Cvičení skončilo, čínské válečné lodě a letadla se dál pohybují kolem ostrova, hlásí Tchaj-wan

Peking manévry zahájil poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen minulý týden v USA sešla s šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym.

Čínská armáda uváděla, že cílem cvičení bylo natrénovat "úplné obklíčení" Tchaj-wanu, a úspěšné ukončení manévrů oznámila v pondělí. Tchaj-wan ale podle agentury Reuters informoval, že kolem ostrova dnes dál operovalo devět čínských plavidel a 26 letadel, včetně stíhaček J-16 a Su-30. V pondělí bylo už po ukončení cvičení v blízkosti ostrova 12 čínských válečných plavidel a 91 čínských vojenských letadel.

Prezidentka Cchaj Jing-wen v noci na dnešek na facebooku napsala, že jako hlava státu reprezentuje zemi navenek a že její cesty do zahraničí nejsou nic nového. "Navzdory tomu Čína využila této cesty a zahájila vojenské cvičení, čímž vytvořila nestabilitu na Tchaj-wanu a v celém regionu. U tak velké regionální mocnosti jde o nezodpovědný postoj," uvedla.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně; loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.