Víc mrtvých dětí než teroristů. Děsivá statistika náletů a bombových útoků

Nejvíce trpí válkou děti. Starou a krutou pravdu potvrzují zjištění britské organizace Save the Children (Zachraňte děti). Organizace tvrdí, že v letech 2013-až 2017 zahynulo více dětí (550 000) než bojovníků (175 000) v deseti nejnebezpečnějších zemích světa pro děti.

V roce 2017 žilo více 420 miliónů dětí v oblastech definovaných jako „konfliktní zóny“ či „konflikty zasažené oblasti“, tj. území 50 km od míst, kde se odehrává konflikt. Každé jedno z pěti dětí se tak nacházelo v těchto oblastech. V porovnání s předchozím rokem se jednalo o nárůst o 30 miliónů. 142 dětí žilo v vysoce intenzivních konfliktních zónách, tj. oblastech, kde došlo k více než k 1 000 s bitvou spojených smrtí za rok.

Největší počet dětí žijících v konfliktních zónách mají země jako je Indie, Pákistán, Nigérie, Bangladéš či Filipíny. V absolutním číslech má nejvíce dětí – 195 miliónů - žijících v konfliktech zasažených oblastech Asie. Největší podíl dětí žijících v konfliktních oblastech má však Blízký východ – 40%.

Děti jsou zvláště ohroženy v zónách konfliktu vysoké intenzity jako je např. Jemen (90% dětí v nich žije), Sýrie (70%) či Somálsko (60%). Žebříček deseti nejnebezpečnějších zemí pro děti tvoří kromě těchto tří zemí ještě Afghánistán, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Irák, Mali, Nigérie a Jižní Súdán.

Rada bezpečnosti OSN rozlišuje šest kategorií závažných porušení práv dětí. Jedná se zabíjení a mrzačení dětí, nábor a užívání dětských vojáků, útoky na školy a nemocnice, znásilnění nebo jiné závažné sexuální násilí na dětech, únosy dětí a odepření přístupu dětem k humanitární pomoci.

Podle organizaci došlo v roce 2017 k největšímu počtu závažných porušení práv dětí, více než 25 000.Od roku 2010 se celkový počet dětí žijících v konfliktních oblastech zvýšil o 37%, počet verifikovaných incidentů závažných porušení práv dětí se zvýšil o 174%.

OSN uvádí 10 677 verifikovaných zpráv o zabitých či zmrzačených dětech v roce 2017, z toho 3 179 jich je jen z Afghánistánu. Save The Children upozorňuje, že zvláště smrtící jsou bombové útoky (ať už přímé či nepřímé) a letecké nálety. Podle organizace Violations Documentation Center in Syria vzdušné bombardování v Sýrii má za následek 57% smrtí civilistů a 79% smrtí dětí.

Za 33% usmrcených či zmrzačených dětí mohou exploze. Platí to i pro ty děti, kteří jsou ozbrojenými skupinami používány jako sebevražední atentátníci. Počet dětí nuceně začleněných do vojenských operací skupin vzrostl o 3%, více než 8 000 těchto dětí byly dívky. Děti jsou též často oběti sexuálního násilí – v roce 2017 OSN dokumentovalo 954 případů sexuálního násilí proti dětem v konfliktních situacích, nárůst o 12% v porovnání s předchozím rokem.

Save The Children upozorňuje, že zvláště školačky jsou sexuálně napadány ze strany ozbrojených skupin, které jsou proti vzdělávání žen. Školy obecně jsou častým terčem útoků. V roce 2017 bylo 1 432 verifikovaných útoků na školy. Podle UNICEF jedna třetina škol v Sýrii byla zničena či poškozena či je okupována. Jedna z deseti škol v Jemenu byla zničena či poškozena. Výsledkem je, že 2 milióny syrských a 2 milióny jemenských dětí jsou mimo školu.

I pokud děti přežijí konflikt, má na ně stále obrovské dopady. Chybějící vzdělání jim významně omezuje další možnost uplatnění, hrozí jim též značné psychické a fyzické problémy. Více dětí než v důsledku bojů umírá v důsledku jejich vedlejších dopadů jako jsou nemoci či nedostatek výživy.

Související

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.

Více souvisejících

válka Sýrie Jemen děti

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 2 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy