Čínský prezident Si Ťin-pching minulý měsíc přislíbil světovým lídrům na Valném shromáždění OSN, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, připomíná politický ekonom Kevin Gallagher v komentáři pro server Al-Džazíra. Profesor z Bostonské univerzity to považuje za velký krok ke sladění světových financí s kolektivními klimatickými a rozvojovými cíli, který může pomoci motivovat soukromý sektor k ukončení investic do energie z uhlí.
Na řadě je soukromý sektor
Po světové finanční krizi z roku 2008 se dvě čínské mezinárodní politické banky - Čínská rozvojová banka a Čínská exportní a importní banka - uchýlily postupnému navyšování veřejných financí do energetiky a infrastruktury, což zaplnilo velké finanční trhliny a přispělo k ekonomickému růstu rozvojových trhů a zemí, nastiňuje Gallagher. Ten na Bostonské univerzitě sestavuje databázi čínských zahraničních investic a především těch směřujících do energetiky v rozvojovém světě.
Výzkum ukázal, že dvě uvedené banky poskytly cizím vládám mezi lety 2008 a 2019 na 460 miliard dolarů, což je přibližné stejný objem, jaký za toto období poskytla Světová banka, upozorňuje profesor. Odhaduje také, že mezi lety 2007 a 2016 tyto čínské banky financovaly zahraniční energetické projekty v hodnotě 197 miliard dolarů, což se téměř rovná celkovému objemu financí uvolněných Západem podporovanými multilaterálními rozvojovými bankami.
Odborník ve spolupráci s kolegy z Princetonské univerzity zjistil, že zmíněné čínské prostředky tvoří 42 % objemu podpory do energetických projektů ze strany desítky největších multilaterálních rozvojových bank.
Autor komentáře sice chválí Čínu za zaplnění finanční propasti v infrastruktuře, navíc růst podporujícím způsobem, kritizuje však, že finance v energetickém sektoru směřují především do uhlíkově náročných projektů. Čínské finance proudí do energetiky zaměřené na uhlí, ropu a hydroelektrárny v tropických pralesích, tudíž škodí světovému klimatu, veřejnému zdraví i biodiverzitě, vysvětluje expert.
Okolo roku 2015, kdy byla podepsána Pařížská klimatická dohoda, začala většina multilaterálních rozvojových bank omezovat zahraniční investice do uhelných projektů a letos skupina G7 přislíbila kroky směřující k celkovému ukončení nové přímé vládní podpory mezinárodně neutuchající výrobě energie z uhlí do konce roku, připomíná Gallagher. Dodává, že pak přišlo v úvodu zmíněné čínské prohlášení, které ale vzhledem k ne zcela jednoznačnému jazyku vzbudilo obavy, zda skutečně avizuje konec financování uhelné energetiky.
"Krátce po projevu Si (Ťin-pchinga) v OSN Čínská banka oznámila, že tento rok přestane financovat zahraniční těžbu uhlí a uhelné elektrárny," pokračuje odborník. Konstatuje, že Čína tedy napodobila krok G7 a pomyslný míč přehrála těm nejdůležitějším aktérům, tedy komerčnímu a soukromému sektoru.
Prostředky musí směřovat do zelené energetiky
Přes 80 % nových uhelných projektů mimo Čínu v letech 2013 až 2019 bylo financováno nečínskými investory, vyzdvihuje Gallagher. Upozorňuje, že mezi největší věřitele světového uhelného průmyslu patří především japonské firmy jako Mizuho Financial a SMBC Group či američtí finanční giganti jako Citigroup, Bank of America, a JP Morgan, byť Čínská banka do nedávného prohlášení také náležela k předním věřitelům zmíněného sektoru.
Ve chvíli, kdy velké světové ekonomiky zakazují financování zahraničních uhelných elektráren a Čínská banka následuje jejich příklad, je na soukromém sektoru, aby se připojil, apeluje profesor. Obává se, že bez snahy soukromých finančních institucí zbavit uhelnou energetiku prostředků nebude možné splnit globální klimatické a rozvojové cíle.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Pro posun kupředu jsou imperativem dvě věci," deklaruje autor komentáře. Za první označuje Západní tlak na soukromý sektor, aby rovněž přestal financovat uhelný průmysl, za druhý pak přesun těchto financí do čistší energetiky, například větrných a solární elektráren.
Nesmí dojít k situaci, že Čína a Západ zastaví financování energetiky v zemích, které jej potřebují, jen je nutné nahradit podporu uhlí podporou větrné a solární energie, uvádí Gallagher. Podotýká, že v těchto odvětvích hraje Čína prim.
Autor komentáře se podílel na studii, která zjistila, že s ohledem na závazky rozvojových zemí přijaté v Pařížské klimatické dohodě zde existují příležitosti investic do obnovitelných zdrojů energie v hodnotě bilionu dolarů.
Jelikož Čína v sektoru obnovitelné energetiky dominuje a její politické banky ukázaly, že dokážou poskytnout enormní kapitál, technologie a know-how, bylo by možné podstatně rozšířit zelenou energetiku v rozvojovém světě, míní odborník. Takový krok podle něj není pouze dobrý z pohledu klimatických opatření, ale také z hlediska investic a Západ by s jím měl inspirovat.
Související
Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska
COP narazil na zásadní problém. Státy se bojí Číny, historický statut ji zbavuje odpovědnosti
Čína , Klimatické změny , globální oteplování , Obnovitelné zdroje energie , uhlí
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
před 31 minutami
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
před 54 minutami
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
před 1 hodinou
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
před 2 hodinami
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
před 3 hodinami
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
před 3 hodinami
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
před 4 hodinami
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
před 4 hodinami
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
před 5 hodinami
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
před 5 hodinami
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
před 5 hodinami
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
před 6 hodinami
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
před 6 hodinami
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
před 7 hodinami
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
před 7 hodinami
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
před 7 hodinami
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
před 7 hodinami
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
před 8 hodinami
Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí
před 8 hodinami
Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka
Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák