Komentář Petra Šulky – Při nedávné návštěvě Indii podepsal prezident Putin obří zbrojní zakázku v hodnotě 5,5 miliardy dolarů na systém protiletadlové obrany S-400. ten je doslova korunním klenotem ruského zbrojního průmyslu. A to i přes hrozby USA, že pokud se tak stane, Washington uvalí na Indii sankce.
Výměna vojenských technologií mezi Moskvou a Dillí není žádnou novinkou. První smlouvu podepsaly obě mocnosti již v roce 1984. Rusko dokonce nejdříve pronajalo a poté i prodalo Indii atomovou ponorku, což je dosud jediný podobný obchod na světě. Indům se sice podařilo obě lodi poškodit (u INS Arihant vloni námořníci zapomněli při ponoření zavřít jeden z poklopů) a jednu s k nelibosti Rusů mohli prohlédnout i Američané, ovšem nic to nemění na skutečnosti, že mezi oběma státy jsou skutečně mimořádné vztahy.
Po podepsání smlouvy se okamžitě z Washingtonu ozval prezident Donald Trump s výhrůžkou, že pokud Indie celý kontrakt nezruší „brzy pozná následky“. Jaké? Budou na ní uvaleny sankce, které podle USA a EU, mají dopadnout na každého, kdo po anexi Krymu nakupuje ruské zbraně. Teoreticky by tedy na Indii měly dopadnout omezení v obchodu se strategickými a vojenskými technologiemi. To se však nestane.
Indický premiér Naréndra Módí vzkázal Washingtonu, že Indie je hrdý a nezávislý stát, a i přes hrozbu sankcí bude dělat to co, pro svoji bezpečnost bude považovat za nutné a prospěšné. Situaci musel uklidnit sám šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Ten prohlásil, že Indie je „velký americký partner a přítel“ a rozhodně proti ní žádné sankce nebudou mířit. Proč jsou Spojené státy vůči Indii najednou tak smířlivé?
Odpověď je jednoduchá. USA Indii potřebují v oblasti čím dál tím více. Indie má kratičkou hranici s Afghánistánem, která by v případě nouze mohla být využita k zásobování amerických jednotek v této neklidné zemi. Sousední Pákistán, který byl dlouhá léta nejbližším spojencem se ukazuje jako naprosto nespolehlivý a nepřijatelný stát, který má navíc čím dál tím blíže k Pekingu. S oběma zeměmi má naopak Dillí spory o hranice a s Čínou jsou i velkým obchodním konkurentem.
Ostatně tiché spojenectví Indie a USA proti stále rostoucí moci Číny je to, co obě mocnosti spojuje. A i Moskva, který má jinak s Pekingem výborné vztahy, nemá nic proti tomu vytvořit mu na jeho jižní hranici jistou protiváhu. Hlavním důvodem americké umírněnosti je především obchod. Indie je nejrychleji rostoucí ekonomika světa a štědře utrácí. Na začátku roku USA a Indie podepsaly zbrojní zakázku za 12 miliard dolarů.
Vedle bitevních vrtulníků Apache a šedesáti protiponorkových vrtulníků MH-60R se jedná o houfnice M777 a především o vojenská dopravní letadla C-17 za 4,7 miliardy USD. Byla podepsaná i vojensko-technická spolupráce na nukleárním programu, takže Indie dostala přístup k nejtajnějším americkým nukleárním technologiím.
Indové uvažují i o nákupu stíhaček F-18 nebo dokonce F-35. Je to první větší kus, který se Američanům na indickém koláči podařil. Celkově však vojenský obchod s USA tvoří jen 15 % všech zahraničních nákupů pro indickou armádu. Plných 62 % zbraní nakoupených pro ni v letech 2008-2017 bylo z Ruska.
A Indie se Washingtonu chystá uštědřit další políčky. Minulý týden ruský velvyslanec v Indii Alexandr Kudašev oznámil, že se chystá smlouva o dodávkách helikoptér Kamov, dvou fregat a licenční výrobu nejnovějších verzí útočné pušky Kalašnikov. Ještě horší jsou pro americkou administrativu zprávy o ropném obchodu Indie-Irán. Podle slov indického ministra energetiky Dharmenda Pradhániho z minulého týdne chce Indie nákup ropných produktů z Indie i přes hrozbu sankcí USA navýšit. Indie potvrdila, že v nákupu teheránské ropy bude pokračovat. Její rostoucí hladová ekonomika ji potřebuje.
Zatím jedinou odpověď na indickou politiku přichystaly největší soupeři Indie: krátce po podepsání rusko-indického kontraktu se Čína a Pákistán dohodli na dodávkách a společné výrobě vysoce vyspělých čínských dronů Wing Loong II. Amerika až na silná slova některých senátorů z řad jestřábů oficiálně mlčí. A Evropa Indům v jejich íránské politice fandí.
Floridský senátor Ted Yodo tvrdí, že si Indie bude muset vybrat mezi Ruskem a USA. Není tomu tak. Indie je raketově rostoucí velmoc, která dokáže své zájmy tvrdě prosazovat. Už to není země třetího světa potupně žádající o pomoc, ale minimálně regionální supervelmoc. A na tuto bohatou nevěstu čeká více ženichů a ona si může vybírat. A USA tentokrát tahá za hodně krátký konec lana. Navíc, pokud se bude pokoušet o nátlakovou politiku sankcí a silných slov, může tvrdě narazit.
Související
"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota
Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát
Indie , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Čína , Donald Trump , Naréndra Módí (indický premiér) , zbraně , Rakety S-400
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
před 1 hodinou
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
před 3 hodinami
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
před 4 hodinami
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
před 5 hodinami
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
před 7 hodinami
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
před 8 hodinami
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
před 9 hodinami
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
před 10 hodinami
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
před 12 hodinami
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
včera
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
včera
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
včera
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
včera
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
včera
FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem
včera
Počasí bude lákat do hor. Meteorologové upozorňují na možná úskalí
včera
Počet ničivého ruského útoku na bývalou školu dál roste. Záchranáři evidují přes 50 mrtvých
včera
Nevyhraje ani Kyjev, ani Moskva. Rutte řekl, jak skončí válka na Ukrajině
včera
Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI
včera
Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště
Série poplašných zpráv o uložení výbušnin dnes opět zasáhla civilní letectví a vyvolala bezpečnostní opatření na řadě evropských letišť. V Praze se terčem hrozeb stalo už devět letů směřujících do metropole nebo z ní odlétajících. Letiště Václava Havla webu The Guardian potvrdilo, že policie přijala potřebná bezpečnostní opatření, přičemž běžný provoz letiště zůstává bez přímého omezení.
Zdroj: Libor Novák