Komentář Petra Šulky – Při nedávné návštěvě Indii podepsal prezident Putin obří zbrojní zakázku v hodnotě 5,5 miliardy dolarů na systém protiletadlové obrany S-400. ten je doslova korunním klenotem ruského zbrojního průmyslu. A to i přes hrozby USA, že pokud se tak stane, Washington uvalí na Indii sankce.
Výměna vojenských technologií mezi Moskvou a Dillí není žádnou novinkou. První smlouvu podepsaly obě mocnosti již v roce 1984. Rusko dokonce nejdříve pronajalo a poté i prodalo Indii atomovou ponorku, což je dosud jediný podobný obchod na světě. Indům se sice podařilo obě lodi poškodit (u INS Arihant vloni námořníci zapomněli při ponoření zavřít jeden z poklopů) a jednu s k nelibosti Rusů mohli prohlédnout i Američané, ovšem nic to nemění na skutečnosti, že mezi oběma státy jsou skutečně mimořádné vztahy.
Po podepsání smlouvy se okamžitě z Washingtonu ozval prezident Donald Trump s výhrůžkou, že pokud Indie celý kontrakt nezruší „brzy pozná následky“. Jaké? Budou na ní uvaleny sankce, které podle USA a EU, mají dopadnout na každého, kdo po anexi Krymu nakupuje ruské zbraně. Teoreticky by tedy na Indii měly dopadnout omezení v obchodu se strategickými a vojenskými technologiemi. To se však nestane.
Indický premiér Naréndra Módí vzkázal Washingtonu, že Indie je hrdý a nezávislý stát, a i přes hrozbu sankcí bude dělat to co, pro svoji bezpečnost bude považovat za nutné a prospěšné. Situaci musel uklidnit sám šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Ten prohlásil, že Indie je „velký americký partner a přítel“ a rozhodně proti ní žádné sankce nebudou mířit. Proč jsou Spojené státy vůči Indii najednou tak smířlivé?
Odpověď je jednoduchá. USA Indii potřebují v oblasti čím dál tím více. Indie má kratičkou hranici s Afghánistánem, která by v případě nouze mohla být využita k zásobování amerických jednotek v této neklidné zemi. Sousední Pákistán, který byl dlouhá léta nejbližším spojencem se ukazuje jako naprosto nespolehlivý a nepřijatelný stát, který má navíc čím dál tím blíže k Pekingu. S oběma zeměmi má naopak Dillí spory o hranice a s Čínou jsou i velkým obchodním konkurentem.
Ostatně tiché spojenectví Indie a USA proti stále rostoucí moci Číny je to, co obě mocnosti spojuje. A i Moskva, který má jinak s Pekingem výborné vztahy, nemá nic proti tomu vytvořit mu na jeho jižní hranici jistou protiváhu. Hlavním důvodem americké umírněnosti je především obchod. Indie je nejrychleji rostoucí ekonomika světa a štědře utrácí. Na začátku roku USA a Indie podepsaly zbrojní zakázku za 12 miliard dolarů.
Vedle bitevních vrtulníků Apache a šedesáti protiponorkových vrtulníků MH-60R se jedná o houfnice M777 a především o vojenská dopravní letadla C-17 za 4,7 miliardy USD. Byla podepsaná i vojensko-technická spolupráce na nukleárním programu, takže Indie dostala přístup k nejtajnějším americkým nukleárním technologiím.
Indové uvažují i o nákupu stíhaček F-18 nebo dokonce F-35. Je to první větší kus, který se Američanům na indickém koláči podařil. Celkově však vojenský obchod s USA tvoří jen 15 % všech zahraničních nákupů pro indickou armádu. Plných 62 % zbraní nakoupených pro ni v letech 2008-2017 bylo z Ruska.
A Indie se Washingtonu chystá uštědřit další políčky. Minulý týden ruský velvyslanec v Indii Alexandr Kudašev oznámil, že se chystá smlouva o dodávkách helikoptér Kamov, dvou fregat a licenční výrobu nejnovějších verzí útočné pušky Kalašnikov. Ještě horší jsou pro americkou administrativu zprávy o ropném obchodu Indie-Irán. Podle slov indického ministra energetiky Dharmenda Pradhániho z minulého týdne chce Indie nákup ropných produktů z Indie i přes hrozbu sankcí USA navýšit. Indie potvrdila, že v nákupu teheránské ropy bude pokračovat. Její rostoucí hladová ekonomika ji potřebuje.
Zatím jedinou odpověď na indickou politiku přichystaly největší soupeři Indie: krátce po podepsání rusko-indického kontraktu se Čína a Pákistán dohodli na dodávkách a společné výrobě vysoce vyspělých čínských dronů Wing Loong II. Amerika až na silná slova některých senátorů z řad jestřábů oficiálně mlčí. A Evropa Indům v jejich íránské politice fandí.
Floridský senátor Ted Yodo tvrdí, že si Indie bude muset vybrat mezi Ruskem a USA. Není tomu tak. Indie je raketově rostoucí velmoc, která dokáže své zájmy tvrdě prosazovat. Už to není země třetího světa potupně žádající o pomoc, ale minimálně regionální supervelmoc. A na tuto bohatou nevěstu čeká více ženichů a ona si může vybírat. A USA tentokrát tahá za hodně krátký konec lana. Navíc, pokud se bude pokoušet o nátlakovou politiku sankcí a silných slov, může tvrdě narazit.
Související
"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota
Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát
Indie , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Čína , Donald Trump , Naréndra Módí (indický premiér) , zbraně , Rakety S-400
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Nejsem fanouškem Zelenského, jednat s ním je horší než s Putinem, prohlásil Trump
před 1 hodinou
Trump je buď užitečný idiot, nebo cíleně oslabuje Evropu, prohlásil kandidát na francouzského prezidenta
před 2 hodinami
Kdo to platil a kolik to stálo? Pavel poskytl detaily o své dovolené v Maroku i letu k volbám
před 3 hodinami
Vlak u Eurotunnelu smetl autobus. 19 lidí se zrnailo
před 4 hodinami
Trump označil obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie za ostudné. K ruským útokům na Ukrajinu mlčí
před 5 hodinami
Počasí: Příští týden nás čeká nadprůměrné teplo, teploty porostou až k 18 stupňům
včera
CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly
včera
FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa
včera
Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude
včera
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
včera
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
včera
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
včera
Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem
včera
Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí
Aktualizováno včera
Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi
včera
Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy
včera
Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?
včera
V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony
včera
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
včera
USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"
Americká armáda vypracovala nové plány pro případné útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, které by mohly zahrnovat i použití největší konvenční bomby v americkém arzenálu. Takzvaná „matka všech bomb“, oficiálně označená jako MOAB, by mohla být nasazena na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok by představoval výraznou eskalaci konfliktů v regionu, přičemž administrativa čelí rostoucímu tlaku před blížícími se volbami.
Zdroj: Libor Novák