Čína ignoruje univerzalitu lidských práv. Brzy legitimizuje i genocidu

Peking tuto strategii nazval „Globální civilizační iniciativa“. Již v březnu její vznik oznámil vůdce Si Ťin-pching a navazuje na další diplomatické nástroje – Globální rozvojovou iniciativu a Globální bezpečnostní iniciativu. Peking se tak snaží o rozšíření čínského vlivu na mezinárodní instituce a normy, zatímco Ťin-pching prosazuje svůj plán „velké obnovy čínského národa“.

Čínská vláda nabízí rozvojovým zemím lukrativní obchodní a investiční příležitosti a možnost „napodobit její autoritářský politický model,“ jak píše Conversation. Čínská strategie namísto dodržování univerzality lidských práv počítá s kulturně relativistickým přístupem založeném na „národních podmínkách a jedinečných rysech každé země“.

Podle čínské strategie má každá země rozvíjet ochranu lidských práv na základě vlastní kultury a tradic. „V oblasti lidských práv neexistuje univerzální mode,“ podotkl bývalý šéf čínské diplomacie Qin Gang začátkem letošního roku.

Iniciativa stojí proti západnímu liberálnímu pohledu na dodržování lidských práv. Čínský vůdce navíc chce podpořit spolupráci mezi neliberálními a autoritářskými režimy. „Při prosazování modernizace nebude Čína kráčet po staré cestě kolonizace a drancování, ani po křivolaké cestě, kterou se vydaly některé země, aby usilovaly o hegemonii, jakmile zesílí,“ vylíčil Si Ťin-pching.

Peking se stal lídrem širší koalice zemí, které hledají alternativu vůči západnímu mezinárodnímu řádu. Tyto státy se zdržují vzájemného „vnucování“ vlastních hodnot a je „přísně zakázáno zasahování do vnitřních záležitostí“. Taková koalice může podle serveru Conversation poskytnout Číně jakousi „kouřovou clonu“, kdy bude moci volně porušovat lidská práva mimo dohled mezinárodních či humanitárních organizací.

Přístup k čínské iniciativě navíc poskytne autoritářských a neliberálním zemím prostor pro prosazování vlastních cílů a trestání politických oponentů bez jakýchkoli obav z odsouzení. Především v rámci Organizace spojených národů rezoluce o odsouzení takových činů neprojde hlasováním, pokud se koaliční země rozhodnou podpořit jednoho ze svých partnerů.

Čína se tak vydala na vzdor proti OSN, která dosud jednoznačně odsuzovala tamní porušování lidských práv. Při dostatečné podpoře se může stát, že probíhající genocida Ujgurů zkrátka Pekingu „projde“. Totéž lze říct o Myanmaru a utlačování Rohingů nebo Rusku a jeho nelidských podmínkách ve vězeňství.