Nejvíce trpí válkou děti. Starou a krutou pravdu potvrzují zjištění britské organizace Save the Children (Zachraňte děti). Organizace tvrdí, že v letech 2013-až 2017 zahynulo více dětí (550 000) než bojovníků (175 000) v deseti nejnebezpečnějších zemích světa pro děti.
V roce 2017 žilo více 420 miliónů dětí v oblastech definovaných jako „konfliktní zóny“ či „konflikty zasažené oblasti“, tj. území 50 km od míst, kde se odehrává konflikt. Každé jedno z pěti dětí se tak nacházelo v těchto oblastech. V porovnání s předchozím rokem se jednalo o nárůst o 30 miliónů. 142 dětí žilo v vysoce intenzivních konfliktních zónách, tj. oblastech, kde došlo k více než k 1 000 s bitvou spojených smrtí za rok.
Největší počet dětí žijících v konfliktních zónách mají země jako je Indie, Pákistán, Nigérie, Bangladéš či Filipíny. V absolutním číslech má nejvíce dětí – 195 miliónů - žijících v konfliktech zasažených oblastech Asie. Největší podíl dětí žijících v konfliktních oblastech má však Blízký východ – 40%.
Děti jsou zvláště ohroženy v zónách konfliktu vysoké intenzity jako je např. Jemen (90% dětí v nich žije), Sýrie (70%) či Somálsko (60%). Žebříček deseti nejnebezpečnějších zemí pro děti tvoří kromě těchto tří zemí ještě Afghánistán, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Irák, Mali, Nigérie a Jižní Súdán.
Rada bezpečnosti OSN rozlišuje šest kategorií závažných porušení práv dětí. Jedná se zabíjení a mrzačení dětí, nábor a užívání dětských vojáků, útoky na školy a nemocnice, znásilnění nebo jiné závažné sexuální násilí na dětech, únosy dětí a odepření přístupu dětem k humanitární pomoci.
Podle organizaci došlo v roce 2017 k největšímu počtu závažných porušení práv dětí, více než 25 000.Od roku 2010 se celkový počet dětí žijících v konfliktních oblastech zvýšil o 37%, počet verifikovaných incidentů závažných porušení práv dětí se zvýšil o 174%.
OSN uvádí 10 677 verifikovaných zpráv o zabitých či zmrzačených dětech v roce 2017, z toho 3 179 jich je jen z Afghánistánu. Save The Children upozorňuje, že zvláště smrtící jsou bombové útoky (ať už přímé či nepřímé) a letecké nálety. Podle organizace Violations Documentation Center in Syria vzdušné bombardování v Sýrii má za následek 57% smrtí civilistů a 79% smrtí dětí.
Za 33% usmrcených či zmrzačených dětí mohou exploze. Platí to i pro ty děti, kteří jsou ozbrojenými skupinami používány jako sebevražední atentátníci. Počet dětí nuceně začleněných do vojenských operací skupin vzrostl o 3%, více než 8 000 těchto dětí byly dívky. Děti jsou též často oběti sexuálního násilí – v roce 2017 OSN dokumentovalo 954 případů sexuálního násilí proti dětem v konfliktních situacích, nárůst o 12% v porovnání s předchozím rokem.
Save The Children upozorňuje, že zvláště školačky jsou sexuálně napadány ze strany ozbrojených skupin, které jsou proti vzdělávání žen. Školy obecně jsou častým terčem útoků. V roce 2017 bylo 1 432 verifikovaných útoků na školy. Podle UNICEF jedna třetina škol v Sýrii byla zničena či poškozena či je okupována. Jedna z deseti škol v Jemenu byla zničena či poškozena. Výsledkem je, že 2 milióny syrských a 2 milióny jemenských dětí jsou mimo školu.
I pokud děti přežijí konflikt, má na ně stále obrovské dopady. Chybějící vzdělání jim významně omezuje další možnost uplatnění, hrozí jim též značné psychické a fyzické problémy. Více dětí než v důsledku bojů umírá v důsledku jejich vedlejších dopadů jako jsou nemoci či nedostatek výživy.
Související
Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži
před 2 hodinami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 2 hodinami
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 4 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 5 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 6 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.
Zdroj: Libor Novák