Až 80 000 tureckých vojáků by mohlo vtrhnout do Sýrie

Podle informací tureckého provládního deníku Yeni Şafak má turecká armáda pro invazi do Sýrie připraveno téměř 80 000 vojáků. Cílem operace, kterou prezident Erdogan minulý měsíc ohlásil, mají být Lidové obranné jednotky (YPG). Tyto kurdské milice tvoří páteř koalice Syrských demokratických sil (SDF), které v Sýrii úspěšně bojují s Islámským státem.

Turecko v minulých letech provedlo v severní Sýrii již dvě vojenské operace namířené právě proti kurdským jednotkám. V útoku na enklávu kolem města Manbidž a oblast na východním břehu Eufratu, které se nacházejí pod kontrolou YPG, dosud bránila přítomnost amerických jednotek. Prezident Trump však v prosinci ohlásil, že chce vojáky ze Sýrie stáhnout. Dosud nicméně není jasné, zda a kdy skutečně Američané ze Sýrie odejdou.

List Yeni Şafak tvrdí, že by vojenská operace měla proběhnout na frontě široké zhruba 500 kilometrů. Turecké jednotky podporované neupřesněným počtem bojovníků z různých syrských ozbrojených skupin, by měly postoupit asi 20 kilometrů do syrského vnitrozemí, a zajistit tak jakýsi bezpečnostní koridor podél celé společné hranice. Celková plocha této oblasti by měla dosahovat téměř 30 000 kilometrů čtverečních.

Pokud by Turecko skutečně vyslalo armádu o síle 80 000 mužů, jednalo by se o nejmohutnější zahraniční operaci v moderních dějinách státu. Invaze na sever Kypru, doposud nejrozsáhlejšího nasazení, se v roce 1974 účastnilo zhruba 40 000 vojáků a Turecko se dodnes z ostrova nestáhlo. V okupované části vznikla Turecká republika severního Kypru, kterou však žádná země, vyjma Turecka, neuznala.

Situace ohledně budoucnosti syrských Kurdů je nicméně stále nejasná. Poté, co Trump původně ohlásil okamžitý začátek stahování, své vyjádření několikrát pozměnil. Atmosféra mezi Ankarou a Washingtonem se následně vyostřila. Trump nakonec pohrozil, že Turecko ekonomicky zničí, pokud by na Kurdy zaútočilo. V reakci na toto vyjádření v úterý turecký prezident se svým americkým protějškem hovořil, přičemž se údajně dohodli na vytvoření bezpečnostní zóny.

Kurdové však odmítají, že by se na jejím vytvoření mělo Turecko jakýmkoliv způsobem podílet. Syrská vláda možnost takové zóny rovnou odmítla, v čemž ji podpořila i Moskva. „Jsme přesvědčeni, že nejlepším a jediným řešením (pro sever Sýrie) je předání těchto území pod kontrolu syrského režimu a jeho bezpečnostních a administrativních struktur,“ vyjádřil postoj Moskvy ministr zahraničí Lavrov.