Zabiják čínských lodí? Japonci vyvíjejí ničivou zbraň, upozorňuje politolog

Zbraně účinné před deseti lety

Japonský ministr obrany Takeši Iwaja mluví o protivzdušných raketách dlouhého dosahu na vojenských lodích patřících "jistým zemím", avšak podle politologa je zřejmé, že má na mysli Čínu.

Plán má podle japonského listu Majniči zahrnovat prodloužení doletu stávajících japonských protilodních nadzvukových střel ASM-3 ze současných necelých dvou set kilometrů na více než dvojnásobek, uvádí Peck. Dodává, že opatření má posílit schopnost Japonska bránit řetězec ostrůvků nacházejících se jihovýchodně od japonské pevniny.

Japonská modifikace stíhaček F-16 pod názvem F-2 má dosloužit ve 30. letech a dle Iwajových slov země zvažuje vývoj vlastních letounů nové generace F-3, poukazuje publicista. Vysvětluje, že tyto stroje by měly být obtížně zachytitelné radarem a vyzbrojené právě střelami s prodlouženým doletem.

"Zajímavé je to, že nové střely jsou již ve vývoji, ačkoliv Japonsko teprve loni dokončilo vývoj jejich předchůdce ASM-3," pokračuje Peck. Podotýká, že ASM-3 jsou konstruovány tak, aby mohly být odpalovány z letounů F-2, přičemž mohou na cíl zaútočit po přímé trajektorii v nízké výšce, nebo být vypuštěny z malé výšky, vystoupat a na cíl udeřit z velké výšky.  

Politolog také upozorňuje, že Japonsko uvažuje o nákupu dalekonosných "zabijáků lodí" v podobě norských střel JSM s doletem přes 550 kilometrů, kterými by vyzbrojilo své letouny páté generace F-35.

Střela ASM-3 sice dokáže vyvinout trojnásobnou rychlost zvuku, ale s doletem necelých dvě stě kilometrů mohla být devastující zbraní proti čínskému námořnictvu maximálně v minulém desetiletí, konstatuje publicista. Připomíná, že čínské námořnictvo má nyní k dispozici novou generaci lodí, například torpédoborec Type 052D vybavený řízenými protivzdušnými raketami HHQ-9 - jde přitom o lepší verzi raket HQ-9 s dosahem až dvě stě kilometrů, tudíž dokážou pohodlně ohrozit případné japonské letouny útočící pomocí střel ASM-3.

Pacifismus vyprchává    

"Může však existovat další důvod proč Japonsko touží po protilodních střelách dlouhého dosahu," naznačuje Peck. Poukazuje, že Čína staví flotilu letadlových lodí a z nich vypouštěné stíhačky by výrazně rozšířily obranný perimetr čínských námořních sil, který momentálně poskytují především z lodí odpalované protivzdušné rakety.

Situace tak může připomínat studenou válku, kdy sovětské bombardéry jako Tu-22M Backfire vyzbrojené protilodními střelami s dlouhým doletem čelily americkým palubním letounům typu F-14 Tomcat, které měly tyto bombardéry zničit dříve, než se dostanou do příhodné vzdálenosti k útoku, nastiňuje politolog. Dodává, že v případě vypuknutí válečného konfliktu tedy nebylo zřejmé, zda sovětské bombardéry nebudou sestřeleny předtím, než zasypou americká plavidla svými raketami.

Za další zajímavý fakt Peck označuje prodlužování dosahu japonských zbraní. "Pronásledováno katastrofou druhé světové války, jasně pacifistické Japonsko navzdory své poměrně velké a rozvinuté armádě nemělo zájem o vzdálené operace mimo Japonsko," píše politolog. Soudí, že tento pacifismus nyní vyprchává.

Článek 9 japonské ústavy odmítá válku coby právo suverénního státu, a proto zakazuje zemi vydržovat ozbrojené síly k vedení války, poukazuje Peck. Odkazuje však na loňská slova japonského premiéra Šinzó Abeho, že rakety s plochou dráhou letu dlouhého dosahu podle jeho interpretace ústava nevylučuje.

Existují také japonské plány nasadit námořní verzi letounů F-35B na svých vrtulníkových torpédoborcích, přičemž nová japonská strategie vzdušného boje má spoléhat na moderní americké rakety vzduch-země, konstatuje publicista. Deklaruje, že vývoj vlastních japonských protilodních střel dlouhého dosahu je tedy pouze pokračováním nastoleného trendu.