Čína a lidská práva: Je Peking opravdu nejhorší? Výzkumníkům chybí data z některých zemí

Iniciativa pro měření lidských práv (HRMI) zveřejnila analýzu toho, jak se vlády chovaly ke svým občanům. Hodnotila také základní občanská práva a kvalitu života. Nejhorší přístup vůči svým obyvatelům na světě má Čína, nicméně chyběla například data z Ruska a Severní Koreje, takže je dobré chápat takové označení se zdrženlivostí. Světová média v čele se serverem Guardian ale Peking rovnou označila za nejhorší. 

Jednotlivé aspekty HRMI hodnotila na bodové škále od 1 do 10, přičemž 1 znamená nejhorší situace, zatímco 10 nejlepší.

Výsledky v ohledech bezpečnosti vlastních občanů nejsou dobré. Čínský režim se nevyhýbá svévolnému zatýkání (3,0 bodů), nuceným odchodům ze země (3,5 b.), trestům smrti (1,2 b.), mimosoudním trestům (5,7 b.) a mučení či špatnému zacházení (2,8 b.).

Server Guardian na základě analýzy dat HRMI zjistil, že byla Čína vyhodnocena jako nejhorší země na světě, pokud jde o bezpečnost před státem a práva na shromažďování. HRMI totiž hodnotila i to, jak si režimy posilují své postavení. Svoboda shromáždění dosahuje v zemi jen 1,8 bodu. Svobody vyjádření, účastí na vládnutí a vyznání dosahují maximálně 2,5 bodu. 

Největší komunistická země se ale na druhé straně těší poměrně vysoké úrovni života v souvislosti s běžným příjmem. Problémy s jídlem v roce 2020 nemělo 96,4 % populace, se zdravotní péčí 98,1 %, bydlením 88,7 % a prací 95,8 %. 

Hodnotit Čínu jako nejhorší je ale rizikové, protože u některých zemí data chybí úplně. Konkrétně u Ruska HRMI zveřejnila pouze data bezproblémové dostupnosti vzdělání (91,8 % populace), zdravotní péče (78,2 %), bydlení (70,4 %) a práce (99,5 %). Data navíc pocházejí z roku 2020, k roku 2022 se téměř jistě změnila. 

Adeptem na nejhorší výsledky by mohla být Severní Korea, nicméně výzkumníkům z HRMI se nepodařilo získat vůbec žádná data o kvalitě života, přístupu vlády vůči lidem a ani míře základních občanských práv. Žádné výsledky k roku 2022 nezveřejnila HRMI ani u Ukrajiny.

Co do kvality života v závislosti na běžném příjmu si například Česká republika vede podstatně hůře než Čína. Relevantní vzdělání k příjmu si může dovolit 81,3 % populace, 94,6 % nemá problémy s jídlem, 86,4 % se zdravotní péčí, 82,5 % s bydlením a 79,1 % s prací. Čínu tedy Česko nepřekonalo ani v jednom z ohledů kromě vzdělání, kde HRMI nezískalo čínská data. 

Horší situace je i v Německu a na Slovensku. Například Poláci si ale vedou poměrně dobře, jejich hodnoty se téměř ve všech ohledech kvality života pohybovaly okolo 90 % kromě dostupnosti práce, kde ji nemá problém sehnat 73 % populace. 

HRMI vydala k roku 2022 také data o Spojených státech. Místní úřady se nevyhýbají svévolnému zatýkání (5,3 bodů), poměrně dobrá situace je s nucenými odchody ze země (8,0 b.). Organizace zjistila příliš mnoho trestů smrti (4,8 b.), mimosoudních trestů (4,4 b.) a mučení či špatného zacházení (5,4 b.). 

Čtyři z pěti měřítek tak hodnotí jako špatné, průměrně americká vláda získala za respektování práv svých občanů 5,4 bodů. Průměrná hodnota u snahy vlády udržet se u moci a respektování občanských práv činila 5,7 bodů. 

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

lidská práva Čína Rusko Severní Korea (KLDR) Ukrajina USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy