Víc mrtvých dětí než teroristů. Děsivá statistika náletů a bombových útoků

Nejvíce trpí válkou děti. Starou a krutou pravdu potvrzují zjištění britské organizace Save the Children (Zachraňte děti). Organizace tvrdí, že v letech 2013-až 2017 zahynulo více dětí (550 000) než bojovníků (175 000) v deseti nejnebezpečnějších zemích světa pro děti.

V roce 2017 žilo více 420 miliónů dětí v oblastech definovaných jako „konfliktní zóny“ či „konflikty zasažené oblasti“, tj. území 50 km od míst, kde se odehrává konflikt. Každé jedno z pěti dětí se tak nacházelo v těchto oblastech. V porovnání s předchozím rokem se jednalo o nárůst o 30 miliónů. 142 dětí žilo v vysoce intenzivních konfliktních zónách, tj. oblastech, kde došlo k více než k 1 000 s bitvou spojených smrtí za rok.

Největší počet dětí žijících v konfliktních zónách mají země jako je Indie, Pákistán, Nigérie, Bangladéš či Filipíny. V absolutním číslech má nejvíce dětí – 195 miliónů - žijících v konfliktech zasažených oblastech Asie. Největší podíl dětí žijících v konfliktních oblastech má však Blízký východ – 40%.

Děti jsou zvláště ohroženy v zónách konfliktu vysoké intenzity jako je např. Jemen (90% dětí v nich žije), Sýrie (70%) či Somálsko (60%). Žebříček deseti nejnebezpečnějších zemí pro děti tvoří kromě těchto tří zemí ještě Afghánistán, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Irák, Mali, Nigérie a Jižní Súdán.

Rada bezpečnosti OSN rozlišuje šest kategorií závažných porušení práv dětí. Jedná se zabíjení a mrzačení dětí, nábor a užívání dětských vojáků, útoky na školy a nemocnice, znásilnění nebo jiné závažné sexuální násilí na dětech, únosy dětí a odepření přístupu dětem k humanitární pomoci.

Podle organizaci došlo v roce 2017 k největšímu počtu závažných porušení práv dětí, více než 25 000.Od roku 2010 se celkový počet dětí žijících v konfliktních oblastech zvýšil o 37%, počet verifikovaných incidentů závažných porušení práv dětí se zvýšil o 174%.

OSN uvádí 10 677 verifikovaných zpráv o zabitých či zmrzačených dětech v roce 2017, z toho 3 179 jich je jen z Afghánistánu. Save The Children upozorňuje, že zvláště smrtící jsou bombové útoky (ať už přímé či nepřímé) a letecké nálety. Podle organizace Violations Documentation Center in Syria vzdušné bombardování v Sýrii má za následek 57% smrtí civilistů a 79% smrtí dětí.

Za 33% usmrcených či zmrzačených dětí mohou exploze. Platí to i pro ty děti, kteří jsou ozbrojenými skupinami používány jako sebevražední atentátníci. Počet dětí nuceně začleněných do vojenských operací skupin vzrostl o 3%, více než 8 000 těchto dětí byly dívky. Děti jsou též často oběti sexuálního násilí – v roce 2017 OSN dokumentovalo 954 případů sexuálního násilí proti dětem v konfliktních situacích, nárůst o 12% v porovnání s předchozím rokem.

Save The Children upozorňuje, že zvláště školačky jsou sexuálně napadány ze strany ozbrojených skupin, které jsou proti vzdělávání žen. Školy obecně jsou častým terčem útoků. V roce 2017 bylo 1 432 verifikovaných útoků na školy. Podle UNICEF jedna třetina škol v Sýrii byla zničena či poškozena či je okupována. Jedna z deseti škol v Jemenu byla zničena či poškozena. Výsledkem je, že 2 milióny syrských a 2 milióny jemenských dětí jsou mimo školu.

I pokud děti přežijí konflikt, má na ně stále obrovské dopady. Chybějící vzdělání jim významně omezuje další možnost uplatnění, hrozí jim též značné psychické a fyzické problémy. Více dětí než v důsledku bojů umírá v důsledku jejich vedlejších dopadů jako jsou nemoci či nedostatek výživy.

Související

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.

Více souvisejících

válka Sýrie Jemen děti

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy