Komentář Petra Šulky – Při nedávné návštěvě Indii podepsal prezident Putin obří zbrojní zakázku v hodnotě 5,5 miliardy dolarů na systém protiletadlové obrany S-400. ten je doslova korunním klenotem ruského zbrojního průmyslu. A to i přes hrozby USA, že pokud se tak stane, Washington uvalí na Indii sankce.
Výměna vojenských technologií mezi Moskvou a Dillí není žádnou novinkou. První smlouvu podepsaly obě mocnosti již v roce 1984. Rusko dokonce nejdříve pronajalo a poté i prodalo Indii atomovou ponorku, což je dosud jediný podobný obchod na světě. Indům se sice podařilo obě lodi poškodit (u INS Arihant vloni námořníci zapomněli při ponoření zavřít jeden z poklopů) a jednu s k nelibosti Rusů mohli prohlédnout i Američané, ovšem nic to nemění na skutečnosti, že mezi oběma státy jsou skutečně mimořádné vztahy.
Po podepsání smlouvy se okamžitě z Washingtonu ozval prezident Donald Trump s výhrůžkou, že pokud Indie celý kontrakt nezruší „brzy pozná následky“. Jaké? Budou na ní uvaleny sankce, které podle USA a EU, mají dopadnout na každého, kdo po anexi Krymu nakupuje ruské zbraně. Teoreticky by tedy na Indii měly dopadnout omezení v obchodu se strategickými a vojenskými technologiemi. To se však nestane.
Indický premiér Naréndra Módí vzkázal Washingtonu, že Indie je hrdý a nezávislý stát, a i přes hrozbu sankcí bude dělat to co, pro svoji bezpečnost bude považovat za nutné a prospěšné. Situaci musel uklidnit sám šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Ten prohlásil, že Indie je „velký americký partner a přítel“ a rozhodně proti ní žádné sankce nebudou mířit. Proč jsou Spojené státy vůči Indii najednou tak smířlivé?
Odpověď je jednoduchá. USA Indii potřebují v oblasti čím dál tím více. Indie má kratičkou hranici s Afghánistánem, která by v případě nouze mohla být využita k zásobování amerických jednotek v této neklidné zemi. Sousední Pákistán, který byl dlouhá léta nejbližším spojencem se ukazuje jako naprosto nespolehlivý a nepřijatelný stát, který má navíc čím dál tím blíže k Pekingu. S oběma zeměmi má naopak Dillí spory o hranice a s Čínou jsou i velkým obchodním konkurentem.
Ostatně tiché spojenectví Indie a USA proti stále rostoucí moci Číny je to, co obě mocnosti spojuje. A i Moskva, který má jinak s Pekingem výborné vztahy, nemá nic proti tomu vytvořit mu na jeho jižní hranici jistou protiváhu. Hlavním důvodem americké umírněnosti je především obchod. Indie je nejrychleji rostoucí ekonomika světa a štědře utrácí. Na začátku roku USA a Indie podepsaly zbrojní zakázku za 12 miliard dolarů.
Vedle bitevních vrtulníků Apache a šedesáti protiponorkových vrtulníků MH-60R se jedná o houfnice M777 a především o vojenská dopravní letadla C-17 za 4,7 miliardy USD. Byla podepsaná i vojensko-technická spolupráce na nukleárním programu, takže Indie dostala přístup k nejtajnějším americkým nukleárním technologiím.
Indové uvažují i o nákupu stíhaček F-18 nebo dokonce F-35. Je to první větší kus, který se Američanům na indickém koláči podařil. Celkově však vojenský obchod s USA tvoří jen 15 % všech zahraničních nákupů pro indickou armádu. Plných 62 % zbraní nakoupených pro ni v letech 2008-2017 bylo z Ruska.
A Indie se Washingtonu chystá uštědřit další políčky. Minulý týden ruský velvyslanec v Indii Alexandr Kudašev oznámil, že se chystá smlouva o dodávkách helikoptér Kamov, dvou fregat a licenční výrobu nejnovějších verzí útočné pušky Kalašnikov. Ještě horší jsou pro americkou administrativu zprávy o ropném obchodu Indie-Irán. Podle slov indického ministra energetiky Dharmenda Pradhániho z minulého týdne chce Indie nákup ropných produktů z Indie i přes hrozbu sankcí USA navýšit. Indie potvrdila, že v nákupu teheránské ropy bude pokračovat. Její rostoucí hladová ekonomika ji potřebuje.
Zatím jedinou odpověď na indickou politiku přichystaly největší soupeři Indie: krátce po podepsání rusko-indického kontraktu se Čína a Pákistán dohodli na dodávkách a společné výrobě vysoce vyspělých čínských dronů Wing Loong II. Amerika až na silná slova některých senátorů z řad jestřábů oficiálně mlčí. A Evropa Indům v jejich íránské politice fandí.
Floridský senátor Ted Yodo tvrdí, že si Indie bude muset vybrat mezi Ruskem a USA. Není tomu tak. Indie je raketově rostoucí velmoc, která dokáže své zájmy tvrdě prosazovat. Už to není země třetího světa potupně žádající o pomoc, ale minimálně regionální supervelmoc. A na tuto bohatou nevěstu čeká více ženichů a ona si může vybírat. A USA tentokrát tahá za hodně krátký konec lana. Navíc, pokud se bude pokoušet o nátlakovou politiku sankcí a silných slov, může tvrdě narazit.
Související
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
Tragédie v nočním klubu v Goa: Při požáru zemřelo nejméně 25 lidí včetně turistů
Indie , Rusko , USA (Spojené státy americké) , Čína , Donald Trump , Naréndra Módí (indický premiér) , zbraně , Rakety S-400
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 47 minutami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 1 hodinou
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 2 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 3 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
včera
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
včera
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
včera
Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio
včera
Írán pálil po americké stíhačce a sestřelil dron. Za nové nálety hrozí odvetou
včera
CNN: Trumpova administrativa zakázala klíčovým lékařským pracovníkům v USA mluvit s WHO
Klíčoví američtí představitelé zodpovědní za vedení výzkumu infekčních onemocnění dostali zákaz mluvit přímo se Světovou zdravotnickou organizací, což je efektivně vyřadilo z globálních diskusí o epidemiích. Podle uniklých dokumentů a svědectví několika zdrojů webu CNN vydala Trumpova administrativa směrnici, která zakazuje pracovníkům Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID) komunikovat s touto mezinárodní organizací. Tento federální úřad přitom po celá desetiletí vedl doktor Anthony Fauci a hrál zásadní roli při vývoji léků pro krizové stavy veřejného zdraví, včetně onemocnění HIV či covidu-19.
Zdroj: Libor Novák