Pakt proti rozpínavosti Číny: Japonsko a Austrálie se dohodly na vojenské smlouvě

Japonsko a Austrálie se dohodly na uzavření vojenské smlouvy, která usnadní společná armádní cvičení a operace. Informují o tom dnes světové tiskové agentury. Premiéři obou zemí dosáhli shody na základních pravidlech nové dohody. Japonsko i Austrálie sdílejí obavy z růstu čínského vlivu v Tichomoří a v Indickém oceánu. Obě země již na vojenské úrovni spolupracují, jejich plavidla se nyní účastní námořního cvičení s Indií a Spojenými státy.

"Dosáhli jsme shody na klíčových parametrech dohody, která byla dojednána za cílem zvýšit bezpečnost a koordinaci v obranné oblasti mezi Japonskem a Austrálií," uvedl japonský premiér Jošihide Suga po jednání s australským premiérem Scottem Morrisonem, který je v Tokiu na státní návštěvě. Oba premiéři se také dohodli na spolupráci při ochraně životního prostředí a snižování emisí do atmosféry.

in order to raise our two countries’ security and defense cooperation into a new dimension. I will continue to work in close cooperation towards the realization of a free and open Indo-Pacific together with Prime Minister Morrison, a friend with the same resolve. ???? (2/2) pic.twitter.com/51sh43ntgf

— PM's Office of Japan (@JPN_PMO) November 17, 2020

Agentura Kjódó uvádí, že obě země prohlubují vojenskou spolupráci, aby mohly lépe čelit zvyšujícímu se vlivu Číny v regionu. Ve společném prohlášení premiéři obou zemí přímo Čínu nezmínili ale uvedli, že mají velké obavy z vývoje v jihočínském a východočínském moři a odmítají militarizaci ostrovů v oblasti, o kterou vede spory více států.

Dohoda o vzájemném styku usnadní pobyt armádních jednotek v obou zemích za účelem vojenských cvičení a operací. Smlouva však bude muset být projednána a ratifikována parlamenty obou zemí.

Pokud dohodu japonský parlament schválí, bude to pro Tokio teprve druhá mezistátní dohoda umožňující pobyt jednotek cizí armády na japonském území. Japonsko v roce 1960 podepsalo smlouvu se Spojenými státy, která umožňuje rozmístění amerických jednotek na území ostrovního státu.

Posílení vojenské spolupráce byl jedním z cílů předchozího japonského premiéra Šinzó Abeho, jehož byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem současný ministerský předseda. Vojenskou spolupráci s dalšími státy a působení japonské armády v zahraničí dlouho omezovala interpretace ústavy. Ta vznikla po druhé světové válce a povoluje japonské armádě vojensky jednat pouze v sebeobraně.

Japonsko a Austrálie se účastní společného námořního cvičení s Indií a Spojenými státy. Druhá fáze cvičení začala dnes v Arabském moři a účastní se ho mimo jiné americká letadlová loď Nimitz.

Související

Tchaj-Wan

Japonsko představilo plán pro případ války mezi Čínou a Tchaj-wanem

S rostoucím napětím mezi Čínou a Tchaj-wanem Japonsko podniká kroky k ochraně svých ostrovů v prefektuře Okinawa. Tokio poprvé představilo plán na evakuaci více než 100 000 obyvatel a 10 000 turistů z ostrovů v oblasti Sakishima, pokud by v regionu vypukl ozbrojený konflikt. Uvedl to server The Guardian.
Japonská armáda, ilustrační foto

Na Trumpa už reaguje i Japonsko. Namíří rakety na KLDR

Japonsko plánuje rozmístit rakety dlouhého doletu na ostrově Kjúšú v reakci na rostoucí napětí v regionu a nejistotu ohledně bezpečnostních dohod se Spojenými státy. Nové střely s dosahem přibližně 1 000 km budou schopné zasáhnout cíle v Severní Koreji a na čínském pobřeží. Podle informací agentury Kyodo budou umístěny na dvou základnách s již existujícími raketovými jednotkami a jejich rozmístění je naplánováno na příští rok.

Více souvisejících

Japonsko Austrálie Čína Jošihide Suga Scott Morrison (australský premiér) Japonská armáda

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Rusko, Kreml

Bez postranních úmyslů? Ani náhodou. Co chce Rusko získat příměřím v Černém moři?

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou Spojené státy 25. března oznámily po dvoudenních jednáních v Saúdské Arábii, měla být krokem k omezení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Kyjev se zavázal dohodu okamžitě dodržovat, Moskva otálí a staví si podmínky. Klíčovou z nich je požadavek na zmírnění západních sankcí, které na ni byly uvaleny po rozsáhlé invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Armáda České Republiky

Armáda shání nové vojáky, nabídne jim až milion, schválil prezident Pavel

Prezident podepsal novelu zákona, která umožní zvýšit náborový příspěvek pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší strategie na posílení personálního obsazení Armády České republiky. Senátoři návrh projednávali v polovině března po dobu čtyř hodin, přičemž hlavním tématem diskuse byla bezpečnost a obrana státu.

před 3 hodinami

Ukrajina, Kyjev

Ekonomka Lapyhina: Korupce na Ukrajině je po válce druhým největším problémem. Dvě generace musí změnit mentalitu

Korupce představuje jeden z nejzásadnějších problémů, kterým Ukrajina v současnosti čelí. Tím prvním je bezesporu ruská agrese. Kořeny korupce sahají do období Sovětského svazu, a přestože se stát intenzivně snaží tento fenomén potlačit, cesta k nápravě nebude snadná. Ekonomka Alisa Lapyhina z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě pro EuroZprávy.cz zdůraznila, že odstranění korupce si vyžádá zásadní proměnu myšlení — a to minimálně u dvou generací obyvatel.

před 3 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová se poprvé vyjádřila k verdiktu soudu. Mluví o jaderné bombě

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Pen ostře kritizovala soudní rozhodnutí, které ji de facto vylučuje z prezidentských voleb v roce 2027. Lídr Národního sdružení (RN) označila verdikt za „jadernou bombu“ hozenou na její kampaň a obvinila soudy z narušování demokratického procesu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Uvedení Lenky Bradáčové do funkce nejvyšší státní zástupkyně (1.4.2025) Prohlédněte si galerii

Bradáčová se oficiálně stala nejvyšší státní zástupkyní. Novým vrchním státním zástupcem je Štěpánek

Lenka Bradáčová dnes oficiálně převzala funkci nejvyšší státní zástupkyně. Na slavnostním ceremoniálu v Brně ji do úřadu uvedli premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová, která dosud vedla Vrchní státní zastupitelství v Praze, nahrazuje Igora Stříže, jenž odstoupil z osobních a rodinných důvodů. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Portland, ilustrační foto

Do USA nejezděte. Stále více států vyzývá k úplnému bojkotu cestování

Stále větší počet států vydává varování před cestami do Spojených států a mnozí zahraniční turisté se rozhodují, zda USA při svých cestách úplně vynechat. Důvodem jsou změny politiky prezidenta Donalda Trumpa, celní opatření vůči spojencům a zpřísnění imigračních kontrol. Tento trend by mohl mít dalekosáhlé důsledky nejen pro americký turistický průmysl, ale i pro ekonomiku jako celek.

před 7 hodinami

Donald Trump

V USA se bouří proti odsouzení Le Penové. Ozval se i Trump

Prezident Spojených států Donald Trump ostře reagoval na pondělní verdikt francouzského soudu, který zakázal krajně pravicové političce Marine Le Penové kandidovat do veřejných funkcí po dobu pěti let. Trump označil rozhodnutí za „velkou věc“ a vyjádřil pochybnosti o spravedlnosti procesu.

před 7 hodinami

Jakub Menšík

Životní úspěch tenisty Menšíka. Ve finále turnaje Masters v Miami porazil svůj vzor Djokoviče

Životní cesta tenisty Jakuba Menšíka turnajem v Miami byla završena tím nejlepším možným způsobem. Uspěl nakonec ve finále, když v něm dokázal porazit svůj vzor Srba Novaka Djokoviče dvakrát 7:6. Pro teprve devatenáctiletého českého talenta se jedná o první velké vítězství na okruhu ATP a díky němu ve světovém žebříčku poskočil na pro zatím nejlepší umístění v kariéře, tedy na 24. místo. Menšík se mimochodem stal také prvním českým tenistou od roku 2005, který ovládl turnaj kategorie Masters 1000. Tehdy se to podařilo Tomáši Berdychovi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Kreml se poprvé vyjádřil ke slovům Trumpa, že je naštvaný na Putina

Rusko i nadále udržuje pracovní vztahy se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru uvedl, že je „rozčílený“ a „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. V prvním oficiálním vyjádření k Trumpovým výrokům se Kreml pokusil napětí mezi oběma lídry zmírnit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy