NÁZOR: Jdeme správným směrem. Profesor oceňuje konec podpory uhelné energetiky

Čínský prezident Si Ťin-pching minulý měsíc přislíbil světovým lídrům na Valném shromáždění OSN, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, připomíná politický ekonom Kevin Gallagher v komentáři pro server Al-Džazíra. Profesor z Bostonské univerzity to považuje za velký krok ke sladění světových financí s kolektivními klimatickými a rozvojovými cíli, který může pomoci motivovat soukromý sektor k ukončení investic do energie z uhlí.

Na řadě je soukromý sektor

Po světové finanční krizi z roku 2008 se dvě čínské mezinárodní politické banky - Čínská rozvojová banka a Čínská exportní a importní banka - uchýlily postupnému navyšování veřejných financí do energetiky a infrastruktury, což zaplnilo velké finanční trhliny a přispělo k ekonomickému růstu rozvojových trhů a zemí, nastiňuje Gallagher. Ten na Bostonské univerzitě sestavuje databázi čínských zahraničních investic a především těch směřujících do energetiky v rozvojovém světě.    

Výzkum ukázal, že dvě uvedené banky poskytly cizím vládám mezi lety 2008 a 2019 na 460 miliard dolarů, což je přibližné stejný objem, jaký za toto období poskytla Světová banka, upozorňuje profesor. Odhaduje také, že mezi lety 2007 a 2016 tyto čínské banky financovaly zahraniční energetické projekty v hodnotě 197 miliard dolarů, což se téměř rovná celkovému objemu financí uvolněných Západem podporovanými multilaterálními rozvojovými bankami.

Odborník ve spolupráci s kolegy z Princetonské univerzity zjistil, že zmíněné čínské prostředky tvoří 42 % objemu podpory do energetických projektů ze strany desítky největších multilaterálních rozvojových bank.

Autor komentáře sice chválí Čínu za zaplnění finanční propasti v infrastruktuře, navíc růst podporujícím způsobem, kritizuje však, že finance v energetickém sektoru směřují především do uhlíkově náročných projektů. Čínské finance proudí do energetiky zaměřené na uhlí, ropu a hydroelektrárny v tropických pralesích, tudíž škodí světovému klimatu, veřejnému zdraví i biodiverzitě, vysvětluje expert.

Okolo roku 2015, kdy byla podepsána Pařížská klimatická dohoda, začala většina multilaterálních rozvojových bank omezovat zahraniční investice do uhelných projektů a letos skupina G7 přislíbila kroky směřující k celkovému ukončení nové přímé vládní podpory mezinárodně neutuchající výrobě energie z uhlí do konce roku, připomíná Gallagher. Dodává, že pak přišlo v úvodu zmíněné čínské prohlášení, které ale vzhledem k ne zcela jednoznačnému jazyku vzbudilo obavy, zda skutečně avizuje konec financování uhelné energetiky.

"Krátce po projevu Si (Ťin-pchinga) v OSN Čínská banka oznámila, že tento rok přestane financovat zahraniční těžbu uhlí a uhelné elektrárny," pokračuje odborník. Konstatuje, že Čína tedy napodobila krok G7 a pomyslný míč přehrála těm nejdůležitějším aktérům, tedy komerčnímu a soukromému sektoru.

Prostředky musí směřovat do zelené energetiky

Přes 80 % nových uhelných projektů mimo Čínu v letech 2013 až 2019 bylo financováno nečínskými investory, vyzdvihuje Gallagher. Upozorňuje, že mezi největší věřitele světového uhelného průmyslu patří především japonské firmy jako Mizuho Financial a SMBC Group či američtí finanční giganti jako Citigroup, Bank of America, a JP Morgan, byť Čínská banka do nedávného prohlášení také náležela k předním věřitelům zmíněného sektoru.

Ve chvíli, kdy velké světové ekonomiky zakazují financování zahraničních uhelných elektráren a Čínská banka následuje jejich příklad, je na soukromém sektoru, aby se připojil, apeluje profesor. Obává se, že bez snahy soukromých finančních institucí zbavit uhelnou energetiku prostředků nebude možné splnit globální klimatické a rozvojové cíle.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Pro posun kupředu jsou imperativem dvě věci," deklaruje autor komentáře. Za první označuje Západní tlak na soukromý sektor, aby rovněž přestal financovat uhelný průmysl, za druhý pak přesun těchto financí do čistší energetiky, například větrných a solární elektráren.

Nesmí dojít k situaci, že Čína a Západ zastaví financování energetiky v zemích, které jej potřebují, jen je nutné nahradit podporu uhlí podporou větrné a solární energie, uvádí Gallagher. Podotýká, že v těchto odvětvích hraje Čína prim.

Autor komentáře se podílel na studii, která zjistila, že s ohledem na závazky rozvojových zemí přijaté v Pařížské klimatické dohodě zde existují příležitosti investic do obnovitelných zdrojů energie v hodnotě bilionu dolarů.

Jelikož Čína v sektoru obnovitelné energetiky dominuje a její politické banky ukázaly, že dokážou poskytnout enormní kapitál, technologie a know-how, bylo by možné podstatně rozšířit zelenou energetiku v rozvojovém světě, míní odborník. Takový krok podle něj není pouze dobrý z pohledu klimatických opatření, ale také z hlediska investic a Západ by s jím měl inspirovat.

Související

Robert Fico

Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska

Premiér Slovenska Robert Fico podnikl mezi 31. říjnem a 5. listopadem 2024 oficiální návštěvu Číny. Na tuto cestu ho doprovázela nezvykle velká delegace, která zahrnovala osm ministrů, dva náměstky ministrů a zástupce 56 slovenských firem a obchodních asociací. Delegace navštívila Peking, Hefei a Šanghaj, kde se zúčastnila zahájení Čínské mezinárodní výstavy importů, uvedl server The Diplomat.

Více souvisejících

Čína Klimatické změny globální oteplování Obnovitelné zdroje energie uhlí

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 31 minutami

před 54 minutami

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 1 hodinou

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 2 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 8 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 8 hodinami

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy