Válka USA s Čínou a Ruskem? Výsledek může být překvapivý, varuje expert

Velké změny jsou nutné

Komise pro národní bezpečnostní strategii je americkým Kongresem vytvořený panel, v němž zasedají republikáni i demokraté, který má vyhodnotit novou bezpečnostní strategii USA z roku 2017, konstatuje Cheng. Vysvětluje, že ta přinesla velkou změnu, jelikož se přesouvá od zaměření na boj s terorismem, který byl prioritou od 11. září 2001, k výzvě představované velkými revizionistickými státy, jmenovitě Čínou a Ruskem.

Zpráva uvedené komise tento posun nezpochybňuje, ale zároveň dává jasně najevo, že pokud má být novou prioritou americké armády čelit Číně a Rusku, jsou nutné velké změny a reformy, připomíná expert. Dodává, že obě země považují USA za hlavní překážku pro vlastní dominanci ve svých regionech.   

Čína a Rusko tak podle závěrů komise spustily programy na modernizaci svých armád, které mají vymazat klíčové americké výhody, uvádí analytik. Podotýká, že v rámci těchto snah jsou rozvíjeny prostředky umožňující opotřebovávací, kybernetické a další formy útoků na americká vojska i území Spojených států.

Zpráva rovněž varuje, že americká armáda může v budoucím konfliktu s Čínou nebo Ruskem utrpět nepřijatelně vysoké ztráty a mít problém zvítězit, poukazuje Cheng. Doplňuje, že podle komise dokonce hrozí i prohra v takové válce.

Svou zprávu minulý týden vydala také Komise pro hodnocení americko-čínských ekonomických a bezpečnostních vztahů, konstatuje analytik. Vysvětluje, že i tuto komisi vytvořil americký Kongres, v roce 2000 a pověřil ji sledováním bilaterálních americko-čínských obchodních a hospodářských vztahů a z nich vyplývajících dopadů pro bezpečnost USA, přičemž její zjištění jsou prezentovány každoročně.

Ačkoliv tato komise vnímá bezpečnost více zeširoka a se specifickým zaměřením na Čínu, její letošní zpráva hovoří o množství nových hrozeb vyplývajících z čínské hospodářské a bezpečnostní politiky, uvádí expert. Upozorňuje například na zjištění, že čínský státní, trh pokřivující ekonomický model představuje výzvu pro americké hospodářské a bezpečnostní zájmy, jelikož staví zahraniční firmy do nevýhody skrze podporu vlastních společností za situace, kdy vliv čínského státu na ekonomiku neslábne, ale naopak roste.        

Zpráva také dochází k závěru, že modernizace Čínské lidově osvobozenecké armády posiluje schopnost Číny vojensky čelit Spojeným státům, a podobně jako první uvedená zpráva zpochybňuje předpoklad, že USA si dokážou zajistit vzdušnou, námořní a zpravodajskou dominanci v případě konfliktu v Asii, připomíná Cheng. Dodává, že dokument pouze suše konstatuje, že s ohledem na pokrok čínského letectva již nelze očekávat, že v případě války v Indo-pacifickém regionu by si Spojené státy a jejich spojenci udrželi vzdušnou nadvládu.   

Dalším závěrem zprávy je také varování, že rostoucí americká závislost na Číně na poli informačních a komunikačních technologií, především ve vztahu k internetu, vystavuje potenciálnímu ohrožení klíčovou americkou infrastrukturu, uvádí analytik. Zmiňuje rozsah čínské státní podpory rozvoji datové sítě 5G a technologií vytvářejících "enormní ekonomický, bezpečnostní, zásobovací řetězec" a ohrožujících data ve Spojených státech.

Americká armáda je slabší, než se soudí

Obě uvedené zprávy jsou podle Changa potvrzením toho, co tvrdí think-tank The Heritage Foundation - že americká armáda je mnohem slabší, než se obecně soudí. Analýza zmíněného think tanku pro rok 2019 ostatně tvrdí, že ozbrojené síly Spojených států jsou jen z malé části schopné naplnit požadavek obrany klíčových amerických zájmů.

Všechny uvedené zprávy konstatují, že v důsledku nedostatečných investic do vývoje a výzkumu, omezených inovací a dlouhého angažmá na Blízkém východě jsou USA mnohem zranitelnější, než se uvádí, především tváří v tvář vytrvalé snaze Číny a Ruska o jejich dostižení, poukazuje analytik. Doplňuje, že zprávy také vrhají ostřejší světlo na poslední americko-čínské bezpečnostní a politická jednání.

Rozhovory mezi americkými ministry obrany a zahraničí Jimmem Mattisem a Mikem Pompeem a jejich čínskými protějšky Wej Feng-chem a Jangem Ťie-čch'em byly odloženy poté, co USA oznámily další prodej zbraní Tchaj-wanu a závěrečná společná tisková konference naznačila, že obě strany zůstávají v klíčových bezpečnostních tématech rozdělené, zdůrazňuje Cheng.

Mattis například zopakoval, že americké vojenské letouny a lodě budou operovat všude, kde jim to umožňuje mezinárodní právo, zatímco Jang kontroval, že Američané by měli přestat posílat svá plavidla a letadla k "čínským hranicím" v Jihočínském moři, připomíná odborník. Vysvětluje, že Jangovy poznámky zazněly poté, co se čínský torpédoborec přiblížil k americkému plavidlu USS Decatur, které uplatňovalo právo na svobodnou plavbu poblíž Spratlyho ostrovů.

"Široce se soudí, že očekávané setkání mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem na summitu G20 v Argentině na konci listopadu se bude soustředit na obchodní spory, ale může se stát, že spory a další politicko-bezpečnostní otázky budou také tématem rozhovorů," uzavírá Cheng.