Česko pokulhává v boji proti korupci. Zpráva Evropské komise ocenila justiční reformy

Výsledky hodnocení Evropské komise odhalují obavy týkající se soudnictví a boje proti korupci v několika členských státech Evropské unie. Podle zprávy je nejhorší veřejné vnímání soudnictví zaznamenáno v Polsku a Chorvatsku, kde méně než 30 % občanů považuje národní soudy za nezávislé.

V Polsku má Komise obavy zejména s ohledem na soudce jmenované do Nejvyššího soudu v letech 2018 a 2019. Existují pochybnosti o tom, zda tito soudci splňují požadavky pro svou funkci. 

Chorvatsko má příliš dlouhou dobu řízení spojenou s vyšetřováním a stíháním korupce, což podkopává účinnost protikorupčního systému. Je zde naléhavá potřeba zkrátit dobu trvání těchto řízení.

Maďarsko čelí kritice kvůli přístupu zranitelných skupin ke spravedlnosti a problematickému předávání soudních případů mezi různými instancemi. Nicméně získalo uznání za přijetí právních předpisů, které umožňují soudní přezkum rozhodnutí státního zastupitelství týkajících se korupčních trestných činů.

V České republice jsou korupční případy nadále předmětem pozornosti kvůli průtahům v některých řízeních. Přesto české úřady obdržely uznání za kvalitní postup při reformě soudnictví. Komise také vyzdvihla práci, která probíhá v českém parlamentu při revizi systému o oznamování střetů zájmů.

V oblasti svobody médií a plurality Komise zaznamenala určité pokroky. Česká republika, Irsko a Litva provedly opatření ke zvýšení nezávislosti médií a rozšířily jejich pravomoci do nových oblastí. Estonsko, Španělsko a Švédsko připravují proces restrukturalizace médií.

Nicméně stále existují obavy týkající se účinnosti a nezávislosti regulačních orgánů. Média v některých zemích, jako Maďarsko, Slovinsko a Polsko, čelí nedostatečným zárukám proti politickému vlivu na proces jmenování a fungování těchto orgánů. V Řecku a Rumunsku stále chybí zdroje, které by umožnily těmto orgánům plně vykonávat své úkoly.

V několika zemích byly přijaty nové právní předpisy zvyšující transparentnost vlastnictví médií. V České republice získal regulační orgán médií dodatečná práva na přístup k údajům o vlastnictví médií, která má k dispozici Ministerstvo spravedlnosti. Nicméně stále probíhají jednání ohledně definice vlastnictví médií.

Evropská komise zdůraznila potřebu zvýšit transparentnost a spravedlivost státních příspěvků v médiích. V Maďarsku nebyla přijata žádná opatření směřující k regulaci státní reklamy v médiích, a v Chorvatsku nebyly od poslední legislativní reformy v roce 2021 přijaty žádné další kroky k posílení rámce pro zadávání státní reklamy v místních a regionálních médiích.