hranice a s Čínou jsou i velkým obchodním konkurentem.

Ostatně tiché spojenectví Indie a USA proti stále rostoucí moci Číny je to, co obě mocnosti spojuje. A i Moskva, který má jinak s Pekingem výborné vztahy, nemá nic proti tomu vytvořit mu na jeho jižní hranici jistou protiváhu. Hlavním důvodem americké umírněnosti je především obchod. Indie je nejrychleji rostoucí ekonomika světa a štědře utrácí.  Na začátku roku USA a Indie podepsaly zbrojní zakázku za 12 miliard dolarů.

Vedle bitevních vrtulníků Apache a šedesáti protiponorkových vrtulníků MH-60R se jedná o houfnice M777 a především o vojenská dopravní letadla C-17 za 4,7 miliardy USD. Byla podepsaná i vojensko-technická spolupráce na nukleárním programu, takže Indie dostala přístup k nejtajnějším americkým nukleárním technologiím.

Indové uvažují i o nákupu stíhaček F-18 nebo dokonce F-35. Je to první větší kus, který se Američanům na indickém koláči podařil. Celkově však vojenský obchod s USA tvoří jen 15 % všech zahraničních nákupů pro indickou armádu. Plných 62 % zbraní nakoupených pro ni v letech 2008-2017 bylo z Ruska.

A Indie se Washingtonu chystá uštědřit další políčky. Minulý týden ruský velvyslanec v Indii Alexandr Kudašev oznámil, že se chystá smlouva o dodávkách helikoptér Kamov, dvou fregat a licenční výrobu nejnovějších verzí útočné pušky Kalašnikov. Ještě horší jsou pro americkou administrativu zprávy o ropném obchodu Indie-Irán. Podle slov indického ministra energetiky Dharmenda Pradhániho z minulého týdne chce Indie nákup ropných produktů z Indie i přes hrozbu sankcí USA navýšit. Indie potvrdila, že v nákupu teheránské ropy bude pokračovat. Její rostoucí hladová ekonomika ji potřebuje.

Zatím jedinou odpověď na indickou politiku přichystaly největší soupeři Indie: krátce po podepsání rusko-indického kontraktu se Čína a Pákistán dohodli na dodávkách a společné výrobě vysoce vyspělých čínských dronů Wing Loong II. Amerika až na silná slova některých senátorů z řad jestřábů oficiálně mlčí. A Evropa Indům v jejich íránské politice fandí.

Floridský senátor Ted Yodo tvrdí, že si Indie bude muset vybrat mezi Ruskem a USA. Není tomu tak. Indie je raketově rostoucí velmoc, která dokáže své zájmy tvrdě prosazovat.  Už to není země třetího světa potupně žádající o pomoc, ale minimálně regionální supervelmoc.  A na tuto bohatou nevěstu čeká více ženichů a ona si může vybírat. A USA tentokrát tahá za hodně krátký konec lana. Navíc, pokud se bude pokoušet o nátlakovou politiku sankcí a silných slov, může tvrdě narazit.

Související

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

Více souvisejících

Indie Rusko USA (Spojené státy americké) Čína Donald Trump Naréndra Módí (indický premiér) zbraně Rakety S-400

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump

Evropa vyzvala Trumpa, aby uspořádal setkání Zelenského s Putinem

Evropští lídři na summitu G7 ve francouzském lázeňském městě Évian-les-Bains vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby prolomil patovou situaci ve válce na Ukrajině. Navrhli mu, aby ve Spojených státech uspořádal a hostil přímé rozhovory mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump v reakci na to vyjádřil politování nad obrovskou antipatií, která mezi oběma státníky panuje, což podle něj dosažení dohody velmi ztěžuje, nicméně slíbil, že udělá vše, co bude v jeho silách. Poznamenal také, že Moskva by měla přistoupit na dohodu, protože stejně jako Ukrajina ztratila obrovské množství lidí.

včera

Hormuzský průliv

Americká rozvědka: Írán získal schopnost kdykoli zablokovat Hormuzský průliv

Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že Írán získal schopnost kdykoli v budoucnu zcela zablokovat přístup do strategicky klíčového Hormuzského průlivu. Podle informací CNN od zdrojů obeznámených s těmito analýzami představuje tato nově prokázaná schopnost Teheránu mocný nástroj, kterým může zásadním způsobem poškodit globální ekonomiku. Válka v regionu tak od základu změnila uvažování tamního režimu o možnostech využití asymetrické síly.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Ruská válečná loď vystřelila v Lamanšském průlivu směrem k britské jachtě

V Lamanšském průlivu došlo k vážnému incidentu, který dále vyostřil už tak napjaté vztahy mezi Velkou Británií a Ruskem. Posádka ruské válečné lodi vystřelila varovný výstřel směrem k jachtě registrované ve Velké Británii, která se k plavidlu přiblížila. Událost se odehrála v mezinárodních vodách přibližně dvacet námořních mil jižně od ostrova Wight v oblasti mezi britským pobřežím a Normandií.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola v Kongu je smrtící. Zdravotníci oslavují každého vyléčeného pacienta

V těžce zasaženém severovýchodě Demokratické republiky Kongo, kde vládne strach z epidemie eboly, zažívají zdravotníci výjimečné momenty úlevy. V nemocnici v oblasti Mongbwalu propukly oslavy, zpěv a tanec poté, co se podařilo úspěšně vyléčit jednoho z pacientů. Pro personál i místní komunitu, která denně čelí zprávám o úmrtích, představuje každý zachráněný život obrovský důvod k radosti a naději.

včera

FBI, ilustrační fotografie

FBI zmařila atentát na Trumpa. Útočníci měli vtrhnout do Bílého domu

Federální úřad pro vyšetřování spolu se svými bezpečnostními partnery překazil plánovaný útok, jehož cílem se měl stát víkendový galavečer smíšených bojových umění UFC Freedom 250 ve Washingtonu. Vyšetřovatelé do pondělí zadrželi pět podezřelých a identifikovali celkem 23 osob, které měly tvořit potenciální síť spiklenců.

včera

Ilustrační foto

Lodě se ani po uzavření míru do Hormuzského průlivu neženou

Oznámení předběžné mírové dohody mezi Spojenými státy a Íránem přineslo první pozitivní signály na komoditních trzích, kde ceny ropy zaznamenaly další pokles. Globální benchmark v podobě ropy Brent oslabil o 2,6 procenta na přibližnou hodnotu 81,05 dolaru za barel, což navázalo na předchozí propad o 4,5 procenta bezprostředně po nedělním zveřejnění zprávy o dosažení shody.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko si najde způsob, jak cestu Ukrajiny do EU zablokovat

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky. 

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš zhodnotil půlrok vlády. Nechtěli jsme dobu hájení, prohlásil

Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.

včera

Lodní doprava, ilustrační fotografie.

V Chorvatsku vyprostili tělo čtvrté oběti nedělní tragické nehody

V Chorvatsku pokračuje vyšetřování nedělní tragické lodní nehody, kdy se po srážce potopila plachetnice s českou posádkou. Neštěstí nepřežili čtyři lidé. Z trosek lodě již bylo vyproštěno tělo čtvrtého zesnulého, jenž byl bezprostředně po incidentu pohřešován. 

včera

Dominik Feri

Feriho zřejmě čeká další soud. Žalobkyně se s rozhodnutím nespokojila

Exposlance Dominika Feriho, který byl v květnu propuštěn z vězení, kde si odpykával trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, zřejmě čeká ještě další soudní přelíčení. Žalobkyně se totiž odvolala proti květnovému rozhodnutí pražského obvodního soudu. 

včera

včera

Léto v Praze

Počasí bude o víkendu v Česku tropické, teploty dosáhnou až 35 stupňů

Následující víkend přinese do České republiky velmi horké letní počasí, které však na mnoha místech doprovodí silné bouřky. V sobotu i v neděli bude převládat jasná až polojasná obloha. Během dne se však bude oblačnost přechodně zvětšovat a místy se vytvoří přeháňky nebo bouřky, které mohou být ojediněle i velmi intenzivní.

15. června 2026 21:01

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že i když se mu podařilo zachránit zemi před úplným zničením, současný boj ještě zdaleka neskončil. Izrael podle něj musí zůstat i nadále ve střehu a chránit se tak, jak je to nutné.

15. června 2026 19:40

Prezident Trump

Podepsali jsme dohodu o ukončení války, lodě už proplouvají Hormuzským průlivem, oznámil Trump

Podpisem memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem došlo k dohodě, která na příštích 60 dní zajišťuje volný pohyb strategickým Hormuzským průlivem výměnou za zrušení americké námořní blokády. Dokument elektronicky stvrdili americký prezident Donald Trump, viceprezident JD Vance a předseda íránského parlamentu Mohammad Gálibáf, přičemž oficiální ceremoniál je naplánován na pátek v Ženevě. Podle vyjádření vysokých představitelů americké administrativy budou kompletní detaily ujednání zveřejněny během následujících 24 až 48 hodin, zatímco text samotné dohody bude uvolněn až po pátečním ceremoniálu.

15. června 2026 18:24

Česká televize, ilustrační foto

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do stávky

Zástupci iniciativy Veřejnoprávně oficiálně potvrdili, že pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupí do výstražné stávky. Tímto krokem reagují na pondělní krok kabinetu, který schválil legislativní návrh na úplné zrušení koncesionářských poplatků a citelné snížení rozpočtů obou veřejnoprávních institucí. Podobu protestní akce a její přesný harmonogram plánují organizátoři zveřejnit během nadcházející středy.

15. června 2026 17:10

Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat

Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy