Damašek - Pokud se v syrské provincii Idlib zopakuje scénář známý z východní Ghúty, bude počet obětí i zkázy šestinásobný. Řekl to dnes zvláštní zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura. Naznačil tak očekávané boje o Idlib, kam se uchýlilo mnoho odpůrců syrského režimu, ozbrojených skupin, i civilistů.
Východní Ghúta byla poslední větší oblastí u Damašku ovládaná povstalci a syrská armáda ji obsadila v polovině dubna. Podobně jako v případě jiných regionů, kde působila opozice, ozbrojenci i jejich rodiny tam přistoupili na evakuaci a většina z nich zamířila do Idlibu.
De Mistura dnes řekl, že se události v Sýrii odehrávají podle klasického scénáře: bombardování, vyjednávání, evakuace. V Idlibu ale jde "o 2,3 milionu osob, z nichž polovina jsou evakuovaní, kteří nemají kam odejít," řekl De Mistura na jednání Rady bezpečnosti OSN věnovaném syrskému konfliktu.
De Mistura také sdělil, že je povzbuzen úterní diskusí v kazašské Astaně, kde se jednalo o tom, jak "se vyhnout nejhoršímu scénáři v Idlibu". Rozhovory prý ale neskončily žádným posunem v otázce, jak konflikt řešit.
Schůzek se účastní Írán, Rusko a Turecko a jejich zástupci v závěrečném prohlášení v úterý oznámili, že příště se sejdou v červenci v Soči. Tyto tři země začaly jednat v roce 2017 poprvé v Astaně, později se schůzky konaly i jinde. Na jednání bývají také zástupci Damašku a opozice.
Zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij řekl, že "řešení pro Sýrii je jednoduché: obnovit svrchovanost Damašku nad jejím územím". "Nemůžete-li nebo nechcete-li nám tento problém pomoci vyřešit, pak nám v tom alespoň nebraňte," řekl Poljanskij na adresu Washingtonu.
Spojené státy se účastní rozhovorů, které pořádá OSN. Podporují odpůrce syrské vlády a spolu s nimi prosazují odstoupení prezidenta Bašára Asada.
Nizozemský velvyslanec při OSN Karel van Oosterom před jednáním Rady bezpečnosti OSN řekl, že hlavní problém pro vyjednání míru v Sýrii je nyní pozice Damašku, který se odmítá zapojit do skutečné diskuse.
Související

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Při útocích syrské armády zemřelo na severozápadě Sýrie devět civilistů
Syrská krize , Sýrie , Armáda Sýrie , válka , OSN
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák
před 35 minutami

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí
před 1 hodinou

Pavel zve šéfy sněmovních stran na Hrad. Chce s nimi jednat o bezpečnosti
před 1 hodinou

"Je to hanba." Trump odpověděl na indický útok proti Pákistánu
před 2 hodinami

Podrobná předpověď počasí na prodloužený víkend: V Česku může mrznout
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky
včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice
včera

Nejhlasitějším výkřikem je ticho. Děti v Pásmu Gazy ani nemají sílu plakat, hlady trpí i těhotné
včera

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér
včera

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?
včera

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem
včera

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
včera

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem
včera

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová
včera

Mimořádná zpráva Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala
včera

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii
včera

Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
včera

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby
včera
Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.
Zdroj: Libor Novák