Víc mrtvých dětí než teroristů. Děsivá statistika náletů a bombových útoků

Nejvíce trpí válkou děti. Starou a krutou pravdu potvrzují zjištění britské organizace Save the Children (Zachraňte děti). Organizace tvrdí, že v letech 2013-až 2017 zahynulo více dětí (550 000) než bojovníků (175 000) v deseti nejnebezpečnějších zemích světa pro děti.

V roce 2017 žilo více 420 miliónů dětí v oblastech definovaných jako „konfliktní zóny“ či „konflikty zasažené oblasti“, tj. území 50 km od míst, kde se odehrává konflikt. Každé jedno z pěti dětí se tak nacházelo v těchto oblastech. V porovnání s předchozím rokem se jednalo o nárůst o 30 miliónů. 142 dětí žilo v vysoce intenzivních konfliktních zónách, tj. oblastech, kde došlo k více než k 1 000 s bitvou spojených smrtí za rok.

Největší počet dětí žijících v konfliktních zónách mají země jako je Indie, Pákistán, Nigérie, Bangladéš či Filipíny. V absolutním číslech má nejvíce dětí – 195 miliónů - žijících v konfliktech zasažených oblastech Asie. Největší podíl dětí žijících v konfliktních oblastech má však Blízký východ – 40%.

Děti jsou zvláště ohroženy v zónách konfliktu vysoké intenzity jako je např. Jemen (90% dětí v nich žije), Sýrie (70%) či Somálsko (60%). Žebříček deseti nejnebezpečnějších zemí pro děti tvoří kromě těchto tří zemí ještě Afghánistán, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Irák, Mali, Nigérie a Jižní Súdán.

Rada bezpečnosti OSN rozlišuje šest kategorií závažných porušení práv dětí. Jedná se zabíjení a mrzačení dětí, nábor a užívání dětských vojáků, útoky na školy a nemocnice, znásilnění nebo jiné závažné sexuální násilí na dětech, únosy dětí a odepření přístupu dětem k humanitární pomoci.

Podle organizaci došlo v roce 2017 k největšímu počtu závažných porušení práv dětí, více než 25 000.Od roku 2010 se celkový počet dětí žijících v konfliktních oblastech zvýšil o 37%, počet verifikovaných incidentů závažných porušení práv dětí se zvýšil o 174%.

OSN uvádí 10 677 verifikovaných zpráv o zabitých či zmrzačených dětech v roce 2017, z toho 3 179 jich je jen z Afghánistánu. Save The Children upozorňuje, že zvláště smrtící jsou bombové útoky (ať už přímé či nepřímé) a letecké nálety. Podle organizace Violations Documentation Center in Syria vzdušné bombardování v Sýrii má za následek 57% smrtí civilistů a 79% smrtí dětí.

Za 33% usmrcených či zmrzačených dětí mohou exploze. Platí to i pro ty děti, kteří jsou ozbrojenými skupinami používány jako sebevražední atentátníci. Počet dětí nuceně začleněných do vojenských operací skupin vzrostl o 3%, více než 8 000 těchto dětí byly dívky. Děti jsou též často oběti sexuálního násilí – v roce 2017 OSN dokumentovalo 954 případů sexuálního násilí proti dětem v konfliktních situacích, nárůst o 12% v porovnání s předchozím rokem.

Save The Children upozorňuje, že zvláště školačky jsou sexuálně napadány ze strany ozbrojených skupin, které jsou proti vzdělávání žen. Školy obecně jsou častým terčem útoků. V roce 2017 bylo 1 432 verifikovaných útoků na školy. Podle UNICEF jedna třetina škol v Sýrii byla zničena či poškozena či je okupována. Jedna z deseti škol v Jemenu byla zničena či poškozena. Výsledkem je, že 2 milióny syrských a 2 milióny jemenských dětí jsou mimo školu.

I pokud děti přežijí konflikt, má na ně stále obrovské dopady. Chybějící vzdělání jim významně omezuje další možnost uplatnění, hrozí jim též značné psychické a fyzické problémy. Více dětí než v důsledku bojů umírá v důsledku jejich vedlejších dopadů jako jsou nemoci či nedostatek výživy.

Související

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.

Více souvisejících

válka ,  Sýrie ,  Jemen ,  děti

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Ilustrační fotografie.

Nevidomí, kteří se zapsali do dějin. Ztráta zraku je nezastavila

Na 13. listopadu připadá Mezinárodní den nevidomých. I takto zdravotně znevýhodněné osoby mohou vést relativně plnohodnotný život, a dokonce dosáhnout úspěchů. To dokazuje několik osobností, které se zapsaly do dějin, ač neviděly. Mezi nevidomými v minulosti vyniklo třeba několik osob v kulturní oblasti.

před 46 minutami

Policie ČR

Pokus o vraždu. Muž v Nymburce zaútočil na bývalou partnerku

Středočeští policisté řešili ve středu velké svatomartinské drama v Nymburce. Kriminalisté již obvinili pětatřicetiletého muže, který je podezřelý z pokusu o vraždu a výtržnictví. Podle dosavadních zjištění zaútočil s nožem na bývalou partnerku. 

před 1 hodinou

Boris Šťastný

Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům

Babišova vláda nehodlá zákonem zakazovat sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. Uvedl to ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají. 

před 2 hodinami

Microsoft

Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?

Celosvětový výpadek služeb společnosti Microsoft zasáhl nejméně sedmdesát čtyři zemí světa, přičemž problémy s konektivitou postihly klíčové platformy včetně Outlooku, Teams a nástroje Copilot. Poruchy, které se objevily po poledni amerického východního času, ochromily fungování vládních úřadů, soudů, policejních složek i parlamentů napříč kontinenty.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 3 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 9 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy