"Nechci, aby vypukla válka." Tchajwance znepokojuje čínské řinčení zbraní

Tchaj-wan se naučil žít s hrozbami čínských představitelů, jež by rádi převzali kontrolu nad ostrovem, který považují za neoddělitelnou součást svého území. Řinčení zbraní nebylo tak hlasité od poloviny 90. let, kdy Čína vypálila rakety v průlivu, který jí odděluje od Tchaj-wanu.

Tento pocit sdílí vysokoškolský student Wang Čuj-šen, který bydlí na nevelkém ostrově Ťin-men s dalšími 140.000 obyvateli. "Obávám se vojenského střetu mezi oběma zeměmi, ke kterému by mohlo dojít v blízké budoucnosti," tvrdí.

Ťin-men, jenž se nachází 3,2 kilometry od čínských břehů, je v rukou nacionalistů od roku 1949, kdy skončila čínská občanská válka. Kdyby se čínská armáda rozhodla překonat průliv, tak by ostrov byl zajisté jedním z prvních cílů.

Ian Easton, který o možném střetu napsal knihu, lituje, že se svět nestará o rostoucí napětí v Tchajwanském průlivu. "Je to nejnebezpečnější, nejvíce nestabilní a nejvýznamnější místo na světě," domnívá se ředitel ústavu Project 2049, který se zabývá analýzou vztahů mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem.

“‘China is angry': Taiwan anxiety rises as sabre-rattling grows” by @ambermywang and @JeromeTaylor https://t.co/NETjy2jwDs

V minulosti Peking užíval vůči Tchaj-wanu strategii biče a cukru a jeho cílem bylo dosáhnout sjednocení s pevninou. Ale od roku 2016, tedy od zvolení prezidentky Cchaj Jing-wen, která neuznává čínskou vizi "jednotné Číny", cukr téměř zmizel. Peking přerušil oficiální rozhovory s ostrovem a zvýšil ekonomické, diplomatické a vojenské tlaky. Jeho cílem bylo, aby obyvatelé ostrova příště zvolili kandidáta, který je Číně více nakloněný.

I přesto ale prezidentka v lednu obhájila mandát a průzkumy ukazují, že ji čím dál více voličů považuje za Tchajwanku spíše než za Číňanku.

To by částečně mohlo vysvětlovat válečnické naladění čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který neskrývá své cíle. Při návštěvě vojenské základny na začátku října armádě řekl, aby "se připravila na válku".

Kapitán James Fanell, který řídil rozvědku flotily amerického námořnictva v Tichomoří, si myslí, že se Čína nějakým způsobem k Tchaj-wanu v příštích deseti letech přiblíží. Během své kariéry kapitán Fanell viděl, jak se čínské námořnictvo proměnilo. Získalo schopnost zasáhnout všude na světě a může počítat s vyšším počtem plavidel než Spojené státy.

Čína by měla mít k dispozici dostatečnou vojenskou sílu, aby obsadila ostrov, kde žije 23 milionů obyvatel. A je nemožné předpovědět, zda by Spojené státy zasáhly na jeho obranu.

Tchaj-wan nemá s USA obrannou smlouvu, ale Washington má povinnost stanovenou Kongresem prodávat Tchaj-wanu zbraně. Je to politika, která umožňuje čelit nebezpečí invaze, aniž by vedla k přímému střetu s Čínou. Ve Spojených státech ovšem probíhá diskuze, zda není zapotřebí strategii změnit. "Kdyby byl Tchaj-wan dobyt a okupován (Čínou), systém amerického spojenectví v Asii by byl v troskách," uvádí Easton.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se k Tchaj-wanu přiblížila v rámci rostoucího napětí s Pekingem. V posledních třech letech Spojené státy uzavřely s ostrovem smlouvy v celkové hodnotě 15 miliard dolarů (zhruba 343 miliard korun), a to včetně nákupu stíhaček F-16 nebo přenosných protivzdušných střel.

Obyvatelé Ťin-menu ale doufají, že tyto zbraně nebude nikdy třeba použít. "Nechci, aby vypukla válka," říká Cchaj Jen-mej, jež je původem z Číny a na ostrov Ťin-men se provdala za Tchajwance. "Doufám, že budu smět nadále užívat na Tchaj-wanu svobody a demokracie."