Čínská armáda zahájila třídenní vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu

Peking vojenské manévry oznámil krátce před jejich zahájením. Podle agentury DPA uvedl, že se cvičení uskuteční "podle plánu" severně, jižně a východně od Tchaj-wanu.

Podle čínské státní televize CCTV, na kterou se odvolává AFP, je cílem manévrů nácvik úplného obklíčení ostrova. "Dnešní cvičení se zaměřuje na schopnost převzít kontrolu nad mořem, vzdušným prostorem a informacemi s cílem vytvořit úplné odstrašení a obklíčení" Tchaj-wanu, uvedla CCTV.

Reuters napsal, že čínská armáda dnes mimo jiné cvičila s ponorkami a simulovala letecké útoky na lodě. Manévry 1,4miliardová země označuje za "nutné na ochranu národní suverenity a územní celistvosti". Mají také posloužit jako varování tchajwanským separatistům.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.

McCarthy se ve středu stal nejvyšším americkým představitelem, který se od roku 1979 setkal na americké půdě s tchajwanským vůdcem. Po jednání uvedl, že vztahy USA s Tchaj-wanem jsou silnější, než tomu kdy za jeho života bylo. Podle tchajwanské prezidentky podpora, které se její zemi dostává, ukazuje, že ostrov není izolovaný.

Čína setkání politiků opakovaně kritizovala a uvedla, že přijme protiopatření, k nimž patří sankce na prezidentskou knihovnu Ronalda Reagana v Kalifornii, kde se jednání uskutečnilo. Peking také varoval, že jeho armáda bude vždy v pohotovosti.

Rozsáhlé vojenské manévry v oblasti Čína uskutečnila i loni, aby vyjádřila nelibost nad návštěvou tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji.

Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.