Indie uštědřila nákupem ruských zbraní USA políček. A ne jen jeden!

Komentář Petra Šulky – Při nedávné návštěvě Indii podepsal prezident Putin obří zbrojní zakázku v hodnotě 5,5 miliardy dolarů na systém protiletadlové obrany S-400. ten je doslova korunním klenotem ruského zbrojního průmyslu. A to i přes hrozby USA, že pokud se tak stane, Washington uvalí na Indii sankce.

Výměna vojenských technologií mezi Moskvou a Dillí není žádnou novinkou. První smlouvu podepsaly obě mocnosti již v roce 1984. Rusko dokonce nejdříve pronajalo a poté i prodalo Indii atomovou ponorku, což je dosud jediný podobný obchod na světě. Indům se sice podařilo obě lodi poškodit (u INS Arihant vloni námořníci zapomněli při ponoření zavřít jeden z poklopů) a jednu s k nelibosti Rusů mohli prohlédnout i Američané, ovšem nic to nemění na skutečnosti, že mezi oběma státy jsou skutečně mimořádné vztahy.  

Po podepsání smlouvy se okamžitě z Washingtonu ozval prezident Donald Trump s výhrůžkou, že pokud Indie celý kontrakt nezruší „brzy pozná následky“. Jaké? Budou na ní uvaleny sankce, které podle USA a EU, mají dopadnout na každého, kdo po anexi Krymu nakupuje ruské zbraně. Teoreticky by tedy na Indii měly dopadnout omezení v obchodu se strategickými a vojenskými technologiemi. To se však nestane.

Indický premiér Naréndra Módí vzkázal Washingtonu, že Indie je hrdý a nezávislý stát, a i přes hrozbu sankcí bude dělat to co, pro svoji bezpečnost bude považovat za nutné a prospěšné. Situaci musel uklidnit sám šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Ten prohlásil, že Indie je „velký americký partner a přítel“ a rozhodně proti ní žádné sankce nebudou mířit. Proč jsou Spojené státy vůči Indii najednou tak smířlivé?

Odpověď je jednoduchá. USA Indii potřebují v oblasti čím dál tím více. Indie má kratičkou hranici s Afghánistánem, která by v případě nouze mohla být využita k zásobování amerických jednotek v této neklidné zemi. Sousední Pákistán, který byl dlouhá léta nejbližším spojencem se ukazuje jako naprosto nespolehlivý a nepřijatelný stát, který má navíc čím dál tím blíže k Pekingu. S oběma zeměmi má naopak Dillí spory o hranice a s Čínou jsou i velkým obchodním konkurentem.

Ostatně tiché spojenectví Indie a USA proti stále rostoucí moci Číny je to, co obě mocnosti spojuje. A i Moskva, který má jinak s Pekingem výborné vztahy, nemá nic proti tomu vytvořit mu na jeho jižní hranici jistou protiváhu. Hlavním důvodem americké umírněnosti je především obchod. Indie je nejrychleji rostoucí ekonomika světa a štědře utrácí.  Na začátku roku USA a Indie podepsaly zbrojní zakázku za 12 miliard dolarů.

Vedle bitevních vrtulníků Apache a šedesáti protiponorkových vrtulníků MH-60R se jedná o houfnice M777 a především o vojenská dopravní letadla C-17 za 4,7 miliardy USD. Byla podepsaná i vojensko-technická spolupráce na nukleárním programu, takže Indie dostala přístup k nejtajnějším americkým nukleárním technologiím.

Indové uvažují i o nákupu stíhaček F-18 nebo dokonce F-35. Je to první větší kus, který se Američanům na indickém koláči podařil. Celkově však vojenský obchod s USA tvoří jen 15 % všech zahraničních nákupů pro indickou armádu. Plných 62 % zbraní nakoupených pro ni v letech 2008-2017 bylo z Ruska.

A Indie se Washingtonu chystá uštědřit další políčky. Minulý týden ruský velvyslanec v Indii Alexandr Kudašev oznámil, že se chystá smlouva o dodávkách helikoptér Kamov, dvou fregat a licenční výrobu nejnovějších verzí útočné pušky Kalašnikov. Ještě horší jsou pro americkou administrativu zprávy o ropném obchodu Indie-Irán. Podle slov indického ministra energetiky Dharmenda Pradhániho z minulého týdne chce Indie nákup ropných produktů z Indie i přes hrozbu sankcí USA navýšit. Indie potvrdila, že v nákupu teheránské ropy bude pokračovat. Její rostoucí hladová ekonomika ji potřebuje.

Zatím jedinou odpověď na indickou politiku přichystaly největší soupeři Indie: krátce po podepsání rusko-indického kontraktu se Čína a Pákistán dohodli na dodávkách a společné výrobě vysoce vyspělých čínských dronů Wing Loong II. Amerika až na silná slova některých senátorů z řad jestřábů oficiálně mlčí. A Evropa Indům v jejich íránské politice fandí.

Floridský senátor Ted Yodo tvrdí, že si Indie bude muset vybrat mezi Ruskem a USA. Není tomu tak. Indie je raketově rostoucí velmoc, která dokáže své zájmy tvrdě prosazovat.  Už to není země třetího světa potupně žádající o pomoc, ale minimálně regionální supervelmoc.  A na tuto bohatou nevěstu čeká více ženichů a ona si může vybírat. A USA tentokrát tahá za hodně krátký konec lana. Navíc, pokud se bude pokoušet o nátlakovou politiku sankcí a silných slov, může tvrdě narazit.

Související

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

Více souvisejících

Indie Rusko USA (Spojené státy americké) Čína Donald Trump Naréndra Módí (indický premiér) zbraně Rakety S-400

Aktuálně se děje

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

včera

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

včera

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

včera

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy