Máme munici jen na deset dní, přiznává Indie. Zatímco její letectvo využívá stroje ze sovětské éry, Pákistán má k dispozici moderní čínské a americké letouny

Indie a Pákistán spojuje dlouholetá historie vzájemné podezřívavosti a nepřátelství. Jejich letecký souboj se nicméně odehrál bezmála po takřka padesáti letech, poukazuje New York Times, a sloužil jako jedinečný test schopností indické armády. A nedopadl pro miliardovou zemi příliš pozitivně.

Podle odhadů indické vlády by země dokázala své vojáky zásobovat municí jen 10 dní, pokud by vypukl intenzivní válečný konflikt. Indie trpí též zastaralým armádním vybavením. 68% vybavení je tak staré, že jej lze považovat „archivní“. Sestřelené indické letadlo to dokazuje – jednalo se o starou stíhačku MiG|-21 ještě z dob SSSR.

Podle indických zdrojů letadlo sestřelila mnohem modernější stíhačka F-16, vyráběná USA. Pákistán to odmítá. USA tvrdí, že celou záležitost důkladně prozkoumají, její použití by mohlo být považováno za překročení obchodní smlouvy, kterou USA s Pákistánem uzavřely ohledně amerických dodávek zbraní Pákistánu.

Během studené války Američané silně vojensky spolupracovaly s Pákistánem. S Indií, která udržovala s SSSR neutrální vztahy, byla spolupráce minimální. Tyto vazby se udržely i po pádu SSSR, nicméně USA se v posledních letech odvrací od Pákistánu směrem k Indii.

Spojené státy vyčítají Pákistánu, že navzdory vzájemným závazkům a vojenské spolupráci stále podporuje a toleruje na svém území islamistické teroristické skupiny. USA kvůli tomu na začátku minulého roku zmrazily vojenské finanční fondy určené na podporu pákistánské armády.

Americký příklon k Indii je však především kvůli Číně. Zatímco Pákistán se k ní stále těsněji přimyká v rámci participace na jejím mamutím projektu Jeden pás, jedna stezka (One Belt, One Road – OBOR), Indie neskrývá svoji podezřívavost. S Čínou má Indie napjaté vztahy ohledně bhútánské plošiny Doka, kterou si nárokuje jak Čína, tak indický spojenec Bhútán. Obě země na území začaly posílat své vojáky, navzdory silným proklamacím obou stran se ale ani jedna nerozhodla zopakovat konflikt z roku 1962.

USA vnímají Indii jako cenného spojence proti mocenské expanzi Číny. Snaží se prostřednictvím armádních prodejů pomoci Indii překovat značnou propast, která vládne mezi ní a do armády velmi investující Čínou. Jak podotýkají New York Times, armádní obchody mezi USA a Indie v poslední dekádě vystoupily prakticky z nuly na 15 miliard dolarů.

Stále to však není rovný zápas. Zatímco v roce 2018 Indie měla vojenský rozpočet ve výši 45 miliard dolarů, ten čínský byl 175 miliard dolarů. Indie většinu svých armádních výdajů věnuje na platy a penze indických vojáků. Jen 14 miliard je využíván k nákupu nového technického vybavení, jehož rychlé získání navíc znemožňuje obrovská a pomalá byrokracie.

Indie tak momentálně není ani konkurentem pro Čínu, ale ani pro menší Pákistán, který vydává na obranu mnohem méně. Pákistán těží z dlouhodobé vojenské spolupráce z USA i z současné vojenské spolupráce z Čínou a ačkoliv zaostává, co se týče počtu lodí i armádního personálu, má početnější a lepší letectvo, které využívá moderní čínské a americké stroje. Sestřelení indického pilota to dosvědčuje.

USA však stále mají za to, že Indie v dlouhodobějším horizontu je cenným spojencem proti Číně. Výhodou je její geografie. Magazín Foreign Policy poukazuje na to, že zatímco Indie může v případě námořních bojů využít krátké a přímé cesty a přestavět ostrovní řetězce Andamany a Nikobary v těžce dobyvatelné pevnosti, čínské námořnictvo bude muset překročit sporné území, ve kterém se odkryje dalším svým konkurentům – Japonsku, Jižní Koreji a samozřejmě USA. Členitý terén, který odděluje obě země, zamezuje efektivnímu využívání jejich masivních peších armád. Čína má nicméně – jako Pákistán – výhodu v lepším letectvu.