Ruští žoldnéři v Libyi? Turecko už nebude mlčet. Erdogana rozzlobil výrok Moskvy

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že Turecko už nebude mlčet o ruských žoldnéřích přítomných v Libyi, kteří podporují východolibyjské jednotky polního maršála Chalífy Haftara. Reagoval tím na poznámku Moskvy z dnešního rána, kdy vyjádřila obavy z možného vyslání tureckých vojáků do Libye, kteří by podporovali Haftarovy nepřátele. Informovala o tom agentura Reuters.

V Libyi spolu soupeří o moc dvě vlády. Proti mezinárodně uznávanému kabinetu premiéra Faíze Sarrádže, sídlícímu v metropoli Tripolisu, stojí východolibyjská vláda podporovaná Haftarovou samozvanou Libyjskou národní armádou (LNA). Ta letos v dubnu zahájila ofenzivu na hlavní město, boje se ale v posledních měsících ocitly na mrtvém bodě.

Obě strany konfliktu i přes zbrojní embargo OSN vojensky podporují jiné státy. Turecko podporuje Sarrádžovu vládu, zatímco Egypt, Jordánsko a Spojené arabské emiráty zase podle nedávné zprávy expertů OSN podporují Haftarovy síly.

Některá ruská i západní média v minulých měsících informovala, že Haftara v bojích podporují i žoldnéři z takzvané Wagnerovy skupiny. Tu podle mnohých financuje miliardář Jevgenij Prigožin, blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina.

O jejich přítomnosti už hovořily i Spojené státy, ve zprávě expertů OSN o nich však není zmínka. Moskva své zapojení do konfliktu popírá a tvrdí, že příslušníci Wagnerovy skupiny jsou v Libyi jen jako poradci.

"Skrze skupinu pojmenovanou Wagner doslova pracují jako Haftarovi žoldnéři v Libyi. Vy víte, kdo je platí," prohlásil dnes Erdogan. "Tak to je, a nebylo by od nás správné, abychom vůči tomu všemu dál mlčeli. Doteď jsme dělali, co bylo v našich silách a budeme v tom pokračovat," dodal.

Ankara se Sarrádžem v listopadu podepsala dohodu o prohloubení vojenské spolupráce, kterou tripoliský kabinet ve čtvrtek ratifikoval. Turecko už dříve uvedlo, že jednou z možných forem součinnosti je i vyslání tureckých vojáků do Libye, pokud o to Tripolis požádá. Ačkoliv taková žádost zatím do Ankary nepřišla, Erdogan je podle tureckých vládních zdrojů připraven vojska do země vyslat, ačkoliv by to zřejmě vedlo k hlubšímu zapojení států podporujících Haftara do konfliktu.

Rusko dnes uvedlo, že jej vidina vyslání tureckých vojáků do Libye velice znepokojuje a dodalo, že dohoda mezi Ankarou a Tripolisem pro Moskvu otevírá řadu otázek.

OSN dlouhodobě prosazuje politické řešení konfliktu, které je však podle mnohých analytiků zatím v nedohlednu. Rusko s Tureckem by naopak mohly kvůli přítomnosti svých sil v zemi sehrát zásadní úlohu při utváření budoucího mocenského uspořádání v zemi.

Putin s Erdoganem mají o situaci v Libyi jednat na společném setkání v lednu.

Související

Recep Tayyip Erdogan

Erdogan: Izraelské útoky na Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že izraelské útoky na libanonské hnutí Hizballáh budou pokračovat, dokud bude Západ mlčet. V rozhovoru pro média v New Yorku vyjádřil naději, že nový americký prezident přispěje ke zlepšení vztahů mezi Ankarou a Washingtonem. Zdůraznil také, že případné zapojení Turecka do organizací BRICS a ASEAN není náhradou za jeho členství v NATO. 

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Libye Ruská armáda Turecko Rusko Chalífa Haftar Fáiz Sarrádž Dmitrij Utkin (Vagner)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy